O hegemonii USA

Pilíře dominantního postavení  USA tvoří:

1. Ekonomická síla
2. Vojenská síla
3. Dolar jako světová měna

Jednotícím prvkem, který masivně znásobuje ekonomickou a vojenskou sílu USA, je dolar ve funkci světového platidla. Bez této funkce dolaru by při současných hospodářských výsledcích USA nebylo  možné, aby tato země, to je zhruba 5 % světové populace, konzumovala zhruba 40 % světových surovin, aby USA vysávaly masivním přeplácením a nákupy nejlepší mozky – produkty globálního vzdělání  z celého světa, nebylo by vůbec myslitelné aby hluboce předlužené USA vydávaly na zbrojení  tolik co zbytek světa dohromady, aby měly globálně rozprostraněnou armádu a vedly souběžně několik válek najednou, aby si USA mohly dovolit za svoji prudce inflační měnu takto masivní nákupy zboží a služeb z celého světa.

Celý zázrak dolaru stojí na provázání dolaru s obchodem s ropou. USA uzavřely se Saúdskou Arábií – jedním z nejvýznamnějších těžařů ropy a nejvlivnější zemí ropného kartelu OPEC – smlouvu, na základě které slíbily garance politické stability, politickou podporu, vojenskou ochranu  a přístup k moderní vojenské výzbroji saúdskému režimu výměnou za výlučné postavení dolaru jako směnné jednotky při veškerých obchodech S. Arábie s ropou. Tuto výlučnost dolaru při obchodech s ropou se S.Arábie jako nejvýznamnější člen ropného kartelu zavázala prosazovat taky v obchodní politice celého kartelu tvořeného převážně sunnitskými ropnými monarchiemi. Jedině díky provázání dolaru s nejobchodovanější komoditou, bez které se dnes neobejde téměř  žádné odvětví světové ekonomiky, se stal dolar nejžádanější měnou světa a univerzálním poměřovacím platidlem v mezinárodním obchodu, podle kterého jsou stanoveny poměrné hodnoty ostatních měn. Tímto získaly USA a jejich tvůrci měny ve světovém obchodu obrovskou moc. Mohou takřka z ničeho tvořit téměř neomezené množství inflačního oběživa, které se díky privilegovanému postavení dolaru jako nejžádanější měny světa dá rozpustit a reálně zhodnotit ve světové ekonomice. Takové výlučné postavení ve světovém obchodu nemá žádný jiný stát světa.

Z výše uvedeného plyne, že hlavní podmínkou  pro udržení hegemonie USA ve světě je schopnost udržet dolar jako světové platidlo. Proto Spojené státy zašťiťujíc se ochranou demokracie svrhly režimy v Iráku a Libyi, jejichž vůdci prosazovali politickou nezávislost a suverenitu vlastních zemí na politice USA, realizovali přechod svých zemí od obchodu s dolarem na nedolarové měny a vybízeli k tomu ostatní členy ropného kartelu OPEC. Ve skutečnosti přitom vůbec nešlo o žádnou demokracii, protože kdyby tomu tak skutečně bylo, USA by musely v první řadě svrhnout režim svého klíčového spojence v oblasti, tedy S. Arábie a dalších členů kartelu OPEC – totalitních režimů ve kterých mají umístěny americké vojenské základny.

Na jadernou supervelmoc Rusko, která současně patří k předním ropným velmocem, si vojensky netroufly. Tam zkusily využít celého vějíře nejrůznějších metod počínaje levným výkupem ropných aktiv za „demokrata“ Jelcina, přes opakované pokusy o provedení barevné „majdanské revoluce“ až po zavedení uměle vykonstruovaných sankcí. Rusko se přesto stalo bariérou, která brání USA při napadení další klíčové ropné mocnosti – Íránu. Při letmém pohledu na světovou mapu si lze povšimnout, že všechny stávající a čerstvé  konflikty, které iniciovaly Spojené státy, se nacházejí buďto ve významných  zemích bohatých na uhlovodíky anebo v zemích, které leží na reálných anebo potenciálních tranzitních trasách uhlovodíků (Afghánistán, Gruzie, Ukrajina, Sýrie). Je to proto, že ropa a plyn jsou klíčové strategické komodity a jak bylo zmíněno, na obchodech s ropou stojí dolar, základ pro hegemonii USA ve světě.

