Vládní cesta do pekel
Rozumnou reakci na jasnou porážku stran vládní koalice v krajských a senátních volbách může představovat jen demise vlády a vypsání předčasných sněmovních voleb na jaře roku 2013.
Rozumnou reakci na jasnou porážku stran vládní koalice v krajských a senátních volbách může představovat jen demise vlády a vypsání předčasných sněmovních voleb na jaře roku 2013.
Think-tank IDEA, který vznikl u CERGE-EI, tedy na pracovišti profesora Jana Švejnara, varuje, že české penzijní fondy patří dlouhodobě k nejméně výnosným v Evropě.
Diskuse se vede o posílení ochranky ústavních činitelů místo toho, aby se debatovalo o sociálních kořenech útoku.
Kdoví kdo poradil premiérovi české vlády a předsedovi ODS Petru Nečasovi, aby kampaň ke krajským volbám založil na kritice zadlužování. Na plakátu, kterým je hustě polepena celá země, předseda ODS hlásá: „Myslíme na budoucnost. Chceme stát a kraje bez dluhů.“
Lidé v České republice už jednou byli ve finanční pasti, která se jmenovala investiční privatizační fondy z kupónové privatizace. Majetek do nich mohli vložit, ale nikoliv už vybrat. Svobodu přinesla až povinná přeměna IPF na otevřené podílové fondy. Podobným způsobem bychom chtěli řešit past, která je na občany vládou připravena v druhém pilíři penzijního systému.
Opoziční ČSSD ostře kritizuje způsob restitucí a výši finanční kompenzace. Vládní návrh označuje za „dar“ církvím.
V Senátu proběhla předposlední fáze legislativní bitvy o budoucnost našeho penzijního systému. Reforma, kterou navrhuje vláda Petra Nečase, má opakovat to, od čeho utíkají na Slovensku a co dávno už opustili v Maďarsku a Polsku, stejně jako v pobaltských republikách.
Ekonomika za poslední roky nepřirostla ani o korunu, státní dluhy rostou, reálné příjmy domácností začaly klesat, krade se v desítkách miliard a vzniká obava, že vláda Petra Nečase, která za to odpovídá, chce své otřesené postavení hájit ořezáváním funkcí demokratického systému. To nelze připustit.
Vládní návrh zákona o vyrovnání s církvemi, který má rozsáhlé souvislosti ústavně-právní (prolomení Benešových dekretů, vztah majetku k Vatikánu), rozpočtové (největší pohyb státního majetku za desetiletí, příspěvek finančního vyrovnání k rekordnímu zadlužování státu), zemědělské (umělý vznik největšího vlastníka půdy, návrat před pozemkovou reformu první republiky), byl projednáván jen v kulturním výboru. A způsob, jakým pak ministryně kultury návrh zdůvodňovala ve Sněmovně, připomínal spíš smutnou kulturní vložku.
Po šesti měsících hospodaření státu je definitivně zřejmé, že vládní reformní bouráci opět udělali chybu. Místo zvýšení výnosu DPH o 15,5 % tu máme pokles výběru o 2,7 %. V důsledku vládní mzdové a sociální politiky domácnosti buď neutrácejí, nebo jezdí nakupovat za hranice, kde ještě přežívá „levicová úchylka“ v podobě výrazně nižší DPH na potraviny (Polsko, Rakousko, Německo).