Retro: Demokracie nebo demokratura? (1. díl)
První část Britskými listy publikovaného a poté jejich šéfredaktorem pro údajnou věcnou nesprávnost a dezinformace v něm obsažené staženého článku.
První část Britskými listy publikovaného a poté jejich šéfredaktorem pro údajnou věcnou nesprávnost a dezinformace v něm obsažené staženého článku.
Ztratili jsme respektovaný a významný (ozbrojený) stát a místo něho dnes máme dva nesvéprávné (odzbrojené) otloukánky.
Dnes je už vcelku běžně a bez velkého vzrušení a zájmu přijímána informace, že na světě 1 % lidí z celé světové populace vlastní zhruba polovinu světového majetku. Neuvědomujeme si, že jde o kardinální základ vládnoucího oligarchického kapitalistického (banksterského) společenského systému, který v malém i velkém a od rána do večera řídí naše životy.
To, co se zde uvažuje, předpokládá jednostranné kroky (hlavně ze strany dlužnických států), ale vydávání nekrytých měn a jejich vyvádění do zahraničního oběhu přece bylo a je rovněž zcela jednostranné. Současně by to bylo i řešení problému 0,01 % vyvolených světovladařů. Není třeba žádné vyšetřování jako u padělání peněz. Od začátku se ví, kdo je pachatel, kolik toho ukradl a kde to má uložené.
Kardinálním problémem dnešní přehnaně nabobtnalé fiktivní peněžní ekonomiky je, že příslušné centrální banky států, tedy Anglická banka, ECB a hlavně americký FED ve svém okruhu působnosti „vydaly“ a dále vydávají nadměrné, nepřiměřené a neobhajitelně vysoké množství peněz příslušných měn. Že jsou vydávány za univerzální ekvivalent existujících i produkovaných věcných hodnot (zboží, služeb), ačkoliv po jejich odtržení od někdejšího zlatého základu k tomu nemají nejmenší ekonomické oprávnění.
Lidem byla vnucena bohužel obecně přijímaná a až neúprosně prosazovaná nejen právní, ale dokonce morální představa, že soukromé vlastnictví kapitálu (nikoliv osobního majetku) je posvátné a nedotknutelné. V dnešním pojetí lidských práv tato mantra je natolik rozhodující, že se její nedotknutelnost chápe jako základ jedině možného sociálního systému. Ale je to jen tabu.
Pokud dojde k podlomení hegemonie USA, dojde k zásadnímu oslabení celé kapitalistické soustavy. Určitě však nikoliv bez odporu.
V období vzniku Protektorátu u nás žilo zhruba 7,5 milionů Čechů. V důsledku německé okupace jsme (bez Slovenska) přišli nejméně o 200 tisíc životů, tj. 2,7 % (pro srovnání: USA ztratily na frontách. celkem 406 tisíc lidí, tedy asi 0,3 % populace).
Jediným aktivně „celosvětově“ centrálně řízeným procesem je naopak neustávající boj o posílení koncentrace majetků a udržení a posílení světovlády. Říká se tomu hledání nového světového řádu (pořádku). Hlavní veslo v ruce tu ovšem nemá ono pověstné 1 % (asi 73 mil. lidí) světové populace, ani 0,1 % (asi 7 mil. osob) dolarových milionářů, dokonce asi těch pár set dolarových miliardářů. Ve skutečnosti jde o příslušníky 7 až 12 plutokratických klanů převážně z vyvoleného etnika, ovládající výrobu světových peněz (hlavně FED).
Několik praktických rad našim současným, ale především budoucím politikům…