Diskuze k článku


  • peter. • 27. března 2015

    Pred niekoľkými rokmi sa v Slovenskom raji a Spiši začali šíriť fámy o divom mužovi,zarastenom otrhanom a smrdiacom,ktorý sa usalašil v skalnej jaskynke uprostred lesa, ako pustovník.Nakoniec sa ukázalo,že je to pravda a išlo o študenta z Čiech,ktorý sa rozhodol žiť pustovníckym životom v nedotknutej prírode.Keď prišla zima,prišli si po neho policajti,nakŕmili ho,umyli a šupom poslali domov.Neviem už ako tento človek skončil a iba predpokladám,že teraz je aktívnym spolupracovníkom p.Bláhu,ktorý zavalašil tú blbosť o komunistoch.Ako viem,tak Šumava bola hraničným pásmom a ekologické problémy nemali len komunisti.

  • cnemo • 27. března 2015

    >Koncept divočiny je založený na svobodě, na tom, že všechno necháme být, ať si to jde vlastní cestou, a v tom se pak musíme naučit žít.

    Svatá ty prosto! Jen ignorant si představuje, že divočina je svoboda. Trochu méně Tarzana, Knihy džunglí a jiných škvárů. Ve skutečnosti je divočina otroctví nutnosti, cokoli a kdokoli, kdo zanedbá boj o přežití, končí. Je to krutý boj bez pravidel a soucitu.

    >Tu potřebu v sobě máme do jisté míry všichni, a nejvíc ti, kteří ve své profesi s přírodou nějak hospodaří: zemědělci, lesníci, myslivci. Organizují sklizně, výsadbu lesů, myslí si, že musejí určovat, kolik zvířat v lese bude.

    Ano, už více než 5 tisíc let. Autor zpochybňuje samu existenci civilizace. Tzv. ekologové (autor si tak nechává říkat, ale je to veterinář, tedy člověk, který svévolně prodlužuje život zvířat, která podle přirozených zákonů mela umřít:) ) zpochybňují chování, které odlišuje člověka od zvířat. Ve své podstatě je to ideologie daleko nebezpečnější než nacismus, islám či křesťanství. Ty se alespoň nesnaží udělat z člověka zvíře.

  • cnemo • 27. března 2015

    >Všem s výjimkou místní „jaderné“ a „predátorské“ lobby, jejímž členům by mohl poškodit zdraví, vřele doporučuji celý rozhovor, který najdete na Novinkách

    Stane, opravdu nechápu, proč vzdělaný člověk jako Vy podléhá podléhá módním, zcela zvráceným ideologiím. Jen díky „organizování sklizně“ a podobným „zločinům“ proti přírodě můžete Vy sedět doma v křesle a kopírovat na internet výplody chorých, nevzdělaných ale o to sebevědomějším mozků.

  • Stan • 27. března 2015

    Vždyť jsem vás varoval, chlapi, tak proč to děláte?

  • Sio • 27. března 2015

    :-)

  • Svoboda • 28. března 2015

    Přečetl jsem to celé ( takže díky za odkaz ) a bylo to, jako otevření okna v 10 let nevětrané místnosti. Jen víc takových.
    Zatím příliš mnoho technokratů příliš pevně věří, že řezáním větve na které sedíme budujeme prosperitu a zrychlené řezání je považováno za růst Růstu… Svatá prostoto…

    Tupost pravice i současné „levice“ je v těchto tématech také nápadná, jak si Bláha správně všímá.

  • peter. • 28. března 2015

    Tak by ma zaujímalo,prečo sú všetci títo zelení dúháči politicky orientovaní na kapitalizmus a prečo zastávajú nenávistné postoje k socializmu.Veď ak sa za posledných 25 rokov ekologická situácia na území bývalého Československa zlepšila,tak je to len vďaka tomu,že kapitalizmus nám zlikvidoval priemysel.Dažďové pralesy rúbu komunisti?Taký p.Bursík nikdy nevynechá možnosť kopnúť si do komunistov.p.Bláha si kopol tiež.A slovenskí „ekológovia“to robia práve tak. Nepovie mi niekto prečo?

