Jak vodit hloupé lidi na provázku výmyslů
Několik „rad“ naším politikům.
Je potřeba si především uvědomit fakt, že všechny asociálně vládnoucí světové elity se společensky vždy chovají tak, že nejdříve mediálně a pak exekutivně a justičně uměle vytvářejí krize a údajné problémy a pro ty krize a tzv. problémy pak okamžitě nařizují a realizují tzv. ekonomická a mocenská „opatření“ k jejich údajnému řešení.
Uzákonit a realizovat cenzuru pod vymyšlenou záminkou ohrožení bezpečnosti národa a státu, to se sice i v kapitalismu zdá politicky snadné, ale může to být brzy pěkný malér.
Politika v tzv. kapitalistické demokracii je především (a odjakživa) jedno velké divadlo. Divadlo často velmi nechutné a velice falešné.
…dobro došli, milá a brzy už proletářská bývalá střední třído!
Psychologická zkušenost, nejen ověřená dneškem a nedávným obdobím „pandemie“ koronaviru, ale i životem vězňů v koncentračních táborech před mnoha lety ukázala, že větší poslušnosti jak vězňů, tak i jakýchkoliv jiných sociálně podřízených lidí se účinně dosáhne tak, že se pro ně náhle zvýší a zároveň zpřísní dávky řídících příkazů a zákazů ve způsobu a podmínkách jejich života.
Za bývalého režimu samozřejmě propaganda fungovala také a politici a příslušní redaktoři tehdejšího mainstreamu jistě nebyli žádní agitační čajíčci. Jenže, jeden rozdíl proti té dnešní propagandě tam tehdy byl. Byla to otázka lhaní. Samozřejmě, když bylo třeba, tak i oni občas nevhodnou pravdu zamlčeli stejně, jak to dělají i ti mediální šmokové dnes. Avšak vyloženě, bez ostychu a zcela očividně lhát, aby svým slovem škodili zejména obyčejným lidem tak, jako ti politici a redaktoři dnešní, to si oni téměř nikdy netroufli.
Politici vždy záměrně vytváří dosud neexistující problémy, aby ty problémy „jako“ mohli řešit a tak prokázat nezbytnost svého mandátu a své moci z něj plynoucí.
Dopis pro pana Gattu na téma jedné prastaré pravdy aneb Několik připomínek k teorii „Kolapsy složitých civilizací“