„Nerozuměl jsem, nevnímám tě, čtu titulky. No jo, sakra, proč čtu titulky, já – titulkobijec, když mluví česky? Co že jsi chtěla?“ „Ále nic, já je čtu taky.“ Provinilý pohled. „To je přece blbost, nemyslíš? Nebo to musíme mít rovnou nadvakrát?“
Můžeme jen tleskat a děkovat chemikům a stavebním odborníkům za to, že posunuli vědu zase o míli vpřed. Naše silnice jsou opravovány i za hlubokých mrazů a úředníci jsou natolik osvícení, aby našim vynikajícím odborníkům umožnili ukázat veřejnosti, co ti borci vlastně dovedou. A jak dlouho to vydrží.
Zvenčí se to dovnitř tlačilo jako maso do mlejnku a jeden mladý otec Kotlár neopovrhl jemným fórkem „Tak šup, pěkně do lavice, dáme si znova první třídu.“ Mile se usmál. Asi takovým tím bezelstným úšklebkem, že bylo jasné, že už nikdy více! Však také jen tak postával u dveří a dovnitř se jako jediný nehrnul.
Pokud vás policista obšťastní pokutou, nekaboňte se, nemračte, neplačte, nýbrž jásejte. Nedávno jsem se přesvědčil, že pokuta mně udělená ochránila mne a pojišťovnu před zlodějem. Všechno má ve vesmíru svůj smysl, i pokuty tady na zemi.
Jestli dnes někdo na radnici tvrdí, že je šokován tím, co se na sídlišti Máj děje, je buď slepý, nebo alespoň nesvéprávný, krátkozraký, nebo prostě lže, protože se mu to sakra hodí. Z mnoha domů rozesetých po centru města a okolí byli po roce 1990 cikáni postupně vystěhováváni do pomalu se tvořícího ghetta. Teda – ono to zase až tak pomalé nebylo.
