Diskuze k článku


  • racek • 18. prosince 2018

    No, v období třetihor byla vždy vyšší globální teplota provázena vysokou vlkostí podnebí. Což je i logické. Naopak, v chladnějších obdobích bylo podnebí obecně suché. Dle konferencí to bude asi jinak.
    A ty 3 stupně … to vůbec nechápu jak na to přišli, vždyť nedovedeme ani odhadnout ani globální počasí, natož místní na déle než několik desítek dnů, i když i to je pokrok. V dobách mého mládí byly předpovědi tak na 50% .. :-)
    No a ten skleníkový plyn … to už se snad ví že hlavním je vodní pára a metan. A právě uvolňování metanu zvýšenou živočišnou výrobou je nyní enormní. A to ještě nezačal tát pořádně permafrost … neměli bychom se přece jen zaměřit trochu vedle? A třeba na největší producebty skleníkových plynů … lodní doprava, letadla, nákladní doprava a nedusili pořád výrobce osobáků kteří se na tom podílejí kolem 3% ??, A nezastavili šílené myšlenky spalování biomasy připravující naši půdu o humus a úrodnost? A znovu začali investovat do opravdu čistých zdrojů jako jsou jaderky? Panebože, vždyť my jsme se úplně zbláznili…

  • idiotronic • 19. prosince 2018

    Už jsou k vidění vzorové obytné budovy s téměř nulovou energetickou spotřebou, postavené z převážně dřeva a rostlinných materiálů. Asi hlavním nedostatkem těchto budov je, že z nich lze postavit megavesnici, ale nikoli druhý Singapur. Ačkoli Tokio mělo hodně dřevěných budov, jejichž existenci ukončila druhá světová.
    A emise z železniční nákladní dopravy jsou přece minimální. Proč se ve zpravodajství pořád píše o nějaké D1 ?
    A ukončit těžbu uhlí? Za jedno, dvě volební období se budou v rámci nějakého mezinárodního práva domáhat australské firmy práva těžby severočeského uhlí, pokud v zemi bude. Bude-li vytěženo, bude uzavřena jedna kapitola energetiky.Vytěžené hnědouhelné oblasti jsou po čase zemědělsky využitelné. Ostatně v plzeňské pánvi (kamenouhelné) nezůstaly ani haldy, i ty se podařilo zpeněžit.Uhlí se tam proměnilo v elektřinu a tento národ z jeho existence postavil svoji průmyslovou historii .

  • idiotronic • 19. prosince 2018

    Obsáhlý referát o Katovicích : Jan Zeman !Argument

  • Gatta • 19. prosince 2018

    No, už aby se všehny ty suroviny konečně vyčerpaly – pak budou zase všichni pěkně sedět na zadku pod palmou, nebo pod dubem a bude pokoj.

    Re racek: „… V dobách mého mládí byly předpovědi tak na 50% .. “
    Taky říkám, že v příštím životě budu meteorolog – podívám na kalendář – podívám z okna – vyloučím v létě sníh a v zimě teploty okolo 30 nad nulou – vzpomenu jak bylo včera – jaká byla noc – přidám trochu kvalifikovaného odhadu a na min 65- 75 % úspěšnosti to taky musím dostat.
    A kdybych si nebyl jistý, tak to dnes ještě můžu vylepšit pohledem na radarový a satelitní snímek.

    Letos celou letní sezónu meteorologové (naši i Noři) ty své předpovědi měnili každé 2 hodiny. Tak nevím, jestli by takový ten papoušek s kartičkama nevyšel levněnji.

  • Admirál • 19. prosince 2018

    Ta konference v těch Katovicích, to byla pěkná taškařice. Předcházeli ji proroci věštící konec světa, flagelantská procesí, polykači ohně, mediální palba, tak jak tomu má při sjezdu mocné sekty být.

    Na sjezdu se dohodli, že konec světa bude – ne že ne. Když nezaplatíme.

    Nejlepší a nejdojemnější byla zdravice švédských ekosvazaček, co už od 13 let stávkují ve škole za klima.

