Místo oslav Mezinárodního dne lesů varování: V roce 2060 bude až 80 % smrkových lesů ohrožených kolapsem

Tisková zpráva Hnutí DUHA

středa 21. března 2018

Až čtyři pětiny dnešní rozlohy smrkových lesů budou v roce 2060 nevhodné pro pěstování právě tohoto druhu stromu. Stav českých lesů se navíc v důsledku klimatické změny rychle zhoršuje. Jinými slovy: hrozí jim plošný kolaps. Dokládá to mapa z vědecké studie Mendelovy univerzity založená na porovnání s obdobím 1961-1990. Jak takový kolaps vypadá, můžeme v současnosti sledovat na severní Moravě. S tímto varovným upozorněním se Hnutí DUHA připojuje k dnešnímu Mezinárodnímu dni lesů.

Na základě analýzy budoucího vývoje klimatu vědci předpokládají, že vhodné klimatické podmínky pro smrk pouze budou za 40 let na rozloze pouhých 20 % stávajících smrkových porostů, a to především v horských oblastech České republiky. Na zbytku, tedy na 80 % území, mohou v rozsáhlé míře hynout [1]. Přestože se budou smrky na měnící klima adaptovat, autoři upozorňují, že řadu současných porostů smrku se již nepodaří dopěstovat do mýtního věku [2]. Přesto je smrk stále nejvysazovanějším stromem u nás.

Hynutí lesů na velké části České republiky je pozvolný a nenápadný proces, který má ovšem už teď, především právě ve smrkových porostech, výrazné dopady. V minulosti nevhodně vysázené smrkové monokultury v nižších a středních polohách České republiky nejsou odolné a s postupující změnou klimatu a letním suchem se jejich obranyschopnost dále snižuje. Hromadně je napadá například kůrovec nebo houba václavka. Problém je také často způsob, jakým probíhá těžba usychajících porostů.

Pro zachování lesů na velké části České republiky je nezbytné nejen snížit emise skleníkových plynů, ale hlavně po vzoru Bavorska či Rakouska vrátit do nižších a středních nadmořských výšek přirozenější, listnatý a různověký les. Ten bude vůči změnám klimatu odolnější a stejný postup zároveň doporučuje i zmíněná studie [3]. Ke krokům zmírňujícím blížící se rozpad monokultur už více než deset let vybízejí nejen neziskové organizace, ale ve svém prohlášení i více než 240 českých odborníků a vědců [4]. 

Mezinárodní den lesů byl vyhlášený na shromáždění OSN v roce 2012. Oslavy Mezinárodního dne lesů dnes probíhají po celém světě – mimo jiné například ve Švýcarsku, na Novém Zélandu nebo v USA. Hlavním účelem Mezinárodního dne lesů je zvýšení povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro udržitelný rozvoj [5].

Jan Skalík, pracovník programu Krajina Hnutí DUHA, řekl: „Vědecké studie upozorňují, že v roce 2060 mohou být holiny po velkoplošné těžbě odumřelých smrkových monokultur v 80 % českých lesů. Pokud tomu chceme zabránit, je zapotřebí si na prvním místě uvědomit šíři problému, který už dnes zasahuje šest krajů České republiky.“

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl: „Českým lesům hrozí kolaps. Na Severní Moravě již probíhá největší katastrofa lesů v posledních dvou stoletích, jen loni zde rozsah kalamitní těžby přesáhl rozsah těžby na Šumavě po orkánu Kyrill za pět let. Zdravotní stav lesů se kvůli změně klimatu rychle zhoršuje, nesmíme dovolit, aby došlo k nejhoršímu. Navíc ochrana divoké přírody dává smysl pouze pokud v Česku bude dostatek zdravých lesů.“

Odkazy:

[1] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3. je dostupná v online archivu na http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:17f63f3c-1e0e-47a3-90ed-6c99df079585#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:9be3a97b-c491-11e7-a104-001b63bd97ba Na straně 14 se uvádí: „Pro rok 2060 je předpovězeno, že mimo vhodné podmínky poroste cca 80 % stávajících smrkových porostů. (…) Jde o podmínky s vysokým rizikem předčasného rozpadu porostů a  rizikem opakovaného odumírání smrku (…).“

