Společná tisková zpráva Klimatické koalice k závěrům klimatické konference
sobota 15. prosince 2018
V polských Katovicích skončil po dvou týdnech jednání summit OSN o změně klimatu. Výsledkem je návrh relativně účinných, byť neúplných pravidel pro naplňování Pařížské dohody, ale velmi nejasný příslib rychlejšího tempa snižování emisí skleníkových plynů.
Dosavadní tempo snižování emisí skleníkových plynů je příliš pomalé a na splnění požadavků Pařížské dohody zdaleka nestačí. Pokud by všechny státy snížily emise tak, jak v Paříži slíbily, průměrná teplota planety by stoupla zhruba o 3 stupně Celsia (oproti úrovni před průmyslovou revolucí), tj. na dvojnásobek pařížského cíle [1]. Jižní Španělsko by při takové míře oteplení vypadalo jako Sahara, desítky milionů lidí (zejména v Africe a jihovýchodní Asii) by sváděly čím dál obtížnější bitvu o přežití, záplavy způsobené přívalovými dešti budou ohrožovat 100 až 200 milionů lidí, další desítky milionů bude ohrožovat stoupající hladina moře. Takto varovali na konferenci v Katovicích přední klimatologové H. J. Schellnhuber a Richard Betts [2].
Ani důrazná doporučení vědců shrnutá v poslední zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu o oteplení o 1,5 stupně Celsia [3] neposunula jednání výrazně vpřed: chybí jasný souhlas všech, že nejpozději do dvou let zpřísní své závazky ke snížení emisí. Pokud máme zabránit tragickým dopadům klimatické změny, musejí emise alespoň od roku 2020 začít klesat a o dekádu později by měly být o více než polovinu nižší než dnes. Podle projekcí UNEP mají ovšem emise naopak růst nejméně do roku 2030 [4]. Evropská unie sice podpořila koalici ambiciózních států, ale plán [5] na důraznější omezení evropských emisí není ani měsíc starý a členské státy ho teprve musí schválit.
Konference se protáhla zejména kvůli neshodě ohledně pravidel pro mezinárodní obchodování s emisemi, které blokovala Brazílie. Tento bod byl přesunut na příští rok.
- Hlavní závěry konference:
všechny státy mají příští dva roky na to, aby upravily své závazky ve snižování emisí pro období 2020 až 2030; v případě Evropské unie to znamená, že by měla emise snížit alespoň o 55 % namísto dosud platných 40 % - účinná pravidla pro dodržování Pařížské dohody (stejné požadavky na vykazování emisí, kontrolu dodržování závazků a jejich revizi pro všechny státy), která bude třeba ještě částečně dopracovat v příštím roce (pravidla pro fungování mezinárodního emisního obchodování se v Katovicích nepodařilo dojednat)
- finanční pomoc ohroženým zemím zatím slíbilo zdvojnásobit pouze Německo, jiné státy žádné nové příspěvky do Zeleného klimatického fondu neohlásily. V roce 2020 začnou jednání o zvýšení finanční pomoci potřebným zemím, aby celková částka byla vyšší než 100 miliard USD ročně.
Anna Kárníková z Centra pro dopravu a energetiku řekla:„Evropská unie bude muset zrychlit tempo snižování emisí z 40 procent na alespoň 55 procent do konce příštího desetiletí. Evropská komise už v listopadu představila scénáře, které k takovému snížení emisí mohou vést, a členské státy by měly reagovat zvýšením ambicí ideálně již v příštím roce.”
