Ve středu 19. března 2008 pronesl president Spojených států amerických G. W. Bush v Pentagonu tento projev, jehož podstatnou část vám nabízíme:
V tento den v roce 2003, Spojené státy zahájily operaci Irácká svoboda. Po zahájení operace se desítky a tisíce našich vojáků přelily přes iráckou hranici, aby osvobodily irácký lid a odstranily režim, který ohrožoval svobodné národy. Po celých pět let omega replica probíhá neustálá debata o tom, jestli stálo za to bojovat v této válce, jestli stálo za to zvítězit v tomto boji a jestli v něm vůbec můžeme zvítězit. Odpověď je pro mě jasná: Odstranění Saddáma Husajna od moci bylo dobré rozhodnutí – a v tomto boji Amerika může a musí zvítězit. Muži a ženy, kteří křižovali Irákem před pěti lety, odstranili tyrana, osvobodili zemi a zachránili miliony od nepopsatelných hrůz. Někteří z těchto vojáků jsou s námi dnes, a vy potřebujete vědět, že americký lid je hrdý na vaše výsledky – a váš vrchni velitel s ním. (Potlesk)
Oceňuji admirála Mullena a velitele svazů, kteří jsou zde. Díky za to, že jste přišli. Ministra námořnictva Donalda Wintera. Náměstek ministra zahraničí John Negroponte je zde. Admirál Thad Allen z pobřežní policie je tu s námi. Velvyslanec Iráku je s námi – pane velvyslanče, jsme hrdí, že jste tu s námi. Vojáci, námořníci, námořní pěchota, letci, členové pobřežní policie, děkuji, že jste přišli. Muži a ženy z ministerstva zahraničí jsou zde také.
Operace Irácká svoboda byla názornou ukázkou vojenské efektivity. Síly Velké Británie, Austrálie, Polska a ostatních spojenců provázely naše jednotky v počátečních operacích. Při postupu si naši vojáci probojovávali svou cestu písečnou bouří tak intenzivně, že zatemnili denní oblohu. Naše jednotky se střetávaly v opakovaných bitvách se Saddámovými fedajíny. Tyto eskadry smrti jednaly podle příkazů Saddáma Husajna a nedodržovaly válečné zákony ani příkazy svědomí. Fedajíni se skrývali ve školách a nemocnicích v očekávání, že se palba přenese proti iráckým civilistům. Používali ženy a děti jako živé štíty. Nezastavili se před ničím v jejich snaze odradit nás od dalšího postupu, ale nemohli zastavit postup koalice. Podporovány nejefektivnější a nejlépe provedenou leteckou kampaní v historii, koaliční síly se přeřítily přes 350 mil nepřátelského území, přičemž zničily divize Republikánské gardy, překonaly průlom u Karbaly, obsadily bagdádské letiště a osvobodily Bagdád za méně než měsíc.
Během této cesty naše jednotky přidaly nové kapitoly k příběhu amerického vojenského hrdinství. Během těchto prvních týdnů bitvy armádní seržant první třídy Paul Ray Smith a jeho mužstvo museli čelit náhodnému útoku asi stovky republikánských gardistů. Seržant Smith shromáždil své vojáky a vedl protiútok, při kterém zabil více než padesát nepřátelských vojáků před tím, než byl smrtelně raněn. Jeho akce zachránila život více než stovky amerických vojáků a přinesla mu řád Medal of Honor.
Dnes, ve světle výzev, kterým čelíme v Iráku, někteří se ohlížejí zpět a nazývají toto období jako snadnou část války. Ale v tom období nebylo nic snadného. Osvobození Iráku vyžadovalo neuvěřitelné schopnosti a úžasnou odvahu. Rychlost, přesnost a brilantní provedení této kampaně budou ještě po létech studovat vojenští historici. To, co našli naši vojáci v Iráku, bylo hrůzné. Odhalili dětská vězení, mučírny, místa, kde byly irácké ženy znásilňovány před svými rodinami. Nalezli videa ukazující zločince ve službách režimu, jak zohavují Iráčany, považované za neloajální k Saddámovi. A v irácké zemi se nacházely hromadné hroby tisíců obětí režimu.
Protože jsme zasáhli, Saddám Husajn již nemůže nadále plnit zemi zbytky nevinných mužů, žen a dětí. Protože jsme zasáhli, Saddámovy mučírny a dětské věznice byly nadobro zavřeny. Protože jsme zasáhli, Saddámův režim nebude více napadat své sousedy a útočit na ně chemickými zbraněmi a balistickými raketami. Protože jsme zasáhli, Saddámův režim nebude platit rodinám sebevražedných atentátníků ve Svaté zemi. Protože jsme zasáhli, Saddámův režim nebude dále střílet na americká a britská letadla hlídkující v neletové zóně a pohrdat vůlí OSN. A protože jsme zasáhli, svět je lepší a Spojené státy jsou bezpečnější. (Potlesk)
I když byl irácký režim odstraněn, nesložil své zbraně a nevzdal se. Místo toho, byvalé vládní struktury svlékly své uniformy a vytratily se na venkov bojovat proti vzniku svobodného Iráku. A poté se tyto elementy spojily se zahraničními teroristy, kteří hledali, jak zastavit postup svobody na Středním východě a také jak vytvořit bezpečné útočiště, z kterého budou osnovat nové útoky proti světu. Bitva v Iráku je delší, těžší a mnohem dražší, než jsme předpokládali – ale je to boj, ve kterém musíme zvítězit. Takže naši vojáci musí bojovat s těmito nepřáteli s odvahou a odhodlaností. A jakmile porazíme teroristy a extrémisty v Iráku, pomůžeme iráckému lidu obnovit jejich stát a pomůžeme mladé demokracii vyrůst z trosek Saddámovy tyranie.