  • cnemo • 28. března 2015

    peter. napsal
    Veď ak sa za posledných 25 rokov ekologická situácia na území bývalého Československa zlepšila,tak je to len vďaka tomu,že kapitalizmus nám zlikvidoval priemysel.

    Abychom byli spravedliví, nebylo to jen útlumem, opravdu se pro ekologii něco udělalo. Kampaň odsíření elektráren, čištění odpadních vod nebo systém odpadového hospodářství byly v principu obrovskými pokroky. Chování bolševiků bylo až zrůdné.

    Bohužel s příchodem nekompetentních aktivistů, financovaných ze zahraničních globálních peněz, a EU pseudoekologie přišly programy, které zásadním způsobem ohrožují životní prostředí, které jsou o to nebezpečnější, že na rozdíl od kouře z elektrárny nejsou pro běžného občana viditelné. Asi nejstrašnější je cílené pěstování a spalování biomasy, strašidelně ohrožující půdní fond. Také zabírání zemědělské půdy pro další nesmyslné montovny, když půl kraje poseto opuštěnými brownfieldy. O „panelácích na placato“ ani nemluvím, to problém už i sociální.

    Prostě se řeší falešná obhrožní (viz GW) a ta skutečná se ignorují.

  • cnemo • 28. března 2015

    Svoboda napsal
    Zatím příliš mnoho technokratů příliš pevně věří, že řezáním větve na které sedíme budujeme prosperitu a zrychlené řezání je považováno za růst Růstu… Svatá prostoto…

    Pozorováním jsem zjistil, jak je mezi zeleno-věřícími chápáno slovo „technokrat“:

    Je to pitomec, který ztratil zbytečně mnoho času studiem daného oboru, je schopen předkládat vyvratitelné hypotézy z oboru a aplikovat ty ty prověřené. Nejodpornějším poddruhem technokrata je pak ten, který již nedej bože na základě svých znalostí a zkušeností něco ekologického zrealizoval.

    Protikladem je aktivista, jehož postoj je založen na paradigmatu dobra a zla a emocionálního vztahu k tomu, čemu říká příroda. Tvrdý dualismus člověk x příroda mu dává zapomenout na fakt, že i člověk jen zvíře s hypertrofovaným mozkem, které bojuje o přežití stejně, jako ta nejprimitivnější bakterie. Není zatížen zbytečnými informacemi a znalostmi, nepotřebuje je, protože věří. Věří, že když udělá pro přírodu „dobro“, dopadne to „dobře“. Většinu realizovaného aktivistického „dobra“, když škody přesáhnou únosnou mez, pak musí sanovat ti příšerní technokraté, protože aktivista jde dál, za dalšími světlými a zelenými zítřky.

  • Aleš • 28. března 2015

    Jedny z nejlepších lesníků, které jsem kdy potkal nebo o nich slyšel, byli absolventi technických škol (případně i technických i přírodovědných), s hlubokým zájmem o přírodu, ekologii. Za mnohé jmenuji Antonín Buček a Leoš Košťál. Cnemo Mac Schapiro bude stokrát dokola opakovat dogmata o ativistech, až ta dogmata uvidí jako svatá zjevení na každém kroku. Ty aktivisty, které mám na mysli já, pojí dohromady hluboká znalost dané problematiky. Což se dle vyjádření asi o cnemovi říct nedá. A jen tak mimochodem. Kolik jich cnemo znáte, že je tak odsuzujete? Diletanti jsou všude, nevyhnuli se ani ochraně přírody. Ale to neznamená, že jsou všichni stejní. Ale to bude asi pod vaše rozlišovací schopnosti!!!

  • Alena • 28. března 2015

    žádná ekologická hnutí neznám, svého času mne ale zaujal pan Vavroušek a jeho aktivní prosazování trvale udržitelného způsobu života, ale nevím, zda má dnes pokračovatele.

  • peter. • 28. března 2015

    cnemo napsal
    Chování bolševiků bylo až zrůdné.