Mapa: Výskyt smrkových porostů v podmínkách klasifikovaných jako vhodné na základě srovnání s normálovým obdobím 1961-1990. K predikci byl použit globální cirkulační model (GCM) IPSL (IPSL-CM5A-MR) Mapa je ke zhlédnutí na https://drive.google.com/open?id=1P85nmYktj76YowWoCEjUNecKl16yCEan

[2] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3 je dostupná v online archivu, odkaz výše. Na straně 15 se uvádí: „Výše uvedené analýzy neznamenají konec hospodaření se smrkem ve  středních polohách, znamenají však rozhodně naléhavou nutnost znatelného snížení jeho zastoupení a  také nutnost změn postupů uplatňovaných při jeho pěstování. Stejně tak je bohužel vysoce pravděpodobné, že se současné problémy se smrkovými porosty na  Vítkovsku a v dalších regionech budou opakovat i jinde a řadu současných porostů se nepodaří dopěstovat do mýtního věku.“

[3] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3 je dostupná v online archivu výše. Na straně 13 se uvádí: „Zajištění bezpečnosti a  udržitelnosti produkce lesa je v současnosti klíčovým lesnickým problémem. Managementové alternativy či změny bude potřebné hledat například v těchto oblastech či aspektech: změny druhové skladby, využití generativní i vegetativní přirozené obnovy, změny obmýtí, obnovní doby, využití všech alternativ hospodářského tvaru a způsobu (tam, kde to bude relevantní), podpora strukturní bohatosti lesa, změny výchovy (např. četnost zásahů, kritéria výběru atd.), šlechtění nových odolných genotypů či hybridů, podpora lokálních odolných fenotypů.“

[4] Kolektiv autorů. 2006. Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů. Dostupné na http://data.idnes.cz/soubory/igcechy/A060515_TOM_STAV_LESU_STANOVISKO.PDF

[5] V letošním roce se Mezinárodní den lesů zaměřuje na dopad lesů na zvýšení kvality života, mimo jiné ve městech. Více informací naleznete na http://www.fao.org/international-day-of-forests/en/

0 0 hlas
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
25 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
jogín
jogín
21. 3. 2018 21:15

Článek má jednu malou vadu: globální oteplení se konat nebude.
Viz
http://www.zsch.cz/news/klima-na-zemi-a-slunecni-aktivita-rndr-pavel-kalenda-csc/

Chorche
Chorche
21. 3. 2018 21:59

Vážení příznivci z Hnutí Duha, a další katastrofisti, před lety mne živila práce pro lesy. Tato katastrofická prognoza vypadá velice krásně popsána, ale má jako vždy podstatnou chybu. Dívá se jen na smrk a oteplování, anž by někdo připustil, že jsme na planetě Zemi a nejen na Moravě. Stačí pohled na mapu. To, že nějaký chytrolín z USA si udělal byznis na hlouposti lidí a všichni svorně bojují proti CO2 je jen důkazem, že nemají ukončené základní vzdělání. Netuší, že CO2 je 1,5x těžší jak vzduch. a je základním stavebním kamenem pro veškeré rostliny. Katastrofa ve vzdělání, jen když se… Číst vice »

idiotronic
idiotronic
21. 3. 2018 23:23

V Jogínově odkazu je zmíněn i projekt, zkoumající vliv zvýšené hladiny CO2 na jehličnany, realizovaný v lokalitě Bílý Kříž. Fotografie a popis zařízení viz Vesmír
2013 listopad, str.628 a další.

