Dvojitý Nelson

ODDÍL I: Proč?

Každý dějinný zlom, doprovázený revolucemi, v sobě skrývá dva zásadní motory svého pohybu. Tím prvým jsou ony dobře nám známé tzv. výrobní vztahy, druhým souhlas, podpora lidu k těmto změnám.

O změnu výrobních vztahů se bojuje celé generace a když se završí, je jejich ustanovení zpečetěno revolucí, tedy změnou politickou, ve které v nových zákonech a uspořádání najdou změněné výrobní vztahy svoji oporu tak, aby už nadále nebylo třeba „bojovat“, tím je celá etapa dovršena.

Souběžně s tím se ovšem mění vztahy nejen výrobní, ale i mezilidské a to tak, že měnící se ekonomické „paradigma“ na svoji stranu láká stále více a více občanů, a to do okamžiku, kdy změněné ekonomické vztahy získají podporu většinového, kritického množství občanů. Ted se ovšem ptejme: Je tato podpora vyjádřením pochopení ekonomických změn a jejim přitakáním? Já odpovídám, že ne, že jejich hnací silou je „pouhé“ vyvázání se ze starých společenských pořádků, jež začaly působit dusivě. V dávnější historii toho tolik nevyzkoumáme, mnohem více vypovídajícím je období 20. století, ve kterém došlo k menšímu počtu změn výrobních vztahů, nežli revolucí a „revolucí“. Společností zahýbal freudismus, fordismus, moderna, „nová vlna“, obecně osmašedesátý rok a nástup/konec sociálního státu.

Změny výrobních vztahů teď velkoryse vynechám a podívám se na to, co stálo za „společenskými revolucemi“, aniž by tyto zasáhly do uspořádání státu a jeho právního systému. Vše uvedu na případě freudismu, ostatní příklady, a je jich jistě víc, než jsem vypočítal, se vezly na podobně vlně. Tedy: freudismus nastoupil v době dusivé maloburžoasní morálky, povinných korz, na kterých nesmeknutí klobouku v pravou chvíli zanamenalo společenskou diskreditaci, rigidních patriarchálních rodinných zvyků a vykání až onikání rodičům, přísného třídního dělení společnosti na periférii „13. revírů“ a měšťanských tříd s byty o výměře celé polnosti s pokojíkem pro služku, v době úředníků se škrobenými límečky, kteří v práci museli stát, výuky katechismu, pravidelné zpovědi atd.

Použijme uvedená adjektiva: šlo o tuhou, škrobenou, dusivou dobu. A do této doby přišel Freud a předložil lidem následnou šanci: Nejste produkty řádu, ale svébytné bytosti s – považte – vlastní sexualitou! Máte svůj vlastní život, zmítaný svými přáními a -především – ti, co mají nad vámi výchovnou moc, nereprezentují žádný objektivní řád, ale také pouze svá přání.

To bylo slovo do pranice, na těchto základech začala stavět moderní levice. A lidé se toho samozřejmě chytli, pocítili šanci dostat se z dusivého objetí stávající morálky a… začali bourat Rakousko :o) Co to má ale dělat s kapitalismem?

To je jednoduché: neoliberalisums je na pochodu, zvítězil na celé čáře, z levicových stran udělal zmatené přidavače, chránící soukromé vlastnictví mnohem houževnatěji, nežli strany konzervativně-liberální.

A to vše proti zájmu lidu a občanů. Ovšem: naší milí občané neudělali nic jiného, nežli přitakali a začali konzervativně-liberální strany volit a to přes to, že věděli, že je to jejich konec. Proč? Protože kapitalismus dokázal lidem učinit neodolatelnou nabídku, které jiné ideologické školy nebyly schopny, a to podobně jako Freud. Ta nabídka zněla a zní: Zbavíme vás pekla mezilidských vztahů, už se nebudete muset s někým dohadovat na kompromisu, odteď si své představy můžete koupit a my vám cestou našeho práva zaručíme jejich vymožení.

