Aby bylo jasno, nemám nic proti státní pomoci podnikatelům, zejména těm malým, jen mi vadí, že by na to měli mít nárok, jako kdyby to byl stát, kdo tuhle situaci způsobil. Ale ještě více mi vadí, že se za nároky podnikatelů teď nejvíce berou ti, kteří zatím vždy nároky jiných, zejména když šlo o nároky na zdravotní péči či bydlení, rozhodně odmítali.
S nástupem „zlých“ časů (ty uvozovky jsou sakra na místě, protože by mohlo být ještě tisíckrát hůř, například by místo virů mohly poletovat kulky) se lidé rozdělili zhruba na dvě skupiny: Ta první přestala kecat a začala makat, adaptovala se na změněnou situaci, přehodnotila priority, dokázala se vzdát nejen stereotypů v chování i myšlení, ale i svého pohodlí, pomáhá druhým a chová se odpovědně. Ta druhá jsou kreténi.
Co tím chci říct? Že chyba nebyly ani tak prázdné sklady, jako naše závislost na těch skladech, která nám má kompenzovat neschopnost změnit své chování, jak sociální, tak ekonomické, a adaptovat se na změněné podmínky.
…jsem optimista a věřím, že při úrovni a dostupnosti našeho zdravotnictví a solidní kondici většiny populace pro nás COVID-19 nepředstavuje až takové nebezpečí a morová rána jako ze středověku nás nečeká. Čeká nás ale něco jiného, co nám může dát také pěkně zabrat, totiž mimořádná opatření, na která není naše společnost podle mého názoru mentálně připravená.
Víkendový protest připomněl kontroverze ohledně tzv. sdílení bytů přes platformu Airbnb. Proč jsem zdůraznil sdílení? Protože ve většině případů o žádné sdílení nejde a byt není sdílený jenom proto, že je obchod, jehož je předmětem, uzavřen na portálu, který sdílení umožňuje a snad na něm kdysi i začínal. Takže jak to s tím sdílením bytů a navazujícími regulacemi a povinnostmi vlastně je?
Při požáru textilní továrny v Bangladéši zahynulo 120 lidí. Zpráva, která se do našich médií dostala jenom proto, že jich bylo 120 najednou.
Tady nejde jen o nějakého Klause (čert ho vem), tady o to, že čím dál tím víc našich spoluobčanů se necítí vázáno jakýmikoliv pravidly a je stále silněji přesvědčeno, že má právo ba povinnost sáhnout po násilí.
