Kdybych dostal za ukol zničit ekonomiku, robil bych to tak, jak to naši polityci robi

Pod nesmyslnu zaminku bysem zavřel všechny ekonomicky aktyvni občany doma, zrušil bysem sport, kulturu a hlavně možnost lidi se schazat, dyskutovat a připadně – protestovat. Abysem jim zavřel hubu, zadlužil bysem děcka našich děcek gigantyckyma dluhama, kere bych rozdaval jak na běžicim pase, ale zaroveň tak, aby nikdo neměl dostatek a pomalu musel zadlužovat sam sebe, bo jinak vas banka vyhodi z baraku. A na zavěr bysem ještě zavřel na měsic cely prumysl a dělnicke třidě bysem dal sto procent platu, bo synci by byli šťastni, že robit nemusi a prachy stejně přichazaju a co bude za měsic, je nezajima.

 

Socan, co pry bere desitku, vypina oponentum mikrofony… a jine bizarnosti

„Včera v televizi řikali, seňor Ladik, že v jakesi vychodoevropske zemi chtěl jakysik zastupce lidu oznamit, že jiny zastupce lidu pry bere deset procent z městskych zakazek a oni mu vypnuli mikrofon a zbili ho. Je to pravda?“
„Netušim, seňore Frančesko. O keru zemi a jake město se jednalo?“
„Nepamatuji se dobře, seňore. Znělo to jako Kurwina,“ odvětil Frančesko a přinesl mi dalši Bohemku.

 
 

Co s plešatym traktorystu?

Ano, je třeba mu přiznat, že dobře řidil traktor, zvladnul řidit aji vesnicu a dokonce aji stat. A přiznejme mu, že v dobrych časach ho neřidil zle. Vybudoval moderni, čisty, fungujici stat, kde se lidem – na rozdil od některych susednich statu – nežije zle. Maju co žrat, pit, maju chleba aji hry, čistotu, pořadek, bezpeči. Maju moderni infrastrukturu, špičkove silnice, dalnice, moderni vlaky aji nadraži. Maju klobasky z opravdoveho masa a syry z opravdoveho mlika. Možete bezpečně chodit po ulicach aji o pulnoci. A to neni malo. Co by třeba lidi v Ameryce za to dneska dali?

 

Zas je to vyroči, kdy spadly tři baraky zasažene dvěma letadlama

No vidite, ani ste netušili, že aji po pul roce budeme řešit stejne problemy s hadrama na pysku, co? Nebuďte smutni. My starši už vime, že žaden pruser netrva věčně. Valky mivaju svuj konec, věčne časy netrvaju věčně, tisicilete řiše někdy trvaju enem dvanact roku a na ty, keři nam rozkradli majetek pod rukama, tež dopadne mlyn boži. Mele sice pomalu, ale mele.

 

Strach

Vše jako dřiv. Jen nemluvte. Nezpivejte. Netančete. Nefanděte. Netleskejte. Nebavte se. Nesmějte se. Smějete se? Však vas to přejde.