De facto jde o sociální regresi do doby před-pospolité, rezignaci na „druhého“, na societu, společnost, nutnost dohody a kompromisu, přichází konec ohledu, morálky, výchovy… všeho toho balastu, který si nás jen uzurpuje, ničí vás, ohýbá, nedává vyniknout naším schopnostem (hle zde jen krůček ke „svobodnému jedinci“). Ale jako vždy, jak jsem naznačil již nahoře, nejde o revoluci lidí a hlav, ale jen o vítězství jistě formy výrobních vztahů a paralelně (tj. nezávisle) přitakávající mase občanů. Občané podporují neoliberální myšlenky, protože je zbavují nutnosti chovat se morálně, slušně a odpovědně. Odlehčili si, odhodili kus zbytečné práce, kterým budování mezilidských vztahů rozhodně je. A pěkně těžkou :o)

ODDÍL II: Proto!

A to, co píši nahoře, se podařilo! Ale ouha, co se nestalo : s «prací na pospolitosti» jsme se zbavili i pospolitosti samé. A trpíme tím natolik, že musíme vyvolávat duchy vzpomínek na socialismus, abychom si alespoň zavzpomínali «jaké to bylo», když už to nemůžeme provozovat v reálu. Ostalgie není žádné senilní vzpomínání na idealizovanou minulost, ale selektivní výběr vzpomínek na časy, kdy jsme ještě byli společností, kdy nás obklopovali nejen blbci, ale i báječní lidé, se kterými jsme si každý dokázali užít za rok tolik společné legrace a zábavy, že dnes by to stačilo pro 100 lidí a na celý život.

Takže máme, co jsme chtěli a zároveň jsme s tím ztratili to, co jsme chtěli, či dokonce potřebovali, možná ještě více.

Jen bych na závěr rád upozornil, že tato úvaha není úvahou mravní, ale popisnou. Chtěl jsem pouze naznačit, proč tolik lidí přijímá kapitalismus s úlevou, ačkoliv ví, že je to jejich konec.

Převzato z ostrova Janiky

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
14 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Béda
Béda
13. 11. 2014 15:01

Tato otázka mne zaujala již na Ostrově Janiky, kde diskutuje i Sio. Přečetl jsem si tento článek i polemiku s ním, na kterou jsem dal odkaz. Podle mého názoru klíčovým v tomto sporu je výrobní vztah. Za feudalismu postupně z řemeslných cechovních sdružení s pevným řádem a pravidly postupně vznikly podnikatelské a výrobní síly pro které začal být stávající řád omezujícím a svírajícím. Faktická moc peněz a průmyslových zbohatlíků ve společnosti postupně začala vytěsňovat moc tradičních na sobě závislých konzervativních feudálů. Část feudálů se tomuto procesu dobrovolně přizpůsobila a transformovala se na moderní podnikatele a rentiéry, vzpouzející část byla potlačena… Číst vice »

Béda
Béda
13. 11. 2014 15:11

na boj o dosažená práva měla na to vliv technologizace a automatizace (robotizace) výrob a globalizace, kdy kapitál našel na trhu konkurenční „díru“ v podobě bezprávných otroků. Krom toho kapitál začal sofistikovaně zavádět opatření k „debilizaci“ všeobecného vzdělání, kritické myšlení začala vytěsňovat všudypřítomná reklama na nepotřebné statusové zboží, začaly být zaváděny prostředky všeobecného dohledu (různé elektronické karty, kamerové systémy, propojené elektronické databáze …) kupování potenciálních revolučních lídrů, k ovládání mas v případě jejich radikalizace. Klíčovým faktem ale je, že přesto všechno opět přestávají výrobní vztahy obecně odpovídat potřebám výrobních sil. Tyto jsou buďto postupně vytlačovány dumpingovou otrockou konkurencí z výrobního… Číst vice »

