Herman je pro sudetský sjezd ten pravý

Jsme-li skutečně tak žalostným vazalem mocnějších, jakým jsme byli za tzv. Druhé republiky i dnes, kdy jsme opět kolonií Spojených států a Evropské unie (čili v podstatě opět Německa), že prostě musíme – a nic jiného nám nezbývá – vyslat na víkendový výroční sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) ne už jen nějakého olomouckého kněze či Bělobrádkovo video, ale přímo živého ministra české vlády (a to vůbec poprvé v historii), pak je ministr Daniel Herman nejideálnějším představitelem tohoto našeho českého vazalství, naší národní podřízenosti i naší mezinárodní malosti i ubohosti. A též nejideálnějším pojítkem mezi dusivým ovzduším tzv. Druhé republiky, jež ze země vyhnala prezidenta Beneše a ke smrti uvláčela Karla Čapka, a ovzduším dnešním, charakterizovaným vedle shora popsaného třeba i výrokem jakéhosi výboru ministerstva kultury (kde Herman šéfuje),o tom, že bard slezského lidu Petr Bezruč vůbec nebyl velký básník a že se jeho význam v minulosti přeceňoval.

Taková je tedy naše současná ideovost a naše slouhovské mezinárodní postavení. Je to fakt, který nelze omluvit řečmi o tom, jak moc je nám zapotřebí dobrého sousedství, protože, jak to v minulých dnech vyjádřil předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) Posselt, má jít o sousedství nikoliv ledajaké, ale o sousedství v EVROPSKÉM DUCHU. A právě v tom evropském duchu, který je sudetskými Němci akcentován víc než sousedství samo, je zakleta ona podřízenost a nesamostatnost, která se nám jako kazajka našich vlastních národních zájmů ve prospěch zájmů nadnárodních – ve skutečnosti však velmocenských, ať už USA, EU či Německa – navléká na ramena a zbavuje nás svobody našeho vlastního rozhodování.

Když tedy naše vláda, jak už bylo řečeno, vysílá na sjezd pohrobků sudeťáků, kteří rozložili první republiku, svého ministra – a to dokonce ministra kultury – pak jde o důkaz pravdivosti všeho, co jsme dosud řekli. A nejen to. Důkaz naší podřízenosti cizím mocným zájmům poskytuje i ministr sám sebou. Jak jinak by se totiž ministrem české vlády mohl stát člověk, který už po dlouhé roky vyhlašuje, že odsun Němců z republiky, nařízený třemi vítěznými mocnostmi po Druhé světové válce – Spojenými státy, Velkou Británií a Sovětským svazem – byl nemorálním činem vedeným pomstou? Nemorálně se tedy mstil Roosevelt, nemorálně se mstil Churchill i Stalin, nemorálně se mstili všichni účastníci protihitlerovské koalice – a ti druzí, na které údajná Hermanova msta dopadla, čili Němci, museli tedy logicky být bílí jak lilie? Nebo aspoň bělejší, než ti první. (Goebbels by jistě souhlasil). Tak se tedy přepisuje historie rukama příslušníka národa, který měl být vyhuben.

Jak už bylo řečeno. Vhodnějšího člověka jsme mezi sudetské delegáty sjezdu poslat nemohli. A jestliže nás tam v Norimberku bude tenhle pověřenec české vlády mezi Sudeťáky pomlouvat, dobře nám tak. Zasloužíme si to.