*Martin Fendrych: Ruští agenti u nás uspěli. Demokracie díky nim zahnívá.
*Jiří Pospíšil: Musíme upozorňovat na nebezpečí z putinovského Ruska, které usiluje o nadvládu.
*Blisty: Protrumpovský hlas manuálních pracovníků…
*Tereza: Ta ruská chobotnice je tak všemocná a všudypřítomná, že je s to rozhodovat o tom, kdo bude nebo nebude prezidentem v USA, a k tomu uplácet americké republikány i demokraty… Až mě tuhle dokonce přepadla hrůza z představy, aby se nedejbože neprovalilo, že nakonec i ty naše Evropské hodnoty jsou placené ze špinavých ruských peněz, jimiž musí být Washington podle dostupných informací doslova zaplavený. Strašné, že?
*Trump údajně uplacený Ruskem a Hillary údajně uplacená Ruskem, z čehož mimochodem vyplývá, že celá ta supermocná Amerika je uplacená Ruskem a zobe mu z ruky. (Chudák Janda!)
*Rusko má svého agenta v Bílém domě a jeho jméno je Donald Trump, ruským agentem je i Hillary Clintonová, která to mazaně maskuje vypjatou rusofobií. V tomto světle a na základě obvinění, že není rozpoután impeachment vůči Trumpovi, a zároveň tvrdé vyšetřování Clintonové, si nakonec musíme položit zcela zásadní otázku: Kdo vlastně z amerických činitelů není ruský agent?
*A pokud jde o to tajemné a skryté ruské ovlivňování demokratických procesů, lze tuto tezi potvrdit pouze způsobem, který vzpomenul Umberto Eco, když ocitoval Nehause, autora pamfletu o rosenkruciánech, napsaného v době kolem roku 1623, kdy se ve Francii nevědělo s jistotou, jestli existují, nebo ne: „Už jen fakt, že nám skrývají, že existují, je důkazem jejich existence.“
*Putin tomu nemůže uvěřit. Říká: Zažili jsme čtyřicet let studené války – a teď se jejich demokracie rozloží jen poté, když do ní píchneme prstem? V každém případě my se teď v USA zbavíme komika Trumpa a nahradíme ho jedním z našich řádných lidí, ale v Británii na tom nezáleží, kdo tam vládne, takže tam uděláme premiérem veverku. Přiznejte to, vy pro veverku hlasovat budete.
*McCain prohlásil, že televizi RT nelze přirovnávat k rozhlasové stanici Hlas Ameriky nebo Svobodná Evropa či k televizi CNN nebo BBC. Novináři těchto médií se snaží dosáhnout pravdy, odhalují lež a ženou vlády k odpovědnosti, zatímco zaměstnanci RT jsou propagandisté, kteří popírají pravdu, šíří lež a snaží se podkopat demokratické vlády, aby prosadili zájmy Vladimira Putina.
*Daily Express: „Rusové přicházejí!“ – a opět přes La Manche! Británie je opět vynervovaná – další ruská vojenská loď překročila Lamanšský průliv. Letos se Rusko několikrát pokoušelo provokovat britskou flotilu a úmyslně vysílá své válečné lodě a ponorky přes La Manche, tvrdí poněkud neuroticky britská publikace.
*Observer: Nelze než v nové, tentokrát britské hysterii, doporučit Britům, aby se do ruského vměšování vrhli s plnými silami a brali to kosou. Protože apelovat na zdravý rozum (a třeba trvat na důkazech) je zcela zbytečné.
*Vpád Putinových vojakov by musel znamenať, že sa k nám budú prebíjať cez Ukrajinu a cez Slovensko. Ja mám v pláne návštevu Slovenska, tak to musím oznámiť Andrejovi Kiskovi, aby sa dokázal včas pripraviť, povedal ironicky Zeman.
*Okamura: Vy se ptáte na dezinformace, přitom ČT je jedním z nejvíce dezinformačních médií v zemi!
*Zdeněk Zbořil: Pan ředitel ČT řídí podnik, který je v současné době největším šiřitelem zášti a nenávisti vůči úřadujícímu prezidentovi.
*Hosté v nedělních Otázkách se vzdali žurnalistiky a stali se monotematickými a na zakázku těžce pracujícími politickými baviči. Jak říká Milan Kundera v Nesmrtelnosti, musejí splňovat jen tři podmínky: Nesmějí se stydět za svou nevzdělanost, naučit se a používat alespoň 200 slov a stále je opakovat a nepřestávat.
*Petr Žantovský: Jejich křik bude považován za zvukový smog, neboť neobsahuje fakta, ale jen fráze, nepřesvědčuje, nýbrž agituje, nenabízí, nýbrž vnucuje, nechce vést rozpravu, nýbrž monolog.
*President Zeman: Víte, mám vůči některým novinářům pocit, že dokážou, jak říká stará anekdota, oddělit zrno od plev a poté otisknout plevy.
*Lidovci odmítají výzvu Andreje Babiše, který prohlásil, že do své menšinové vlády hnutí ANO může přizvat i odborníky z jiných stran. „Odborníci ve vládě být mají, ale neumím si představit, že by to byl někdo z KDU-ČSL“, řekl Bělobrádek.
*František Kuba: Po Vítězném Listopadu se politické elity velmi často rekrutovaly z Pražské kavárny. Začalo to bouráním plotů na hranicích, dva protagonisty s velkýma nůžkama, malým mozkem a duší si ještě dobře pamatujeme. Dodnes se přece oplocují domy, sklady, fabriky, jaderné elektrárny, metalurgické podniky ad. K tomu patří i řada technických opatření od pletiva, přes fotobuňky, zakopané optické kabely, až po drony. Téměř vše, co mělo nějakou hodnotu, odešlo v privatizacích strýčka Santa Klause. Lidové milice už vlastně byly nahrazeny Pražskou kavárnou, neziskovými organizacemi a jede se dál.
*Jaroslav Doubrava: O co se jedná? Přece o nic! Když Schwarzenbergovi tolerovali superliberálové a ultrapravičáci jeho spavou parlamentní nemoc, kterou reálně prezentoval i na mezinárodní úrovni, a jeho mnohdy až nesrozumitelnou řeč, tak co teď najednou hysterčí kvůli nějaké menší prezidentské indispozici? Pokud vím, tak odporný superdemokrat a xenofob Winston Churchill mnoho hodin dirigoval britský kabinet z postele, protože se mu nechtělo vstávat.
*Jan Veleba: Panu ministru Hermanovi nevěřím a považuji ho za chladnokrevného, stále se usmívajícího, chcete-li vysmívajícího se nečestného člověka.