  • Martin (už bez taky m) • 19. prosince 2018

    Pár poznámek k diskusi.
    a) kritizovaná lodní doprava. týká se především států s přístupem k mořím a oceánům. Nás „jen“ zprostředkovaně, v cenách, klimatu atp. Kdyby se nevozily hovadiny (např. masa spotřebního zboží, automobily, část paliv nevyjímaje) a pokud by spalovali slušnější paliva, „odpis“ lodí nebyl prováděn dle scénáře „modernizujme Somálské či Liberijské námořnictvo našimi vyřazenými šroty před potopením“, její vlivy negativní by se značně snížily. Ano, je zde co kritizovat- ale ne princip, spíš „vychcanost ušetřit za každou cenu“…že v globále „cenu“ zaplatíme všichni ono 1% samozřejmě netrápí- oni jsou svatosvatě přesvědčení, že s tím vším nějak „vyje..u“… a když se „náhodou“ ukáže že „dětičky se drobet nevyvedly“, tož stejně je vždy upřednostní jako „pokročilou a moderní vývojovou linii“…
    b) čistá JE: stále problém, i když RF spustila nový „sodíkový“ reaktor užívající přepracované část. použité palivo v jiných JE. Otázka co se supertoxicitou ale zůstává. Souhlas, že prodloužení životnosti JE je opět zlepšení (snad nedojde na nehody). Ovšem je to v souhrnu stále diskutabilní z mnoha důvodů- jednak přetrvává po světě několik set „hrozeb typu Fukušima“ mj. z důvodu šlendriánu a nevhodného výběru lokality, jednak většina JE i novějších stále produkuje odpad s nímž si nevíme rady, a nejen vodíková koroze ohrožuje dosud známé materiály. Souhlas ale s tím, že výzkum a vývoj v této oblasti pokračuje. Dalším problémem všech výrob energie je že není „stanoven žádný strop“, tj. nešetří se, ale jen přesouvá a stále zvyšuje výroba i pro ZBYTNOU SPOTŘEBU A ZBYTNOU PRODUKCI.
    c) problémy předpovědí jdou vůči cca 30 l zpět na úkor probíhající změny klimatu ve vygradované podobě. Neplatí řady co platívaly, ani tehdy funkční schemata.
    d) masa osobáků má na vině dálnice

  • Martin (už bez taky m) • 19. prosince 2018

    Velké dopravní stavby mění mikro a mezoklima výrazně. Pokud se staví i v nevhodných oblastech významných pro tvorbu klimatu a celoplanetárně plošně, pak to bezesporu vliv na klima má též globální. Např. jinak působící a měnící se energie Slunce, tepelné toky a odtok vody ze srážek – tady všude megastavby v případě vysoké hustoty, vysoké frekvence a i dalšími (obytnými, výrobními) plochami „zabetonované“ plochy působí na klima devastačně, podporují kolísání a nestabilitu- které pak mají CELOPLANETÁRNÍ FUNKČNÍ dopady.
    Je to o tom, že: „když krade pár“- není to ještě havárie- pokud se to postihuje. Když ale „kradou všichni“ – a je to vydáváno za ctnost – pak…
    e) vlhkost podnebí při vyšších teplotách: pokud je co vypařovat -a odkud- pak ano. Jelikož ale dochází k ODVODŇOVÁNÍ PEVNIN, a ÚBYTKU PŮDNÍ VODY, tak k tomu „zvlhčení“ asi bohužel nebude docházet nad pevninami – leda apokalyptickými lijáky a povodněmi…
    Problémem je rychlé narušení ustálené rovnováhy.
    Lidé stále nechápou, že KLÍČ JE V HOSPODAŘENÍ S VEGETACÍ A KRAJINOU JAKO CELKEM- vč. všech „vrstev“ vodního režimu. Stále bohužel urychlujeme odtok vody- a tím rychleji se nám voda vrací- až tak rychle, že i další „protipovodňové“ stavby- v naddimenzované míře a počtu – produkují další povodně… Např. napřimování a kanalizování řek v „dnes rostoucích zemích“…
    Souhlas že metan, živočišná a permaforst jsou větší problémy než CO2 – tam je problémem SKOKOVÝ NÁRŮST.
    K vnímání: příroda pracuje „jemně“ – to jen pitomcům se to jeví jako „krutost“. „Pár procent či pár promile“ někde může rozhodnout. A ne v cyklech podle volebních období… Fungování ekosystémů a přírodních procesů není fungování parLAMENTních „demo“krástcií- nerozhodují desítky procent.
    Prioritně je nutno PODPOROVAT STABILITU- lesů, krajiny, půd, vody.

