Američané původně neplánovali, že by Ukrajina existovala příliš dlouho. Šlo o to „hrdinně zemřít“ a způsobit Rusku co největší škody. Z hlediska zájmů Washingtonu měla postmajdanská Ukrajina nepřijatelně dlouhou existenci, protože její udržování leželo zcela na bedrech Západu.
Evropa otevřela své dveře uprchlíkům z Ukrajiny dokořán. Pak se je pokusila přivřít, ale Spojené státy Evropanům vynadaly a ti souhlasili s dalším přijímáním uprchlíků, zatímco Washington nechal Ameriku pro Ukrajince uzavřenou. Přitom, kdyby se dveře do EU neotevřely milionům Ukrajinců, počet uprchlíků by byl mnohonásobně nižší. Faktem je, že značná část ukrajinské vyšší a …
Západ nemůže a ani nechce válčit; nejenže se vyčerpaly jeho ekonomické a finanční tlaky, ale sankce již dlouho ničí globální systém, který Západ vytvořil.
Proč musí Američané vyjednávat, i když o ničem vyjednávat nechtějí?
Představme si, že se ukrajinská oligarchie rozhodne zachránit se opuštěním západního vektoru a najde někoho, kdo bude ochoten a schopen vytvořit politický tým, který bude připraven a schopen realizovat nový kurz. Co by takový tým mohl dokázat?
Ukázalo se, že pokud chce Evropa zůstat vážným politickým a hospodářským hráčem, musí s Ruskem budovat dlouhodobé vztahy za podmínek přijatelných pro Moskvu. A za těchto podmínek není prostor pro jakákoli jednání o potřebách Ukrajiny.
Historie posledních desetiletí ukazuje, že pokud Spojené státy ztratí kontrolu nad nějakou zemí nebo regionem, snaží se nekontrolovaný prostor chaotizovat.
Když Rusko a Německo tvrdí, že Severní proud 2 je výhradně ekonomický projekt, je to pravda, ale ne tak docela. Z hlediska zapojených ekonomických subjektů je skutečně čistě ekonomická. Akcionáři společnosti Nord Stream – 2 AG investovali do projektu peníze a hodlají dosáhnout zisku. Jde však o to, že plynové války začaly nejen dávno před …
Američané nejspíš neznají okřídlenou frázi ruského krále politických hlášek, někdejšího premiéra Jelcinovy éry – Viktora Černomyrdina: „Chtěli jsme to nejlepší, a dopadlo to jako vždycky…“
Rostislav Iščenko vysvětluje, proč se ukrajinský prezident chce s ruským protějškem sejít právě ve Vatikánu. A radí Ukrajině, jak lehce přepsat Minské dohody, s nimiž, jak se zdá, není spokojena.