*Ilona Švihlíková: A protože je ta demokracie po těch více než 25 letech taková křehoučká, je potřeba ji chránit institucemi, které patří do totality. Proto nás sociální demokracie obdarovala paní Romancovovou a dalšími podobnými. Je ovšem potřeba, abyste se orientovali v tom, že jde o elitu, protože pokud byste sledovali jejich slovník a chování, mohli byste omylem usoudit, že se jedná o kriminální spodinu. To víte, to jsou ti lepší lidi. Ale protože na jejich straně je PRAVDA (láska přijde, až odejde Babiš a Zeman, že ano), tak je to v pořádku. Nebo se ironicky ušklíbnout nad těmi, kteří by ten lid (ty fašisty!) tak rádi revolučně vedli, ale lid za nimi jaksi nejde. To, že výsledky voleb jsou zatím interpretovány v tom smyslu, že blbý lid propadl fašismu, vypovídá o té měšťácko-liberálkovské elitě víc, než by nejspíš sama chtěla.
*Nemá smysl lamentovat nad nějakou spravedlností či nespravedlností, kapitalismus je jen jeden a v něm nemá nějaká spravedlnost místo, protože tam kde jde o prachy, vyhrává jen ten, kdo je větší svině.
*Pamatuji si velice dobře, jak se v devadesátých letech vedla neplodná debata o duchu a liteře zákona a jak se tehdy Václavu Havlovi všichni smáli, když přišel s tím, že někdy je duch zákona mocnější než jeho čistá litera, že ten duch je podstatou toho zákona, smyslem spravedlnosti. Každý advokát vám řekne, že vzdálenost mezi právem a spravedlností je nekonečná, že často nelze dohlédnout z jednoho konce na druhý a málokdy se ty dvě věci sejdou, poukazuje Petr Žantovský.
*Spisovatel Vlastimil Vondruška: Jen šlechta ví, co je pro lid správné! Boj o moc se nevede proto, aby se zemi dařilo lépe, ale aby se dařilo lépe politikům.
*Když se zachovají současné tendence, tak EU dospěje do takové krize, že nebude potřeba vystupovat, ale „vystoupí se to samo“. Když se podíváte na euromince, tak nejčastější portréty jsou tam monarchové.
*Dočkali jsme se mistrovského rozkrádaní eurofondů, jako například CD ROM s návodem na dojení koz za 40 mil. EUR!
*Slovenský ekonom Juraj Karpiš: Projekt eura funguje jako košík shnilých jablek, do kterého vložíme jedno jablko zdravé a doufáme, že se zbavíme hniloby. Takže až my vstoupíme do eurozóny jako to zdravé jablko, tak nejenže se euro neuzdraví, ale my shnijeme společně s tím, co už hnilo předtím.
*Předseda Komise Jean-Claude Juncker uvedl, že unie byla vždy v srdci sociálním projektem. EU je nejen jednotný trh, nejen peníze, nejen euro, ale je to o hodnotách a o způsobu života, jakým chceme žít.
*Je až neuvěřitelné, kolik lidí se dnes chce živit politikou.
*V den voleb v sobotu odpoledne jsem měl skvělou náladu do té chvíle, než jsem se dozvěděl, že do Sněmovny zase prolezl Kalousek. To je strašné neštěstí, pobavil přítomné. On, největší demokrat, říká, že když nám jeden a půl milionu lidí dalo ve volbách hlasy, že se stalo něco nedemokratického, podivil se.
*Petr Piťha, kněz, exministr školství a poradce kardinála Dominika Duky: Je velká dezorientace a kromě výjimek propastná nevzdělanost všude. Církev nikdy nešla od mocenského, nikdy nechtěla lidi znásilnit. Šla naopak od všeplatných lidských potřeb a snažila se je uzákonit. Řeknu Vám, že mi vůbec, ale vůbec nevadí, když někdo lže, ale nesnáším, když mě nutí k tomu, abych mu věřil. Naději čerpám z toho, že kdo odolá demagogii a následně i diktatuře – mám na mysli diktaturu mravně narušené společnosti – i kdyby ztratil život, bude žít ve spravedlivém světě království Božího.
*Ďábel má vždy největší úspěch, když se vydává za Posla Božího, komentuje Zbořil.
*Polistopadový vývoj hodnotím jako to nejhorší, co se v historii našeho národa odehrálo. Je to horší než první protektorát za doby Hitlera. Teď je druhý protektorát. Za doby Hitlera se stát neboural, nebourala se ekonomika, neboural se průmysl. Naopak se vyvíjel. Od roku 1918 se náš stát budoval a od roku 1989 se stát bourá. Ve světě zuří třetí světová válka, kterou vedou satanisté. Součástí tady té války je také válka proti naší zemi. Ta je vedená Německem. Německo si z nás udělalo kolonii, a to je něco, co bylo dohodnuto už na konci druhé světové války, vyjádřil svůj názor Toman na videu, které koluje po internetu. Právě německé tajné služby v Česku instalovaly polistopadové vlády plné kolaborantů a sympatizantů se sudetskými Němci. Češi to ale moc nevědí, protože média tyto pravdy zamlčují. A až se stanu prezidentem, využiji policii a tajné služby ke svržení kolaborantského režimu.
*Vladimír Krčméry, lekár a vedec: Máme unikátnu príležitosť rozšíriť kresťanskú Európu o migrantov, ktorí sa stanú kresťanmi, lebo vidia v nás skvelý príklad.
*Tereza: Jinak vše zatím běží, i když nevím kam. Na jedné straně jsou tu pokračující katalánské protesty, demonstrace a blokády silnic a železnic, na straně druhé naprosto bizarní postoj madridské vlády, která uvěznila osm členů katalánské regionální vlády, na další vydala zatykače a současně vypsala svobodné, čisté a legální volby, aby obnovila demokracii. Členský stát Evropské unie v roce 2017! Neuvěřitelné.
