Jak na zásak aneb Inspirace nejen pro „Akci dešťovka“

 

Tak nám letošní průběh léta v Jeseníkách (a nejen zde) ukazuje, že příroda nakonec přece jen alespoň trochu doplní předchozími suchými léty 2014 a 2015 významně prohloubené deficity spodních vod. Tedy alespoň tam, kde voda padající už několik dní z nebes dostane šanci se vsáknout do půdy a doplnit tak postupně alespoň částečně často bezohledně rabovaných zásob vod podzemních. Mohutné přívalové lijáky jsou ale v tomto ohledu naopak překážkou jak zlepšení retence krajiny, tak doplnění spodních vod, a naopak krajinu mohou dále významně ochuzovat. Nejen o vodu, ale i o půdu a živiny v důsledku silné eroze, vyplavování zásad a odnosu humusu. Ve výsledku tedy prudké přívalové deště dále podporují okyselování půd a vyplavování těžkých kovů do půdních roztoků, a de facto tedy zvýšení toxicity některých půdních horizontů, a způsobují naopak ochuzování půd o cenné báze – zejména hořčík.

Je tak zapotřebí v krajině bránit zrychlenému soustřeďování vod, a naopak usilovat o jejich co nejširší rozptýlení – zejména do prostor, kde mají možnost postupně zasáknout a znova napojit prameny.

Ministerstvem Životního prostředí vyhlášená „Akce dšťovka“ je zaměřena na opakované využití již jednou použité vody pro další použití – např. z kuchyně či koupelny pro splachování WC, nebo pro zálivku zahrad z nádrží zachycujících vodu srážkovou- viz tento odkaz.

Podstatné pro zlepšení a obnovu vodního režimu v krajině ale mnohem spíše než jen pouhá recyklace již použité vody či zachycování a lepší využívání vody srážkové je zlepšování zásaku – tzv. retence krajiny, její schopnosti zachycovat vodu a převádět ji do podzemních vrstev. Zde opakovaně doporučuji vynikající materiál autorů M. Kravčíka, J. Pokorného a kol.

Problémem současnosti je nejen nárůst zpevněných ploch většinou nijak nekompenzovaných, či další zvyšování utužení a zhutnění půd, degradace a snižování oživení půd a pokles humusové složky, ale zejména sílící fragmentace (zde myšleno doslova kouskování) krajiny. A tady si negativa často významně posilují nejen velké stavby a zamýšlené negativní zásahy do přírodní či zemědělské venkovské krajiny, ale často i mnohem méně nápadné – ve výsledku však mnohdy svým „síťovým efektem“ dokonce i významnější snižování retence krajiny nevhodnými úpravami a zahušťováním sítě komunikací nižších tříd. Ba dokonce někdy i nevhodně provedené zpevněné cyklostezky či chodníky dále dělící již tak rozbité plochy trávníků zejména v sídlech…

Je výstižným příkladem, že zatímco u velkých staveb je většinou usilováno o alespoň určitou kompenzaci negativních vlivů (otázkou jistě mnohde je, zda vhodným způsobem), tak u staveb a modernizací či oprav menších silnic, komunikací a chodníků se na negativa v působení na retenci krajiny a oživení půd často zapomíná, nebo dokonce nejsou považovány za důležité a podstatné. To je ale naprostý omyl, neboť umístění dálničního přivaděče či obchvatu čtyřpruhové silnice do říční nivy – například u plánovaného obchvatu Bludova a Šumperka – je možno zcela srovnat s kilometry dlouhé, ač zdánlivě nesrovnatelně menší rozšiřované sítě lesních cest v Jeseníkách nad tímto územím. Svými negativy se tak navíc bohužel tyto „modernizace“ komunikací až příliš dokonale doplňují…

Zatímco mohutný val až 12 m vysokého, cca 30 m širokého násypu víc jak 5 km dlouhého obchvatu nepochybně ovlivní zvýšené průtoky a sníží retenci, pak ony lesní cesty zvětšenými plochami zářezů a kilometry obnovených příkopů nejen že významně sníží retenci lesů, ale zejména SOUSTŘEDÍ A URYCHLÍ ODTOK vody z hor – právě do zamýšlenou velkostavbou zasaženou nivou Desné… Hrozí tak riziko ne sčítání, ale násobení vyvolaných negativ a definitivní ztráta velkého objemu vody z jejího oběhu v krajině.

Mimo těchto markantních příkladů, vedle nichž zmiňovaná „Akce dešťovka“, přes nepochybný kladný význam využití dnes chybně jen kanalizací bez využití odtékající vody srážkové, působí až směšně, však najdeme řadu dalších v součtu plošným působením nikoliv nevýznamných příkladů. Jedním z mnoha je absence polních cest a zásakových pásů zeleně v krajině, nedostatečná podpora a ochrana mokřadů a pramenišť, ale i pokračující chybná fragmentace zelených ploch a chybné zpevňování komunikací místního významu.

