Otevřený dopis Ministerstvu spravedlnosti

Vážený pane ministře,

jsem již v důchodu. Můj finanční příjem však není natolik dostatečný, abych si mohl zajistit patřičnou kvalitu života, kterou tak mnoho zdůrazňují všichni renomovaní odborníci, lékaři a psychologové. Díky tomu se cítím duševně velice špatně.

Souhlasím s tím, co nám říkají v televizi, že totiž naše populace rychle stárne, a že není dost mladých lidí, kterým by se chtělo dělat na seniory, nebo vůbec dělat. Chápu, že proto nejsou peníze na důchody. Navíc jsem již impotentní, tak již populaci nijak nezvýším. Nejsem tedy schopen zplodit žádné dítě. Na jeho bydlení, živobytí, výchovu, vzdělání a ostatní sociální potřeby bych stejně neměl peníze. A mimoto si nejsem jist, jestli by ten potomek nebyl nějaký holomek, který by nebyl ochoten mne živit ze svých příjmů.

Mám z toho všeho negativní psychické stavy a duševní nálady. Trpím depresemi, pesimizmem, neurózami, fobiemi, xenofobiemi, extrémizmem, paranoiou, zácpou, pomočováním a jinými duševními poruchami. Návštěvy u psychologů, psychiatrů a jiných odborníků a také jejich terapie a medikace u mne nijak nezabírají. Z větší části také proto, že na ty návštěvy a medikamenty nemám peníze.

Vybírání kontejnerů před naším panelákem snižuje moji společenskou prestiž a zhoršuje můj psychický stav. A navíc se tím dostávám do potíží s městskou policií, zákony a vyhláškami. Obsah kontejnerů je totiž majetkem městských technických služeb, které jsou majetkem zahraničních vlastníků, takže přivlastňováním jejich odpadků se dopouštím mnoha trestných činů a přestupků.

Už toho mám všeho dost. Celý život jsem poctivě pracoval. Před listopadovým vítězstvím nepracujícího lidu jsem nebyl v KSČ, STB, LM, SČSP, SRPŠ a jiných organizacích, ani v Jugoslávii. Nebyl jsem trestán před rokem 1989, ani po něm. Jsem slušný, poslušný a pracovitý občan, který vždy dodržoval všechny platné zákony, ačkoliv jsem je všechny vůbec neznal, nebo se v nich obvykle vůbec nevyznal, což mne nijak neomlouvá. Mám takový nejasný pocit, že se právě odtud, z mé politické nangažovanosti, pramení všechny moje psychické a sociální potíže. Proto se obracím na Vaše ministerstvo s touto žádostí.

Chtěl bych totiž podnikat, abych nebyl příživníkem a parazitem naší vyspělé ekonomiky. Chtěl bych si trochu přivydělávat ke svému malému důchodu, abych nemusel vybírat kontejnery, zlepšil kvalitu svého života, a abych mohl být duševně zdráv. Protože zákony naší krásné země jsou díky mému věku a počínající stařecké demenci pro mne nepřehledné a nesrozumitelné, prosím o přesnou veřejnou odpověď, abych se nechtěně nedostal při svém podnikání do nějakého rozporu se zákony naší krásné a svobodné demokracie. To bych velice nerad, neboť svoboda, demokracie a blahobyt této země jsou mně totiž nade všechno drahé. Podobně jako všem politikům, ekonomům a odborníkům.

Chtěl bych se zeptat, zda je možné občany této země klamat, obelhávat a podvádět, zda je možné z nich dělat hlupáky, blbce a idioty, a díky tomu zda je možné je okrádat. Nevidím totiž jiný způsob, jak bych vyřešil své sociální a psychické problémy a tak zlepšil kvalitu svého života. Poctivou prací to rozhodně nejde, to jsem zkoušel celý život, a také mám nevyléčitelný chorobný pocit, že to tak všichni důležití a úspěšní občané naší krásné země dělají. Také bych chtěl oplývat jejich sebevědomím, optimizmem, pozitivním myšlením a nadějí. Také bych chtěl být šťastný, jako všichni.

Děkuji Vám i čtenářům OM za patřičnou odbornou odpověď.