Tisková zpráva Hnutí DUHA
pátek 29. června 2018
Vlčí smečka, pohybující se na Broumovsku a ve východním Podkrkonoší, se rozmnožuje už třetím rokem po sobě. Letošní přírůstky nyní prokázaly záběry z fotopastí Hnutí DUHA, které zachytily zhruba dva měsíce stará vlčata i dospělé vlky [1]. Neznamená to však, že by se počet vlků v území významně zvyšoval. Loňská mláďata během prvního a druhého roku života smečku opouštějí a hledají nová teritoria.
Vlčata byla tentokrát zjištěna v pohraničním lesnatém pásmu mimo zvláště chráněné území ve východním Podkrkonoší, teritorium smečky však zahrnuje i podstatnou část Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Na videozáběrech a snímcích byla zachycena minimálně čtyři vlčata. Během zimy dobrovolníci a pracovníci Hnutí DUHA v oblasti opakovaně stopovali pět vlků. Další dva vlci, kteří by mohli tvořit vlčí pár, se pohybovali ve východní části CHKO. Zda jsou tito vlci příbuzní s jedinci z první vlčí smečky, by mohly ukázat výsledky genetických analýz ze vzorků trusu.
Výsledky dosavadních genetických analýz již například ukázaly, že broumovští vlci jsou blízce příbuzní se smečkami v Dolnoslezském lese v západním Polsku [2], odkud na Broumovsko přišli. Analýzou trusu se na Mendelově univerzitě v Brně zjišťuje také složení potravy vlků, kterou z převážné části tvoří volně žijící divocí kopytníci: jelenovití a divoká prasata. Na monitoringu velkých šelem se podílejí zejména dobrovolníci Vlčích hlídek Hnutí DUHA.
Důkazy o rozmnožování vlků v této části republiky jen potvrzují celoevropský trend jejich návratu do naší krajiny. Pomáhají v ní redukovat přemnožené jeleny, srnce, divoká prasata a dalších kopytníky, kteří každoročně v lesích a na polích způsobují mnohasetmilionové škody. Aktuální poznatky terénních pracovníků Hnutí DUHA Olomouc potvrzují pravidelný výskyt vlků v širokém pohraničním pásmu od Šumavy přes Krušné a Lužické hory až po Broumovsko. Vlci se pohybují také na česko-slovenském pohraničním území.
Návrat vlků do jejich původní domoviny může vyvolat nesouhlas s jejich přítomností mezi chovateli hospodářských zvířat, na jejichž nedostatečně zabezpečená stáda mohou vlci zaútočit. Osvědčenými metodami, které eliminují možnost vlčího útoku, jsou trvalá přítomnost pasteveckého psa nebo pastýře u stáda, případně kvalitní oplocení pastvin.
Podle statistik krajského úřadu Královéhradeckého kraje v roce 2017 vlci zabili 83 ovcí včetně jehňat a čtyři telata, podobně jako v roce 2016. Dle údajů Správy CHKO Broumovsko vlci útočili pravděpodobně i v dalších osmi případech, kdy chovatelé o náhradu škod nežádali, ne ve všech ale bylo možné ověřit, že šlo skutečně o vlky.
Právě lepšímu zabezpečení stád před velkými šelmami pomůže pomoci stále otevřená 110. dotační výzva z Operačního programu Životní prostředí. Chovatelé mohou žádosti podávat až do začátku července příštího roku [3].
Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA Olomouc a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně, řekl: „Je dobrou zprávou pro naše lesy, že vlčí smečce z Broumovska a východního Podkrkonoší se podařilo vyvést mláďata i třetím rokem. Vzhledem k tomu, že vlci jsou zaznamenáni na stále větším území, je nutné zajistit hospodářská zvířata, především ovce, kozy a novorozená telata proti jejich útokům. Hnutí DUHA již připravilo projekty na lepší zabezpečení pro osm chovatelů a chovatelek z Broumovska a Trutnovska. Jednomu chovateli naše organizace již stádo zajistila pomocí elektrického ohradníku.“
Petr Kafka, zoolog Správy CHKO Broumovsko, řekl: „Chovatelé hospodařící na území s potvrzeným výskytem vlků mohou nyní získat finanční příspěvek pro lepší zabezpečení svých stád. Operační program Životní prostředí ve své 110. výzvě otevřené až do 1. 7. 2019 pokrývá 80 % nákladů vzniklých v souvislosti s realizací těchto opatření.”