fajt
fajt
13. 11. 2014 15:22

Béda napsal na boj o dosažená práva měla na to vliv technologizace a automatizace (robotizace) výrob a globalizace, kdy kapitál našel na trhu konkurenční „díru“ v podobě bezprávných otroků. Krom toho kapitál začal sofistikovaně zavádět opatření k „debilizaci“ všeobecného vzdělání, kritické myšlení začala vytěsňovat všudypřítomná reklama na nepotřebné statusové zboží, začaly být zaváděny prostředky všeobecného dohledu (různé elektronické karty, kamerové systémy, propojené elektronickédatabáze…) kupování potenciálních revolučních lídrů, k ovládání mas v případě jejich radikalizace. Klíčovým faktem ale je, že přesto všechno opět přestávají výrobní vztahy obecně odpovídat potřebám výrobních sil. Tyto jsou buďto postupně vytlačovány dumpingovou otrockou konkurencí z výrobního… Číst vice »

LF
LF
13. 11. 2014 16:29

Docela přesný popis situace, ale není to ve skutečnosti obráceně? Není člověk stvořen hierarchickým smečkovým zvířetem, které potřebuje ony ritualizované vztahy, onu dusivou maloburžoasní morálku, která ve skutečnosti není dusivá, ale úlevná, ono vyhrazené místo, které je dáno a které nenutí k věčnému boji o lepší postavení, ale umožňuje do sytosti vychutnat postavení vlastní? Nestal se socialismus svou tesilovostí a nesnesitelnou stejností trapných a malých životních osudů, stejných bytů se stejnými kovralovými koberci, obývacími stěnami a umělohmotnými lžičkami ještě horším vězením? Nepotřebujeme vědět, kdo je alfa vlkem smečky a obdivovat, ba kořit se mu? Nepotřebujeme zároveň mít někoho, kdo je… Číst vice »

Béda
Béda
13. 11. 2014 16:50

LF, „…Není člověk stvořen hierarchickým smečkovým zvířetem, které potřebuje ony ritualizované vztahy, onu dusivou maloburžoasní morálku, která ve skutečnosti není dusivá, ale úlevná, ono vyhrazené místo, které je dáno a které nenutí k věčnému boji o lepší postavení, ale umožňuje do sytosti vychutnat postavení vlastní…?“ Co to plácaj? Za celé období kapitalismu existuje jrdiné relativně mírové (pouze v Evropě) a bahobytné období – období, kdy byl uměle z konkurenčních důvodů kapitalismu implantován sociální stát s omezeným vykořisťováním pracovní síly. Jen odpadl konkurenční důvod a již se kapitalismus vrátil ke své prapodstatě, ve které byl po celé období své existence vyjma… Číst vice »

LF
LF
13. 11. 2014 18:35

To je právě ta otázka. Střední třída koncem 19. století se mohla cítit lépe, než střední třída socialismu, právě proto, že byla třídou střední a měla před sebou jak varování v podobě chudiny, tak naději a obdiv v podobě elity.
Za socialismu jsme byli všichni jedna homogenní masa (do jisté míry pořád jsme, alespoň pohlíženo prizmatem malého města) a to je únavné.

Sio
Sio
13. 11. 2014 20:42

peter. napsal

Morava a Sliezsko sformulovali svoje požiadavky
http://www.spravodajstvo.darwin.sk/petice-za-navraceni-prav-zemim-morava-a-slezsko-dle-clanku-18-listiny-prav-a-svobod-a-zakona-c-851990-sb-o-pravu-peticnim.html

Pěkně děkuju. Pitomci. Bydlím na pomezí Moravy a Slezska (historicky), ale ještě jsem nikoho nepotkal, kdo by mi tvrdil, že je Slezan, nebo říkal já jsem ze Slezska.
No, pár exotů se vždy najde. Podle mého i Slováci udělali hroznou hloupost, ale budiž. Každému, co jeho jest, pokud to tak cítili. Nerad bych ale žil ve státě Moravská republika a nějaké zemské zřízení je mi hodně u pr.. jen další úředníci a nábobové.

