Oh, my God
Jsme jedné krve, ty a já.
Články autora: Romana Křenková
Vídeňský lov
Policie vytvořila kolem ženy kruh, který se pomalu uzavíral, a tak ji tlačila ke sloupu jakéhosi podloubí. Žena byla sevřená mezi těly policajtů, že ji nebylo skoro vidět, ale co bylo nejstrašnější, no skoro nelidské, byl její řev a skřek. Řvala z kruhu těl, která ji obkličovala, jako lovené zvíře, její duše se vzpírala, až ji přitiskli ke sloupu a tam zastřená policejním těly ještě chvíli divně chroptěla, až docela ztichla. Nemohu najít jiná slova. Byl to lov.
Smutno nebo veselo?
Proč zpíváme „nemít prachy, nevadí“, když za dveřmi čekají strašidelné splátky hypoték, nájmy, staré dluhy a exekuce?
Povídka o svaté roušce
Na světě se zastavovaly různé nepotřebné výroby, a že jich bylo mnoho, a kola průmyslu se obrátila na jedinou obří produkci – na výrobu svaté roušky.