    Uvítal by som,keby ste to špecifikovali a nezabudli pri tom,na trendy a opatrenia,ktoré boli v minulom režime prijímané za účelom zlepšenia stavu v OŽP.Prešlo 25 rokov.Viete povedať aká úroveň ochrany životného prostredia by bola u nás dnes pri zachovaní rozvoja domáceho priemyslu namiesto jeho likvidácie?Nie je ťažké vyhľadať si na internete aké opatrenia boli prijímané pre OŽP,ako bolo ich plnenie rozložené v čase a k akému cieľu smerovali.Zrůdné chování boľševika…no neviem koľko máte rokov a či ste sa náhodou v časoch,keď sa naprávali škody utrpené vojnou a keď v záujme lepšieho života ľudí prebiehala mohutná industrializácia a výstavba,nehúpali v otcových gatiach.Ja každému odporúčam,aby si pozrel ako sa od vojny do r.1989 zmenilo jeho mesto alebo obec v ktorej žije.
    A aby ste ma neobvinili,z boľševizmu alebo ma neoznačili za komanča,tak vám oznamujem,že som nikdy nebol členom žiadnej strany.Žiadam iba o objektívny prístup k hodnoteniu toho, ako a do čoho sa za tých 40 rokov zrůdneho boľševizmu vyvíjalo Československo a o zrovnanie tohoto vývoja s rokmi ktoré nasledovali po tom.

  • Bety • 29. března 2015

    Peter, souhlasím s vámi. Myslím, že socialismus byl zrůdný pro ten typ lidí, kteří nemohli legalizovat své nelegálně získané prachy. Je zajímavé, jak se pár frází lidem vrylo do mozku a budou je opakovat do aleluja, aniž by se obtěžovali zjistit, nakolik jsou podložené. Nejlegračnější mi připadá to přesvědčení, že až si elita dost nakrade, tak se začne chovat morálně… To se s železnou pravidelností opakuje před každými volbami – už si pro sebe nakradl dost, teď se začne starat o prospěch celé republiky. Já vůbec nejsem proti ochraně přírody, naopak. Čistá voda a pokud možno ovzduší je opravdu nutné pro naše přežití. Ale přestat cokoli kultivovat a naučit se v tom žít – copak autor článku neví, že nejvíc životaschopné je býlí? Já bych ekology s radostí podporovala, pokud by přestali takhle ujíždět.

  • Bety • 29. března 2015

    Tak jsem si přečetla celý článek a něčemu fakt nerozumím. Na jedné straně chce autor, abychom do přírody nezasahovali a na druhé argumentuje s miliony turistů, kteří přinesou ekonomický prospěch. Nějak mi ty miliony turistů nejdou dohromady s ochranou nedotčené přírody . Vám ano?

  • Aleš • 30. března 2015

    Bety: Všimla jste si správně. Miliony turistů a ochrana nedotčené přírody jdou proti sobě. Návštěvní řády parků nesmí být v rozporu se zájmy ochrany přírody. Většina aktivit musí být ve 4. či 3. zónách. V 1. a 2. zónách musí respektovat předmět či zájem ochrany včetně klidových zón. Některé volnotržní argumentace se mi také příčí. Nejlepší jak pro rozvoj regionů tak pro ochranu přírody je měkká turistika, ne obří areály s umělými lákadly a síť umělých cyklostezek, které protkají území skrz na skrz. Zkušenosti z KRNAPu hovoří jasně. Masová turistika dokáže horší věci než spory o kůrovce. I když politické zneužití kůrovce mu zdatně sekunduje. A tady se s panem Bláhou i s rozumnými lesníky shodneme. Horší než těžit nebo netěžit stromy ohrožené kůrovcem je asanovat již mrtvé souše, ze kterých již kůrovec vylétl. To v chráněných územích znamená zbytečný pojezd techniky po porostech, narušování půdního a vegetačního krytu včetně fauny, narušování případné obnovy lesa, poškozování stojících stromů včetně zbytečných těžeb (když už tu techniku tam mají, tak vezmou i okolní stromy a naruší porostní pláště či vytvoří či naruší porostní stěny).
    A s tržními argumenty odpůrců ochrany přírody již vůbec nesouhlasím, protože dřevo z našich národních parků není položkou, bez které bychom se neobešli (na mnoha místech se navíc dostaneme výrazně do červených čísel) a otázky zaměstnanosti nejsou také na místě, tady má pan Bláha pravdu také. Víc lidí tu zaměstnáme a přitáhneme, pokud tu bude existovat předmět ochrany = divočina a také těmto lidem dáme lepší náplň života, než být pokojskou v obřím hotelu či návštěvníkem adrenalin parku. A navíc drtivá většina areálů je sponzorována s kapes občanů dotacemi a z části i praním špinavých peněz z byznysu i politiky.