Tuto a další tiskové zprávy najdete na http://www.selmy.cz/tiskove-
Poznámky:
[1] Videozáběr tří vlčat najdete nahttps://youtu.be/zCiEOo9mdCQ. Fotografie je k dispozici v novinářské fotogalerii na
www.selmy.cz/novinari/galerie/
Kdyby tak mohli vlci zajít k nám do ulice! Jedni blbci nechali namnožit během loňského roku kočky , které se toulají vychrtlé městem a od loňského léta zmizeli kosi (kočky sežraly kosice po jejich návratu z migrace – kosti, peří a hlavy jsem našel na zahradě) , zmizeli parukářky, koňadry a zvonci. Tento týden sežrali vlaštovčí dorost.
Zpěv ptáků naštěstí nahrazuje , alespoň co do hlasitosti jekot benzínových sekaček…
kočky střílet a trávit
Kočky jsou krásná zvířata.
I člověk je zodpovědný za to co se děje. Mj. tím že se neorganizují a neprovádí kastrace.
Chovám venkovské kočky řadu let. Co nejzodpovědněji to jde.
Nebýt jich ptáci by mi zlikvidovali veškerou výsadbu zeleniny a sežrali veškerý rybíz do poslední kuličky.
Rovnováhy je třeba a zodpovědnosti lidské především.
Je to na samostatný článek, i když souvislost s vyváženou přírodou je bezprostřední. Trávení koček není triviální. Od letoška je nařízením EU snížena dávka jedu v návnadě na polovinu a kočka (i člověk) jeví podstatně vyšší odolnost proti použitému jedu, než potkan.
Trávení polodivokých, vyhublých koček mě stálo dvě stovky, ale ještě není hotovo. Zbývající kočky spolehlivě ohlídají, že na stromech přezrávají třešně i moruše. Dnes jsem viděl jednoho vrabce.
Trávit kočky je barbarství. Copak si zastánci tohoto postupu likvidace neuvědomujete co to zvíře zkusí než zajde? Nic vám to neříká? Chápu rozhořčení nad lovením ptactva a drobných živočíšků, ale zde se jedno zlo nahradí jiným. Kočky mají být kastrovány, je to nejen dobré pro samotné kočky, ale také pro okolí. A když se mají likvidovat, tak už to střílení je humánější. Žiji na vesnici a mezi lidmi se zdravým rozumem a všechny kočky okolo jsou vykastrované, doma krmené a žádná genocida ptactva se tu nekoná. Kosi a asi i drozdi tu ve velkém počtu řádí na drobném ovoci, na… Číst vice »
Vlci se namnožili. To mají chovatelé ovcí jistě radost.
Jakpak asi chutná takový vlk?
zajoch napsal Trávit kočky je barbarství. Loňského léta trávila celá ulice přemnožené potkany. Jeden na konci svého života přišel na půl metru ode mne a zůstal. Bylo to,jako by přišel s otázkou : ,,Stálo ti to za to? Už jsi spokojen?“. Bylo mi ho skutečně líto, protože v jiných létech žili stranou člověka, neviděni, a teprve loni přišla populační exploze. Zasáhl jsem, teprve když jedna březí samice vběhla do domu a hledala tam nové sídlo. Barbarsky vůči kočkám se chová ten, kdo dopustí, aby dvakrát do roka vrhly čtyři mladé a nepostará se o nic dalšího. Úmrtnost zpěvných ptáků během… Číst vice »
Za kastraci své kočky jsem u veterináře zaplatila 2000 Kč. To je zřejmě důvod,
proč se rodí nechtěné kočky, kastrace je příliš drahá. Každý tvor má v přírodě své
místo, kočky také. Jestliže se – a zvlášť domácí zvíře, jakým je v zásadě kočka –
přemnoží, není to její vina, ale vina lidí. My tady máme přemnožená divoká
prasata a srnčí. Když se dostanou na zahradu, zlikvidují prakticky všechno, nehledě na to, že roznášejí klíšťata ve velkém.
A trávení koček je hnus!!
Ta nerovnováha v přírodě. Ta je hodně na vině. Toulavé kočky a psi, to je důsledek amorálnosti lidí.
