Báječný americký čajový dýchánek
Kdo byli ti skandující, pokřikující, zpívající a modlící se Američané mávající vlajkami, kteří se poslední srpnovou sobotu sešli ve Washingtonu na manifestaci za „obnovení cti“ Spojených států?
Kdo byli ti skandující, pokřikující, zpívající a modlící se Američané mávající vlajkami, kteří se poslední srpnovou sobotu sešli ve Washingtonu na manifestaci za „obnovení cti“ Spojených států?
Nejdřív Švýcaři zakázali minarety. Teď chce francouzský parlament muslimkám zakázat nosit na veřejných místech burku – oděv v celku, který zakrývá tvář, nosí se v ortodoxních arabských zemích a dnes jej vzaly za svůj některé ortodoxní ženy nearabského původu.
Rozhodně by nám ovšem pomohlo, kdybychom měli méně referend. Vždyť navzdory přesvědčení některých lidí demokracii neposilují.
…těsně pod povrchem života v Americe bublá téma rasové citlivosti, a to navzdory zvolení černocha prezidentem.
Smířlivý projev Čao C’-janga, jenž mohl vést k ústupkům, které dále zase mohly přinést naděje na mnohem otevřenější politický systém, během událostí utrpěl porážku. Zvítězili zastánci tvrdé linie, kteří se odmítli vzdát svého mocenského monopolu.
Když byl americký prezident George W. Bush v září 2006 dotázán, zda je něco špatného na chování amerických vyšetřovatelů vůči zajatcům „vysoké hodnoty“ v zátoce Guantánamo i jinde, odpověděl slavnou větou: „My nemučíme“.