V těchto pěti minulých letech jsme zažili okamžiky vítězné i okamžiky tragické. Sledovali jsme v obdivu, jak dvanáct milionů Iráčanů pohrdlo teroristy, šlo hlasovat a vybralo si své vůdce ve svobodných volbách. Sledovali jsme v hrůze, když Al-Kájda řezala hlavy nevinných obětí a posílala sebevražedné atentátníky vyhazovat do vzduchu mešity a tržnice. Tyto akce ukázaly brutální povahu nepřátel Iráku. A posloužily jako chmurné memento. Teroristé, kteří vraždí nevinné v ulicích Bagdádu, chtějí vraždit nevinné v ulicích Ameriky. Boj s tímto nepřítelem v Iráku snižuje pravděpodobnost toho, že se s ním budeme muset utkat zde doma.
O něco více než před rokem boj v Iráku zadrhával. Extrémistické elementy byly úspěšné ve svém úsilí uvrhnout Irák do chaosu. Zřídili si bezpečná stanoviště v mnoha částech země. Vytvořili oddíly mezi Iráčany podle sektářského klíče. A jejich strategie použít násilí v Iráku k tomu, aby rozdělili Ameriku, způsobovala tlaky zde ve Washingtonu na odchod předtím, než byla práce ukončena. Má vláda pochopila, že Amerika nebude ustupovat teroru. A my víme, že když nebudeme jednat, násilí, které sužuje Irák, se bude zhoršovat a rozšiřovat a mohlo by pravděpodobně dosáhnout úrovně genocidy. Bagdád by mohl být zasažen nákazou zabíjení a Irák by mohl upadnout do všeobecné sektářské války. Proto jsme zhodnotili strategii a změnili kurz v Iráku. Poslali jsme posily do země při dramatickém obratu v politice, který je nyní znám jako „Příboj“. Generál David Petraeus převzal velení s novým úkolem: Pracuj s iráckými silami na ochraně iráckého lidu, vytlačuj nepřátele z jejich pevností a odnímej teroristům útočiště v celé zemi. A to je přesně to, co děláme.
V Anbaru vzrostla únava sunnitských kmenových vůdců natolik, že iniciovali lidové hnutí navzvané „Anbarské probuzení“. K podpoře této příležitosti jsme poslali čtyři tisíce námořníků jako posily, aby pomohli těmto hrdinným Iráčanům vypudit Al-Kájdu z této provincie. Toto úspěšné úsilí inspirovalo ostatní Iráčany k zahájení boje. Brzy se podobná hnutí začala rozšiřovat po celé zemi. Dnes existuje více než devadesát tisíc místních občanů, kteří chrání svá společenství před teroristy, povstalci a extrémisty. Vláda v Bagdádu také postupuje vpřed se svým příspěvkem „Příboji“ – přidala více než sto tisíc nových iráckých vojáků a policistů v uplynulém roce. Tito iráčtí vojáci bojují statečně a tisíce z nich položily své životy v tomto boji.
Americké a irácké síly dohromady vyhnaly teroristy z mnoha útočišť, která doposud drželi. Nyní se teroristé shromáždili v okolí severoiráckého města Mosúlu – a irácké a americké síly je neustále stíhají. Proběhnou těžké bitvy v Mosúlu a severoiráckých oblastech v nadcházejících týdnech. Ale odvaha našich jednotek a hrdinství Iráčanů mě nenechává na pochybách o tom, že teroristé z Al-Kájdy utrpí tu samou porážku jako v jiných oblastech Iráku. Jakmile porazíme Al-Kájdu, koalice a irácké síly budou pokračovat v boji také proti šítským extrémistickým skupinám – mnoho z nich je podporováno, financováno a ozbrojováno z Íránu. Před rokem tyto skupiny byly na vzestupu. Dnes jsou stále více izolovány a Iráčané všech vyznání obětují své životy, aby zastavili tyto extrémisty při jejich pokusu zmocnit se jejich mladé demokracie.
K zabezpečení toho, aby vojenský pokrok v Iráku byl rychle následován reálným zlepšení denního života, zdvojnásobili jsme počet provinčních rekonstrukčních týmů v Iráku. Tyto týmy civilních expertů pomáhají všem Iráčanům – osmnácti iráckým provinciím pomáhají posilovat spolehlivé vůdce, budovat místní ekonomiky a spojovat Iráčany, takže usmíření může mít úspěch. Rekonstrukční týmy jsou velmi úspěšné. Pomáhají dodávat obyčejným Iráčanům důvěru, že po zbavení se extrémistů a usmíření se s ostatními mohou získat místo ve svobodném Iráku a budovat lepší životy pro jejich rodiny.
Související články: Páté výročí operace Irácká svoboda – 2. díl