I v naší horské vísce máme takové štěrkové silničky – často opakovaně rozplavované přívalovými dešti na strmých svazích. Existují „nápady“ vysypat onen „ujíždějící štěrk“ například rozemletými asfaltovými vozovkami rušených či modernizovaných silničních povrchů. Pak prý už „bude konečně pokoj“… Podobný postup však naopak kontaminací (např. fenoly) ohrozí zásoby spodních vod právě na horách, kde by tyto měly zůstat maximálně čisté, povede k dalšímu utužení povrchů a tím i k dalšímu zvýšení rychlosti odtoku vod a nárůstu rizik eroze a škod na níže ležících pozemcích. To již většinou majitelé bouráků s kouřovými skly nezajímá…

makadam

Řešením nejen udržujícím zásak povrchů krajiny i na takových zdánlivě nevýznamných místech může být například odstupňované opakované šikmé překopání těchto vozovek v pásech cca po 1- 1,5 m a jejich vysypání tělesy z makadamu o hloubce od cca 0,5 m. Je samozřejmě nutné zohlednit vyústění těchto drenážních minikolektorů-svodnic tak, aby nepoškozovaly okolní pozemky, a naopak dále zvyšovala zásak krajiny.

Dalším opatřením může být podpora mokřadních pásů luk či přímo mokřadů podél těchto místních silniček. Tyto vlhké plochy totiž nejsou jen „líhništěm komárů“, ale zejména CHLADIČEM KRAJINY v mikroklimatickém měřítku, a také JEDNĚMI Z NEJÚČINNĚJŠÍCH FILTRŮ srážkových vod. V naši krajině přitom valem ubývají právě s jejím „kouskováním“. A s nimi nám mizí obojživelníci, plazi, drobní savci, ba i mnoho užitečného hmyzu. I ty včely – nejen ptáci se totiž musí mít v krajině kde napít – a v „úpravných“ vybetonovaných površích už o kaluž či blátivou louži nezavadíš. To se pak i vlaštovkám špatně hledá materiál na stavbu hnízd…

A tak přemýšlím, kde sehnat na vlečku makadamu a jak zachránit jednu opakovaně ujíždějící horskou silničku v Jeseníkách. Uvidíme, zda vyhraje rozemletý bordel (pardon – asfalt), nebo solidarita s potokem a se související pěknou živou zahradou plnou kytek, keřů, stromů a života vůbec…

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
9 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Gatta
Gatta
28. 7. 2017 14:44

Už jsem to sem jednou dával – tedy znovu, kdyby náhodou uniklo: Pro Martin – nedávno jsem to tady psal. http://brno.idnes.cz/frantisek-havlat-odbornik-zemedelstvi-jizni-morava-poust-pnn-/brno-zpravy.aspx?c=A170717_2339163_brno-zpravy_krut A cituji zapamátování hodné moudro z diskuze pod článkem: Můj děda říkal, že: “ Na suché pole neprší.“ — Pokud jsou rozsáhlé polní oblasti oblasti suché a přehřáté – na 36 oC s 5- 10% vlhkostí vzduchu, tak i normální frontální oblačnost se jednoduče „rozpustí“ a prakticky nezaprší. Navíc se nad nad takovými oblastmi, podobně jako nad městskými aglomeraceni, vytvoří stoupavé proudy přesušeného vzduchu, které mění klima oblasti a méně prší. A je sucho . A kde se nic… Číst vice »

zajoch
28. 7. 2017 18:37

V osmdesátých letech minulého století, v době kdy se jednalo o stavbu JE Blahutovice na Severní Moravě byl problém se zajištěním dostatku vody pro její provoz. Kvůli tomu měla být u Teplic nad Bečvou postavena přehrada. Při jednom z jednání v této věci mi zástupce VaKu řekl, že lesy v Beskydech ztratily retenční schonost. Nevím jestli to s tím souvisí, ale Beskydy jsou podle mne suché. Podle pamětníků, kteří zde žijí od narození, to bylo jedno z nejdeštivějších míst v zemi. Nyní v posledních letech prší asi, kromě jižní Moravy, v Beskydech nejméně. Když někdy výjimečně zaprší, je les druhý… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
28. 7. 2017 20:06