*Vincent Pribula: Doktoři, inženýři, vědci, politici, státní úředníci, umělci, armáda. Ti všichni se v nedávné historii podíleli na masakrování a hromadné likvidaci lidí v koncentračních táborech. Intelektuálové se ve velkém a dobrovolně dávali do služeb masového vraždění, likvidaci lidských práv a lidské důstojnosti. Milovníci umění, krásy, vytříbeného vkusu a oslniví rétoři morálky. S intelektuálním nadhledem, při hudbě Wágnera s jistou formou čistoty, kterou nikdo nechápe, vraždili a mučili. V čem jsou dnešní elity jiné? V čem jsou lepší dnešní tisíce akademiků a intelektuálů? Elitám je zcela lhostejné, kolik milionů lidí žije v bídě a chudobě. Je jim lhostejné, jak se o nich smýšlí. Vždy budou tvořit kooperující skupinu parazitů, která pošle své vlastní lidi do zničujících válek, do hladomoru a bídy. Představa, že vzdělaní intelektuálové jsou lepší, je vědecky ověřená fikce. Žádný akademický titul neudělá z jedince lepšího a stejně tak známá celebrita svým způsobem žitím a uvažováním nenese mravní vzor. Demokracie v podání intelektuálních elit znamená vládu novodobé šlechty. Tolik jedinců toužících po postu prezidenta je k zamyšlení. Co je žene do úřadu prezidenta a proč mají onu potřebu jím být? Proč se najednou vyjadřují ve veřejném prostoru lidé bez morálky a usvědčení zloději? Jak reagovat na jejich drzé moralizování a neustálé poučování? Většina zdravě uvažující populace odpověď zná.
*Marx říká, že civilizace se pozná podle toho, kolik mají lidé volného času. Pokud se na to díváme touto optikou, platí, že za minulého režimu měli lidé více volného času než dneska.
*Havel zamýšlel napsat dvoudílnou knihu s názvem Jak jsem státničil a Jak jsem stát zničil. Když on byl strejda Heydrich tak hodný a ti zlí Češi se nenechali bez odporu vyhladit.
*Oskar Krejčí: Sametová revoluce přerozdělila sudbu jednotlivců i celých skupin. Z privilegovaných udělala vyděděnce a z některých vybraných páriů udělala mocensky a majetkově vyvolené. Na nemnohé se usmálo i štěstí. Při hodnocení sametové revoluce nelze zapomenout, že ve 20. století se v prostoru dnešního Česka a Slovenska osmkrát změnilo státní či režimní uspořádání. A pokaždé to bylo v návaznosti na proměnu geopolitických silokřivek brázdících Evropu, tedy bez valné zásluhy Čechů a Slováků.
*Slovenský prezident Ivan Gašparovič v jednom vystoupení prohlásil, že po listopadu1989 proběhla ještě jedna revoluce: majetková. A obě, ta politická i ta majetková, měly své vítěze a své poražené.
*Politická formule neustálého přerozdělování majetku (od roku 1918 každých cca 20, 30 let) českou společnost dlouhodobě demoralizuje a ničí.
*Nomenklaturní kádry se za tímto účelem sdružily v ODS, přitom demonstrativně vyměnili Lenina za Hayeka.
*Koneckonců je třeba mít na paměti, že do současného stavu dovedli svět lidé chytří a vzdělaní. Ostatně lidé chytří a vzdělaní pracují na plné úvazky na tom, jak dostat jiné lidi do dluhových pastí. Proč tedy očekávat, že jejich rozhodnutí budou nějak více kvalifikovaná, nějak více zodpovědná k celku?
*Marčák: Lidu je svěřena volba, nám je svěřena vláda a bohu je svěřeno nás soudit.
*Moderátor Luboš Xaver Veselý podobné snahy shrnul lehce peprnými slovy: Přivezli jsme vám kamion dobra, radujte se a poděkujte, nebo vám rozbijeme držku.
*Schwarzenberg nemá žádné vzdělání, což ho vždy nechávalo v klidu. Vlastní jen kus papíru – certifikát z točení piva! Zlé jazyky o něm dokonce hovoří, že je zombie na české politické scéně.
*ČSSD není ani sociální, ani demokratická.
*Karel Dolejší: Pouliční gangy dělnické mládeže v husákovském Československu…
*Slovem liberální je v poslední době většinou označováno to myšlení, kterému by se mělo správně říkat ultramarxistické. Spočívá v tom, že se některé izolované myšlenky Karla Marxe dotáhnou do naprosto absurdních důsledků, z jakých by byl nejspíš i sám Marx v šoku. Tito neomarxisté by se mohli dobře uplatnit jako komici. Vše je to příliš absurdní, než aby to vůbec mohlo být bráno vážně. Obávám se, že paní Le Fay je přesně tím případem osoby, která je na politické korektnosti absolutně závislá. Kdyby došly grantové a státní peníze, umře hlady. Za celý život ani minutu nepracovala a zjevně k tomu nemá předpoklady. Buďme k ní tolerantní, co má chudinka dělat.
*V rozhovoru pro ruskou redakci Rádio Praha, 21. dubna roku 2015 Zeman prohlásil, že jeho snem je, že v budoucnosti bude Rusko členem EU a pokud se to někomu nelíbí, může se na to dívat pohledem, že EU vstoupí do Ruské federace a výsledek bude stejný.
*Mirko Raduševič: Rozpad Sovětského svazu a Jugoslávie vytvořil téměř 20 nových států, z nichž většina nemá žádnou tradici státnosti nebo praxi v samosprávě.
*I kdyby během příjezdu pěti spřátelených armád zemřely stovky Čechů, o čemž Skála pochybuje, tak ve stejné době ve Vietnamu umíralo na tisíc lidí denně. To je mnohem víc a neměli bychom na to zapomínat. Neměli bychom také zapomínat na to, kolik lidí umřelo v Iráku a v Afghánistánu v posledních dvou desítkách let.
*Rozvědka i kontrarozvědka splnily své úkoly tak, jak byly zadány. Bohužel zklamalo vedení státu v čele s Milošem Jakešem. Vše se dalo vyřešit do 48 hodin. Měli jsme k dispozici silnou armádu, policii, Lidové milice a na naší straně bylo dokonce 80 procent národa. Je tedy nutné jasně říci, že bez StB by se v tomto státě nic nezměnilo. Jen bláhoví si mohou myslet, že by parta disidentů, různých flákačů, povalečů a narkomanů byla schopna změnit politický systém v tehdejším Československu.