  • fajt • 30. března 2015

    Národní park v čezku je docela dobrý šolich – před léty jsem byl na takovém chlapském potlachu na Šumavě, přímo v srdci kdysi panenské přírody, tedy na Modravě. Ve dne v noci ( v noci si přisvícovali leteckými reflektory tak, že ve vesnici to vypadalo jak za leteckého poplachu, ) tady káceli stromy ( randál pil a těžké techniky byl taky zdatný ), byl jsem tady ubytovaný pár dní, ale i tak mi stačilo, místo klidu a odpočinku ( hlavně v noci), jsem měl skoro neurozu a z uší jsem skoro ani na okamžik nevyndával špunty , které používají vojáci při ostrých střelbách ( i tak místama byly málo). Druhý den pobytu jsem si půjčil kolo a vyrazil ( spíše ujel z dřevorubeckého revíru) na Březník a pak že si výjdu na Luzný – no a taky prča, cesta skoro po bývalou peesáckou rotu vypadala jako tankodrom, ale kousek před potokem a lávkou uklizeno ( tady chodí turisti, tedy ojra z rajchu) , od této chvíle začala platit pravidla národního parku – ale pouze pro některé ( tedy hlavně čezké turisty, pro německé taky, když tedy nechtěli cálovat dobrým mužům z NP a jejich zeleným poskokům, kterých tady bylo taky jako much ) . Zaparkoval jsem kolo na hospodě, po mě jediném správce a hospodský v jedné osobě nechtěl úschovné, ale za to jsem to musel dát do určité hodiny ( jako kdyby si říkál, že to nedám a kolo bude jeho, tedy si ho budu muset další den vyplatit) .

  • fajt • 30. března 2015

    Mi přišla jeho doba docela královská, ale jenom do chvíle, než jsem pochopil, co že to na rozcestí k Luznému bodří šumavané v zeleném vymysleli. na Luzný se nesmělo jít přímo, ale jakousi zadní peesáckou asfaltkou a pak nějaké barvě, která podle hlášek vrátivšich nebyla vůbec k nalezení ( k pobavení zelených šprýmařů, kteří rozdávali zmateným turistům pokuty, páč se řinuli z lesa mimo prý určené trasy ( a všude je tetřívek, vy hovada, a teď jste ho naprosto vyrušili a on se už nemůže pářit – jak nás milostivě poučil jistý hajný). Pochopil jsem, že dostat se na Luzný a pak ve stanoveném čase ke kolu bude docela záhul, taková bojovka při které půjde vo prachy ( jak jinak i na Šumavě je kapitalismus v plném průdu). Tak jsem vyrazil, všechny před sebou jsem přeskákal a v nestřeženém okamžiku, kdy na dohled nebyl žádný lufťák z Práglu či odkud a ani žádná zelená hyena, jsem to dal naprosto mimo nějakou značenku ( ty nakonec vedly přes nějaké mokřady, asi aby to turistům trochu spestřili ). Na Luzném jsem byl za hoďku a půl od bývalých peesáků a svého kola ( kdybych šel po barvě, tak su v prdeli ). Na kopci jsem si mohl užít trochu ušetřeného času a vklídku nadělat okolo tisíce snímků , no a pak jsem se vydal s německýma turistama ( kteří měli zelené krytí za ojra) tou nejkratší cestou, přímo za nosem a přes chráněné území ptáka a to vše za hlaholu a německého jodlování ( už bylo dovoleno pány lesa dělat ze sebe divou zvěř – to asi proto , aby si pták moc nezvykal a nebylo na něj vidět, páč někdoho vyfotit a poslat někde na sociální síť a byli by modravští ochránci zvěře zase v prdeli ) .

