Mnozí naši politici občas vznesou úvahu o tom, že Česká republika má potenciál stát se druhým Švýcarskem. Že prý stačí jen trochu chtít a máme na to. Stále jsme výrazně průmyslová země, máme dostatečně vzdělané obyvatelstvo a též naše zlaté české ručičky.
Potenciál stát se druhým Švýcarskem máme. Je však ale třeba dodat, že prozatím. Pokud každý z nás nezačne pracovat na nápravě některých negativních trendů současnosti, tento potenciál ztratí již naši potomci. Potom sen o druhém Švýcarsku zůstane pouze snem. I ten se posléze vytratí. Aby se tak nestalo, vidím především v následujících třech nápravách.
Náprava první
Rčení o zlatých českých ručičkách shledávám za poplatné pouze u generace těch, kteří své zejména technické vědomosti a dovednosti získali ve školách před rokem 1989. Současné školství produkuje výrazné množství ochránců přírody, znalců práv kde koho, mediálních expertů a poradců na cokoliv. Neubylo tak pouze vyučených řemeslníků všemožných oborů, ale i vysokoškolsky vzdělaných techniků.
Mají-li zlaté ručičky zůstat českými, je třeba, aby současní rodiče a prarodiče přestali spoléhat na školský systém a aby tak, jak tomu bylo od nepaměti, začali své vědomosti a životní zkušenosti systematicky předávat svým dětem. Snad každý má nějakého koníčka. Někdo pěstuje kytičky, jiný rád jezdí na kole, další si rád zahraje fotbal, rád vaří různé kulinářské pochoutky, tuní své auto – motorku, ale třeba i jen hraje karty, luští křížovky, nebo fotí, hraje na kytaru. Další vylepšuje své obydlí a zná tak devatero řemesel.
Předat lásku ke své zálibě i svým dětem, je to nejpřirozenější, co svět světem stojí. Přirozené je i to, že se do této činnosti zapojují jak maminky, tak i taťkové. Ponechat své ratolesti pouze vlivu jejich podobně neukotvených přátel z Facebooku a jako rodiče si pouze užívat radovánek, je proti přírodě – božímu záměru, chcete-li.
To je pro mne „Braňme normální svět“.
Náprava druhá
Je pravdou, že značná část českého průmyslu za posledních 30 let zkrachovala, nebo přešla do zahraničních rukou. Slýchám, že jsme montovna cizího kapitálu a že s tím nemůžeme již nic udělat.
Myslím, že situace není tak černá. Stále je u nás mnoho firem a firmiček, které provozují naši spoluobčané. Spoluobčané, kteří žijí v naší krásné zemi a zisky, kterých dosáhnou, v naší zemi též v převážné míře utratí.
Smutné však je, že nemálo takových systematicky od útlého věku nevede své děti k tomu, aby jejich řemeslo v budoucnu převzaly. Aby rodiči vybudované podniky a živnosti dále zdokonalily a rozvinuly. Pak nezačne být domácí kapitál nikdy konkurenceschopný tomu zahraničnímu. V opačném případě je naděje, že trhy, v polistopadových dobách v naivitě předané do zahraničních rukou, si naši potomci opět vezmou zpět. Z nyní malých firmiček vybudují větší a pokud tyto předají zase svým potomkům, lze předpokládat, že za nimi již budou stát podniky značného významu.
Podlehnout novodobé mantře, že životem nezkušené děti přece mají právo si samy vybrat, čím by v budoucnu chtěly být, má za následek, že každá generace takto uvažujících bude začínat vždy od nuly a též zopakuje veškeré začátečnické chyby. Navíc řada současných mladých se ráda chlubí penězi rodičů, ale sami bez náležitého rodinného vedení uvažují spíše o nějaké lehko-obživě. Rodiči budovaná firma následně zanikne, nebo bude prodána konkurenci. Pak skutečně bude hrozit, že do dvou generací se většina našich potomků stane zaměstnanci cizích korporací. Korporací, jejichž majitelé své vědomosti a s nimi spojené majetky předávají z generace na generaci již léta a nikdy je nenapadlo, že by to mělo být jinak.
Zejména v tom vidím „Bohatství vzniká z práce“.
Náprava třetí
V minulosti jsem měl možnost pohybovat se po dobu deseti let každý rok cca 4 až 5 měsíců v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Za tu dobu jsem mohl dostatečně poznat mentalitu tamních obyvatel a porovnávat rozdíly. Slýchám, že za vše zlé u nás mohou komunisté, že rozvrátili společnost. Nyní v tom pokračují, případně působí rozvrat ten či onen politik.
