Myš, která řvala

Odtažité chování Evropy ke kauze made in USA je určitě něco, co Rusům stojí za trochu zdrženlivosti. Jestli mě paměť neklame, je to poprvé od roku 2014, co evropské kapacity takto odmítly držet basu se zámořských mentorem.

 

Kerého blba toto móže napadnút

Vrbětická historka je ne nepodobná konspiračním teoriím o ufonech. Na jedné straně máme dvě nesporně existující osoby (vždyť byli i v ruské televizi) a na druhé straně máme dva nesporně vybuchlé muniční sklady. Vycpeme prostor mezi těmi osobami a těmi výbuchy vatou příběhu a budeme se tvářit, že realita osob a výbuchů potvrzuje i realitu příběhu.

 
 
 
 

Je to o poptávce, hlupáku!

Chybí-li poptávka, je podnikatelům na nic, že je bude někdo ochoten úvěrovat a ještě někdo jiný jim poskytne záruku. Na úvěr, který nebudou stejně schopni splatit z nových prodejů.

 

Hranice cedníku podobné

Problém s pendlery (mají to těžké ale kvůli výdělkům padesáti tisíc by se nemělo ohrožovat zdraví deseti miliónů) je známý. O čem se prakticky vůbec nemluví – i když efekt šíření nákazy může být ještě podstatnější než u pendlerů – je nákladní doprava.

 
 

Noste vlastní roušky!

Hra na výlučném písečku zdravotnictví je příčinou, proč nejsou zapojováni do hry další (laické) osoby a dobrovolníci. Naše země přitom disponuje (disponovala?) lidmi, kteří jsou na celém světě proslulí svým improvizačním talentem v těžkých dobách. I dnes už se vynořují nápady jednotlivců i nabídky soukromých firem. Kritických bodem, který je třeba řešit v rámci strategie boje proti viru, jsou ochranné roušky pro obyvatelstvo. I zde by mohla pomoci iniciativa veřejnosti.

 

Hrozba mimořádné klimatické události

Nositelem vize mimořádné akce je nová globální kasta inteligentních, akčních a poměrně bohatých mladých manipulátorů vybujelá na troskách evropského zeleného hnutí konce dvacátého století. Je jí vlastní zbytnělé moralistické velikášství spojené s technokratickou sociální bezohledností a vírou, že dobro je natolik potřebné, že jeho prosazení omlouvá i použití zla.