Retro: Kultura chudoby
Potřeba nějak přežít se dotýká nezaměstnanosti a také kriminality. Pokud dojde k obsazení určitého území lidmi na okraji společnosti, vzniká ghetto s vlastními pravidly a zákony džungle.
Potřeba nějak přežít se dotýká nezaměstnanosti a také kriminality. Pokud dojde k obsazení určitého území lidmi na okraji společnosti, vzniká ghetto s vlastními pravidly a zákony džungle.
…v chudinských ghettech se lidé chovají podle podobných vzorců. Jejich existence leží plně na jejich bedrech, takže přežívají po svém, den ze dne. Neplánují, neodkládají své slasti, nemíří nikam dál a výš. Na svět se dostala teorie o kultuře chudoby.
Vzpomeňte někdy na své neuspořádané vztahy. I kdyby vaše pokusy vyjít někomu vstříc neskončily v dobrém, přece jenom se každým činem zažehne naděje.
Mrazík nás olíznul, náš domek je zasněžený, psiska jsou ublížená, i když se musí venčit. Odvážná kočka tulačka si vlezla ke kotli a psům nahoře se vysmívá. Jenže jsou i lidé, co taky ještě zůstali venku. Zkráceně se jim v žargonu říká „bezďáci“.
Abych pravdu řekla, výčet potravin, které neobstály při kontrole, mne nijak nepřekvapil. Spíše mne napadá, že těch odhalených je pořád ještě málo. Ze seznamu, který dnes krouží médii, se sice leckomu dělá mdlo, ale tu a tam jsme přece leccos věděli už dřív.
Jsem skoro vyděšená několika setkáními a dopisy přátel. Bojí se zítřka, bojí se snížení dávek, růstu cen, nejistot. Všichni naříkají, i když u mé maličkosti poněkud riskují. Já totiž neutěšuji, já popleskám po zádech, podepřu, aby se dotyčný začal škrábat na nohy – a nazdar.
Přeji všem úspěšný a dobrý nadcházející rok a každému osobně právě to, co je smyslem péefka :-)
…i „nevinné“ hrátky pokřivují dítěti vnímání světa, přímo nabádají k budoucí prostituci. Tělo se stává prostředkem pro získání výhod a peněz.