Drahá kastrace, vím o tom. V době krátce po převratu jsme platili za kastrování kočiček 150 Kč. Kočiček obojího pohlaví. Dnes je taxa snad různá a několikanásobná, jak uvádí Bety.
Zažil jsem si na základní škole už za socialismu dlouhodobý, opravdu otřesný pokus o šikanu řízený třídní učitelkou. Trval tři a půl roku. HNUS. Následky celoživotní. Důvod?? Odmítl jsem vraždit kočky a koťata samostříly s jehlami ze šicího stroje na špejlích – což tehdy po panelákových sklepích aktivně prováděla děcka hlavně „přimigrovavší“ tehdy z Řecka po tamní občanské válce. Proto je můj život s kočkami všeho druhu a velikostí spojen celý život. Toulavá doga jednoho z obyvatel vesnice která vážila přes 80 kilo roky obcházela vsí, nakonec mi zabila kocourka Tygříka 3 m od domu na zahradě. Bratr mne odvedl… Číst vice »
Myslivci v současnosti jsou jen zájmovým spolkem stárnoucích lovců kteří nestíhají plnit plán lovu ani u srnčí zvěře- natož u prasat. Když nyní lovec čeká na divočáky zastřelí nanejvýše 2 kusy z tlupy- když je dobrý lovec a má dost štěstí. V tlupách bývá ale i víc jak 20 kusů. Zvěř pak mění stávaniště a návyky na dost dlouho aby leniví myslivci vyšli déle zase naprázdno. Potřebujeme vrátit správu krajiny do rukou zodpovědných lidí, ne abychom dopadli jako s „odborníky “ v lesnictví… Pokud se nezlepší regulace lovem a potravní nabídka neklesne, budou v lánech bez přítomnosti šelem v naší… Číst vice »
Martin (už bez taky m) napsal Myslivci v současnosti jsou jen zájmovým spolkem stárnoucích lovců kteří nestíhají plnit plán lovu ani u srnčí zvěře- natož u prasat. Když nyní lovec čeká na divočáky zastřelí nanejvýše 2 kusy z tlupy- když je dobrý lovec a má dost štěstí. V tlupách bývá ale i víc jak 20 kusů. Zvěř pak mění stávaniště a návyky na dost dlouho aby leniví myslivci vyšli déle zase naprázdno. Potřebujeme vrátit správu krajiny do rukou zodpovědných lidí, ne abychom dopadli jako s „odborníky “ v lesnictví… Pokud se nezlepší regulace lovem a potravní nabídka neklesne, budou v… Číst vice »
Už jsem se o takových číslech, co spořádá taková vlčí rodina za rok bavil s mmyslivci – zde odkaz z webu – ono by to jeden ani neřekl…
http://www.velkeselmy.cz/vlk-potrava
Článek, který jste sem vložil mluví ve prospěch přítomnosti vlka. On se také podílí na rovnováze v přírodě. Také mám možnost sondovat rozumy u lesáků. Podle nich je srnčí i vysoká přemnožená (ničení lesního porostu) a o přemnožených divočácích se píše kol dokola.
Re zajoch – souhlas – jen je té smečce potřeba nechat dostatečně velký revír v divočině.
No a i kdyby ti vlci sežraly nedejbože nějakou tu Karkulku – však myslivci přece taky občas někoho zastřelí … :-)
Smysl pro humor, ten cením! :-) Ale ti vlci mohou sežrat jen jako živí, ne jako mrtví, takže: …i kdyby ti vlci sežrali ….. :-) Nenechte se znechutit, považuji to za překlep, nikoliv za chybu. Zdravím.