S tímto nesouhlasím. Rozvrat naší společnosti začal po Bílé hoře. Zde jsme ztratili naši skutečně původní elitu. Elitu poddaným lidem uznávanou. Elitu, která se o svůj lid spravedlivě starala. Část této elity skončila na popravišti, část emigrovala, a ti, kteří zůstali, byli přinuceni ohnout hřbet. Postupně jsme se tak stali z národa kdysi hrdého a jednotného, na jedné straně posměváčky neuznávajícími žádnou autoritu a žádná pravidla – Švejky, později Cimrmany. Na druhé straně pokornými lokaji novodobých pánů, kteří s vidinou pochvaly byly schopni iniciativně splnit jakýkoliv jejich požadavek. Společné oběma skupinám se stala zakořeněná vzájemná závist a snaha napálit jeden druhého. Přirozeně čest výjimkám, ale poměr výše jmenovaných se stal v naší společnosti významně výrazný. Náš pobělohorský syndrom se dále upevnil v období protektorátu a přirozeně za éry komunismu. Potýkáme se s ním do současnosti. Jeden soused tak trochu proti druhému a hlavně, aby mu někdo něco nemohl vytknout. Naše společnost je rozvrácená, a to již čtyři století. Bohužel se tak dělo i v průběhu národního obrození. Obrozenci kladli důraz na dorozumívací jazyk, nikoli na příslušnost starousedlíků ke Království Českému.
Nyní ty rozdíly
Nikdy jsem od žádného Švýcara neslyšel, že je Němec, Francouz, Ital nebo Rétorománec. Všichni o sobě shodně vždy prohlásí, že jsou Švýcary.
Pokud někdo poruší pravidla v Česku, je okolím považován bezmála za hrdinu. Pokud se tak stane v Rakousku, zpravidla se najde jeden, který v poklidu řekne: „Pro tentokrát OK, ale příště to nedělej.“ V Německu se vždy najde jeden, který Vám dá co proto a ostatní mu přitakávají. Ve Švýcarsku se na Vás sesypou naprosto všichni.
Pokud dva švýcarští sousedé pěstují kozy a jednomu to jde lépe, tak sousedovi z vlastní iniciativy poradí. Společně se pak radují, jak jim kozy dobře mečí. V Německu se ten, komu se daří hůře, zeptá souseda a na to obdrží dobře míněné rady. V Rakousku pokukuje jeden po druhém a oba špekulují, jak docílit, aby jeho kozy byly stejně dobré jako ty, co se pasou za plotem. V Čechách má tendenci se ten lepší tomu druhému tak trochu posmívat. Majitel horšího stáda naopak přeje sousedovic kozám nadýmání.
Pokud ve švýcarské obci vznikne požadavek vybudovat například novou čističku, vždy nejprve osloví místní řemeslníky. Pokud to nezvládnou, jsou osloveni všichni z údolí. Nenajde-li se nikdo, poptají se firmy z místního kantonu. Pokud ani to nepomůže, osloví se všechny švýcarské firmy a až úplně nakonec jde poptávka k firmám zahraničním.
Pokud chceme být druhým Švýcarskem, musíme se nejprve stát mentálně „Švýcary“. Pak můžeme všichni prohlásit: „Žijeme v České republice a jsme na to hrdi.“
Martin Matouš s přispěním Ivany Kerlesové
Nějak mám problém už ty vjeci cist. Rozvrat nastal přesně ve chvili, kdy v Kakanii instalovali na Hrad slavného instalatéra debility Chose VESkrny. Už jsem toho přečetl tolik, že nevim, jestli se mi to nezdalo. V Germanii prý tiskli VESkrnovi známky dávno před VOLEbou prezidentisty. – Tomu se za sociku říkalo vstřícné plany.
Při dnešním relativismu ON bude brzy na rade. Propagátor humanitárních bomb, potrat jako „ber to sportovne“ , nepoliticka politika jako nájezd korzaru na samu DEMOkraturu, savlicka na kameru na Hradě jako predvystupni oddělení docenta Feelgood… to jsou nezapomenutelné vstupy do dějin i histoRIO.