Je to o hospodaření v krajině celkově, žádné odvětví není na suchu bez viny. Jde o to V KRAJINĚ ŽÍT, S KRAJINOU ŽÍT. Ale technizace a nesprávné uchopení technologie ve smyslu CHAMTIVÉHO RÝŽOVÁNÍ ZISKU vedlo k odtržení člověka od krajiny, ZPRŮMYSLNĚNÍ TECHNIK A PRACOVNÍCH POSTUPŮ. Současné velkoplošné zemědělství již nemá právo se tak nazývat, jedná se o surové průmyslové odvětví. Vyhnali jsme z krajiny práci, člověka a nakonec i vodu. Ten člověk má Gatto pravdu, naprosto. Závlahy které uvádí vždy nakonec vedly ke krachu VŠECH CIVILIZACÍ, OSÍDLENÍ KTERÉ JE KDY POUŽÍVALY, protože vedou VŽDY k zasolení půdy, rozpadu funkčních půdních… Číst vice »

Admirál
Admirál
29. 7. 2017 16:20

Martin – to, co máte na fotce, ten překop, odvod vody ze spádu do vsaku/trativodu, dělali naši dědkové zcela přirozeně, snažili se vodu, co jim zadarmo spadla využít, nepustit ji zbůhdarma odtéct. Na baráku na Šumavě to bylo dotaženo k dokonalosti. přepad ze studně a dešťáky byly svedeny do trativodu, který zavlažoval šikovně celý hektarový přilehlý pozemek. Při rekonstrukci jsem se nad tím zamyslel a celý systém jsem zrekonstruoval a zdokonalil – slouží mi dál. Pro tohle měli naši dědkové cit, nic jiného jim totiž nezbývalo. Museli vyjít s tím, co jim příroda dala a co nešikovněji její dary využít… Číst vice »

Aleš
Aleš
31. 7. 2017 6:08

Peníze často vyhazovaná na tzv. protipovodňová opatření často sloužila ještě k umocňování povodní a jejich následků. Na veškeré možné činnosti v krajinně, které poškozují vodní režim a koloběh vody v krajině se často snadno dají čerpat dotace. Ochrana přírody (potažmo i vodního režimu krajiny) a její financování bývá trnem v oku i tu některým lidem na om. A jestli jde někomu o peníze až v první řadě, mohl by se pídit po tom, kde končí miliardy, které v konečném důsledku ještě poškozují krajinu? V práci se pohybuju po mnoha lesních cestách i silnicích v mnoha regionech. Není to jen o… Číst vice »

zedd
zedd
31. 7. 2017 11:42

Co vidím v okolí s dlouhodobým průměrem srážek 460 mm/rok, tak největší průšvih je schopnost retence vody na polích. Mám tu takovou obojetnou situaci. Jsem na 2 – 2.5m spraší. Pokud v půdě není humus, voda jí okamžitě proteče. Zároveň tam, kde je byť i minimální svah, se po relativně krátkém suchu a relativně malých přívalech deště (dohromady 15mm), vymývá zemina na silnici. Na svazích kolem 4 – 5 stupňů, byla tam už docela vzrostlá pšenice … prostě místo, kde by to člověk zrovna nečekal. Vytváří se tam na povrchu v podstatě nepropustná krusta. Ta je sice rozpukaná, ale během… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
31. 7. 2017 14:45

zedde: co kdyby jste zkusil tu vojtěšku, ale nesklízel, nýbrž jen posekal a zaoral?? Jinak jsme si tu už psali: horizontálními pruhy keřů, víceletých bylin, ale i řízkovaných topolů, vrb (mimo jívy-ta vám z řízků neporoste), bříz či osik bych větší flák rozdělil. Pokud se alespoň část ujme, postupně získáte STÍN, opad, brzdu proti vysušování vzduchu větrem, časem by přišli i živočichové. To co popisujete nejspíše nelze zlepšit žádným okamžitě se projevujícím efektem. Ty horizontální pásy trvalejší vegetace bych každopádně také v pásech namulčoval – bez toho by asi uschly. Pomohl by rozbor, zda se třeba na spékání povrchu nepodílí… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
31. 7. 2017 14:58

Kvůli podezření na skryté trativody a lokální přemokření se drenážím asi dlouhodobě nevyhnu. Jeden z důvodů proč jsem se tomu v minulosti bránil byl krom vysokých nákladů zejména fakt, že hlubší drenáží můžete přicházet až o 1t živin ročně na jediný hektar!! A to rozhodně není málo – a dlouhodobě by to nedala bez intenzivního doplňování kompostu žádná půda. Proto je nezbytná ta živočišná výroba. Jen kde vzít na plot… Pokud tedy drenáž tak jen účelově, a co nejblíže převést na infiltrační (zásakovou) plochu a vodu využívat třeba v biotopní tůni, rybníčku s mokřadem. A usazené kaly a splachy spolu… Číst vice »

Aleš
Aleš
25. 8. 2017 23:11

Třeba teď analytickému odboru kanceláře prezidenta republiky konečně docvaknou i jiné souvislosti, dešťovku už teď nebudou chytat jen rybáři…
http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/politika/milos-zeman-to-je-tady-prezidentu-co-to-se-malokdy-takhle-sejde/