  • Martin (už bez taky m) • 19. prosince 2018

    Bez ohledu na všechny konference je nutno připravit se na změny, a připravovat na ně i ty příští generace. Ne jako „ekosvazáky a ekosvazačky“- ale jako lidi kteří budou muset žít jinak než jako supermegatupýGIGAkonzument…
    Mnohé ze „zdravého selského rozumu“ je třeba s pokorou k míře poznání opět přijmout- ale samo to „odkazování na moudrost předků“ nestačí. Nejen že oni ŽILI TRVALE V KRAJINĚ- a nástup „průmyslové revoluce“ ještě nevytvářel plošně celosvětové viditelné dopady a tlaky na průběh přírodních procesů…
    Nejen proto, že v třetihorách jaxi (asi) neexistovaly megapolis typu US „Východu“ či Soulu, Kalifornie, Mexika, Brazílie… A tamní slumy asi nejsou tou pravou a správnou „klimatickou kompenzací“…
    Rozumné a dlouhodobě funkční přístupy z minulosti bude třeba aplikovat v GLOBÁLNĚ ROZKOLÍSANÝCH A MĚNÍCÍCH SE PODMÍNKÁCH. To znamená, že další zhoršování stability v měřítku i „jen“ jednoho lidského života si nemůžeme dále dovolovat.
    Musí nastoupit doba NÁPRAVY PLOŠNÝCH ZHORŠENÍ- zejména co se PŘÍSTUPU KE KRAJINĚ TÝČE, VODNÍHO REŽIMU, ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ TÝČE. To jsou skutečné obory BUDOUCNOSTI. Máme-li mít či chceme-li pro sebe a potomky jakou vůbec…
    Musí nastoupit DOBA ÚČINNÝCH KOMPENZACÍ. Tj. něco zastavím- tak něco jinde zlepším: strukturu lesa, protierozní opatření, vodní režim, zreguluji funkčnost meliorací, atp. Nesmí jít o „jen jako“ „aby bylo něco zeleného vidět“…
    Nesmí dále docházet ke zhoršování v oblastech a lokalitách kde je již nyní situace v oblasti „klimatotvorných činitelů“ špatná. Naopak právě tam je třeba napřít snahu o zlepšení.
    Vyjít se musí z mikrolokalit, uvážlivého aplikování praxe na místní a regionální poměry s vědomím, že SPOLUVYTVÁŘEJÍ FUNKCE CELKU.
    Stabilizací a stabilitou- či upřímnou a poctivou snahou o ně – proti chaosu.

  • racek • 19. prosince 2018

    Milý pane Martine, ve středověku došlo k téměř úplnému odlesnění české krajiny, odhady hovoří až na 15 až 20%. Pak se začalo za Marie Terezie zalesňovat, konec konců i ta Šumava byla tehdy téměř holá. Takže dneska máme lesů dost, vlastně asi optimálně a….. Jinak se shodneme. Dnes se všemi. Což mě těší. Ještě jestli to pomůže…

