Přišli mladi a řadi tu jak na Klondajku. Myslivcovi zebrali panaka, flintu i fajku
…vyvoj etykety dle dyrektyv brusele…
…vyvoj etykety dle dyrektyv brusele…
Dneska už su lidi skeptyčti, ironyčti až sarkastyčti, bo vidime, že přijižďaju mladi idyjoti v hezkych oblekach, mysli se o nas, že zme burani z Ost bloku a snaži se nam barvičkama ukazovat, kaj mame pověsit smetak, kaj lopatu nebo nebozez.
Mam taky blby pocit, že když se z metod etnyckych čistek nepoučime, pak je budeme muset brzy prožit znova.
Je to hezke. Mět možnost se zvednut ze země a podivat se na to všecko zvršku. Naraz je všecko maličke. Problemy politycke, ekonomicke aji všecky ostatni. Zustava enem svoboda – svoboda udržet se navršku, anebo sebu jebnut o zem.
Každy z nas je pacifista, ale enem do okamžiku, než vam zabiju robu, znasilni děcko nebo zabiju rodiče a sestru.
„Proč zrovna mě? Co sem komu zrobil? To budu zase opletačky doma… ze školy mě vyhodi, ani na šachtu se nedostanu a budu muset jit k podani vysvětleni na Utvar k organum…“ vřelo to ve mně. No prostě hrozny pocit… A představte se, po te Krematoriově ceně to bylo jak to dežuvu. Přišel chlop, řekl, že je ze štvave vysilačky Sputnik a že by se tež cosik chtěl zeptat.
O Němcach se už nesmi psat, že nas okupovali, naopak je dobre psat proti Kremlu a pro Brusel. Proč ja debil už davno nevyznavam ty prave Evropske hodnoty, neběham po Vaclavaku s holu řiťu a duhovu vlajku a z okna polepeneho Havlovyma srdičkama mi nevlaju tybecke vlajky?