Přerod zahraniční politiky USA v otevřený terorismus

Poslanec íránského parlamentu Ahmad Hamza slíbil 3 miliony USD tomu, kdo odpraví na onen svět prezidenta USA Donalda Trumpa.

Upřímně řečeno, taková nabídka je s přihlédnutím k tak vysoké státní pozici potenciálního objektu a úrovni jeho ochrany zvláštní. Nicméně nejde o částku, ani o reálnost uvedení takových plánů do života.

Jde o to, že jsme se v podstatě dožili chvíle, kdy jedna země naprosto beze studu nahlas vytrubuje „objednávku“ vraždy světových lídrů a významných politiků, a jiná – bez varování realizuje operace se stejnými cíli. V podstatě se kriminálně-teroristické metody změnily v normální praxi pokračování zahraniční politiky „jinými prostředky“. A právě u nevyhnutelných následků toho je třeba se zastavit podrobněji.

Kdo s čím zachází

Před našima očima probíhá naprosto zákonitý proces. Spojené státy, které počínaje 11. září 2001 vyhlásily „boj proti mezinárodnímu terorismu“ málem jako hlavní smysl a podstatu své existence jako státu, samy změnily geopolitiku v otevřené teroristické „vyřizování účtů“! Kolik sil a prostředků bylo vynaloženo na tuto „gigantickou bitvu“, kolik lidí bylo zabito v jejím jménu. Kolik zemí bylo rozvráceno. „Světový policajt“ se nakonec změnil v „příšeru s epoletami“, která načerpala metody a „chápání“ od těch, proti kterým tak dlouho „bojoval“ do té míry, že se snad stal jedním z nich.

Možná, že byl takovým vždy a jen se „správně“ tvářil?! Vše výše uvedené jistě neopravňuje íránský parlament, aby jménem „všech obyvatel provincie Kerman“ (rodiště Kásema Sulejmaního) napevno slíbil položit na stůl, a to s důmyslným východním designem celou kupu bankovek s portréty dávno zesnulých prezidentů USA za hlavu prezidenta zatím žijícího.

Světová krize

Pokud to tak bude… Otázka tu nespočívá dokonce ani v tom, že si Američané „začali“, třebaže právě tak to bylo. Tím, že zasáhli raketou vojenského vůdce jiného státu, údajně suverénního, se zkrátka postavili do jedné řady vedle týchž teroristů, kterým přísahali vyhlazení na celém světě. Žádný rozdíl, kromě čistě vnějších znaků, při nejlepší snaze nenajdeme.

Zvláštní „obdiv“ přitom vyvolávají Trumpem, jehož život ocenili jako stometrový byteček v New Yorku, vyhlášené důvody a opodstatnění rozhodnutí, které nejenže stály lidské životy, ale málem uvrhly do rozsáhlé války půlku světa. Tedy přinejmenším Blízký východ… Pokud se zpočátku ještě dělaly jakés-takés pokusy o „zachování slušnosti“, až děsivě připomínající mávání ampulí s „neurčenou látkou bílé barvy“ před ctěným publikem OSN, tak nakonec prezident, tento nezištně upřímný chlapec, odhodil i tyto ubohé konvence.

Na sponzorské večeři vlastní volební kampaně se skutečně rozpálil, když řekl: „Jak dlouho máme poslouchat tyhle sračky?!“ Na mysli měl ze všech stran se na něj sypající obvinění z nemotivovaného a nadměrného použití vojenské síly v případě Sulejmáního.

„Proč ho zabili? Protože ten mládenec hovořil špatně o Americe!“ Tady máte všechny skutečné motivy. Ne kvůli „útokům“ na velvyslanectví USA nebo dalším „zlověstným úkladům“, ze kterých se oficiální Washington pokoušel vinit zabitého vůdce „Stráží islámské revoluce“ (IRGC)! „Svoje slova si zodpovíš!“ – tak to ve skutečnosti bylo. A co když negativní výroky o USA tam opravdu považují na zcela postačující důvod k vypuštění raket? Pak se nepochybně 3. světové válce nevyhneme! Nemenší dojem vyvolává i styl Trumpova hlásání o takříkajíc technické stránce věci: „Naši vojáci vše sledovali v reálném čase a hlásili mi, kolik života mu zbývá … A potom – bác, a hotovo!“ Jasně! – až se popkorn rozletěl…

„Součást široké strategie“

Kdyby tak ještě byl tento megakovboj vnímající vraždy na svůj rozkaz na úrovni videohry, kdyby tak byl ve Washingtonu jediný! Ti další nejsou o nic lepší, spíše horší. Státní tajemník USA Pompeo ve vystoupení na stejné téma – ve věci příčin, jež přiměly jeho zemi k likvidaci Sulejmaního, vyslovil věty daleko znepokojivější, než ty, které zazněly z úst prezidentových…

