aneb O fundovanosti amerických oficiálních představitelů

Novinář Ivan Višněvský z TV kanálu „Den“ besedoval s vojenským komentátorem listu „Komsomolskaja pravda“ plk.Viktorem Barancem o výrocích představitelky USA v NATO Kay Bailey Hutchinsonové, které řádně zvedly adrenalin ruské (a nejen ruské) veřejnosti.

K porušení smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987 Ruskem

Tahle přihlouplá uřvaná babička nejspíš mluvila o něčem, čemu sama nerozumí. Už velmi dávno se vede mezi USA a Ruskem zuřivý spor kolem raket krátkého a středního doletu. Byla to dohoda týkající se likvidace a zákazu vývoje této kategorie raket s doletem 500 až 5.500km „INF“. Ovšem už asi před 10 lety začali Američané stavět v Evropě svou protiraketovou obranu a naše rozvědka najednou zjistila, že rakety, deklarované jako výlučně obranné, se mohou velmi lehce změnit v útočné a mohou zasahovat nejen naše rakety, ale i pozemní cíle. Naši představitelé, ať to už byli Putin nebo Lavrov, je vyzvali, aby nás přestali oblbovat, což Američané striktně odmítali a na oplátku začali vykřikovat, že to my vyvíjíme raketu, která porušuje dohodnuté parametry (INF). Žádali jsme je opakovaně o předložení důkazů o porušení oněch parametrů – a nic. Jen natahují čas a vyvíjejí nové rakety. Musím navíc upozornit na skutečnost, že některé další země kromě USA potichu začaly vyrábět tyto rakety. My jsme tudíž taky nespali a vyvíjeli jsme rakety, o kterých Putin mluvil 1.března, podobné těm, kterými se vyzbrojovalo NATO.

Takže prohlášení té babičky, třebaže se následně snažila na twitteru svoje prohlášení vysvětlit a couvnout, není o nic méně symptomatické pro dnešní Ameriku. O čem mluvím: Víte, že jsme prohlásili, že Severní mořská cesta je v podstatě naším privilegiem, protože prochází ruským územím, načež vyskočila celá hrst amerických generálů a admirálů a řekla, že ani náhodou, že jde o mezinárodní cestu a že nedovolí nám Rusům, abychom ji kontrolovali. Na to jsme jim ukázali velkou ruskou „figu“, nicméně, výhrůžky zazněly.

Pojďme dál. Není to tak dávno, co nikdo menší než americký ministr vnitra, do jehož rangu patří indiáni a parky, vylezl ze své americké nory, a prohlásil, že kdyby něco, tak Amerika vyhlásí Rusku námořní blokádu… No, taková prohlášení v Rusku obvykle zaznívají z psychiatrické léčebny pojmenované po Kaščenkovi. My totiž velmi dobře chápeme, že žádnou námořní blokádu Ruska nikomu provést nedovolíme, protože máme jisté prostředky, které případně mohou zanechat na dně Tichého nebo Atlantického oceánu kterékoli americké nádobí – ať jím bude atomová ponorka, fregata, nebo křižník – pokud se jen pokusí nás nějak blokovat. A tím spíš zakazovat plavbu civilních nákladních lodí. To je také velmi směšné.

Krom toho jsou Američané už tradičně slabí v zeměpisu, protože přehlížejí fakt, že Rusko má námořní hranici delší než pevninskou, a kromě našich sil je tu ještě otázka sil NATO. Zajímavé by bylo, jakými silami chtějí zablokovat celé akvatorium. No, a tento americký trouba v osobě ministra vnitra USA – podívejte se, co řekl – on se stal terčem posměchu, nejspíš i v USA. Podívejte se na tupou americkou zabedněnost: On totiž prohlásil, že zabrání Rusku v dodávkách ropy na Blízký Východ… Tato tupá bytost v postavení ministra vnitra USA dokonce neví ani to, že Blízký Východ je v podstatě plynovou a ropnou čerpací stanicí pro málem polovinu světa.

No, a vrátíme se k oné babičce z NATO, na kterou je strach se podívat, protože má na sobě krému, že by mi vystačil na leštění mých oficírských holínek na měsíc. Tak tato babička se nejspíš někde v pentagonských kancelářích nebo v Bílém domě doslechla, že Američané si, pro každý případ, berou na mušku ruské podniky, ve kterých se, dle jejich názoru vyvíjejí zbraně, údajně porušující smlouvu INF. Poslechněte si, co dále plácá: Ona tvrdí, že, „…my nedovolíme Rusku zasahovat cíle na našem území“. Na to bych jí chtěl říci: Vážená babičko, v dnešním světě není místo, které by ruské rakety nemohly zasáhnout. Pro nás tento problém už dávno neexistuje. Ale Vy, babičko, už máte na čase se pustit do pletení ponožek, protože NATO se musí v těchto otázkách samo přebrat a nehlásat americkou metelici, aby se nestalo centrem ještě většího posměchu než ministr vnitra USA.

