Lysa bez Šantana je jak baba bez oka…

Lysa bez Šantana je jak baba bez oka. Znate to. Na první pohled ma všecko jak ma mět, ale stejně mate taky blby pocit, že tam cosik chybi.

Na Lysu sem lazil už jak maly synek. Tatovi na hřbetě samozřejmě. A ve stare Berzučově chalupě jsem tež chrapal. Na stare, smradlave ovči skuře, přikryty levnym spacakem, unaveny po vyplazu, a hlavně po ochutnavani kofoly s rumem. To byly doby, kdy se naš rum ještě mohl jmenovat rum.

A pak jedneho večera chalupa blafla a do rana z ni nezustalo nic. To už je u starych, dřevěnych baraku taky zvyk. Jak raz blafnu od tramu v komině nebo od instalačky, tak z nich nezustane nic.

A naraz nebyl důvod na Lysu lazit. Bo čemu byste lazili na kopec, když tam není hospoda, že? Naštěsti vzniknul taky fajny, maly pajzel, kery se stal utulnou pro tisice synku a děvuch, keři se v jakemkoliv počasí na Lysu dostali. Dostal jmeno Šantan. V této divne budě proteklo chřtanama lysařu hodně rumu, kofol, nošovickeho piva a hlavně gořalky ze stejnym nazvem, jak se jmenuje aji hora.

Roky plynuly, Bezručova chalupa přežila Hitlera aji Hachu, Šantan přežil Husaka aji Havla. Po dluhych rokach, kdy ekoteroristi branili obnově Bezručovy chaty, se dobra věc povedla a Klubu turistu se podařilo získat všecky lejstra potřebne ke stavbě, navíc finance nešly z jakesik vydřidušske banky, ale ze zbirek a daru samotnych turistu. Bohužel, ekoteroristi prosadili, že když bude odevřena Bezručka, musí se zbulat Šantan. A tak se tež před měsícem stalo. Bezručka slavnostně otvírala, legendarni Šantan konči.

Neměl sem silu tam vylezt na poslední den Šantana, a tuž sem tam vylezl až fčil, abysem viděl, jak to všecko na Lyse funguje.

Tuž funguje. Lidi po cypa. Fronty jak za Štrugala. Bezručka hezka. Šantan už skoro cely zburany. Takže vlastně by všecko mělo byt tajak zamlada.

Kura, ale stejně ma člověk taky kurevsky blby pocit, že tam cosik fčil bude chybět…