*Poslanec slovenské Národní rady Luboš Blaha (SMER-SD) se na svém facebookovém profilu rozčílil: Víte, co mě skutečně zlobí? Když se někdo snaží pohanět život našich otců a dědů, kteří tu desetiletí budovali vše, co dnes máme – školy, nemocnice, továrny, silnice, sídliště, mosty, zkrátka vše. Tito dobří lidé po válce postavili Slovensko na nohy. Vlastníma rukama. Ale prý je nemáme oslavovat. Máme z nich být prý znechucení. Oslavovat se mají nějací ožralci a převlékači kabátů, kteří odevzdali po roce 1989 naši vlast západním mocnostem a nadnárodním koncernům. Promiňte, ale nikdy! On sám si podle svých slov váží generace lidí, kteří tu žili před rokem 1989, včetně upřímných komunistů, kteří věřili, že budují nový svět bez chudoby a nerovnosti. Po roce 1989 se ze všech těchto lidí dělají opice, které jen bezmyšlenkovitě skákaly, jak režim pískal, nebo ještě hůř: dělají z nich zločince, kteří se přičinili o gulagy a vraždění. Proboha, vždyť tu žily miliony lidí, kteří věřili v ideály rovnosti a spravedlivosti. Československo byl moderní a vyspělý stát, který měl vlastní průmysl a staral se o lidi. To, že byly zavřené hranice a tajné služby pronásledovaly opozici, je samozřejmě špatné, ale to byl důsledek studené války, za kterou mohl jak Sovětský svaz, tak i USA. Takovéto projevy jsou běžné i dnes v kapitalismu, když spolu vedou spory mocnosti: nijak to nesouvisí se socialismem. To, co se socialismem jako takovým souvisí, to bylo to, že lidé měli práci, bydlení, vzdělání a zdravotní péči. Že děti nefetovaly, nebyli tu gangsteři, mafiáni, teroristi ani žádné finanční skupiny. Lidé budovali svoji vlast a tvrdě pracovali.
*A túto generáciu ľudí chce dnes niekto len-tak odpísať?! Ich život vyhlásiť za zlyhanie, omyl, smolu, zbytočnosť?! Alebo rovno za zločin?! A kto ide týchto ľudí súdiť? Zlodeji, prevracači kabátov, privatizéri či oligarchovia? Tí, čo tu po novembri 89 rozkradli všetko, čo sa nehýbalo? Tí, ktorí tu vytvorili jeľcinovský mafiánsky kapitalizmus 90. rokov? To sú tí hrdinovia novembra?! Tí, čo sprivatizovali strategické národné bohatstvo, ktoré tu desaťročia budovali komunisti?! Tí, čo sa zo dňa na deň zázračne premenili z marxistov-leninistov na reagano-thatcheristov? Títo farizeji?! Novembrovej mytológii o dobrých havloch a zlých komunistoch verí čoraz menej ľudí. Kapitalizmus priniesol zlo. Veľa ľudí sa cíti byť podvedených a sklamaných. A ja budem vždy stáť na ich strane. Nie preto, že by som si idealizoval bývalý sovietsky režim, ale preto, že vidím, aké strašné zlo priniesol súčasný kapitalistický režim.
*Ivo Šebestík: Kapitál by si v ČR stejně vzal, co chtěl. Fatální postoj akceptované nutnosti, proti níž nebylo odvolání, lze podle mého soudu přijmout pouze ve vztahu k prvnímu paradigmatu, jímž bylo a je převedení Československa (pozdějších nástupnických států federace) do „správy“ velkého západního kapitálu. Právě o to šlo kapitálu v průběhu takzvané „studené války“. Bylo nepředstavitelné očekávat, že se západní korporace a další subjekty vzdají odměny za téměř půlstoletí trvající boj proti Sovětskému svazu. Každému soudnému člověku bylo jasné to, co polistopadoví aktivisté a reprezentanti státu, úzkostlivě tajili (včetně těch, kteří situaci i pochopili), a sice že „osvobozené“ státy „východu“ představují významný zdroj zisku pro západní firmy. Nasměrovat „osvobozený“ stát jiným směrem, než žádali „osvoboditelé“, bylo nejenom nemožné, ale bylo by to i nevděčné. Snažit se bránit západnímu kapitálu v tom, aby se ujal otevřeného terénu pro podnikání, investice a pro své trhy, by bylo velice riskantní. Kapitál měl v rukou všechny prostředky k tomu, aby takovou nečekanou vzdornou „suverenitu“ hravě zvládnul či exemplárně potrestal. Nástroji potrestání mohla být izolace reprezentantů nového režimu, byť by byl dokonce demokratičtěji ustaven, než jsou politické systémy na Západě. Odstřižení od trhů, od investic, od mezinárodních smluv, odklonění exportu a importu a další postihy by se vyrovnaly vyhlášení interdiktu nad územím nepoddajného státu. Jít touto cestou bylo nemyslitelné. Takovou zemi mohl potkat osud podobný Jugoslávii řízené ze srbského Bělehradu. Srbové se sklony k malé lokální hegemonii a nezávislosti na velmocích mohli vzdorovat Turkům i Stalinovi, nikoliv však Kapitálu. Vyčítat tehdejším reprezentantům československého (českého) státu, že se sklonili před nutností a přenechali republiku západním korporacím, by bylo samo o sobě naivní. Myslím, že tento krok by v té situaci podstoupil každý politik či odpovědný činitel, pokud by se nechtěl smutně proslavit mučednictvím svým i celého národa a dívat se na to, až se zemí opět přeženou křižáci s korouhvemi západních hodnot. Osobně dost dobře nedovedu představit politika, ekonoma, podnikatele či analytika, který by v neklidných časech „sametové revoluce“ našel odvahu k tomu, aby občanům řekl přibližně tato slova: „Podívejte se přátelé, situace je následující. Děláme v podstatě obchod, něco za něco. My přenecháme zemi západnímu kapitálu, který si zde bude brát, co uzná za vhodné. A o to, co zbude, se pak můžeme do krve a s minimem právních omezení poprat sami. Ovšem jako formálně rovní mezi rovnými ve svazku západních demokratických zemí. Ta rovnost bude sice trošičku iluzorní, ale když nebudeme koukat, kam se nemá, tak si toho možná ani nevšimneme. To se, dámy a pánové, dá. Nebo myslíte, že ne?“ Takto upřímně politik nemluví nikdy, ani v časech relativně klidných, natož v rozbouřených dobách transformací a konverzí. Nová reprezentace dbá na vůli občanů úplně stejně jako reprezentace právě svržená. Alespoň v tom má lid jistotu, která ho nikdy nezklame.
*Jiří Jírovec: V Československu byl v období 1968-89 skutečně mír a nezměnil se sociálně-ekonomický systém. Význam srpnové invaze ale spočíval v tom, že upozornila Západ, kam až může jít a do čeho se nemá plést. Teprve po roce 1989 se stalo to, čím „Poučení z krizového vývoje“ ospravedlňovalo 21. srpen. Byl obnoven kapitalistický systém a politická orientace země se otočila o 180 stupňů. To je holý výčet faktů, nikoli moje hodnocení jednotlivých událostí. Připomeňme si, že v šedesátých letech měl Západ presidenta Ceaușesca za hrdinu, protože nepovolil přístup armád Varšavské smlouvy na rumunské území. Když byl s manželkou v prosinci 1989 zastřelen, získal doživotně nálepku diktátor. Teď tam mají vojenské základny druhé strany a je klid. Existovala Železná opona a mocnosti měly pevně vykolíkovaná území, kde si dělaly, co chtěly. Je nepochybné, že v takové situaci nehrozilo, že by USA a jejich spojenci vojensky zasáhli na obranu jakéhosi Dubčeka. Pochybuji, že jsme kdy protestovali proti vojenskému zásahu USA v Panamě v prosinci 1989. Tehdy nebyl ve hře sanitární kordon kolem SSSR, ale kontrola panamského průplavu. Američané Panamu bombardovali, během tří týdnů zabili 2000-6000 lidí (odhad americké vlády je uprostřed), odstranili bývalého agenta CIA Noriegu a nechali jeho poraženého presidentského protikandidáta pronést přísahu (nejspíš o věrnosti panamskému lidu) na americké vojenské základně. Proti tomu byli Rusové v roce 1968 břídilové.
*Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát.
*Mons. Jean-Joseph Gaume ji definoval takto: Revoluce vyvyšují, co má být podle věčných zákonů nízko, a ponižují, co má být vysoko.
*Podľa odhadov odborníkov, aby sa viedol sociálne prijateľný šľachtický spôsob života, to znamená usporadúvať bály, prijímať hostí, vydržiavať si lektorov a tak ďalej, v Rusku od konca 18. storočia do prvej polovice 19. storočia bolo potrebné mať sto nevoľníkov (to jest spolu s členmi rodiny 500 – 600 osôb) alebo peňažný ekvivalent, ktorý si mohlo dovoliť iba 15 – 20 % šľachty.
*Andrej Fursov: Pokiaľ na začiatku vládnutia Nikolaja II. zahraničie kontrolovalo 20 – 30 % kapitálu v Rusku, no v roku 1913 už 60 – 70 %, potom v septembri 1917 to činilo 90 – 95 %. Od 1880-tych rokov sa rusko-nemecká otázka stala otázkou ďalšej existencie Britského impéria. Nemecko – to je konkurent, Rusko – to sú zdroje. Počas novej európskej vojny sa Briti rozhodli zlikvidovať tieto dva štáty. Vojnu bolo treba pripraviť. Anglosasi s pre nich charakteristickým dlhodobým horizontom plánovania počas 25 – 30 rokov brilantne pripravili a uskutočnili túto operáciu!
*Do roku 1917 měla ruská armáda více ztrát než Británie, Francie a Itálie dohromady. Sesazení samoděržavného cara Mikuláše II., který byl dobrým mužem, manželem, jen ne státníkem, si přál kdekdo, každý však z trochu odlišného důvodu. Alexandr Kerenskij vystoupil v dumě s řečí, že je načase skoncovat se středověkým ruským státním zřízením a je třeba fyzicky zlikvidovat jeho nositele! Prozatímní vláda souhlasila jenom s internací cara, kterému Kerenskij navíc neumožnil vycestovat s rodinou do Anglie. Do mlh tonoucí Albion přitom souhlasil, že Británie ruského ex-cara na svém teritoriu přijme. Kdyby se v Rusku udržela monarchie, k moci by zřejmě nikdy nepřišli bolševici. Svět si ale nepřál v Rusku monarchii, tak jako si ji nepřál v Německu či Rakousku-Uhersku. Proč se ale udržela konstituční monarchie v Británii, která neměla problém poskytnout ex-carovi Mikuláši II. azyl na výminku?
*Pro Lenina a jeho žáky imperialismus byl a je zákonité stadium vývoje kapitalismu, v němž je válka přirozeným nástrojem politiky naplňující ekonomické zájmy vykořisťovatelů. Socialisté musí využít boje mezi lupiči, aby je svrhli všechny. Podle Lenina válka vedená Ruskem má tedy vysloveně reakční a protiosvobozenecký ráz. Je to válka otrokářů za upevnění otroctví hned v trojím smyslu: (a) válka je vedena za upevnění vlády v koloniích jejich spravedlivějším rozdělením a následným svornějším vykořisťováním; (b) je to válka za zesílení útlaku cizích národů v největších mocnostech, neboť jak Rakousko, tak Rusko (Rusko mnohem více než Rakousko) se udržují pouze tímto útlakem, který válkou ještě zesiluje; (c) cílem války je též upevnění a prodloužení námezdního otroctví, neboť proletariát je rozštěpen a zdeptán, kdežto kapitalisté získávají, válkou bohatnou, jitří nacionální předsudky a posilují reakci. Z toho Lenin následně dovozoval, že revoluční třída si musí přát v této reakční válce porážku své vlády a musí vidět, že válečné nezdary této vlády usnadňují její svržení. Pro revolucionáře Leninova typu se jevilo jako zřejmé, že teprve až svrhneme, až definitivně porazíme a vyvlastníme buržoazii na celém světě, a ne jen v jedné zemi, budou války nemožné. A dodal: Ve XX. století nelze v Evropě jinak než všemi revolučními prostředky bojovat proti monarchii, statkářům a kapitalistům své vlasti, tj. proti nejhorším nepřátelům naší vlasti. Dějiny Sovětského svazu jsou dějinami do té doby nevídaného kulturního rozvoje i neruských národů. Představa „sbírání imperiálních zemí“, které vnímá šíření revoluce jako pokračování carské rozpínavosti, neodpovídá tehdejší motivaci. Bolševici první generace se domnívali, že se podílejí na světové revoluci, která národy osvobozuje nejen etnicky, ale především sociálně. Na šíření sovětské moci do bývalých neruských imperiálních oblastí se aktivně podíleli revolucionáři z tamních území či dnešních republik, tedy i etničtí Estonci, Lotyši, Litevci, Ukrajinci, představitelé kavkazských a zakavkazských národů, ale i revolucionáři ze Střední Asie. Ideálem bolševiků bylo vytvořit Spojené státy světové (ne evropské), které se měly stát státní formou sjednocení a svobody národů, kterou spojujeme se socialismem – dokud úplné vítězství komunismu nepovede k tomu, že jakýkoliv, tedy i demokratický stát nadobro zmizí, psal Lenin v předvečer revoluce ve studii O hesle Spojených států evropských (1915). Nyní vidíme jasně, jak se v budoucnu bude revoluce vyvíjet. Rus začal – Němec, Francouz, Angličan to dokončí, a socialismus zvítězí, řekl Lenin ve zprávě pro III. Všeruský sjezd sovětů dělnických a rolnických zástupců (1918).
