Skoro šest milionů kg/l herbicidů spolykaly loni naše pole a trávníky, podíl glyfosátu výrazně stoupl
Tisková zpráva Hnutí DUHA
středa 14. září 2016
Glyfosát byl přitom označen Světovou zdravotnickou organizací za pravděpodobný karcinogen a je nebezpečný pro lidské zdraví a životní prostředí [3]. Přesto byla jeho registrace Evropskou komisí dočasně prodloužena do konce roku 2017, i když prodloužení nezískalo dostatečnou podporu členských státu ani Evropského parlamentu [4]. Během této doby by se měla ke zdravotním rizikům glyfosátu vyjádřit také Evropská agentura pro chemické látky (ECHA).
Evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin nicméně doporučil členským státům, aby v každém případě výrazně omezily používání glyfosátu zejména na zahradách a veřejných prostranstvích, jako jsou parky a dětská hřiště, a minimalizovaly jeho použití na předsklizňové dosoušení. Evropské státy v červenci odhlasovaly text navazujícího nařízení Evropské komise, které určuje omezení pro použití glyfosátu [6]. O termínech a formě omezení budou jednat členské země včetně ČR, která byla dosud k použití glyfosátu vstřícná.
Hnutí DUHA proto zveřejnilo na konci června výzvu českým ministrům zemědělství, zdravotnictví a životního prostředí, ve které žádá výrazné omezení použití glyfosátu u nás. Celé znění výzvy i možnost výzvu podpořit je na stránkách www.parkybezchemie.cz. K výzvě se už připojilo téměř 900 lidí. Výzvu jsme ministrům předali i s prvními osobními vzkazy lidí, kteří výzvu podporují.
Ze známých osobností výzvu podporují například specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková nebo zemědělec a lesník Daniel Pitek.
Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu, řekla:
“Zbytky Roundupu se běžně nachází v našem životním prostředí i v našich tělech. Tento celosvětově nejpoužívanější herbicid přitom může vést k systémové toxicitě a být jedním z důležitých rizikových faktorů vývoje mnoha chronických onemocnění. Přesto si jej stále mnozí postřikujeme na trávníky a chodníky okolo domů, města jej běžně používají na veřejných plochách a další podstatné navýšení jeho spotřeby se očekává v případě pěstování geneticky modifikovaných potravin. Proto podporuji výzvu Hnutí DUHA.”
Klára Kyralová, expertka na potraviny a zemědělství z Hnutí DUHA, řekla:
„Ročně se u nás spotřebuje velké množství herbicidů a desikantů na dosoušení rostlin, přestože často je jejich použití jen zbytečným hazardem a zátěží pro zdraví lidí i životního prostředí. Podíl glyfosátu, pravděpodobně karcinogenní látky, přitom stoupá. Vyzýváme proto české ministry, aby se zasadili o zdravější prostředí pro všechny. Lidé se mohou k naší výzvě připojit a ukázat tak, že jim toto téma není lhostejné.“
Poznámky:
[1] Viz. Zpráva o stavu zemědělství za rok 2015, dostupná na http://www.apic-ak.cz/data_ak/[2] Zdroj: statistika Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) dostupná na http://eagri.cz/public/web/
[3] Více informací na www.parkybezchemie.cz a zde http://www.hnutiduha.cz/sites/
[4] O prodloužení registrace více v tiskové zprávě z 29.6.2016, viz. http://hnutiduha.cz/aktualne/
[5] http://europa.eu/rapid/press-
[6] Viz. tisková zpráva UZKÚZ http://eagri.cz/public/web/
Tak nějak mi celá akce proti glyfosátu připomíná, svým záměrně omezeným pohledem, akci – „za čistou a obnovitelnou solární energii“ a „jezdíme ekologicky – jezdíme na řepku“. Nemá pro mne smysl sem do diskuze kopírovat vše, co o tomto problému bylo napsáno už 3x. Tedy jen poznámku: Na postřik trávníků se GF používá vyjímečně a to jen při jejich likvidaci. Hlavní trávníkový hergicidy jsou přípravky pro hubení dvouděložných „plevelů“ – v maloobchodě je nejrozšířenější Bofix, který má úplně jiné účinné složky. http://www.agromanual.cz/cz/pripravky/herbicidy/herbicid/bofix Ona problematika herbicidů je podstatněobsáhlejší: http://www.agromanual.cz/cz/pripravky/herbicidy A hlavně je složitější o to, že se nejedná jen o parčíky… Číst vice »
Re Gatta: výzva je sice jen výzvou, obsahuje ale i informace o tom jak jsou herbicidy používány na polích a jako desikanty. Obsahuje snahu o zlepšení i v tomto směru. Předpokládám, že to ale musí chtít spotřebitel PLOŠNĚ, žádná ochranou přírody a ŽP se zabývající organizace to za něj nemá kapacitu ani šanci sama o sobě vyřešit. Chce spotřebitel potraviny za každou cenu „levné“ ? Chápu dobře proč jsou lidé bez dostatečných příjmů tlačeni do situace kdy zdražování potravin neutáhnou. Ovšem z toho že jsou úmyslně „zlevňovány“ technologickými postupy které upřednostňují práci strojů až po maximum, a vědomě akceptujíc rozsáhlé… Číst vice »