Petr Kucka z Ekologického institutu Veronica řekl: „Ani naléhavá zpráva IPCC k možnostem jak zabránit většímu oteplení než 1,5°C neinspirovala politiky v Katovicích k ambiciózní dohodě na zpřísnění všech klimatických závazků. Je načase aby se konečně Česká repulika přestala schovávat v uhelném kouři, dala přednost zdraví a kvalitě života nejen svých občanů a vystoupila se silným klimatickým závazkem, jehož splněním dodrží Pařížskou dohodu.“
Jiří Koželouh z Hnutí DUHA řekl: “Zástupci pacifických ostrovů to na konferenci v Katovicích formulovali snad nejsrozumitelněji ze všech: do roku 2030 musí ve vyspělých zemích skončit spalování uhlí a už nyní není možné ani rozšiřovat stávající doly, natož otevírat nové. ČR zatím neplní ani úkoly k útlumu fosilních paliv dané celkem konzervativní Státní energetickou koncepcí ČR. Máme tedy nyní dva roky na zásadní zlepšení svojí klimatické politiky. Měla by začít odmítnutím rozšíření hnědouhelného velkolomu Bílina, zakázat udělování výjimek z nových evropských limitů na znečištění z uhelných elektráren, stanovit opravdu efektivní podporu pro rychlý rozvoj domácích čistých obnovitelných zdrojů a zvýšit energetickou daň i poplatky z těžby hnědého uhlí.”
Poznámky:
[1] https://climateactiontracker.Infolist k plánu v češtině: https://cde.ecn.cz/uploads/
No, v období třetihor byla vždy vyšší globální teplota provázena vysokou vlkostí podnebí. Což je i logické. Naopak, v chladnějších obdobích bylo podnebí obecně suché. Dle konferencí to bude asi jinak. A ty 3 stupně … to vůbec nechápu jak na to přišli, vždyť nedovedeme ani odhadnout ani globální počasí, natož místní na déle než několik desítek dnů, i když i to je pokrok. V dobách mého mládí byly předpovědi tak na 50% .. :-) No a ten skleníkový plyn … to už se snad ví že hlavním je vodní pára a metan. A právě uvolňování metanu zvýšenou živočišnou výrobou… Číst vice »
Už jsou k vidění vzorové obytné budovy s téměř nulovou energetickou spotřebou, postavené z převážně dřeva a rostlinných materiálů. Asi hlavním nedostatkem těchto budov je, že z nich lze postavit megavesnici, ale nikoli druhý Singapur. Ačkoli Tokio mělo hodně dřevěných budov, jejichž existenci ukončila druhá světová. A emise z železniční nákladní dopravy jsou přece minimální. Proč se ve zpravodajství pořád píše o nějaké D1 ? A ukončit těžbu uhlí? Za jedno, dvě volební období se budou v rámci nějakého mezinárodního práva domáhat australské firmy práva těžby severočeského uhlí, pokud v zemi bude. Bude-li vytěženo, bude uzavřena jedna kapitola energetiky.Vytěžené hnědouhelné… Číst vice »
Obsáhlý referát o Katovicích : Jan Zeman !Argument
No, už aby se všehny ty suroviny konečně vyčerpaly – pak budou zase všichni pěkně sedět na zadku pod palmou, nebo pod dubem a bude pokoj. Re racek: „… V dobách mého mládí byly předpovědi tak na 50% .. “ Taky říkám, že v příštím životě budu meteorolog – podívám na kalendář – podívám z okna – vyloučím v létě sníh a v zimě teploty okolo 30 nad nulou – vzpomenu jak bylo včera – jaká byla noc – přidám trochu kvalifikovaného odhadu a na min 65- 75 % úspěšnosti to taky musím dostat. A kdybych si nebyl jistý, tak… Číst vice »
Ta konference v těch Katovicích, to byla pěkná taškařice. Předcházeli ji proroci věštící konec světa, flagelantská procesí, polykači ohně, mediální palba, tak jak tomu má při sjezdu mocné sekty být.
Na sjezdu se dohodli, že konec světa bude – ne že ne. Když nezaplatíme.
Nejlepší a nejdojemnější byla zdravice švédských ekosvazaček, co už od 13 let stávkují ve škole za klima.