*Oskar Krejčí: Pokládám za úplně nesmyslné stavět památníky Napoleonovi a kritizovat přitom Stalina, nebo stavět památníky Cromwellovi… V čem byl lepší než Stalin? Nebo kolonialisté. Tragika lidského pokroku je spojena i s revolučním a kontrarevolučním násilím. Doufáme, že revoluce nebude zapotřebí. Sté výročí Říjnové revoluce? Já si myslím, že je to hodné oslavy. Byl to romantický impuls, snaha doběhnout a předběhnout Západ. Vždyť to byla západní idea, která hnala Rusko k revoluci. To nebylo nic protizápadního. Jen ta náplň romantická, která byla v tom původním ideálu, je naplnitelná až po dvou, po třech, po čtyřech generacích. Všechno to bylo strašně uspěchané, ale kdyby to nebylo uspěchané, tak by ta světová válka dopadla jinak! Nikdy se neshodneme při hodnocení Říjnové revoluce a jejího odkazu, protože má jednoznačně kladné, ale i záporné stránky.
*Bílý dům učinil prohlášení ke stému výročí Říjnové revoluce: Během uplynulého století zavraždily komunistické totalitní režimy v celém světě přes 100 milionů lidí a vystavily nesmírně větší počet lidí vykořisťování, násilí, a nepopsatelnému zbídačení. Pod falešnou záminkou osvobození zbavovala tato hnutí nevinné lidi Bohem darovaných práv na svobodu vyznání, svobodu shromáždění a nesčetných jiných práv. Občané toužící po svobodě byli podřízeni státu pomocí přinucení, násilí a strachu, uvádí se ve zprávě Bílého domu. Bolševická revoluce zrodila Sovětský svaz a jeho temná desetiletí represivního komunismu – politické filozofie, která je neslučitelná se svobodou, prosperitou a důstojností lidského života, prohlásil Bílý dům.
*Během říjnové revoluce padlo šest bolševiků. To je všechno. Občanská válka? Teror na obou stranách. Rozdíl byl v tom, že teror bílých (armád bojujících proti rudým) se často obracel proti Židům. Židé jsou potenciální spojenci bolševiků. Tehdejší sovětská vláda byla v očích bělogvardějců a zastánců starých pořádků vládou židobolševiků. Kdyby zvítězili bělogvardějští generálové, nekonal by se návrat parlamentní demokracie, nýbrž by přišla vojenská diktatura s antisemitskými rysy, dost možná první fašistická vláda v Evropě.
*Sergej Karaganov: Pokud se týká tzv. liberálního světového řádu, který údajně existoval od roku 1945, pak je to lež – on totiž vznikl zhruba v roce 1991. Bylo to panování Západu ve všech oblastech. Přitom nebyl ani liberální, ani svobodný. Mělo se za to, že všechny země musí přijmout jeden model, přijmout jednoho lídra, přijmout jednu ideologii. A samozřejmě nebyl ani žádným řádem, protože Západ, utržený ze řetězu, uskutečňoval jednu agresi za druhou. Došlo k tomu mimo jiné proto, že Rusko bylo slabé a neschopné, nebo neochotné zadržovat jeho počínání. Nakonec se Západ začal cítit beztrestným, odsud i události v Jugoslávii, Iráku, Libyi a mnohé další drobné události. Tyto pořádky skutečně Rusko svým počínáním boří. A to se Západu krutě nelíbí. Dnešní svět se skutečně stal multipolárním. Je to svět chaosu a boje všech proti všem, nestálých vztahů. Proto si myslím, že jednou musí dojít k novému stabilnějšímu stavu. Vzestup Evropy začal jen v 16. století, kdy z celé řady důvodů, z nichž hlavní, tedy vojenská převaha, které dosáhla, nabízela a vnucovala celému světu svoje pravidla, svoje hodnoty a svůj systém. Teď to období skončí.
*Adam Votruba: Kdo měl možnost seznámit se blíže s argumentací ekonomických liberálů, nejspíše zjistil, že nejohroženější menšinou v pojetí této ideologie jsou bohatí a schopní. Ekonomičtí liberálové vyjadřují především obavu, aby nedošlo ke znárodnění, byť to zpravidla nepojmenovávají přímočaře. V médiích jsou ovšem vyjadřovány obavy o řadu jiných menšin či skupin – etnické, náboženské, sexuální menšiny, ženská práva atd. Bohatí jako ohrožená minorita netáhnou.
*Dnešní liberální rétorika opakovaně varuje před fikcí kolektivního zájmu, který má být jen nástrojem nebezpečných populistů a diktátorů. Na tom může být kus pravdy, neboť vytvářet dojem hájení společného zájmu patří k obvyklým mocenským nástrojům. Liberální technologie moci vsadila zdánlivě na opačnou tezi: společný zájem neexistuje. Liberální ideologie tak nakonec dovedně spojuje tezi s její antitezí, neboť její plné poselství zní: Společným zájmem je maximalizace individuálního zájmu! Tzv. levicoví intelektuálové dnes svými názory nápadně připomínají středověké kněží. Projevujíce svůj soucit s lidem, jsou zároveň oporou nejmocnějších. Intelektuálové se na lid snaží působit výchovně, povážlivě málo se však pokoušejí změnit jeho ekonomické podmínky.
*Před sto lety výstřely Říjnové revoluce přinesly marxismus-leninismus do Číny. Od okamžiku založení strany se o ni lid Číny opíral ve své touze po osvobození, nezávislosti, prosperitě a štěstí, řekl Si Ťin-pching na říjnovém XIX. sjezdu Komunistické strany Číny. Naštěstí ale zákony ekonomiky ani historii nelze měnit. Efektivnější a výkonnější ekonomický systém nahrazuje méně efektivní. Nové politické a ideologické zásady nahrazují ty staré. „Nic s tím nenaděláš – okvětní plátky uvadnou“, napsal v jedné ze svých básní Mao Ce-tung.
*Si se právě na komunistickém sjezdu dostal na samý vrchol možného a přijíždí za ním prezident, o kterého si doma každý otře boty. Jistěže se Trumpovi předestře červený koberec, jistě se nějaké dohody uzavřou, aby se mohl po návratu doma megalomansky pochválit nějakým tím „historickým úspěchem“, ale budou to smlouvy krátkodobé a ryze pragmatické.
*Amerika je ekonomicky liberální, zatímco Čína je do jisté míry řízená podle centrálního plánu. To je však dělení chlupu nadél, protože s tím čínským plánem už to není zdaleka tak katolické, jako bývalo třeba u nás, a na druhé straně obrovské americké korporace, které ekonomice USA dominují, jsou uvnitř také centrálně řízené a plánují svou budoucnost. V tempech hospodářského růstu však Čína jasně vede. Je to proto, že její systém je ekonomicky efektivnější. Ve společné tiskové konferenci Si uvedl, že Trumpovi řekl, že Tichý oceán je dost velký pro Čínu i USA. Na závěr Trump dodal, že v dalších měsících a letech se těší na vytvoření ještě silnější vazby mezi našimi zeměmi, mezi Čínou a USA a ještě bližší přátelství a vztahy mezi lidmi našich zemí. Mezi námi dvěma je dobrá chemie, máme se rádi. A dosáhneme skvělých věcí – pro Čínu a pro USA. Nebudeme řešit jen naše problémy, ale problémy celého světa. Problémy, které představují velké nebezpečí pro naši bezpečnost.