Aleš
Aleš
22. 3. 2018 6:30

jogíne: Přijeďte k nám a zeptejte se obyvatel severní Moravy, především lesníků, jak je to s tím hynutím lesů a především smrku u nás (Podobné problémy má od loňského roku i především borovice na jižní Moravě a větší problémy má spíš na těch méně extrémních lokalitách, kde účinkům sucha není tolik přizpůsobena). K evidenci těžeb se u vlastníků není jednoduché dostat, ale kdyby jste měl příležitost, dle evidence lze snadno rozpoznat kolik procent připadá na jakou těžbu. Chápu, že berete ekologické aktivisty za lidi, kteří nemusí být dostatečně vzdělaní v oboru, kterému se věnují. Rozumím, že mnozí z nich, kteří… Číst vice »

Aleš
Aleš
22. 3. 2018 6:59

Nejen teploty, průměrné či extrémní, ale i množství srážek, jejich rozložení v roce a koloběh vody (velký i malý cyklus včetně jejich nejdetailnějších součástí) mají určující vliv na nástup problémů. Stav lesních ekosystémů má vliv jak na to, jak na tyto změny ty ekosystémy reagují, tak má (včetně stavu ostatních ekosystémů např. polních) zásadní vliv právě na ty součásti a faktory koloběhu vody. To jsou nepopiratelná fakta, i když zatím nejsou dle mého názoru kvůli ideologii tak často šířená, známá a zkoumaná, nejsou na jejich výzkumy dávány granty (profesoru Drahošovi či panu Sorosovi či politikům rozhodujících o tocích peněz byli… Číst vice »

Aleš
Aleš
22. 3. 2018 7:32

Výraz trpí ovšem neznamená nic jiného než že to, že ty porosty ve vrchovinách a podhůřích a nižších částech hornatin se dostávají do situace, ve které byly porosty v nížinách a pahorkatinách před 3 – 5 lety. Ničí to nejen starší porosty jejich rozpadem završeným spolupůsobením kůrovce a větru ale i mladší a středně staré porosty, jež trpí žloutnutím jehlic, vysokoprocentní defoliací (místo 4 – 7 ročníků jehlic jsou na stromech jen jehlice dvouleté a nové) a u středně starých porostů i předčasným nárůstem podléhání kůrovci, větru, rozlámání sněhem. Své problémy ze suchem či onemocněními a škůdci včetně invazních a… Číst vice »

Bety
Bety
22. 3. 2018 7:53

Aleši, jenže ono právě jde o to bezobsažné žvanění a zakrývání skutečných problémů jediným tématem (oteplování) na kterém se dá neskutečně vydělat, ale vlastně se nic neřeší. Kdo si přečetl knihu Johna Grishama Grayova hora, tak ten si může nad tím, že USA oslavují Den lesů leda tak odplivnout. Neskutečná devastace lesů ve Virginii v zájmu těžby uhlí po které nenásleduje ani kapička snahy o nápravu, protože by to snížilo zisky a to bez zájmu ekologických organizací. Ochrana přírody je téma, které lidé vnímají jako důležité, ovšem Zelení tento potenciál promarnili a jen ho zneužili ke svému vstupu do politiky.… Číst vice »

Aleš
Aleš
22. 3. 2018 8:46

Bety: Skuteční ochránci přírody se skutečně dusí pod těmi přívaly keců, někteří už i díky jim podlehly předčasně různým nemocem za podezřelých okolností, někteří jsou exkomunikováni na okraj společnosti nebo je stíženo uplatnění jejich znalostí a schopností. Vím moc dobře o čem mluvím sám (musel jsem změnit obor z ochrany přírody na lesařinu) a dodávám, že ještě větším problémem v tomto bytostně trpí jeden člověk píšící na om, kterého si předpokládám dle komentářů vážíte. SSamerické téměř v ničem už neberu vážně a v případě ochrany přírody na 1 . místě. Pokud jste dobře četla a pokusila se vyhledat některou z… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 3. 2018 9:02

Bety napsal Aleši, jenže ono právě jde o to bezobsažné žvanění a zakrývání skutečných problémů jediným tématem (oteplování) na kterém se dá neskutečně vydělat, ale vlastně se nic neřeší. Kdo si přečetl knihu Johna Grishama Grayova hora, tak ten si může nad tím, že USA oslavují Den lesů leda tak odplivnout. Neskutečná devastace lesů ve Virginii v zájmu těžby uhlí po které nenásleduje ani kapička snahy o nápravu, protože by to snížilo zisky a to bez zájmu ekologických organizací.Ochrana přírodyje téma, které lidé vnímají jako důležité, ovšem Zelení tento potenciál promarnili a jen ho zneužili ke svému vstupu do politiky.… Číst vice »

