Přišel přivítat ruské motorkáře – no a co na tom, pane Wollnere?

Bouře veliká, převeliká se už od začátku měsíce května, to je měsíce lásky, snáší na hlavu nebohého poslance českého parlamentu Jaroslava Foldyny, který si dovolil tu sprostou a neodpustitelnou hanebnost, že sám motorkář přišel na Olšanský hřbitov přivítat motorkáře ruské, kteří sem přijeli poklonit se památce 140 000 svých krajanů a někdejších vojáků Rudé armády, kteří na naší půdě při osvobozování Československa padli.

Co si to dovolil, ječí už téměř 14 dní křiváci a hlupáci, kteří by se bez Rudé armády a jejích mrtvých nikdy nenarodili, a v pátek ve 14,25 hod. se zcela věrni své pověsti a charakteru připojili k tomuto idiotskému halasu i Wollnerovi Reportéři ČT. Vůbec by jim prý nevadilo, kdyby na hřbitov přišel pan Foldyna, vykazující se třeba povoláním zahradníka, nebo pokrývače, či holiče, ale on tam, prosím, i když jen v prostém oblečení motorkářském, přicválal jako člen parlamentu České republiky. A to už je prý jiná, na takového jsou prý už jiná měřítka. Takový si dovolit potřásat s pravicemi ruských motorkářů dovolit nesmí. To už je totiž ve Foldynově postavení státní akt, a dodejme hned natvrdo, že našemu současnému zřízení a západní orientaci akt nepřátelský a proto i nepřípustný.Tím potřásáním, i když to tak na první pohled nevypadá, se totiž boří všechno skvělé, čeho jsme sametem vydobyli, bortí se naše spjatost s NATO i EU a do prachu padá celá naše a na věky věků neporušitelná sounáležitost se společenstvím euroatlantickým. Zkrátka a dobře, poslanec Foldyna spáchal zločin, a je už na jiných, protože reportéři ČT se pochopitelně necítí k přesnému vynesení rozsudku kvalifikováni, aby za něj nezodpovědnému poslanci vyměřili náležitý trest.

Chorál blbců, kteří jím proklínají své zrození, buší i nadále do našich uší. Chorál lidí, kteří by se bez sovětských vojáků padlých – bylo jich 20 milionů – i přeživších, nikdy nenarodili, a to prostě proto, že jejich dědové a babičky, či jejich pradědové a prababičky, by proletěli stejným komínem, jako jím předtím proletěli všichni evropští židé. Měli jsme totiž, pane Wollnere, jít hned po židech, jak 30. ledna 1942 rozhodl ve svém hlavním stanu v přítomnosti R. Heydricha sám Hitler, a to těmito slovy: „Háchu musíme představovat jako jednoho z největších mužů, pokud Čechům zanechá závěť, která bude znamenat jejich konec.“

Přítomný Borman si jeho rozhodnutí poznamenal, a za pár měsíců poté, to je 8. června téhož roku, se v návaznosti na něj objevila v Bormannově oběžníku číslo 28/42 tato strohá poznámka s dalekosáhlými ovšem důsledky: „Jakmile se dokončí deportace židů, musí se začít s vysídlením Čechů“.

Podání ruky českého poslance s potomky těch, kteří udělali z Bormanova oběžníků neplatný car papíru, je ovšem podle lidí z Reportérů ČT zločin.

Myslete si o tom, co chcete.