Jak bojujeme s fašismem

Demoralizovaní zaměstnanci, kteří zjistili, že intelektuálové z establišmentu, tisk ani akademici se jich nezastanou, ztrácejí důvěru v politiku. Když si uvědomí, že jim liberální elity lžou, otevírají se bizarním a fantastickým konspiračním teoriím. Fašisté usměrňují jejich hněv a touhu po pomstě proti řadě přízračných nepřátel, většinou minorit určených do role obětních beránků.

 

Retro: Rozpoznat jazyk tyranie

Taktika mluvit dvojím jazykem je tak stará jako samo impérium. Už antičtí Řekové a Římané dělali totéž. Stejně tak španělští conquistadoři, Osmani, Francouzi a později Britové. Ti, kdo bydleli v zónách „těžby“ na perifériích impéria, viděli a slyšeli pravdu. Pláč vykořisťovaných je však přehlížen nebo démonizován.

 

Retro: Hrůzoprůmyslový komplex

Odsouzení pákistánské neuroložky Aafie Siddiqui minulý týden v New Yorku za to, že se pokusila zabít důstojníky americké armády a agenty FBI, ukazuje, že největší nebezpečí pro naši bezpečnost nepochází od al-Kájdy, ale od tisícovek pofiderních žoldáků, únosců, vrahů a mučitelů, které naše vláda zaměstnává po celém světě.

 

Retro: Demokracie v Americe je užitečná pohádka

Liberálové, socialisté, odboráři, nezávislí novináři a intelektuálové, kteří kdysi v naší společnosti představovali důležitý hlas, byli v korporacemi ovládaných akademických kruzích, médiích a ve vládě umlčeni a eliminováni.

 

Vystrašte bohaté!

Musíme zničit ideologický a právní systém, který byl vytvořen, aby ospravedlňoval korporátní rabování.

 

Sabotéři

Člověk, který vedl první významný boj proti hydraulickému štěpení v Severní Americe, pocházel z Alberty. Jednalo se o excentrického a mesianistického křesťanského kazatele jménem Wiebo Ludwig, který zemřel loni.

 

Už je to tady zase: Smrt liberální třídy

Prezidentské volby odhalily, že liberální třída je mrtvola. Za nic nebojuje. Nestojí za nic. Je to nepotřebný přívěsek korporátního státu. Není tady proto, aby prováděla možné stupňované či postupné reformy, jak tomu původně bylo ve funkční kapitalistické demokracii – místo toho se vypracovala na nicky uhlazující bezobsažné morality svých přívrženců.

 

Co se to stalo s Kanadou?

Hlas disentu zní stejně jako ten náš. A formy jeho pronásledování jsou nám důvěrně známé. Není to náhoda. Bojujeme s těmi samými korporátními nestvůrami.

 

Tak vypadá revoluce

Vítejte v revoluci. Naše elity se předvedly v plné kráse. Nemají co nabídnout. Mohou ničit, ale nedovedou stavět. Mohou potlačovat, ale nedovedou vést. Mohou krást, ale nedovedou sdílet. Mohou mluvit, ale nic přitom neřeknou.

 

Libye: A už je to tady zase

Jakmile si Libyjci uvědomí to, co už je jasné Iráčanům a Afgháncům – že totiž nemáme zájem o demokracii, ale že naším hlavním cílem je získat jejich přírodní zdroje co nejlevněji, a že obětujeme velké množství lidí jenom proto, abychom udrželi naše božské právo na snižující se světové zásoby fosilních paliv – budou nás nenávidět tak, jak si zasloužíme, aby nás nenáviděli.