  • Martin (už bez taky m) • 19. prosince 2018

    Vážený pane racek: posledních cca 160 let preference „smrk především“- KDEKOLIV TO JDE – A ŠLO TO VŠUDE…vedla k vzniku technogenně podložených POROSTŮ.
    Dnes TAK díky neuváženým MONOKULTURNÍM výsadbám v nevhodných polohách a ve formě pouze a jen „vysokého lesa“ i mně jinde milý smrk mnohde i na horách odumírá… Toto NENÍ KŮROVCOVÁ KALAMITA- TO JSOU DŮSLEDKY ZPRŮMYSLNĚNÍ, ZPOLITIZOVÁNÍ A DEGRADACE KDYSI HRDÉHO OBORU LESNICTVÍ…
    Lesů skutečných už tolik nemáme – a funkčních ještě méně…
    Není to o prostém procentuálním plošném vyjádření.
    Tehdejší struktura „polností“ byla diametrálně odlišná, utužení půd naprosto odlišné, forma hnojení a obsah humusu naprosto odlišné…
    FUNKCE A VÝZNAM zemědělství taktéž.
    Dnes nejde o ZEMĚ-DĚLství, ale o surové, hanebné průmyslové činnosti.
    Dnes jde o Vytřískání z půdy -coby ZDROJE – co to jen jde…
    Viz velkolány dosud – a funkční meliorace- bohužel – bez možnosti regulace funkce odvodňovací – zadržení vody nepřispívají.
    Hory jsou mnohde hloub než půl metru vyschlé – i ty meliorace je dále odvodňují i v pramenných oblastech… A těch pár kapek na podzim to co probíhá „tichým duchem“ přes 40 let nezměnilo.
    „Nový“ režim jen žvanil a provedl jen dílčí zlepšení – díky obětavé práci jednotlivců a hrstek nadšenců – a jen tu či onde v drobounkém…
    Díky výškovému gradientu nyní podzemní voda z hor a vrchovin „sestupuje“ do „nenasytných technogenních“ nížin. V 12 m hlubokých studnách máme stále 30-40 cm…
    Bude-li se sucho letoška opakovat,
    POSTIHNE ČR
    – a do 2 let PLOŠNĚ –
    NAPROSTÁ KATASTROFA.
    A ježto jsme „střecha Evropy“- nikdo nám nepomůže.
    Toto prosím „poslušně hlásím“ ze „Střechy Moravy“…
    Pozn: Šumava a okolí suchu odolávají díky kontinentálnímu působení Alp i na regionální klima, obdobně Beskydy- Karpaty.
    U nás je to jinak.

  • Gatta • 19. prosince 2018

    PS – k tomu předvídání počasí.
    V ruletě je to jasný – stejně červených i černých + jedna zelená nula. Tedy pokud budete sázet pořád jednu barvu, tak se dlouhodobě dostanete těsně pod 50%.

    V meteorologii je to podstatně snazší – stačí se podívat na místní dlouhodobé průměry (třeba počet deštivých dnů) – a podle toho – (třeba) pro Jeseníky či Šumavu předvídat každý den v roce nějaké srážky a naopak pro jižní Moravu stálé a vytrvalé jej a jen sucho – a máte % úspěšnost jedna radost. :-)

  • Gatta • 19. prosince 2018

    PPS
    O počasí – k odlehčení :-)
    https://www.youtube.com/watch?v=eVGGA_6ZzE8

  • racek • 19. prosince 2018

    Milý pane Martine, mám chalupu blízko Šumavy a ubezpečuji Vás, že je tam sucho zrovna takové. Les je tu smíšený, s převahou borovic a dosti dubů, našel jsem tam i 42 hřibů … Akorát poslední 3 roky skoro nic … pod nohama šustí suché listí jak nikdy… Přesto si myslím, že tohle sucho už skončí, alespoň místní tak soudí.

  • idiotronic • 20. prosince 2018

    Chvála koksu. Nejde mi o propagaci tvrdých drog , ale o obnovu lesů křivoklátských, které decimovali Fürstenberkové a zalesnění Beskyd (dochovaly se dobové malby holých kopců). V obou případech nástup uhlí a koksu vytlačil technologii výroby železa, založenou na dřevném uhlí (Vítkovice).

  • racek • 20. prosince 2018

    Tak tak.

