Ekologie versus Selský rozum

Dnešní svět je plný spěchu, neporozumění a zmatení pojmů. Když se podívám sem, zjišťuji, že ekologie, jak je zde definována, je jen pavědecký školometský systém, který nemůže než generovat ideální lidský materiál pro školomety a neomarxisty. Některé články se s vervou pouštějí do „antropocentrismu“, kritiky technosféry, což vyúsťuje jen v technokracii neziskovek placených z podezřelých zdrojů vedoucí už k celkem průhledné (a otevřené) politické prostituci.

Položme si otázku: Kam zmizel člověk? Kromě kritiky antropocentrismu a vyděšených (nebo podplacených?) jihočeských matek, jak se zdá, je člověk až na posledním místě. Jenže – který faktor působí nejrazantnější změny v životním prostředí? Asi se dá dost těžko odporovat (pokud uvažujeme globálně, samozřejmě) tvrzení, že se jedná o lidský faktor. Takže řeči o antropometrickém přístupu k ekologii jsou naprosto bezpředmětné.

Dle mého názoru by 99 % ekologie mělo být zaměřeno na vztah ekosystému s člověkem. Aby nedošlo k omylu – ekologie člověka se zabývá něčím jiným, jak vidno z odkazu na definici.

A co je ekologie podle selského rozumu? Co potřebuje člověk jako jedinec ve svém mikrosystému?

• Čistý vzduch
• Čistou vodu
• Čistou půdu
• Čisté potraviny

To je základ. Mimochodem, znamená to následné požadavky na čistotu ekosystémů (vodní toky, moře, pole, lesy, ovzduší atd.)

„No jo“, namítne Člověk Se Selským Rozumem (ČSSR). Ale já na to prakticky nemám vliv. Jo, aktivisté mi nabídnou:

• Třídit odpad (ale nejsem si moc jist, co se s ním děje dál, nevozí se sem třeba i ten z Německa?)
• Stavět nízkoenergetické domy (za šílené ceny za postavení i údržbu), aby bylo méně CO2
• Pořizovat si drahé energetické průkazy staveb (aby nás donutili investovat do zateplení)
• Kupovat si spotřebiče s AA..A+ (u kterých se díky kurvítkům vyšší investice za dobu provozu nevrátí)

Na druhé straně je nikterak nevzrušuje, že v nových domech se najemno neomítá, ale tmelí (zajímá ekology, zda jsou ty tmely opravdu nezávadné alespoň tak, jako bylo vápno a písek? Nějak jsem si nevšiml, jejich hlavním tématem jsou JE, (v tom jsou prachy od neziskovek atd.) Například zde:

Obsažené látky: Akrylátová disperze, oxid titaničitý, křemen, uhličitan vápenatý, voda, aditiva, konzervační prostředek 2-methyl-2H-isothiazol-3-on a 1,2-benzisothiazol-3(2H)-on. Obsah VOC v tomto výrobku dosahuje max. 5 g/l. Mezní hodnota EU je stanovena na max. 30 g/l (kategorie A/a od roku 2010).

Nevadilo by vám, že:

• zdi nejsou z cihel, což je skutečně ekologicky čistý materiál, o tvárnicích z popílku se psalo hodně, ale moc bych nevěřil ani ytongu (jako kypřící látka použit hliník, sádrovec a anhydrit obsahující síru, zdící malta na ytong obsahuje chrom a ani dalším syntetickým materiálům, kdoví, co všechno v tom je);
• i polystyren může být nebezpečný?;
• dříve dřevěná okna se dnes vyměňují za plastová (máme vyřešenu otázku, jak to působí na životní prostředí v místnostech v porovnání s dřevěnými? A jak se budou jednou likvidovat?);
• máme plovoucí podlahy ze syntetického materiálu (jakpak by asi dopadly ve srovnání s dřevěnými a copak asi emitují?);
• náš nábytek není ze dřeva, ale z něčeho, co dřevo ani zblízka, ani z dálky nepřipomíná? (copak asi uvolňují všechna ta plnidla a my to dýcháme?);
• máme chlorovanou vodu bez bakterií, to je fajn, ale ne zcela – voda může obsahovat těžké kovy nebo dusičnany, či jiné příměsi, přičemž některé z nich vodárny hlídají, ale všechny ne. A co chlor? Opravdu nám neškodí? On totiž tvoří i všeliké potvůrky sloučeniny. Pokud filtrujete vodu kvalitním filtrem, poznáte to i na chuti samotné vody, kávy a čaje, je odchlorovaná (existují práce, které hodnotí přítomnost chlóru ve vodě jednoznačně a dokonce i koupání a sprchování v chlorované vodě považují za škodlivé).

To jsem vybral jen pár příkladů týkajících se domů, ve kterých žijeme. Přiznám se, že uvedené skutečnosti mě opravdu straší víc, než jaderné elektrárny nebo oxid uhličitý v ovzduší, nicméně na výzkum těchto věcí neziskovky peníze nemají. Spíš by našly spoustu peněz na to, jak tyto problémy ututlat.

„A co s tím mohu dělat?,“ ptá se ČSSR. Můžete. Kupte si dům nebo byt ve stavbě, která je postavena z cihel. Obvykle to znamená z 60. let minulého století a starší, to tu nebyly ani tvárnice z popílku. Vykašlete se na zateplení, vzhledem k úsporám a nákladům stejně nebude úspora nikterak závratná. V zimě také nemusíte topit stále a úplně všude. Klidně větrejte tak, jak potřebujete. Pořiďte si starší dřevěný nábytek, dá se sehnat často za směšné ceny, a tak naproti tomu si budete mít možnost pořídit i několik dražších krásných kousků. Nekupujte koberce, a pokud už musíte, tak ne do ložnice, tam jste nejdéle. Pokud jste opravdu fajnšmekři, tak bych doporučil filtry na vodu (jsou i takové, co se dají připojit i za hlavní ventil) a filtry vzduchu. Ty lepší (a dražší) jsou založeny na aktivních uhlíkových filtrech.

Pokud vám nezbydou peníze, dá se ušetřit za kouření, alkohol popřípadě i jídlo může být levnější a přitom zároveň zdravější. Starší dům na venkově navíc vyjde cenově asi na polovinu ceny bytu ve městě a navíc budete mít jako bonus sklep, zahradu, půdu, možná i garáž nebo dílničku. Zahrada znamená možnost pořídit si alespoň relativně čisté a složením hodnotné potraviny. Rozhodně kvalitnější, než ze supermarketu. Trocha pohybu rovněž nezaškodí.

Na téma ekologie a jejich dopadů na organismus člověka se toho dá napsat ještě hodně. Já jen za sebe – považuji se za ČSSR, a proto jsou pro mě pseudovědecké elaboráty šířené ctihodnými profesory ať už ekologie nebo filosofie v podstatě nezajímavé. A generace nových sousloví vymýšlených těmito pány a jejich následné používání mi připadá legrační.