  • fajt • 30. března 2015

    A tak jsem si v předstihu a docela v poho dorazil na chalupu pro kolo. Přebarvenej metro hospodskej byl hodně nedůvěřivý a musel jsem mu ukázat fotky z kopce, pak zase začal nadávat, že jsem podváděl či co, musel jsem ho rázně umravnit a tajemně říci, že to tady všechno znám z dob svého vojančení. To zase vypleštil oči a byl celej zesranej, ale to mi bylo nakonec jedno, jak si to přežvejká a pokud znám dobře českou povahu, tak tomu i uvěřil a raději nic nikomu neříkal, v domění , že i ostatní dostanou ode mně co proto, tak proč je varovat a zkazit sobě záluďárnu. Na večer jsme s chlapama sedli na jedno pivko někde ve vesnici a řekli si, že by bylo dobrý raději vyrazit na německou stranu, je tam větší klid, lidi vypadaj normálněji, je tam i laciněji a fungují tam jakési pravidla, za to bakalovic Modrava je prostě jedno přeplácané loupeživé tábořiště, kde pravý hajný neví co mu udělá jeho kolega zleva – a tak jsme hned po ránu z potěmkinovsky honosné Šumavy odjeli do poctivého německého lesa. ..)

  • peter. • 30. března 2015

    fajt napsal
    Mi přišla jeho doba docela královská, al

    Máte chodiť na Slovensko.Je to k nám jednak bližšie,máme krajšie hory ako je Šumava a nikto vás nebude buzerovať.A keď chcete divočinu a bukové pralesy,tak Bukovské hory a Poloniny.

  • fajt • 30. března 2015

    peter. napsal
    Máte chodiť na Slovensko.Je to k nám jednak bližšie,máme krajšie hory ako je Šumava a nikto vás nebude buzerovať.A keď chcete divočinu a bukové pralesy,tak Bukovské hory a Poloniny.

    Máte pravdu a nebojte, jsem tam skoro častěji než na Moravě – jen ty Bukovské hory a Poloniny jaksi omíjím – se polepším :-)

  • Aleš • 30. března 2015

    fajt: To by bylo další nosné téma článku, proč u nás nefunguje chod věcí v ochraně přírody a v lesnictví jako v Bavorsku, Norsku či Rakousku. Jen zklamu příznivce korporátního kapitalismu. Ten máme u nás již 25 let a žádné pozitivní posuny se se tu nekonají. Ba naopak. Tím drancování akcelerovalo do nebývalých rozměrů, zlatí komunisté, kteří se sice od mého ideálu hodně vzdálili, ale to je nic od té současné sebranky. Kapitalismus je kanibalismus platí i v ochraně přírody. Posledních 11 let mě na Šumavu nikdo nezlákal…

  • fajt • 30. března 2015

    Aleš napsal

    fajt: To by bylo další nosné téma článku, proč u nás nefunguje chod věcí v ochraně přírody a v lesnictví jako v Bavorsku, Norsku či Rakousku. Jen zklamu příznivce korporátního kapitalismu. Ten máme u nás již 25 let a žádné pozitivní posuny se se tu nekonají. Ba naopak. Tím drancování akcelerovalo do nebývalých rozměrů, zlatí komunisté, kteří se sice od mého ideálu hodně vzdálili, ale to je nic od té současné sebranky. Kapitalismus je kanibalismus platí i v ochraně přírody. Posledních 11 let mě na Šumavu nikdo nezlákal…

    bych mohl vyprávět, jak se tř. drancovaly lesy všude kudy prošla privatizace a restituce – prý náprava ke skutečnému potřebnému stavu, když je ve výpisu LV tráva, tak tam přeci nemůže jen tak od sebe růst les, i kdyby bába z katastráku byla úplně blbá, změnila kulturu a bonitu půd. fondu od stolu, za ty prachy ji snad ani basa – jestli vůbec byla – naprosto nevadila . ..)