Úrazy a neštěstí které člověku způsobí ročně chovaní domácí (služební) psi KAŽDOROČNĚ NESROVNATELNĚ PŘEVYŠUJÍ RIZIKA Z VLKŮ. To se týče i vztekliny, což jsou jediné skutečně ověřené útoky vlků (nemocných zvířat) na člověka.Jsou známy případy kdy vybírali vlčici brloh – za její přítomnosti, přesto nikdy nezaútočila. Naproti tomu u mnoha psů naprosto nevíte, často je například nesnášenlivý či nepřátelsky smýšlející člověk vůči vám dráždí schválně, plánovitě. Divočící psi rovněž způsobují každoročně zranění či zabití řady jiných chovaných zvířat. Zludařelý pes – kdy na vině je opět majitel – tj. člověk je mnohonásobně větším – a REÁLNÝM – nebezpečím nežli vlci.… Číst vice »
Re zajoch – pochopitelně vím, že „vlci sežrali …“, ale píšu obvykle rychle – jednak z časového vytížení v zaměstnání a jednak abych to nezapomněl, co chci napsat … a pak věty často doplňuji, měním podměty (což nebyl tento případ – zde jsem při psaní patrně myslel na podmět „smečka“) a obvykle to po sobě už ani nečtu. A pak to občas vypadá, že se až stydím a to někdy nejen za překlepy.
Tedy, pokud to bude únosné a k porozumění obsahu, tak prosím nenapomínat :-)
pozn. Jinak souhlas – na jiných diskuzích (nás učili ještě diskusích) „češtin“ docela upadá.
Gatto, omlouvám se, jestli jsem vás rozladila. Mi bylo jasné, že jde o překlep, ale svedlo mne to k tomu, abych na váš účet zažertovala.
Popisujete postup při svém písemném vyjadřování. Vězte, že mám při svém sestavování textů komplikace podobné vašim a také mnohdy přehlédnu chyby. A to po sobě své články přečtu dvakrát. Záměnu i/y jsem v nich našla několikrát. Škoda, že si za to ze mne nikdo neutahoval, takto se cítím provinile. :-)
Historie Yellowstonského parku podle Michala Crichtona:
Ochránci tohoto parku se mylně domnívali, že losům hrozí vyhynutí. Proto stříleli
a trávili vlky. V důsledku následného mohutného přemnožení losů, kteří zdupali
a sežrali co se dalo, došlo k prakticky nevratné změně celé ekologie parku, vymizela celá řada zvířecích druhů, stromů a travin, změnilo se i vodní uspořádání. Nakonec byli nuceni losy střílet a vlky znovu do parku nasadit.
Ani další ukvapená rozhodnutí nepatřila k těm šťastným, takže dnes tam
ochraňují něco zcela jiného, než tam bylo na začátku dvacátého století.
Re zajoch – od základní šloly jsem se za nějakého extra češtináře se nikdy nepovažoval – vždy mi říkali, že jsem nepozorný. Dnes bych to s tou svojí tehdejší nepozorností, při troše snahy, dotáhl možná i na nějaké „dis…“
Na té všeobecně upadající jazykové kultuře je pro mne jedno pozitivní – zvolna se tak (snad) posunuji směrem od průměru směrem nahoru :-)
re Bety: přemnožená spárkatá zvěř (zejména jeleni a v Americe i „jelenci“ (zvířata velikostí mezi Sibiřským srncem a jelenem) dokáží jako STÁDNÍ ZVÍŘATA významně zasahovat do složení a funkcí ekosystémů. Losi tím spíše, proto tyto druhy větších zvířat více migrují, dtto sobi. Desítky litrů velký žaludek a nízká energetická hodnota řady z rostlinné potravy dělají své. I v našich lesích stádečko 12-14 jelenovitých udělá v porostu opravdu „díru“… V Yellowstone a dalších horských územích je problém nutnosti určité rovnováhy ve vypásání keřové a stromové vegetace zapotřebí vidět v tom, že jde o území horská a tedy s jinak rozděleným objemem… Číst vice »
Zvýšení hladiny spodní vody korelovalo s nárůstem trvalosti obnovených jezírek, mokřadů a de facto tedy i znovuzavodněním krajiny. O „návrat“ ekosystémů jde postupně, někde jen částečně, ale vlci tak vlastně zachránili nemálo lesa, a vytvářejí předpoklady pro jeho další obnovu. V horských (tam často již vysokohorkých) polohách přitom mrazivé větry dokáží krajinu dále extrémně rychle vyušovat. Vlci navíc dokáží srovnat na rozumnou míru populaci bobrů, kteří přehrazování toků a vytvářením nových vodních ploch dokázali výrazně napomoci k obnově krajiny na mnoha místech. Na bobry vlci chodí svým způsobem „jako do spižírny“ a zabraňují tak zase jejich přemnožení. Bobr také napomohl… Číst vice »