Aleš
Aleš
22. 3. 2018 9:04

A to se nebavíme o dalších podle mého názoru důležitějších funkcích lesa než produkčních, které kvalitou častěji klesají (čest výjimkám – jsou lesníci, kteří hospodaří dobře, někde už reflektovali změny a dle jejich schopností a možností dělají nejlépe, jak umí.) Nebudeme teď řešit složitou a zmatenou problematiku dotací na mimoprodukční funkce lesa, snad v tom současný ministr zemědělství udělá trochu pořádek, z parlamentních listů se mi doslechlo, že chystá změny na ministerstvu. Do budoucnosti Babiš má vizi sloučit tohle ministerstvo s ministerstvem životního prostředí, myslím že by to v současnosti byla chyba. Lepším krokem bude odpolitizování těchto úřadů, které je… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 3. 2018 9:10

K situaci v našich lesích telegraficky: na vině není jen oteplování a rozhodně ne CO2. Na vině je řada period sucha, a nesmyslné a surové zásahy do terénu které zcela rozvrátily mikroklima a vodní režim pohoří, unifikace lesních porostů v minulých desetiletích, ba staletích, nevhodná změna druhové skladby a způsobů pěstování lesa (jen tzv. vysoký les a lesy věkových tříd). LČR s.p., se v posledních 10 letech celkem snaží vše zlepšit, ale jak která LS a jak je zřejmé tak bohužel z řady důvodů ne dost… A naopak nesmyslné rozšiřování lesních cest rozřezávající svahy byly v posledních víc jak 5… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 3. 2018 9:27

Mikroklima pův. lesů mnoha pater a řady druhů bylo fatálně proměněno pěstováním tzv. vysokého lesa (smrkových porostů s velkým objemem tzv. smrkových kmenovin) bez palouků, bez bohatých vnitřních okrajů lesa, bez keřů, ještě před 10 lety s jen velmi malým podílem listnáčů… Základní úkol lesního hospodáře daný zákonem- udržení úrodnosti lesních půd- nebyl dodržován. Formalizované „výzkumy“ podílů živin v několika vrstvách neodrážely dění v půdách, které by rozpad vztahů a devastaci života v lesních půdách prokázaly. Okyselení půd dané imisním spadem se v půdách dále „mumifikovaných“ opadem jehličí po desetiletí kumulovalo. Vše vedlo spolu s rozřezáním svahů k stupňování utužení… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 3. 2018 9:45

Pokud se týče přírody a přírodního prostředí, přírodních dějů:
To, že „odborníci“ a „vzdělaní titulománií posedlí“ (bez VŠ a bez titulu se s Vámi skoro nebavili, hrstička které se to povedlo změnit se v celé ČR dá spočítat na prstech JEDINÉ ruky). Část z nás je již mrtvá, zbytek umírá či dožívá „za okrajem“ „společ“nosti.
Ale DĚJE V PŘÍRODĚ POKRAČUJÍ…
Příroda má svou funkční základnu a setrvačnost, ale také svou „hlavu“.
Místo ke stromům přátelských a symbiotických společenstev a druhů rostlin a hub nahrazují PATOGENY a PARAZITI měnící se z parazitických na letální…
POKUD PROBLÉMY LIDÉ NEBUDOU CHTÍT DÁLE VIDĚT

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
22. 3. 2018 9:48

BUBÁCI NEZMIZÍ,
ba PROBLÉMY SE BUDOU PROHLUBOVAT.
Bez ohledu na to, kolik z nás kterým nebylo nasloucháno ještě zemře…
Přijdou nové lesy, postupně- pokud se nezhroutí i mezo a makroklima.
Budou již ale bez plantáží jednoho druhu,
a někteří skuteční ekoteroristé si oddechnou od „ekoteroristů…
Vsjo.