Pár poznámek k diskusi. a) kritizovaná lodní doprava. týká se především států s přístupem k mořím a oceánům. Nás „jen“ zprostředkovaně, v cenách, klimatu atp. Kdyby se nevozily hovadiny (např. masa spotřebního zboží, automobily, část paliv nevyjímaje) a pokud by spalovali slušnější paliva, „odpis“ lodí nebyl prováděn dle scénáře „modernizujme Somálské či Liberijské námořnictvo našimi vyřazenými šroty před potopením“, její vlivy negativní by se značně snížily. Ano, je zde co kritizovat- ale ne princip, spíš „vychcanost ušetřit za každou cenu“…že v globále „cenu“ zaplatíme všichni ono 1% samozřejmě netrápí- oni jsou svatosvatě přesvědčení, že s tím vším nějak „vyje..u“… a… Číst vice »
Velké dopravní stavby mění mikro a mezoklima výrazně. Pokud se staví i v nevhodných oblastech významných pro tvorbu klimatu a celoplanetárně plošně, pak to bezesporu vliv na klima má též globální. Např. jinak působící a měnící se energie Slunce, tepelné toky a odtok vody ze srážek – tady všude megastavby v případě vysoké hustoty, vysoké frekvence a i dalšími (obytnými, výrobními) plochami „zabetonované“ plochy působí na klima devastačně, podporují kolísání a nestabilitu- které pak mají CELOPLANETÁRNÍ FUNKČNÍ dopady. Je to o tom, že: „když krade pár“- není to ještě havárie- pokud se to postihuje. Když ale „kradou všichni“ – a… Číst vice »
Bez ohledu na všechny konference je nutno připravit se na změny, a připravovat na ně i ty příští generace. Ne jako „ekosvazáky a ekosvazačky“- ale jako lidi kteří budou muset žít jinak než jako supermegatupýGIGAkonzument… Mnohé ze „zdravého selského rozumu“ je třeba s pokorou k míře poznání opět přijmout- ale samo to „odkazování na moudrost předků“ nestačí. Nejen že oni ŽILI TRVALE V KRAJINĚ- a nástup „průmyslové revoluce“ ještě nevytvářel plošně celosvětové viditelné dopady a tlaky na průběh přírodních procesů… Nejen proto, že v třetihorách jaxi (asi) neexistovaly megapolis typu US „Východu“ či Soulu, Kalifornie, Mexika, Brazílie… A tamní slumy… Číst vice »
Milý pane Martine, ve středověku došlo k téměř úplnému odlesnění české krajiny, odhady hovoří až na 15 až 20%. Pak se začalo za Marie Terezie zalesňovat, konec konců i ta Šumava byla tehdy téměř holá. Takže dneska máme lesů dost, vlastně asi optimálně a….. Jinak se shodneme. Dnes se všemi. Což mě těší. Ještě jestli to pomůže…
Vážený pane racek: posledních cca 160 let preference „smrk především“- KDEKOLIV TO JDE – A ŠLO TO VŠUDE…vedla k vzniku technogenně podložených POROSTŮ. Dnes TAK díky neuváženým MONOKULTURNÍM výsadbám v nevhodných polohách a ve formě pouze a jen „vysokého lesa“ i mně jinde milý smrk mnohde i na horách odumírá… Toto NENÍ KŮROVCOVÁ KALAMITA- TO JSOU DŮSLEDKY ZPRŮMYSLNĚNÍ, ZPOLITIZOVÁNÍ A DEGRADACE KDYSI HRDÉHO OBORU LESNICTVÍ… Lesů skutečných už tolik nemáme – a funkčních ještě méně… Není to o prostém procentuálním plošném vyjádření. Tehdejší struktura „polností“ byla diametrálně odlišná, utužení půd naprosto odlišné, forma hnojení a obsah humusu naprosto odlišné… FUNKCE… Číst vice »
PS – k tomu předvídání počasí.
V ruletě je to jasný – stejně červených i černých + jedna zelená nula. Tedy pokud budete sázet pořád jednu barvu, tak se dlouhodobě dostanete těsně pod 50%.