Lidi ať jdou do prd@@@l@@@. Prakticky od rána nestačím zirat na tu hromadu debilit, kterou provadeji. Věnujte se zivotu. Baby hrajou karty, cyklisti jezdí do kruhu na triangl krizovatce, před porouchanym přejezdem stojí z obou stran dlouhé kolony aut, až jsem těm prvním musel sdělit , že jiná než necervena nesvítí a vlastně jsem obě kolony uvedl osobně do pohybu, jinak by tam staly doted. V životě jsem na vodě neviděl tolik děti jako ted, snad to nebude vidět i v cerne kronice. Všude stojí voda, takže vodnici suchari, vylizte si r@@@ktalni sucho. Nahradili jste ho suchem vaginy. Doporučuji retro… Číst vice »
Prý konci svět světových fabrik. Nikoli úplně doslova a teď hned , ale konci svet INVESTIC jako takovych. Z obrů se půjde do trpasliku. Nastává Věc Makropulos.
„Zdá se mi, že už tu nemám co dělat, byl bych tu směšnou figurkou, můj svět umřel, věřil jsem totiž v jakési závazky, v takzvanou čest ve smlouvě a podobné věci. Myslím, že bych se v téhle tlačenici nevyznal… “
Je to jako u blbych!!!!! Karel Čapek napsal Bílou nemoc.
A v tomto z@sr@nem státě pes nestekl.
Docvakne konečně někomu neco?
Ani Pjakinovi se o tom nezdalo.
Pjakin srpen 2013
https://www.youtube.com/watch?v=Xt9yABfG0P8&feature=youtu.be
Vo to go a Pjakin to ví…
A spojte s touto aktualitou
https://eurozpravy.cz/pocasi/pocasi-v-cr/na-sibiri-padl-novy-rekord-bylo-38-stupnu.f8f40502/
A dnešní odpozorovane trapnosti zakončím slavnou elektromobilitou. To by měli uvést na scéně pokrokového Dejvickeho vixlajvantu.
Je katastrofální pohled na pyšně debily , když dorazi do kempu na elektrokole , a prvni, po čem se shání je možnost dobití ve chvíli , kdy dostupné zásuvky jsou obsazeny démony s notebookem a mobilem, pricemz někteří osvícení přitom udržují dvoumetrovy odstup. A to se pritom nikdo neusr@l.
Pax vobiscum.
Mimochodem… ŠvýCARSKO bych ze všeho vynechal. To je velmi podivná instituce stojící na penězích hromady mrtvol.
Jen občas z této instituce někdo vymackne oprávněné naroky.
Ten pátý příspěvek podepisuji.Včera jsem se vracel přes Švýcarsko domů do Lombardie.To je ve své severní části krajina srovnatelná se Švýcarskem,avšak s dost velkým rozdílem co do mentality lidí,i když v té k nám přiléhající části tito Švýcaři hovoří italsky. Před vjezdem do Švýcarska doporučuji vypnout příjem internetu ,protože i když jej nepoužijete,vyúčtují vaší telefonní společnosti 5 Euro,které vám tato přidá k účtu. Zdaleka ne tak kvalitní káva,jakou dělají kdekoliv v Itálii za 1 Euro, stojí ve švýcarských lokálech 4 – 4.40 Franků,které si klidně zamění za stejnou sumu v Eurech.Vyčurat vás tam nenechají, pokud nevhodíte na vstupu do WC… Číst vice »
To je ta potíž. Švýcarsko, ó Švýcarsko. A když ne ono, tak prostě zlatý západ náš vzor. Tam není podvodníků, lhářů, prospěchářů, ksindlů všeho druhu… kteří nám mimochodem zařídili i to mizerné školství, a jestli o něco nestojí, tak je to vzestup našeho průmyslu a zemědělství.
Ale na západě slunce zapadá. Vychází úplně jinde.
