Na prvních místech v tabulce (převzato, data z 23.3.) nakažených nemocí Covid-19 na jeden milion obyvatel vyskytují země starého dobrého „Západu“ z dob studené války. I Německo je výrazně rozdělené na infikovanou západní a infekce prostou východní část. Zjevným důvodem je (pomineme li konspirační teorie), že i dlouho po pádu východního bloku lidé ze západní Evropy preferují sobě rovné (a Číňany) před námi z východu. Existence zapouzdřených ložisek (Berlín) svědčí o tom, že nákaza se šířila zčásti distančním způsobem (letecká doprava). Existuje však bezpochyby také efekt postupného difusního šíření plynoucí z lokálních (cesty autem, vlakem, pěšky) kontaktů.
Efektem, který by mohl ovlivňovat počet nakažených jsou i různé strategie evropských vlád v boji s epidemií. Ozvěny totality dovolují použít ve východní Evropě (alespoň v počátečních fázích) tvrdších opatření více omezujících obyvatelstvo. Na západě dlouho panoval (a zčásti ještě panuje) přezíravý liberální pohled na epidemii s podstatně mírnějšími metodami na její potlačení. Zatím ještě nelze jednoznačně odvodit, která strategie bude úspěšnější, neboť ani východoevropské vlády se neodváží (zatím) použít tvrdých „čínských“ metod. Země aplikující různé strategie by však měly být od sebe pokud možno hermeticky odděleny.
Postupné šíření nemoci neodpovídá klasické volné difuzi ve stejnorodém kontinuu. Lze ho připrovnat k šíření molekul látky v sérii míchaných nádob, oddělených částečně propustnými membránami – hranicemi. Nemoc proniká do nádoby – země a pak se, díky intenzivnějšímu styku – míchání lidí uvnitř státu zde rozprostírá téměř homogenně. Z toho opět vyplývá důležitost ochrany státních hranic nejen pro obyvatele příhraničních oblastí. Bohužel tak zvaně uzavřené evropské hranice mají k neproniknutelnosti hodně daleko.
Problém s pendlery (mají to těžké ale kvůli výdělkům padesáti tisíc by se nemělo ohrožovat zdraví deseti miliónů) je známý. O čem se prakticky vůbec nemluví – i když efekt šíření nákazy může být ještě podstatnější než u pendlerů – je nákladní doprava. Na automobilech a obalech zboží, které převážejí mohou ulpívat viry až několik dnů. Řidiči dálkových kamiónů se také stýkají se zákazníky a v době odpočinku kontaktují příslušníky a příslušnice místní populace.
Česká republika je magnetem, který neomylně přitahuje evropské tiráky (zde). Je u nás jak levná nafta, tak levné mýto. Dopravce ušetří deset i více Euro na sto kilometrů. Takže denně přejede hranice republiky kolem padesáti tisíc náklaďáků. Většina z nich není českých. Většina cizích nenakládá – nevykládá v ČR, ale jen výhodně tranzituje. Co s tím?
Přeshraniční kamionovou dopravu nelze zakázat. Pomohla by Evropská unie omezením nákladní automobilové dopravy na tu nezbytně nutnou (minerálky Perrier teď vskutku nepotřebujeme), toho se ale bohdá nedočkáme. Nemůžeme ani zakázat cizím kamionům tranzitovat přes naše území, neboť tak činí i naše kamióny – například když vozí zeleninu a ovoce ze Španělska. Máme ale právo za současné situace vyžadovat, aby auta, která míří z Německa do Polska (nebo z Rakouska do Německa) nejezdila přes území ČR. Pro tranzitující kamióny směr západ – východ (Německo – Slovensko) a sever – jih (Rakousko – Polsko) pak máme právo vymezit dopravní koridory, ze kterých se tranzitující automobily nesmějí odchýlit (dálnice D1, D2, D5, D8 a silnice první třídy Brno – Vídeň). Naštěstí jsme zavedli právě včas nový mýtný systém, který umožňuje pohyb kamiónů kontrolovat.
Pro odpočinek tranzitujících řidičů je nutno vytvořit speciální hlídaná parkoviště, kam nebudou mít naši občané přístup a který nebudou moci cizí řidiči pod hrozbou sankcí opustit. Tam je třeba umístit dezinfekční prostředky, provizorní stánky s potravinami a dezinfekcí vybavená WC. Pro někoho to bude spousta práce – ale není důvodu proč na ni nenasadit například osoby, které nemohou pro státem zavedená omezení pracovat a dostávají 80 % z platu. Ale hlavně – prosím nemudrujme, jednejme. Dnešní čísla nárůstu nemocných v Německu a Rakousku jsou naprosto alarmující (zde).
Zdroj: Pro zítřek
neveselé čtení ao autora se znalostí věci. Ani se to nechce domýšlet … Jen doufám, že se i ty vody perrier budou dál vozit. Pak budem totiž i my prodávat naše zboží, neb jsme značně exportně orientováni. Ono vymýšlet omezení lze. Na druhé straně, ono to způsobí hodně problémů, které mohou mít zcela fatální výsledky.
No mně leží v hlavě právě ty fatální následky – a netýkají se toho, zda budeme mít vodu Perrier. Co ta spousta lidí bez práce a bez peněz na splácení hypoték, placení všech účtů a všeho kolem? Je pěkné, jak si třeba ve Finsku libují s tou prací z domova, ale přes internet se mohou uživit leda tak úředníci a telemarketing, brambory tak nevypěstujete a co se týče nutné výroby – tak můžete šít podomácku roušky, ale o moc víc se toho nezvládne. A ta zarouškovaná poučující skvadra ze šoubyznysu v TV mi jde děsně na nervy. A ty světlé… Číst vice »
Fajn. Tak zahraniční vlivy bychom měli. Nevypadají dobře. Tak alespoň optimistická interpretace statistických údajů . Vynechám Frýdek-Místek, kam
si mohu zajet na kole, až se to bude smět a všimnu si, že počet nakažených v ČR
daného dne již dávno nestoupá (jinde ano). A závěrem parafráze citátu:
Jestliže zítra přijde konec světa, ještě dnes zaseju hrách. Od Vietnamců, samozřejmě, hytlermarkety jej přestaly prodávat.
Bety: To chce klid. Ono na marionety došlo a podvědomě se snaží kupovat tímto odpustky za to, co dělaly dosud. Chudí schudnou, pokud se hromadně nezačnou chovat víc, jak radí pan Pjakin. Jisté riziko tu je, že vše opadne a bude snaha vše zapasovat do starých kolejí. Ale vidím to doma. Moje žena se o zpravodajství donedávna nezajímala. Teď už registruje mnohem víc důležitých věcí pro život. Tak si myslím, že někteří, kteří našli v sobě to lepší, se budou lépe rozhodovvat v dalším životě. A s tím žádný kapitál nic nenadělá. Zvláště ten, který nebude.
mrkněte na článek č.: 3 http://www.nwoo.org/2020/03/25/prehled-zprav-rusvesna-rusnext-23-3-2020-2/