V meteorologii je to podstatně snazší – stačí se podívat na místní dlouhodobé průměry (třeba počet deštivých dnů) – a podle toho – (třeba) pro Jeseníky či Šumavu předvídat každý den v roce nějaké srážky a naopak pro jižní Moravu stálé a vytrvalé jej a jen sucho – a máte % úspěšnost jedna radost. :-)
PPS
O počasí – k odlehčení :-)
https://www.youtube.com/watch?v=eVGGA_6ZzE8
https://www.youtube.com/watch?v=TZUH_y-G_l8
https://www.youtube.com/watch?v=bdWnxke7LZw
Milý pane Martine, mám chalupu blízko Šumavy a ubezpečuji Vás, že je tam sucho zrovna takové. Les je tu smíšený, s převahou borovic a dosti dubů, našel jsem tam i 42 hřibů … Akorát poslední 3 roky skoro nic … pod nohama šustí suché listí jak nikdy… Přesto si myslím, že tohle sucho už skončí, alespoň místní tak soudí.
Chvála koksu. Nejde mi o propagaci tvrdých drog , ale o obnovu lesů křivoklátských, které decimovali Fürstenberkové a zalesnění Beskyd (dochovaly se dobové malby holých kopců). V obou případech nástup uhlí a koksu vytlačil technologii výroby železa, založenou na dřevném uhlí (Vítkovice).
Tak tak.
hele, racek, já myslel , že vyskytujes u moře… A ty na jihu Cech? No zaplaťpánbůh. Sumavu jsem dobýval nejméně tri roky. Podobne jako jižní Moravu. A pote dva roky Kutnou Horu. Pravda je, že dnešní zarostlé hrady, nebo jejich ruiny, viděly do kraje. Jinak nemělo význam je stavět. Mely strážit. I požáry. Občas shlednu nějaké pořady o české a moravské etc prirode. My z toho skoro vždycky vypadneme jako blbci. A jak je možné , že takoví Nemci s podobnými problémy a řešeními , vyjdou vždycky tak pokrokové? Já nevím, nejsem znalec ani náhodou… Ale tady u nás jsou… Číst vice »
Jestlipak se naše bioklimo obnovitelná mosekta dozvěděla, jak v Norsku tak dlouho dotovali elektromobily, až mají nedostatek elektriky?
A to není nic proti tomu, až ti sebevrazi zavřou jaderky v Německu.
Jestlipak těm Norům někdo z ekovědců poradil štěpku:)
Štěpka je bezva řešení – průkpníkem bylo a je ekologické Dánsko. Trochu je problém, že Dánsko neoplýva žádnými lesy – tak pálí slámu, zbytnky z nábytkáren(do kterých to dřevo pochopitelně dováží) – no a zbytek potřebných ekologických pelet dováží z pobaltí, z Ruska a poslední dobou z Kanady. Patrně to jsou nějaké speciální pelety, které neprodukují při spalování žádné CO2. No a když k tomu připočteme vývoz plastových odpadů do asijských zemí (Čína už se cuká odebírat cokoliv) – tak to máme dánskou ekologii v celé kráse. Pelety – stejná otázka jako u řepky: Jaký je využitelný obnovitelný potenciál tohoto… Číst vice »
Víte, p. |Gatta, ony ty vázkumy existují, akorát mluvit a argumentovat s nimi je jaksi ekologicky nekorektní. Něc o jako mluvit o zařízení v Letech ve světle historických skutečnosti. Dokonce je to už trestné. Obojí je totiž báječný kšeft .
Gatta napsal Jaké procento energie to může pokrýt, aniž by to vedlo k jakýmkoliv negativním exrternalitám ? Spalování dřeva vede k úbytku dusíku (ten prvek se Všemohoucímu nějak nepoved). Napřed anekdota o kyselině dusičné: Je to sloučenina exotermická, ani v bezvodém stavu ji nelze přivést k výbuchu. Lze si tedy představit, že z vody a vzduchu si doma vyrábíte HNO3 a ve sběrně za ni ještě dostáváte prachy. Skutečnost je obrácená , nikdo si ještě neudělal čas najít ty správné katalyzátory (kromě bakterií, ale bavte se na odborné úrovni s bakteriema!) a tak se spaluje čpavek a hafo energie a… Číst vice »