*Bude to éra, kdy uvidíme Čínu přibližovat se k hlavnímu pódiu, cituje editorial slova čínského prezidenta, podle něhož se má země stát vzorem pro ostatní.
*Ruští miliardáři chtěli po Putinovi záruky, že sankce budou trvat nejméně deset let. Pokud ano, tak že rozjedou mohutné vlastní investice do zemědělské a potravinářské výroby. Putin jim prý vysvětlil, že na to se mohou spolehnout. Takže Rusové to rozjeli ve velkém.
*Jaroslaw Kaczyński sice nemá oficiálně žádnou vládní funkci, ale považován za nejmocnějšího polského politika, uvedl, že téma je otázkou „důstojnosti“, ale i otázkou materiální. Předseda strany uvedl, že Francouzi dostali zaplaceno, Židé dostali zaplaceno, mnoho zemí… ale Poláci ne. Přijmout tento fakt jako evidentní je prvek národního komplexu méněcennosti – který nám byl namluven. Musíme to odmítnout. Nejde jen o materiální prostředky, ale status Polska, o důstojnost.
*Pavel Janičko: EU vehementně podporuje celistvost Španělska. A proč EU nepodpořila celistvost Srbska? Takové Slovinsko či Chorvatsko bylo Německem uznáno snad ještě dřív, než samo vyhlásilo nezávislost. O případu Kosova snad ani nemá cenu se zmiňovat. Na Ukrajině (stejně jako v celém SSSR kromě Pobaltí) proběhlo v roce 1991 referendum o existenci SSSR s 75% podporou jeho setrvání. Tehdejší gorbačovovské vedení SSSR to nakonec ignorovalo a vedení Ruska, Ukrajiny a Běloruska (Jelcin, Kravčuk a Šuškevič) v zásadě pučisticky vyhlásila nezávislost, a zase všichni západní obdivovatelé demokracie aplaudovali. V Československu zase pohůnci Západu raději pro jistotu referendum nevyhlásili vůbec, co kdyby to rozdělení neprošlo ani na Slovensku? Koneckonců všude, kde se lid nějak přestal podle not aktuálních potřeb západního kapitálu, tak je za tím určitě ruka Moskvy, případně Pekingu, protože skutečně svobodné rozhodnutí lidí je vždy jen takové, které odpovídá zájmům globálního kapitalismu. A nejlépe je do takových riskantních hlasování lidi vůbec nepustit. Včera (12. 11.) jsem zhlédl diskusi v Otázkách V. Moravce na téma „vztah ČR a EU“ a pobavil mě pan Rupnik, který prohlásil na konto kritiků EU, že nějaké srovnávání s RVHP je úplně mimo, neboť dnes do EU můžeme svobodně vstoupit a pak z něj zase vystoupit, aby se vzápětí za plného souznění spoludiskutujících (Stropnický, Gál) věnoval výkladu o tom, že ti, kdo chtějí referendum o vystoupení/setrvání v EU/NATO, jsou darebáci a agenti Moskvy. Prostě někde práva na sebeurčení platí, někde jde o zlovolnou sabotáž.
*Jan Keller: Všimněte si, že ani největší přátelé současného režimu na Ukrajině neuvažují o tom, že by do Kyjeva vypravili delegaci podnikatelů ve snaze navázat vzájemně výhodnou spolupráci.
*Trump ve svém proslovu zkritizoval venezuelské orgány za diktaturu a následování neúspěšné socialistické ideologie, která podle něj zemi přivedla ke kolapsu. Zdůraznil, že Washington bude pokračovat v politice sankčního tlaku na Caracas. Trump oznámil, že cílem Washingtonu je pomoci Venezuele k opětovnému získání svobody. Vystoupení Trumpa okomentovalo i venezuelské ministerstvo zahraničí. Ministerstvo poznamenalo, že jeho slova jsou v rozporu s mezinárodním právem a připomnělo americkému lídrovi, že není prezidentem světa.
*Edward Fishman: Smyslem sankcí je mimo jiné donutit jiné vlády dělat to, co dělat odmítají, odstrašit nebo stigmatizovat v šedé zóně mezi mírem a válkou. Prezident Obama sankce používal ve velkém a Donald Trump je za posledních devět měsíců znatelně rozšířil. Spojené státy se na sankce spoléhaly v době po skončení studené války a staly se nástrojem, jak prosadit zájmy USA bez nutnosti použití vojenské síly.
*Bývaly doby, kdy Aztékové zachraňovali Zemi i její okolí tím, že lidským obětem vyřezávali srdce. Je možné, že také někteří z inkvizitorů věřili, že upalováním čarodějnic spasí své bližní. Dnes podobně někteří obětavci chtějí bránit demokracii asociálními reformami, stavěním radarů v Brdech, nebo dokonce bombardováním Bělehradu. Od roku 1990 do října 2013 to bylo 37 vojenských misí v zahraničí.
*Kvůli Polsku a Maďarsku. Evropský parlament přijal protipolskou rezoluci patnáctého listopadu letošního roku. Navázal tak na protimaďarskou rezoluci ze sedmnáctého května 2017. V obou státech jsou prý ohroženy demokracie a právní stát. Zdeněk Koudelka: Političtí vězni jsou ale ve Španělsku, a ne v Polsku. Koudelka si proto klade otázku, jaká má Brusel vlastně kritéria pro demokracii? Podstatou demokracie je, že lidé se mohou podílet na demokratickém rozhodování včetně účasti na referendu. Demokratický právní stát za účast v referendu do lidí nestřílí, ani je nemlátí. Špinění polského ústavního tribunálu, jehož soudci byli zvoleni polským sněmem s většinou poslanců strany Právo a spravedlnost podle stejných pravidel, podle kterých předchozí soudce zvolil dřívější sněm ovládaný Občanskou platformou, ukazuje, že pravidla Evropský parlament nezajímají. Stejná pravidla podle něj hodnotí dobře, když v Polsku produkovala probruselské soudce, a špatně, když produkují soudce, kteří Bruselu nepatolízají. Postoj Evropského parlamentu je jasný, demokracie v něm zbankrotovala.
