Nalistujete- li si ve wikipedii heslo Rožnov pod Radhoštěm, najdete tam zmínky o starých, dávno zapomenutých šlechtických rodech, pivovaru, lázeňství a průmyslovém areálu, ale pojem ,,TESLA“ se v historii města vůbec nevyskytuje. Je to nepochybně zvláštní, protože podnik byl hlavním zaměstnavatelem pro blízké i vzdálenější okolí (i severozápad Slovenska) po II . světové válce a jeho výroba kryla embargovaný sektor průmyslové výroby, v němž spatřoval Západ i Východ nejprve vojenský a teprve potom i jiný, nikdy však okrajový význam.
Úplně na začátku však byla snaha industrializovat chudý kraj zavedením ,,cotonářského“ průmyslu (viz obr.), ale ze záměru zůstala jen jedna budova, která se od ostatních lišila stylem a šedivou barvou, a přestože se sbíraly podpisy lidí, kteří se zavazovali, že do nové továrny půjdou pracovat, textilka nakonec zůstala ve Varnsdorfu a plánovaný výrobní program byl změněn na elektroniku.
Nakolik se to povedlo, to se dá odhadnout z dobových fotografií jejich porovnáním se současným stavem, nebo prostým porovnáním počtu obyvatel, který se , výhradně vlivem Tesly zečtyřnásobil.
Na stránkách pořadatele, kterým je Valašské muzeum v přírodě v Rožnově, se snadno proklikáte jak k průvodci výstavou (volně ke stažení), tak i k besedě s pamětníky rozvoje epitaxně planární technologie (Vladislav Chmelař) nebo vzpomínce zástupce Tesly Orava. Uslyšíte i o tom, co se rozumí pod pojmem sériovost, kdy polovodičová výroba (ON Semiconductors) zaměstnává sice méně lidí než dříve, ale namísto 300 miliónů systémů v dřívější době produkuje v současnosti 3 miliardy čipů ročně. Pro srovnání – v Tesle Piešťany byli v roce 2009 jen 4 zaměstnanci (likvidátoři). Transformace socialistických podniků byla věcí šťasné (či jiné) náhody…
Rozhovory a besedy jsou vedeny zajímavě, ovšem politicky korektně. Dramatické změny, jako například vliv sjednocení Německa, které vedlo k zastavení výroby polykrystalického křemíku ze dne na den (šestinásobná cena vstupní suroviny), budování drobných provozoven s odloženým nárokem na mzdu, jen z nezlomné vůle náhle propuštěných lidí, že se přece poctivou prací lze vždycky uživit – mikrofiltrované rezisty pro polovodičovou výrobu sloužily pro produkci běžných plošných spojů – to jsou vzpomínky, které výstava ani nenaznačuje.
Pokud se chcete dozvědět ještě něco z historie výroby elektronek, nevýroby germania (to není překlep), vývoje technologie polovodičového křemíku, sáhněte po publikaci Tesla – náš celý život autora Ing. Bedřicha Rouse (navštivte rovnou nejbližší vědeckou knihovnu).