Spojené státy americké jsou na huntě, na mizině, zbankrotované – fiskálně, morálně i intelektuálně – a i kvůli tomu Federální rezervy rozpoutaly globální měnovou válku, která je i Spojené státy ve svém důsledku zničí. Nevím, zda je fakt, že ruina US finančního systému zůstane na globálním měnovém válčišti poslední troskou, co padne pod vlastní vahou, tím, co by nás, Američany, mělo uspokojit.
…FED si vytvořil vězení, z kterého není cesta ven bez jeho totálního rozbourání. Přestane-li inflatovat měnu tvorbou ničím nekrytých peněz – je kolaps celého globálního finančního systému postaveného na US dolaru jako světové měně prostě neodvratný.
Washington nevystačí s daňovými výběry, zvyšovat daně odmítá, vzrůstající závislost občanů na welfare státu mu vyhovuje, válčit musí, a tak nastupují U.S. Federal Reserve, které tomu bídnému hospodáři nepřetržitě tisknou dolary, kvůli kterým však kupní síla i globální postavení Spojených států taje jako sníh na slunci.
Daleko, daleko za horami, řekami a mořem se netaví jen fukušimské reaktory, ale celá ekonomika. Samurajové pijí svoje saké před posledním letem kamikadze, píší se opěvné eposy o kráse květu sakury, o konci jednoho hospodářského zázraku na US steroidech.
Moji oblíbení, časem ověření, a hlavně systémoví analytici, kterými nemlátí od pangejtu k pangejtu kdejaká korekce na trhu a posuzují vývoj „globálně“ mají oči plné děsu. A svorně se mnou argumentují, že co je moc, to je příliš, a tuší, že jsme těsně před velkou událostí. Podobný spekulativní útok na papírové zlato předcházel kolapsu Lehman Brothers a krachu roku 2007.
Nedávné události v ráji Faganů nemohly nikoho při smyslech překvapit, a když, tak jen bleskovým průběhem, dlouhými bankovními prázdninami svědčícími o hloubce a významu autorů akce, a hloupostí politického management EU, který světu o svých záměrech odkryl vice, než si může v normálním světě podvodník dovolit, chce-li, aby neskončil ve vězení s holou řití.
Ať již se rok 2013 stane zlomovým z hlediska světa, tak jak ho známe po 3 století, nebo ne, tedy, ať již skončí odkopávání záměrně neřešených problémů globálního korporativismu do budoucnosti nebo bude pokračovat, v každém případě bude rok 2013 formován čtyřmi dominantními jevy a kořeny této uměle vytvořené krize: dluhem, insolvencí, společenským rozkladem a globalizačními zmatky, nepořádkem a nepokoji způsobenými dodělávající kobylou a jejími stále vice nefunkčními údy a orgány.
Pojďme si zahrát hru. Zkusme si tipovat, kdo je v té probíhající globální banskterské hitparádě nejlepší potápěč. A kteréže to národní ekonomiky jsou reálně na tom nejhůře.