Ukázalo se totiž, že tento podlý úder není ničím jiným, než „součást široké strategie, namířené na zadržování nepřátel a na ochranu svobody“. Pompeo upřesnil, že tato strategie „zahrnuje rovněž Rusko a Čínu“! A toto připomínám těm, kteří si už už kladou otázku: „A co s tím vším máme my společného?“ Jak vidíte, tak zcela bezprostředně. Tady si kterýsi čtenář svého času dovolil ironizovat moje obavy kolem výskytu amerických bojových dronů, už ne nad bagdádským, ale nad – dejme tomu – simferopolským letištěm. Je to po těch slovech pořád ještě směšné? Čím dřív se zbavíme naprosto zbytečných iluzí typu „na to nemají“ nebo „to si nedovolí“, tím bezpečnější budeme.

Jistá zdržovací centra mají skuteční státníci, ale ne teroristé, třebaže se takovými nominálně jeví. Tentýž Pompeo bez lavírování vykládal i o tom, že se v Pentagonu na US zamini chystali ještě i „trochu pobombardovat“ v Íránu objekty označené Američany za součást íránského jaderného programu: „Dlouho jsme nad tím přemýšleli,“ pravil. A teprve potom se rozhodli omezit se na letiště v Baghdádu. Jen jestli se to dá považovat za konec té historie?!

Ve Spojených státech označili částku vyhlášenou Íránci za hlavu jejich lídra za „směšnou“. Právě v tom smyslu se v Ženevě vyjádřil stálý zástupce USA na Konferenci o odzbrojení Robert Wood. Přitom, samozřejmě neopomněl prohlásit, že tato (íránská) demarše „ukazuje teroristický základ samého íránského režimu“. Netřeba pochybovat, že si sami v procesu „boje s terorismem“ ve Washingtonu pohlavek nedají. Zato budou čím dál víc pasovat do role „hrozby svobodě a demokratickým hodnotám“ stále nové a nové země a národy. Stejně tak jejich lídry a vojenské velitele. A nejedná se vůbec jen o KLDR nebo Venezuelu, a jejich vojenské náčelníky. Chutě našich „přátel“ jsou daleko větší, a záměry – obšírnější.

Už dnes generální tajemník NATO Stoltenberg hovoří o Rusku jako o „hozené rukavici, se kterou je třeba něco dělat“. A přitom se chlubí, jak naši zemi „špióní“ drony NATO. V podstatě už dnes záměna „Global Hawks“ strkajících elektronický nos, kam nemají, smrtonosnými „Reapers“ s raketami „Hellfire“ pod křídly je jen otázkou času. A nejen jimi. V minulých dnech například Pentagon uzavřel další smlouvu na dodávku 478 víceúčelových stíhaček F-35, ze kterých 300 mají jít bezprostředně letectvu USA. Terorista se „šahíd pásem“ – to je, samozřejmě děsivé. Ale teroristická země se stovkami „neviditelných“ křídlatých raket, připravených nést smrt celému světu je mnohem nebezpečnější.

Jak si Trump sám na sebe ušil hlavobol

Do rozsáhlého válečného konfliktu s naší zemí nebo s Čínou se ve Washingtonu samozřejmě nehrnou. V Pentagonu, US ministerstvu zahraničí ani v Bílém domě, koneckonců, nesedí blázni a sebevrazi. Nicméně myšlenka na přesné útoky v nejlepších tradicích teroristického „žánru“, vydávaných tam za „akce odplaty“ v rámci „strategie přežití“ dle všeho soudě nejenže v USA neztrácejí na popularitě, ale získávají stále více stoupenců. Situace s Íránem bohužel utvrzuje washingtonské „jestřáby“ v tom, že při relativně nevelkých škodách vážná odpověď následovat nebude.

Maximum – „demonstrativní vystoupení“ jako to, kterým věc vyřídily IRGC ve svém pokusu o „zachování tváře“. Přísahaly, že vyženou Američany z Blízkého Východu, ale omezily se na vypuštění raket na jejich prázdné vojenské základny*). Podobná beztrestnost může postrčil milovníky dělání „bác“ svým nepřátelům, ke stále novým a riskantnějším činům. Neměli bychom zapomínat, že základem terorizmu jako takového není sázka na vítězství nad svým protivníkem, nebo jeho vojenské zničení, ale na strašení a zastrašování. To jsou právě ony principy, které naplno používají USA ve své zahraniční politice. Jak daleko mohou zajít v pokusech o realizace takové taktiky vůči naší zemi? Lepší než hádat, je být včas připraven na jakékoli varianty.

*) Dle ruského analytika prof. Panarina (ZDE, min.4:30 až 8:20) bylo na zasažené základně více než 200 mrtvých Američanů a především jejich spojenců… A tento pán se „trefuje“ s poměrně vysokou mírou pravděpodobnosti.

Zdroj: Topcor.ru

Překlad: st.hroch 200123

Přejít do diskuze k článku 15 komentářů