„Pokud chceme být druhým Švýcarskem, musíme se nejprve stát mentálně „Švýcary“. Pak můžeme všichni prohlásit: „Žijeme v České republice a jsme na to hrdi.“ – tak hlavně tahle závěrečná věta, to je srandy kopec, protože autoři článku vůbec netuší, která bije a sepsali slohovku na způsob pohádky. Ale to je taková ta klasika na způsob „tak jsme blbci, no a co“ aneb ztráta periferního vidění https://outsidermedia.cz/Absence-periferniho-videni/ Autoři, naprosto neznalí globální politiky, si nevšimli ani takové „maličkosti“, že zatímco Česko (Československo) bylo Hitlerovi vydáno jako první, Švýcarska se Hitler ani nedotkl – proč asi?! Autoři se nevšimli ani takových „maličkostí“, že… Číst vice »
Doplním – alternativní „perlu“ nedávno (opět jednou) předvedl Aeronet: I na zdejších stránkách už mnohem dříve bylo publikováno video D. Landy „Ukolébavka“. A ke cti OM ať je, že bylo publikováno bez jakékoliv manipulace. Protože kdo se podívá, co z videa stvořil VK z Aeronetu, tak má jen dvě volby – buď je to opravdu „analfabetismus“ (to je citace názoru na VK z jednoho rádia) anebo ukázka vrcholné manipulace https://aeronet.cz/news/video-daniel-landa-v-nove-pisni-varuje-de-facto-pred-talmudickou-eliadou-tedy-vizi-sionisticke-svetovlady-kde-bilemu-cloveku-bude-vladnout-cerny-mourenin-jako-asistent-selmy-a-bude-nutit-bile-goje/ Pro druhou možnost, bohužel, svědčí to, že o dva dny dříve na Aeronetu vyšel článek, tvrdě kritizující Okamuru za spolupráci s Afgánistánem a dokonce snad za napojení na Karla Janečka… Číst vice »
Já bych řekl, že článek poukazuje zejména na to, co je popsáno v odstavci Náprava první a druhá. Tedy o výchově svých vlastních dětí. Nenechat si z nich udělat dementy současným rozloženým systémem. Z článku bych zdůraznil část „Podlehnout novodobé mantře, že životem nezkušené děti přece mají právo si samy vybrat, čím by v budoucnu chtěly být, má za následek, že každá generace takto uvažujících bude začínat vždy od nuly a též zopakuje veškeré začátečnické chyby.“ „Rodiči budovaná firma následně zanikne, nebo bude prodána konkurenci. Pak skutečně bude hrozit, že do dvou generací se většina našich potomků stane zaměstnanci cizích… Číst vice »
Já si myslím, že je to velice výborný článek. Takový výtah z prostoduchých názorů užitečných naivnich idiotů. Veřejnost potřebuje jednoduché obrazy (výkaly) reality, aby se občané netrápili a mohli svojí optimmistickou vírou přenášet hory zlata a peněz, např. do Švýcarských sejfů. Čím více by se těmi výkaly občané mazali (zabývali), tím více by pak smrděli. Trápili b se. Přestali by být ekonomicky užitečnými blbci. Abychom byli Švý-Carskem nesměli bychom být v EU, za II. světové války bychom museli čile obchodovat s nacisty a se spojenci, například s US firmami jako je IBM, museli by nám Němci vozit židovské zlato a… Číst vice »
„Pokud dva švýcarští sousedé pěstují kozy a jednomu to jde lépe, tak sousedovi z vlastní iniciativy poradí. Společně se pak radují, jak jim kozy dobře mečí.“
By mě zajímalo, jestli by soused iniciativně poradili i NEšvýcarovi.
Kdesi jsem viděl mapu s procentuálním vyjádřením počtu starozákoníků v populaci. Ale tohle není nic proti nikomu, to je o zpúsobu myšlení.
Už mám plné zuby těch kydů, kdy a jak jsme ztratili národní hrdost s podtextem, že teprve osmdesátýdevátý nám vrátil možnost ji znovu získat. A s dalším podtextem, že hrdost získáme jenom tím, když polezeme do zadku a budeme vzhlížet k těm, kdo na naší naivitě a důvěře zbohatli a vrátili náš stát na úroveň nesvéprávné kolonie. Nejsme první ani poslední národ, jež tak jako my po Bílé hoře, přišel o svou svéprávnost . A národní hrdost se nám vracela pomocí buditelů, na které dnes házejí špínu a dokonce je viní z toho, že nám pomohli zachovat hlavní atribut národa… Číst vice »
Snad ˇBaťa vstupoval do podnikání jako postupně se zvětšující rodinný podnik. Po druhé světové válce už to ale nebyla pravda. To mu zbývalo ještě 50 let existence. Ale Škoda, ČKD, CIBA, ABB, Bombardier se na doby rodinného podniku neodvolávají (všechny spojuje výroba dopravních prostředků s nezbytným investičním zázemím – mimo možnosti rodinného podniku : máma, táta, dcera syn nevyvinou vlastní železniční podvozek, například). Pro konkurenční pekařství v naší ulici pochopitelně toto omezení neplatí. Jednou jsem se setkal na Kose s názorem (Jeník), že bychom mohli vyrábět čipy (měl na mysli integrované obvody) a fotovoltaické panely. Odporoval jsem mu tím, že… Číst vice »