  • orinoko • 20. prosince 2018

    hele, racek, já myslel , že vyskytujes u moře… A ty na jihu Cech? No zaplaťpánbůh. Sumavu jsem dobýval nejméně tri roky. Podobne jako jižní Moravu. A pote dva roky Kutnou Horu.
    Pravda je, že dnešní zarostlé hrady, nebo jejich ruiny, viděly do kraje. Jinak nemělo význam je stavět. Mely strážit. I požáry.
    Občas shlednu nějaké pořady o české a moravské etc prirode. My z toho skoro vždycky vypadneme jako blbci. A jak je možné , že takoví Nemci s podobnými problémy a řešeními , vyjdou vždycky tak pokrokové?
    Já nevím, nejsem znalec ani náhodou… Ale tady u nás jsou lokality , které pripominaji prales ekvivalentní zeměpisným podmínkám.
    Budu otravný. S bicyklem jsem se tam dostal do naprosté krize.
    Král Sumavu hadr. Ani nevím, kolik to bylo hektarů, ale už se tam nikdy neodvážim.
    Leda to někdo vykaci.

  • Admirál • 21. prosince 2018

    Jestlipak se naše bioklimo obnovitelná mosekta dozvěděla, jak v Norsku tak dlouho dotovali elektromobily, až mají nedostatek elektriky?

    A to není nic proti tomu, až ti sebevrazi zavřou jaderky v Německu.

    Jestlipak těm Norům někdo z ekovědců poradil štěpku:)

  • Gatta • 21. prosince 2018

    Štěpka je bezva řešení – průkpníkem bylo a je ekologické Dánsko. Trochu je problém, že Dánsko neoplýva žádnými lesy – tak pálí slámu, zbytnky z nábytkáren(do kterých to dřevo pochopitelně dováží) – no a zbytek potřebných ekologických pelet dováží z pobaltí, z Ruska a poslední dobou z Kanady. Patrně to jsou nějaké speciální pelety, které neprodukují při spalování žádné CO2.
    No a když k tomu připočteme vývoz plastových odpadů do asijských zemí (Čína už se cuká odebírat cokoliv) – tak to máme dánskou ekologii v celé kráse.

    Pelety – stejná otázka jako u řepky: Jaký je využitelný obnovitelný potenciál tohoto řešení pro území ČR ? Jaké procento energie to může pokrýt, aniž by to vedlo k jakýmkoliv negativním exrternalitám ?
    … jako se stalo se „zázračnou ekologickou řepkou“ …
    No, vlastně ani nevíme jaký má či nemá řepka přínos … pěstování podporujeme dodacemi, lijeme to povině do motorů aut, ničíme tím půdu a … kde je nějaké hodnocení a konkrétní čísla „že to stojí za to“ ?
    Kde je to „měření a vyhodnocování“ – jak nás učí evropské normy ???

  • racek • 21. prosince 2018

    Víte, p. |Gatta, ony ty vázkumy existují, akorát mluvit a argumentovat s nimi je jaksi ekologicky nekorektní. Něc o jako mluvit o zařízení v Letech ve světle historických skutečnosti. Dokonce je to už trestné. Obojí je totiž báječný kšeft .

  • idiotronic • 22. prosince 2018

    Gatta napsal
    Jaké procento energie to může pokrýt, aniž by to vedlo k jakýmkoliv negativním exrternalitám ?

    Spalování dřeva vede k úbytku dusíku (ten prvek se Všemohoucímu nějak nepoved). Napřed anekdota o kyselině dusičné: Je to sloučenina exotermická, ani v bezvodém stavu ji nelze přivést k výbuchu. Lze si tedy představit, že z vody a vzduchu si doma vyrábíte HNO3 a ve sběrně za ni ještě dostáváte prachy. Skutečnost je obrácená , nikdo si ještě neudělal čas najít ty správné katalyzátory (kromě bakterií, ale bavte se na odborné úrovni s bakteriema!) a tak se spaluje čpavek a hafo energie a platiny se ještě spotřebuje, aby se mohla pohnojit třeba řepka.
    Fazolové lusky jsou jednou z ekologických možností, jak obohatit půdu dusíkem a sklidit ještě k tomu zelené lusky, chutnou to potravinu. A letošní výsledek?
    Při minimálních srážkách a maximálních teplotách rostliny zareagovaly po svém – žádné zelené, ale rovnou zralé lusky, a když se vegetační cyklus opakoval (počasí přálo), totéž ještě jednou. A tak mám spoustu semen (blauhilde) , ale úrodu žádnou. Nevím, kolik dusíku přibylo v půdě, asi zasáhnu průmyslovým výrobkem (Breivikova sůl).