Retro: Při totální přesile pořád totálně prohráváme…

Dnes je už vcelku běžně a bez velkého vzrušení a zájmu přijímána informace, že na světě 1 % lidí z celé světové populace vlastní zhruba polovinu světového majetku. Neuvědomujeme si, že jde o kardinální základ vládnoucího oligarchického kapitalistického (banksterského) společenského systému, který v malém i velkém a od rána do večera řídí naše životy.

 

Retro: Jak by měla vypadat světová peněžní reforma?

To, co se zde uvažuje, předpokládá jednostranné kroky (hlavně ze strany dlužnických států), ale vydávání nekrytých měn a jejich vyvádění do zahraničního oběhu přece bylo a je rovněž zcela jednostranné. Současně by to bylo i řešení problému 0,01 % vyvolených světovladařů. Není třeba žádné vyšetřování jako u padělání peněz. Od začátku se ví, kdo je pachatel, kolik toho ukradl a kde to má uložené.

 
 

Retro: Je soukromé vlastnictví kapitálu posvátné?

Lidem byla vnucena bohužel obecně přijímaná a až neúprosně prosazovaná nejen právní, ale dokonce morální představa, že soukromé vlastnictví kapitálu (nikoliv osobního majetku) je posvátné a nedotknutelné. V dnešním pojetí lidských práv tato mantra je natolik rozhodující, že se její nedotknutelnost chápe jako základ jedině možného sociálního systému. Ale je to jen tabu.

 
 

Retro: Co lidi opravdu čeká a nemine…

Ve světě jsou počátkem tohoto století nastartovány, probíhají a budou pokračovat zcela zásadní (nezvratné a nevratné?) společensko-ekonomické procesy, jejichž komplexní důsledky většinou unikají běžné pozornosti. Tyto jevy ještě v polovině minulého století lidstvo téměř ani neznalo. A ani dnes nejsou příliš v popředí naší pozornosti, i když jde o rozhodující věcné základy našeho ekonomického a společenského vývoje, hlavně v globálním měřítku. Právě ty mají a budou mít nedozírné následky.