ANO – prostě Agrofert
Pragmatici bez zábran všech zemí spojte se!
Články autora: Petr Havlík
Co se skrývá za okurkovou sezónou?
Čekají nás pravděpodobně pragmatické posuny směrem k ruským a čínským investicím, včetně dnešních státních a polostátních firem. A to vše za asistence normalizační kontroly nad státní správou a justicí.
Komu vlastně patří dnešní svět?
No vážně – komu vlastně patří dnešní svět? Dvěma nejmocnějším rodinám Rotschildů a Rockefellerů a jejím spřízněným bankéřům z Wall Streetu? Nebo největším věřitelům – čínským držitelům státních dluhopisů skoro všech zemí zbytku světa?
Ruská stopa v ČR
Naši čeští oligarchové se nezřídka snaží napodobovat velké ruské oligarchy. Mají mnoho společného, jedni i druzí jsou produktem rychlé privatizace v posttotalitním prostředí. Rusové nás považují stále za území sféry svého vlivu. Mají k tomuto pocitu i zcela pragmatické důvody, které se opírají o reálné jevy a konkrétní čísla.
Petr Havlík: Politika vyprázdnila svůj obsah, sledujte stopy a toky peněz
Vždy je dobré sledovat stopy a toky peněz a investic. Zajímavá je například informace o nedávné významné investici do ukrajinského břidlicového plynu dvou velkých nadnárodních společností – Shell (rodina Rothshildů) a Chevron (rodina Rockefellerů).
Co vlastně chceme?
Jaká tedy je ta naše domácí demokracie? Jak fungují instituce státu? Jak se uplatňuje v praxi právo? Je rovné, anebo spíše selektivní? Hájí politické strany zájmy opravdu celé veřejnosti? A co to je ten veřejný zájem? Co dobré mravy? A co vzájemná solidarita a obyčejná mezilidská slušnost? A co nakládání s veřejnými zdroji a jejich kontrola? A co naše vyrovnání se s minulostí? A co občanská společnost?
Společně sdílená národní identita II.
Vzájemné napadání vyvolených, zvláště v předvolebním čase, je častěji spíše produktem zákulisních dohod. A čas od času je třeba prořezat suché větve či obětovat nějakou nenasytnou rybičku z akvária, tak, aby to neohrozilo velké žraloky. Všichni skuteční predátoři jsou tak nějak vlastně „čestní“, lžou jedině tehdy, když to potřebují…
Společně sdílená národní identita I.
S naší identitou je to hodně složité. Naše mnohavrstevnaté středoevropské kořeny byly ve dvacátém století napadeny zničujícím způsobem. I v předchozích stoletích platilo, že největším nepřítelem Čechů jsou Češi samotní.
Idealismus versus pragmatismus
Tak dlouho jsme tolerovali excesy, až se staly normou. Tak se nedivme nové obdobě normalizace.