Brazílie zatím zvolila jen klauna do Senátu
…na prezidentské křeslo kandidují velmi emotivní žena a sociálně demokratický technokrat.
…na prezidentské křeslo kandidují velmi emotivní žena a sociálně demokratický technokrat.
Jak už se po vzoru čackého Česka a jeho voličů stává zvykem, vítězem voleb je provolán zpravidla ten, kdo nezvítězil.
Jakkoli je v dnešním světě „přemešitováno“, neboť mešity se stavějí tu i onde, a diskuse neutuchaji, zvláště pokud jde o Cordoba House, která má stát na Dolním Manhattanu poblíž bývalých Dvojčat, nezapomínejme právě na ty exotické, vzniklé v dalekých krajích.
Jedním ze zásadně zamlčovaných problémů „západního nasazení“ je totiž nejen neexistence jakéhokoli jednotícího prvku mezi 28 milionovou populací a interventy s „demokratickou misí“, ale také neexistence možnosti se jakkoli domluvit.
26. září 2010 budou Venezuelci a Venezuelky, občané formálně nejbohatší karibské země, volit své zástupce.
Teroristická levice se etablovala díky moci (násilí) a penězům. Pravice ví, že o víc (než o ty peníze) jí nejde. A lid se opíjí, nebo je opíjen.
Byly doby, kdy Venezuelci nuceně platili miliony zlatých bolivarů Belgičanům, kteří se v 19. století v zemi ani neobjevili. (Sic!) Mělo a má to stejnou logiku, jako platba stamilionů zlatých franků Francii v roce 1919 „za osvobození“, k níž byla donucena Republika československá.
Za mládí mého otce se v Sovětském svazu říkávalo: „Ně nado imět sto druzej i sto rublej, no nado ženitsa kak Adžubej“.