Aleš
Aleš
22. 3. 2018 10:06

Díky Martine za komentář. I ti prvotní zrádci i ti co se jen „přidali k trendům“, nikdo z nich nedocenil jednu věc. I kdyby se snažili sebe víc, nepochopili, že skutečná ochrana přírody a neoliberální kapitalismus, který se ve svojí závěrečné fázi dožaduje dalších zdrojů za jakoukoliv cenu, čili totální parazitací a při nepodrobení se vojenským řešením a ovládnutím, jsou spolu absolutně nekompatibilní. To co se stává byznysem, s tou skutečnou ochranou přírody zpravidla nemívá nic společného. To moc dobře víme. A další přeformátování mozků vede k tomu, že právě ti, jež se za ekology a ochránce přírody označují, často… Číst vice »

Aleš
Aleš
22. 3. 2018 10:36

z čeho financovat, ne vždy se to daří pomocí virtuálně natisklých nekrytých dolarů… A Bush starší byl ještě stará škola a nechal Saddáma po důrazném bu bu bu na pokoji. Jeho syn byl „progresivnější“ a ten ho kvůli pomstě za tento pro neoliberalismus neomluvitelný čin nechal rituálně zavraždit. Jeho následovník si podobně pak zmlsl na dalším „ekoteroristovi“ Kaddáffím, který si z pouštní země s nejdrsnějším klimatem na světě udělal oázu života a fungující zemi v záplavě afrických problémů… Ale jeho „smůla“ byla, že měl taky ropu. Ohledně CO2 samozřejmě souhlasím s Martinem, jen jsem měl s CO2 připomínku, která v… Číst vice »

Aleš
Aleš
22. 3. 2018 11:07

Opakovaně vyzývám na našem ústavu specialisty ochrany lesa a specialisty na lesní dopravní síť a specialisty na funkce lesa, že tento vzájemný vliv tu existuje a že se musí studovat podrobně zvlášť i v kontextu dohromady a ne bagatelizovat či popírat či ignorovat. Zatím mě systematicky nikdo nevyslyšel, i když se některé věci ač s pozice řadového zaměstnance snažím pomocí práce pro kolegy implementovat a někdy i úspěšně do programových dokumentů vycházejících a doplňujících vyhlášky ministerstva, nařízení vlády a lesní zákon. Zatím o tomto vedu s některými kolegy neformální diskusi, kterou nevzdávám a věřím, že tyto nepřímé metody řízení budou… Číst vice »

Bety
Bety
22. 3. 2018 11:47

Aleši, já lesy miluju. Nejsem ekolog a tak přiznám, že mohu plácat hlouposti. Prostě nevěřím té „hokejce“, kterou vymysleli v USA a kvůli níž jde stranou např. skutečná péče a starost o lesy a půdu. Z hlediska neznalé veřejnosti totiž ztrácí na závažnosti, protože oteplování je ta hrozba, oteplování je třeba řešit, všechno ostatní je pod hrozbou že se uvaříme jen otravování od potrhlíků, kteří si nevidí na špičku nosu a nevidí „globální“ problémy. Možná se mýlím, že nevidím hlavního viníka v CO2, možná se mýlím v tom, že je veřejnost oblbována tímto způsobem aby nevěnovala pozornost tomu, že peníze… Číst vice »

Aleš
Aleš
22. 3. 2018 12:19

Bety: Nemýlíte se, hlavní viník CO 2 skutečně není, ani to dnes nikde nepadlo, jogín s idiotronicem, když citovali zdroje, ve kterých byly popsány astronomické vlivy v tomto samozřejmě nekecají. Já jsem se na jogína ohradil, protože se snažil o něco jiného. Bez faktů o samotném lese na základě jiné ideologie shodit upozornění, že se s lesy děje něco velkého zásadního a v některých ohledech určitě negativního. Formy, jakou to prezentuje Duha se moc nezastávám, ale k tomu jsem se v dlouhých komentářích ještě nedostal. Kdybych nerozehrál tu linku se změnou růstu dřevin oproti 19. století, tak jsme se ani… Číst vice »

