„Dnes je opět podobná mentalita, jako za socialismu, kam jsme se svým způsobem vrátili. Prostě musíte být korektní, a když nejste, tak se automaticky odepisujete. Když jste v socialismu neschvalovala to, co se dělo, a neodsuzovala to, co se mělo odsuzovat, tak jste se prakticky vyloučila z takzvané socialistické společnosti. Možná je to způsobeno tím, že naše doba kulhá, a proto se vracíme tam, kde už jsme byli. Naše názory kulhají, a tedy i postoje k pravdě a demokracii, a vůbec ke všemu, co dává společnosti chuť, může kulhat. Proto se vracíme tam, kde jsme již jednou byli, ale jinou cestou, v jiné podobě, ale do stejného místa. To je jedním z důvodů, proč se opět vracíme do situace, kde jsme zase nálepkovaní.“ Musela jsem tato slova opět zopakovat, zazněla z úst mého dnešního hosta profesora Maxmiliána Kašparů, a to skoro před pěti lety. Na začátku února roku 2018. A tak trochu na tento rozhovor navážeme. Mým hostem je profesor Maxmilián Kašparů, psychiatr, dětský psychiatr, který působí jako soudní znalec v tomto oboru, řeckokatolický kněz, držitel největšího počtu akademických titulů a autor desítek knih.