Říká se, že Reagan byl sice taky dědečkem, ale dokázal rozvrátit SSSR, takže je tu jisté nebezpečí. Ovšem Sovětský svaz nezanikl, protože si to Američané myslí. Oni nám pomáhali v pádu, ale my jsme SSSR ztratili kvůli vlastní velké hlouposti. Mohli jsme to přestát, přestože nás podkopávali, připravovali i „pátou kolonu“, ale já se domnívám, že jsme za ztrátu velmoci z 99 % vinni my sami. Pokud jde o babičkou naznačené pronikání amerických speciálních skupin do našich zbrojních závodů, domnívám se, že naše tajné služby zatím mají sílu na jejich zastavení. Sláva Bohu, po 90. letech, kdy náš obranný průmysl ležel před Američany jako svlečená holka, a navíc byli oni členy správních a dozorčích rad a hrablem shrabovali naše tajemství, nebo dokonce kupovali výsledky našeho tajného výzkumu – mám na mysli letoun JAK-41, kdy se snažili využít našich obrovských zkušeností v konstrukci svých F-35, ale to jim nějak nevyšlo.

Nicméně sdílím znepokojení. Pátá kolona v Rusku, to je takový obrovský smrdutý červ, který v podobě disidentství dnešního Sorose, v podobě opozice, rozleptává tělo našeho státu a všemožně se zahryzává do nejvlastenečtějších opor, což může vést ke zhroucení těchto opor. Řeknu Vám, že naše dnešní „pátá kolona“ představuje nemenší nebezpečí, než jaderné zbraně NATO. Tisíce syčáků – mimochodem velmi intenzivně a úspěšně pracují na Uralu, a já se divím, že mnohé výzvy znějící z Uralu, které málem mění Ural v jejich…  tam se dějí věci, že mi vstávají hrůzou i zbytky mých vlasů, a já nechápu jak to, že na to dosud v Moskvě neslyší…

Kromě páté existuje i „šestá kolona“, kterou je vládní finančně-ekonomický blok, který zcela záměrně ničí ruský stát. Krom něho mám na mysli i zrádce s důstojnickými epoletami i bez nich, kteří působí na našich zbrojních závodech. Oni na jedné straně budou provolávat, že Rusko se zvedlo z kolen, ale současně jsou ochotni k přímým diverzím. Mně to nepřekvapuje, protože obchod vlastí byl vždycky výnosným byznysem sovětské a ruské holoty. My se samozřejmě snažíme utahovat šrouby, lovíme v obranném průmyslu a Roskosmosu tu mršinu, nicméně ona existuje a stát přirozeně měl už dávno přehodnotit svoji bezpečnostní politiku, a konečně uzavřít naše nejcennější tajemství – jde o bezpečnost státu.

Přejděme k oné „šesté koloně“: Dnes je finančně-ekonomický blok hlavním nepřítelem Ruska. Musíme se jich urychleně zbavit, protože se svou činností stávají rodnými bratry páté kolony a tím se prakticky stávají nepřáteli Ruska – ať jsou třeba prezidenty nějakých tenisových fondů, nebo čeho, ale ať se proboha ani nepřibližují k ekonomice země, protože pro volbu hospodářské budoucnosti dnes nastala hodina „H“. Buď budeme dále trpět, nebo urychleně odstraníme ekonomický blok vlády, a posadíme tam lidi schopné pro zemi něco pozitivního udělat. O tom je nutné hovořit nahlas, protože takovouto hloupostí jsme už pohřbili Sovětský svaz.

Reakce ruských oficiálních míst na výpad Hutchinsonové

(zaráží vyjádření mluvčího Kremlu, že tam prohlášení Hutchinsonové nevěnují pozornost…)

Já si odpustím slovní výpady proti oficiálnímu představiteli státu, nicméně chápu, že na taková oficiální prohlášení, jako z úst Hutchinsonové neočekává naši kulantní, slaďoučkou odpověď. Víte, mě někdy začíná vadit, že pozici zamini stále ohlašuje nikoli šéf přes klíčové strategické strategické otázky, ale ta dívka v růžových šatech, která osamoceně vychází na protinatovské nebo protiamerické barikády a cosi tam s panenskou oduševnělostí žvatlá na adresu Západu, Evropy, NATO, atd. Moje duše samozřejmě teskní po onom „gromykovském“ pojetí zahraniční politiky. Měli jsme a máme diplomaty, kteří umějí s potřebnou rázností odrážet výpady takových Hutchinsonových na adresu velkého Ruska. Pamatuji si případy, kdy například na půdě OSN naši diplomatičtí představitelé vystupovali s potřebnou razancí, aby byli následně vystřídáni novými…

Odvykli jsme si odpovídat tvrdě, jako jaderná velmoc. Všimněte si, že dnes západní sbor volí při rozhovoru s námi tón, jakým jedná s Haiti, s někdejší Barmou, a podobnými státečky. My sami jsme Západ zkazili, s prominutím, prostitutskou politikou z období Jelcina, kdy se Kreml strašně chtěl zalíbit Západu, jen aby se Jelcinův zadek nerozloučil s kremelským křeslem. Teď se zase snažíme hrát jakousi intelektuální zahraniční politiku, která jaksi mezi řádky říká: Ale mládenci, přece nebudeme štěkat na každé kýchnutí nějaké báby z Bruselu… a maximálně vyjadřujeme politování. Jistěže jsme ztratili tradici staré sovětské školy, která nikomu nedovolovala s námi hovořit takovým jazykem.

Překlad: st.hroch 181005