Všechny slabší ropné mocnosti potenciálně ohrožující jejich světovou dominanci  se USA povedlo zpacifikovat za pomoci „velkého klacku“. Po vytvoření tandemu Rusko – Čína, které ztělesňují konkurenční propojení jaderné supervelmoci na úrovni USA s reálnou ekonomikou na úrovni USA a ohlášení jejich záměru na vytvoření konkurenční světové měny postavené na reálné ekonomice přicházející ekonomické jedničky zbystřily politické špičky v USA pozornost. Začaly urychleně  s realizací „sebezáchovné“ strategie. Protože vojenskou silou na tohoto velice silného konkurenta nemohou a z dlouhodobého hlediska bude americká ekonomická pozice při zachování statu quo spíš horší než lepší, dostává se k moci prezident Trump, od kterého hlavní vlastnické struktury v USA očekávají nové přístupy spočívající v rozrušení pro politiku USA (stělesněnou v programu PNAC = americké výlučnosti a dominance – USA is Number One, USA first) velice nebezpečného tandemu, tj. v oddělení Ruska od Číny diplomatickým lavírováním a odvrácení nebezpečného záměru v oblasti světové měny. Jak je vidět z prohlášení ruského prezidenta, tento záměr byl prokouknut a Rusko veřejně prezentuje, že  vojensko-ekonomický dvojblok se v žádném případě nepodaří rozmělnit a že pro Rusko zůstává Čína klíčovým partnerem.

Další hrozbou pro dominanci USA spočívající na petrodolaru je samotná  politika USA, která přináší kontraproduktivní výsledky. Jde v první řadě o to, že postavení USA jako ekonomické mocnosti č. 1 oslabují opakované finanční turbulence a bubliny vzešlé z USA a narůstající ekonomická zadluženost USA. Ve vojenské oblasti jde pak o to, že se opakovaně ukazuje naprostá neschopnost „super“armády USA vyhrát válku a navodit na dobytém území smysluplnou životaschopnou politickou alternativu ke svrženému režimu. O demokratické alternativě, odpovídající původnímu zdůvodnění amerických válek  již ani nemluvě. Opak bývá zpravidla realitou. Výsledkem jsou padlé země zmítající se v trvalém chaosu a násilí, případně rozmach středověkého násilného totalitního kalifátu. Přímo noční můrou pro hegemonii USA ovšem může být, že začíná být politicky nestabilní totalitní režim jejich klíčového spojence S. Arábie, který je garantem postavení dolaru jako světového platidla. S. Arábie nejenom, že vede americkými zbraněmi válku, kterou nevyhrává, ale začíná být zadlužená a válka se již pomalu začíná z okolního regionu přesouvat na území S. Arábie, kde již dopadly první rakety na saúdské hlavní město. Schizofrenii postavení USA sedících současně na dvou židlích – spojence a garanta stability saudského režimu podtrhuje fakt, že právě S. Arábie garantující USA status dolaru je klíčovým podporovatelem vývozu radikálního islamismu a terorismu, se kterým USA bojují. Právě ona zásobuje radikály americkými zbraněmi, dodává jim finanční injekce a politickou podporu. Již z toho plyne, proč USA po celé roky vedly „mrtvou válku“ s al-Kájdou a ISIL.

Hegemonii USA v důležité oblasti významně oslabil vstup Ruska do konfliktů, které v oblasti zinscenovaly anebo pomáhaly zinscenovat. Efektivnost ruského vstupu do boje s radikálním islamismem i přes mediální ekvilibristiku a kamufláže západního mainstreamu   je nepřehlédnutelná. Rusko (vůči kterému USA dlouhodobě realizují politiku zatlačování a vytlačování) za několik měsíců své války s radikálním islamismem docílilo mnohem významnějších vojenských a politických úspěchů s nesrovnatelně menšími náklady vojenské síly a prostředků. Navíc nejenom, že opevnilo své stávající pozice v Sýrii, ale podařilo se mu získat v klíčové oblasti významné dřívější spojence USA – Turecko, Egypt. Z hlediska geopolitiky Rusko realizuje politiku postupného získávání klíčových strategických bodů. (Írán, Sýrie, Turecko, Egypt, časem možná Libye. změnil se vztah s Izraelem a vyloučen není ani šiítský Irák.) Rusko nepřímo může získat stále větší vliv v OPEC (Irán, Irák, Libye…) Toto vše přispívá k postupné erozi postavení USA jako světového hegemona. Přitom klíčem k prolomení  americké výlučné pozice je petrodolar jako světové platidlo. Kolabující S. Arábie by již nemohla být garantem petrodolaru.

Závěr: Svět je v pohybu a USA mocensky upadají. Trump je možná jedním z posledních pokusů USA o změnu dosavadních negativních trendů v americké politice, tedy pokusů o uchování americké dominance. I když reprezentace USA ohrožení petrodolaru uvádějí jako jednu z klíčových hrozeb své národní bezpečnosti, není tomu tak. Ohrožením národní bezpečnosti USA by bylo přímé vojenské ohrožení USA některým státem. Nic takového reálně nehrozí. Aktuální hrozba pro USA je hrozba ukončení jejich parazitického způsobu existence, která by zreálnila mocenskou pozici této země ve vztahu k jejímu reálnému ekonomickému stavu. Americká schizofrenie vyplývající z vazby na saúdský  režim bude dál zdrojem mocenské síly i přetrvávající slabosti stávajícího hegemona. Hodnoty reprezentované USA jsou mimochodem jedním z největších nepřátel islámského dogmatismu.