  • Aleš • 31. března 2015

    Katastrálním úřadům již po své 2 leté zkušenosti z Královohradeckého kraje se spoluprací s nimi neřeknu jinak než Katastrofální úřady. Hnutí Duha by se mělo děsit církevních prostitucí, lesního majetku a chráněných území se týkají, víc než si myslíme. A to, že jsou poctiví ochranáři nejlepšími partnery státního podniku LČR, se snaží neoliberální sebranka zadupat do země. A ti to dostávají zprava zleva. Mnoho pracovníků lesů již se vidí u církve či šlechty, jiní přetrvávají ve svých bludech krmených ODS/Zemanovskou klikou, kterou občas kvůli poblitickým dealům podporují i komunisté, ochrana přírody jak na státní tak dobrovolnické úrovni je zblbnuta Bursíkovsko-Schwarzenbergovskou klikou. A tací buď přímo zrazují poctivé ochranáře, nebo si budují osobní vazby v původní názorové protistraně. Jak to říkal pan Umlauf, kde byly neziskovky a státní úředníci, když Topolánkova asociální vláda se přetransformovala ve fašistickou Nečasovu a kde byly, když se lid vezdejší snažil bránit demonstracemi? Uvěřili simulákru, že kníže má lidu blíže a jeho lesní hospodaření přírodě blíže. Nemá. Přestože i mediálně ustanovená protistrana dělá ještě tvrdší zásahy (technokracie ODS). A přestože si část národa myslí, že je vše jedno, že nic neovlivní. Kdyby tomu tak bylo, nebyla by propaganda. A je možné, že naší přírodě méně uškodí 10 Zemanů a Klausů než jediný Schapiro. Bez ohledu na peníze od ambasády třeba i ochraně přírody. Nebo možná právě proto?
    http://www.parlamentnilisty.cz/politika/obce-volicum/Trebic-prevzala-diplom-za-zakazky-od-americkeho-velvyslance-368471 Co může mít takový diplom společného s ochranou přírody? Zastupitele, jež je rodičem jistého redaktora Ekolistu, Britských listů, myslím dříve i Sedmé generace, člena sehnutého NESEHNUTÍ s vlivem na zelené hnutí.

  • fajt • 31. března 2015

    jedou v tom všichni, na čistého na úřadě ( i jinde) už nenarazíte ( stačí, když jenom slouží a přestali používat v práci svědomí, raději ) – prošel jsem zo pár územek ( osobně jsem i inicioval změny úz. plánu ) a tak jsem si celý proces prošel několikráte, od prostých správních úkonů, činnosti zhotovitele a až po komunální schvalovací proces ( obecní zastupitelstvo i s vypráskanou radou ) na všech úrovních – opravdu mňamka, moje osobní zkušennost, že nejvíce nenažraní byli právě tzv. ekologičtí aktivisté, kteří při vidině možných zisků, či nějakých výhod dokázali se svoji ideologii pracovat ve svůj prospěch lépe než středověcí cirkevní inkvizitoři, ti v podstatě ve finále napáchali taky nejvíce škod a když dosáhli všeho, čeho si zamanuli, tak u nich propukl bratrovražedný boj, který v podstatě umrtvil celou zájmovou i obecnou komunitu ( pamatuji jednoho, který si přes protesty místních, příslušných a dotčených úřadů prosadil jistou zónu klidu, aby ji v dalším kole zcela z urbanizoval a pak pro sebe nezákonně zprivatizoval a v rychlosti celou rozparceloval – než ho soud předběžným rozhodnutím zastavil, hektary určené pro zelené žabičky byly z obce fuč a noví vlastníci hrozili žalobami přímo obci, frajera nenáviděla i vlastní rodina, ale ten měl čerstvě nabyté miliony a naprosto neprůstřelné advokáty, kteří měli nadstandartní vztahy s místní justicí ) . ..)

  • Aleš • 31. března 2015

    fajt: Všichni ne, ale je možné, že ti, co v tom nejedou, se dají spočítat na prstech jedné ruky nebo končetin jednoho člověka. U nás v tom nejedou max. 4 lidé z 25 lesáků, 3 z těch 4 podezřívám z pohodlné tolerance či nevědomé spolupráce… A u neziskovek to nebude jiné.

  • fajt • 31. března 2015

    Aleš napsal

    fajt: Všichni ne, ale je možné, že ti, co v tom nejedou, se dají spočítat na prstech jedné ruky nebo končetin jednoho člověka. U nás v tom nejedou max. 4 lidé z 25 lesáků, 3 z těch 4 podezřívám z pohodlné tolerance či nevědomé spolupráce… A u neziskovek to nebude jiné.

    ano, nechci je všechny házet do jednoho pytle, mělo tam být – skoro všichni. ..)