Pravděpodobně každý z nás v minulosti udělal něco co ne vždy bylo ve prospěch přírody a ŽP. Důležité je nejen kolik jsme toho kdo „spáchali“, ale zejména zda v tom pokračujeme či nikoliv, zda působíme ve směru se toho vystříhat… Tady hodnotím práci HD (jakkoliv není bez chyb) jako pozitivní. Samozřejmě nemusím souhlasit ze zpolitizováním části organizace, a osobně jsem výhrady i jim vícekrát v tomto směru projevil. Nikdo nejsme „svatý“, ale měli bychom se prostě snažit. Napravovat v tomto chyby své i jiných, hledat řešení, poukazovat na ně. Obávám se, že mnoho lidí dosud „vězí“ v myšlení „společnosti firemní… Číst vice »
Re Martin – doufám že chápete, že i přes moje kritické postoje k „akci GF“ mám stejný zájem na zdravém prostředí jako Vy. Už za komančů jsem němcům záviděl, že mají svoje Zelené, dokonc jsem po 89 uvažoval o vstupu – naštěstí jsem to neudělal. Ano změnit přístup. Třeba s tou řepkou jsem se SZ na jejich webu tehdy docela obsáhle a úplně zbytečně snažil diskutovat. 3% biosložek v PHM – kolik to představuje ha oseté řepky ??? – a kolik by třeba šlo uspořit PHM lepší organizací nákladní a veřejné osobní dopravy ? Kolik PHM stojí organizačně nezvládnuté, nezkoordinované… Číst vice »
Z původně občanských organizací se za ta léta stali tvrdí profesionálové „ve svém oboru“. Nic jiného nám v přístupu celkem logicky ani nezbylo. Ovšem z předpokladu (naivního) o „dočasném“ působení zejména mladších ročníků v eko-aktivistických organizacích se časem vyvinula situace, kdy každá NNO zabývající se přírodou, krajinou a ŽP začala zcela záviset na hrstce obětavých jednotlivců kteří se zprofesionalizovali a opřeli o vědecké poznání jak jen to šlo, jak jen měli možnosti. Ano, i část těch lidí se „zkazila“… Ovšem proč prosím? Nemožnost využít 70 a více % času jinak než ZOUFALÝM SHÁNĚNÍM PROVOZNÍCH PROSTŘEDKŮ vedla k příjmu různých zdrojů…… Číst vice »
Pane Gato, rozumím Vám. Ovšem „obchvat“ ve venkovském prostoru neexistuje ( u aglomerací a sídel nad cca 25 tis obyvatel je to akceptovatelný termín) , je to vždy jen přeložka silnice z nejrůznějších důvodů (bohužel často naopak k „zainvestování vybraných pozemků“, podpoře tranzitu, obsazení a „dobytí“ velkoplošného chráněného území, atp.). Záleží hodně oč skutečně běží, a porovnání oněch PRO A PROTI. Na porovnání co „nejexpertněji“ podloženém, zohledňujícím také tzv. princip předběžné opatrnosti, rizika nechtěné podpory IAD, tranzitu (a tím např. dovozu výrobků za dumpingové ceny a likvidaci místních výrobců), etc. Nelze samozřejmě jít většinou ad absurdum a do extrému. Ovšem… Číst vice »
Omlouvám se, musím už se skrovnými silami a prostředky na střechu, dokud je pěkně, nakosit beranům, posbírat švestky a bylinky…
Re Martin – Základní poučka je, že každá silnice na sebe stáhne dopravu. Tedy i obchvat částečně ulehčí obci, ale v okolí přibude tranzit. A místní doprava v obci naopak stejně brzy zase stoupne. A každá silnice (dříve stačila stezka, či železnice) je jak říznutí do krajiny – viz třeba Amazonie – jedna silnice a v jejím okolí ubývá pralesa … https://mapy.cz/zakladni?x=-58.6160369&y=-4.5729193&z=6&base=ophoto Po silnici se totiž přepravují nejen lidi, ale především stavební materiál … Nebo pak jsou oblasti, kterým se velké tahy železnice a silnic vyhnyly a tam dnes zase více či méně „chcípnul pes“. Kdysi hlavní trasu železnice odmítla… Číst vice »
Ano, NEJVYŠŠÍ ZISK ZA KAŽDOU CENU, když za ÚSPĚŠNOST je vykládáno ničení či “ porážení“ jiných a jiného, i za cenu sprostého a maximálně rychlého a zcela bezohledného rabování…, moderně „vytěžování zdrojů“…i „lidských“… Znáte větší frašku a klišé?? Do poučky k ZISKU by mělo být vloženo JAKO PODMÍNKA udržení či zlepšení zaměstnanosti, a zachování či zlepšení zdravého životního prostředí a přírody a krajiny. Jako funkční (dlouhodobě) a ověřitelné – nikoliv jako pouhá klišé omlouvající cokoliv a kdekoliv, kdykoliv, kýmkoliv… Tak jako státy a společnosti potřebují ROZUMNOU dopravní síť, výrobu i zvládnutelnou spotřebu, tak je třeba vědět, že doprava je (vedle… Číst vice »
Martine, asi ani sám nečekáte, že to po Vás bude někdo číst?:) Já to teda nezvládl a to jsem začínal 3x:)