Béda
Béda
13. 11. 2014 20:50

Marx to věděl již tehdy: Ti slabí dolů mají jedinou šanci – že se spojí. Jinak je ti silní zahrabou do hnoje. Problém je, že ti dolů se jen tak nespojí a nechají se lehce rozeštvat.

peter.
13. 11. 2014 21:03

Sio napsal Pěkně děkuju. Pitomci. Bydlím na pomezí Moravy a Slezska (historicky), ale ještě jsem nikoho nepotkal, kdo by mi tvrdil, že je Slezan, nebo říkal já jsem ze Slezska. No, pár exotů se vždy najde. Podle mého i Slováci udělali hroznou hloupost, ale budiž. Každému, co jeho jest, pokud to tak cítili. Nerad bych ale žil ve státě Moravská republika a nějaké zemské zřízení je mi hodně u pr.. jen další úředníci a nábobové. Sio Ťažko viniť Slovákov alebo Čechov.Tých sa nikto nepýtal a v tom čase by ste ťažko hľadal Slováka ktorý by s rozpadom súhlasil.Boli to smradi… Číst vice »

peter.
13. 11. 2014 21:24

peter. napsal
Sio napsal

Viete Sio,k tomu národovectvu mám ja osobne dosť ambivalentný vzťah.Som Slovák.Ale môj starý otec bol Maďar ako repa z Nagykanizse,stará mať bola Srbica,mama Slovenka a ja som ženatý s Rusínkou.A keď sa trochu začítate do histórie,tak zistíte,že po tom čo všetko sa cez územia našich štátov prehnalo v dejinách(na Slovensku do dnes hovoria o Čechoch ako o Švédoch-bez urážky)tak vám budú tie žabomyšie vojny medzi našimi národmi smiešne.Alebo Trpko smiešne?

Alena
Alena
13. 11. 2014 21:55

Sio napsal
Pěkně děkuju. Pitomci. Bydlím na pomezí Moravy a Slezska (historicky), ale ještě jsem nikoho nepotkal, kdo by mi tvrdil, že je Slezan, nebo říkal já jsem ze Slezska.
No, pár exotů se vždy najde. Podle mého i Slováci udělali hroznou hloupost, ale budiž. Každému, co jeho jest, pokud to tak cítili. Nerad bych ale žil ve státě Moravská republika a nějaké zemské zřízení je mi hodně u pr.. jen další úředníci a nábobové.

pěkné, až na to, že by se kraje zrušily, trošku si to nastudujte, milý Sio

Béda
Béda
14. 11. 2014 5:06

LF napsal To je právě ta otázka. Střední třída koncem 19. století se mohla cítit lépe, než střední třída socialismu, právě proto, že byla třídou střední a měla před sebou jak varování v podobě chudiny, tak naději a obdiv v podobě elity. Za socialismu jsme byli všichni jedna homogenní masa (do jisté míry pořád jsme, alespoň pohlíženo prizmatem malého města) a to je únavné. Odkud jste to zas opisoval? „…Střední třída koncem 19. století se mohla cítit lépe, než střední třída socialismu, právě proto, že byla třídou střední a měla před sebou jak varování v podobě chudiny, tak naději a… Číst vice »

Béda
Béda
14. 11. 2014 7:32

Ještě k LF, 1) vidina příslušníků střední vrstvy (v n neregulovaném kapitalismu 19.století i dnes) , že se její většina stane Rothschildy, Kellnery, Sorosi, Babiši, Porošenky, Berluscony, Kruppy… je asi tak pravděpodobná jako že vyhrají 50x po sobě první cenu s jackpotem ve sportce. Vize, že se budou muset všemi prostředky udržet v konkurenci aby nespadli dolů a přesto většina z nich dolů spadne je mnohem pravděpodobnější než první případ. 2) jenom pro pořádek – v Dickensovském neregulovném kapitalismu konkurenční boj o existenci vede k „požírání“ slabších ekonomických subjektů silnějšími (používají se jakékoliv prostředky bez výjimky včetně loupeže, vydírání, likvidace,… Číst vice »