racek
racek
22. 3. 2018 22:00

Vůbec netuším, proč alarmují. Vždyť jejich zásadou je nechat les přirozenému vývoji, tedy třeba nechat sežrat kůrovcem. Takže proč nenechat ten les na Moravě prostě uschnout, vždyť je umělého původu, že. Třeba se za 80 let možná vzpamatuje. Stejně jako na Šumavě, tam je les přece zrovna tak nepůvodní, ne?
Neby že by se měl přece jen tak nějak opravit novou výsadbou? Takže ne jako Šumava?
Komici. Nic víc.

Aleš
Aleš
22. 3. 2018 22:41

racek: Některé věci se ve světě mění, i vědci přicházejí na to, že některé předpoklady sice hezky zní, jenom mají jeden problém. V reálu to funguje jinak. Ale vidím, že jste asi komentáře nečetl, vaše škoda. Tak aspoň obrázky
https://cz.sputniknews.com/foto/201803216999700-strom-les/

racek
racek
23. 3. 2018 17:01

Ale četl, pane Aleš. Mě vadí pokrytectví Duhy. O tom jsem psal. Já s Vámi souhlasím, víte? Já jen mám chalupu blízko Šumavy a tou kalamitou jsem zděšen. A Morava je podobná, jen příčiny jsou asi trochu jiné. Les a voda je snad jediný obnovitelný zdroj jež máme. Bohužek stává se neobnovitelný, jak koukám. Na svých cestách s kamarády na motorkách (už nejezdím, přece jen věk, to víte) jsem projel republiku i řadu okolních zemí. A víte co mě potěšilo? Krušné hory, jak žijí. To bylo opravdu zmrtvýchstání. Já tam za mlada projížděl hustými krásnými lesy, pak začaly hynout a… Číst vice »

Aleš
Aleš
23. 3. 2018 20:48

Pokrytectví a kolaborantství mnoha členů Duhy a dalších organizací vedla k tomu, že v jejich organizacích rozhodují lidé, kteří se neukazují nakonec kompetentní plnit tak složité, obsáhlé a různé celospolečenské úkoly, mnoho kompetentních buď bylo exkomunikováno, marginalizováno, jejich životy končily různě, někteří skončili mimo obor, někteří nejsou předčasně mezi námi.

jogín
jogín
24. 3. 2018 21:07

Neshodil jsem celý článek, jen upozornil na zásadní vadu. Ještě jeden faktor- CO2 v dnešní koncentraci zvyšuje výtěžek fotosyntézy, v průměru o 15 %, ale třeba u mladých borovic několikanásobně. Zelenání zeměkoule je pozorováno i z družic. S Martinem se shodnu v hlavní příčině odumírání lesů a to jsou mizivé ohledy na ekologii. Především smrk do nízkých poloh nepatří. Chyby zdaleka nejsou jen současné, touhu po rovném a rychle produkovaném dřevu můžeme vidět Schwarzenbergů před 250 lety a pokračování běží dodnes. A připomínám, že původní smrk je nad 1000-1100m.

Martin (už bez taky m)
Martin (už bez taky m)
27. 3. 2018 12:13

Při a po poslední březnové vichřici údajně v Jeseníkách popadalo přes 100 000 m3 dřeva, zejména smrků. Někde jde o rozsáhlé polomy. Konec smrku v polohách pod 900 m zde tak bude ještě urychlen… Je načase přestat uvažovat o „dřevoprodukční funkci“ a veřejně přiznat, že nejbližších cca 50 let se budou vysazovat ne hospodářsky (myšleno prioritně pro dřevo) využitelné porosty, nýbrž ZÁCHRANNÉ POROSTY – ve vztahu k nutnosti udržet vodu, lesní klima hor, zabránit rozsáhlé mineralizaci a vyplavení živin a rozsáhlé erozi. V nejbližších 50 a více letech se v dosud nejlesnatější CHKO ČR bude bojovat o prosté zachování lesa.… Číst vice »