*V roce 1940 Hermann Goering navrhl detailní plán na ekonomické sjednocení Evropy, které zahrnovalo celní unii, jednotný evropský trh, evropský clearingový systém a vytvoření pevných směnných kurzů mezi zeměmi s výhledem na měnovou unii. Samozřejmě, že tyto plány byly jak ekonomické, tak politické. A konečný cíl byla politická unie v Evropě.
*Vláda USA rozhodla nehlasovat za rezoluci OSN, která odsuzuje schvalování nacizmu. Ve Washingtonu prohlásili, že tato rezoluce může být zneužita Moskvou pro vliv na své sousedy v regionu. Kromě USA rezoluci nepodpořila Ukrajina a Palau. Dalších 131 zemí hlasovaly pro, 48 států se zdržely hlasování. Washington každý rok hlasuje proti přijetí rezoluce ze stejných důvodů.
*Martin Koller: Rusko nemá kapacitu na úspěšnou útočnou válku proti NATO. A především na něčem takovém nemá zájem. Co by získalo prohranou válkou? V podstatě není schopno se konvenčními silami ani ubránit. NATO a EU vojensky propojené všemožnými programy a smlouvami včetně oficiálně neutrálních států mají nad Ruskem takovou ekonomickou a vojenskou převahu, že pravděpodobnost útoku Ruska na tento blok je logicky naprostý nesmysl či účelová lež. Kdyby Rusko nedisponovalo jadernými zbraněmi, už by jako suverénní stát neexistovalo. Od zničení mnohonásobně silnějším protivníkem je dělí pouze jaderné hlavice, takže lze předpokládat, že je použije.
*Anexe Krymu proběhla v roce 1954 rozhodnutím Komunistické strany SSSR, která jej odejmula Ruské federaci.
*Zdá se, že společná fotografie světových tyranů, Putina, Rúháního a Erdogana, udělala na USA hluboký dojem.
*Petar Volgin na adresu vládnoucích elit říká: Chudoba obyvatelstva jim vyhovuje. A udělají všechno možné, aby to tak zůstalo. Protože chudoba nedovoluje myslet. Ani klást odpor. Můžou být svobodní chudí lidé? Nemyslím, že bychom se měli držet klišé, že svoboda je stav ducha a nezávisí na materiálních okolnostech. To jsou opravdu pitomosti. A s klidem můžete nazývat pitomcem každého, kdo vám něco takového vykládá, bez ohledu na to kolik titulů má před a za jménem. Není možné být zároveň chudý, zároveň svobodný. V nejlepším případě, můžete mít v této situaci iluzi svobody. Když jste chudí, nemůžete nic. Jediné, na co vám stačí rozum, je přežití. I domnělá střední třída se musí čím dál víc snažit, aby si udržela svůj status. Oliver Nachtwey (2016) to metaforicky vyjádřil v obrazu eskalátoru pohybujícího se dolů – ten kdo nechce sjet dolů, se nesmí zastavit a musí se hodně snažit, pokud se chce dostat alespoň o kousek výše, proti směru pohybu eskalátoru. Jenom málokdo se dostane na vrchol. Vstup do vyšší třídy je zahrazen, prosperující se sami izolují.
*Jan Schneider: Parametry mírového rozhovoru pak dosti drsně, leč jasně vyznačuje dokument „Gatekeepers“, v němž šest bývalých ředitelů izraelské bezpečnostní služby konstatuje, že to s Palestinci zkusili silou, a když to nešlo, pak ještě větší silou. A k čemu tito zkušení jestřábi po tom všem došli? „Musíme s nimi jednat,“ shodli se, „i kdyby nám měli jenom nadávat,“ dodal ještě jeden z jich.
*Pentagon oznámil počet amerických vojáků v Afghánistánu, Iráku a Sýrii. Početní stav vojenského personálu USA podle údajů z 30. září dosahoval v Afghánistánu 15,3 tisíce lidí, v Iráku – 8,9 tisíce, a v Sýrii – 1,72 tisíce lidí. Vyplývá to z infografiky Pentagon, která byla uveřejněna v pondělí. Koncem roku 2016, za předchozího prezidenta Baracka Obamy, čítal americký kontingent v Afghánistánu asi 8,4 tisíce vojáků. Letos v srpnu Pentagon oznámil, že podle upřesněných údajů činí 11 tisíc vojáků. Největší kontingent v zahraničí mají i nadále USA – v Japonsku – téměř 45 tisíc lidí, v Německu 36 tisíc a v Jižní Koreji téměř 25 tisíc lidí. Celkový početní stav vojenského kontingentu USA v zahraničí činí 257,3 tisíce lidí.
*Trump přicestoval v neděli na americkou základnu Yokota nedaleko Tokia. Americký prezident poděkoval ve svém projevu vojákům za jejich službu a zdůraznil význam základny Yokota pro japonsko-americkou spolupráci a zajištění míru a stability v regionu a na světě. „Vládneme ve vzduchu, vládneme na moři, vládneme na souši a ve vesmíru. A nikoli proto, že máme nejlepší zařízení, i když je tomu tak. Avšak proto, že máme něco lepšího než zařízení. Máme nejlepší lidi… Vaše oddanost a kompetence vás činí nejodvážnějšími vojáky v světových dějinách,“ prohlásil Trump. Prezident USA zdůraznil, že země „nikdy nepoklekne, neustoupí a nezakolísá, pokud jde o obranu svého národa, své svobody. Ani diktátor, ani režim nebo národ nesmí podcenit odhodlanost USA. Čas od času jsme byli v minulosti podceněni. Ale nebylo to pak pro ně moc příjemné, že ano?“ dodal Trump.
*Chci celý svět a k tomu ještě aspoň 5 procent.
*My jsme lepší než oni, a proto máme právo na to, o čem si oni nesmí dovolit ani snít.
*Jedna z příbuzných L. N. Tolstého byla na přelomu 19. a 20. století pobouřena tím, že obyčejný dělník má ve Francii přístup k takové pochoutce, jako je piroh s jahodovou náplní.
*Kdysi chudí židovští imigranti říkali: „Dej 20 procent svých peněz do zlata a doufej, že ho nebudeš muset nikdy použít.“ Letos přidali modifikaci této rady: „Kolik máte nedůvěry v současný systém, takový podíl investic byste měli mít ve zlatě.“
*Čím více se necháte okrádat, tím lépe se vám bude dařit, protože bohatství zlodějů bude k vám dolů prokapávat.
*Jiří Žáček: Apokalypsa propuká nenápadně, vítězným křepčením na svých vlastních hrobech.
*Již Petr I. ustanovil následující pořádek schůzí: „A na shromáždění nebude nikdo mluvit z listu, aby hloupost každého vidět byla.“
*Jaký šel, takou potkal. (Z Moravy)
Zase moc dobrý a poučný výběr.