Procitnutí do reality

Odpověď je prostá. Vítězství Donalda Trumpa dává nejen Američanům, ale lidem celého světa naději, že kořistnická válka proti Rusku spuštěna nebude. V žebříčku hodnot každého normálního člověka je totiž slovo MÍR na první příčce. Mír znamená právo na život. Hillary Clintonová o lidských právech sice drnčela nepřetržitě, jak zaseklá deska v gamofonu, ale způsob, jakým je prosazovala a šířila, přinášel štěstí jen zbrojařům, bankéřům, obchodníkům s naftou a výrobcům rakví.

Gratuluji americkému lidu k výsledku prezidentských voleb. Děkuji všem těm neznámým lidem, našim bratrům a sestrám, že se nedali obloudit prolhanými médii a že poslechli svůj instinkt a zdravý rozum a dali své hlasy tomu zamračenému hulvátovi. Možná, že Trump zklame, nebo bude odstraněn, ale naděje, kterou dnes světu jeho vítězství dalo, bude i pak působit svou vlastní energií.

I Evropu teď čeká volba – jak oddělit zrno od plev, pravdu od lži a naději od zoufalství. Ta volba nemine ani naši republiku a dnešní den je jen předzvěstí budoucích změn. Pokud chceme, aby proběhly nenásilně, musíme našim zvoleným zástupcům sami nakreslit cestovní mapu k té proměně. Protože oni žijí ve skleníku, a skutečný svět odezírají jenom z analýz svých poradců, místních i cizozemských. Náš hlas je zajímá jen u voleb. V mezidobí jsme pro ně chátra. I paní Hillary si myslela, že Trumpovi voliči jsou nevzdělaná chátra. Než jí to sečetli. A tak ani naše politiky samostatně nenapadne to, co my vnímáme už dlouho, totiž že naše zpozdilé setrvávání v NATO nás před ničím neochrání, ale naopak nám vypaluje cejch spoluviníků při zločinech proti míru. Není snad čestnější a i rozumnější zvolit neutralitu a zrekonstruovat a zesílit naši vlastní národní armádu? Armádu, která už nebude sloužit jako alibi pro cizí agresi v cizích zájmech, ale bude výhradně určena k obraně naší země a jejích občanů. V současné přelomové době tedy musíme naše znepokojené hlasy sjednotit a zřetelně zformulovat první požadavek pro naše politiky: vystoupení ČR z aliance agresorů.

Můžete mi namítnout, že k takovému zásadnímu otočení kormidla nemá náš současný parlament dost rukou. To vím. Ale dá se to udělat jinak, vyhlášením speciálního referenda. Když budeme tento demokratický způsob, jak z Aliance odejít, prosazovat naléhavě a nepřetržitě, nakonec i židličkáři v parlamentě pochopí, že speciální referendum je krok výhodný i pro ně. Uvědomí si totiž, že jim tím plebiscitem budeme krýt záda, že je to velkorysá nabídka, která zaštítí jejich zbabělost. A potom už bude na nás, jak o své zemi a o zajištění její obrany rozhodneme.

Módní návrhy na zbudování jednotné evropské armády zní přitažlivě především německým uším, ale nám Čechům by přinesly pouze změnu pána, jinak řečeno: z deště pod okap. Navíc jde o čas. Ty návrhy se budou v bruselském kafemlejnku promílat ještě řadu měsíců, zatímco turecké závory se můžou zvednout už zítra. Mysleme na všechny tyto souvislosti a přestaňme se rozptylovat sledováním provokací tzv. pražské kavárny, nechme ty maškary tančit jejich jepičí tanečky a věnujme se přípravám změny. Sdílejme informace, spolupracujme a vytvářejme základy a program skutečné opozice.

V té souvislosti chci poděkovat všem provozovatelům a přispěvatelům nezávislých internetových webů, lidem, kteří už dlouho a neúnavně otevírají oči svým čtenářům a tím jim dávají svobodu volby. Díky nezávislým webům procitají z umělého spánku každým dnem další a další lidé. A právě proto má být svoboda slova na internetu omezena. Údajně jde o ochranu uživatelů před nákazou šířenou z tzv. proruských webů. Zkrátka Ukrajina náš vzor! Na MV se zřizuje komise, která bude od ledna rozhodovat, který zdroj je oukej a který něprijémlemyj, tedy nepřijatelný. Na tu komisi odborníků by se hodila zkratka STP, čili státní trvanlivé prezervativy. Boj s cenzurou je v Čechách dědičným úkolem. Dnes jsme na řadě my, abychom dokázali, že žádná ochrana před pravdou není trvale funkční a že pod naším společným a soustředěným tlakem nakonec vždycky praskne. K tomu nám dopomáhej naše svědomí!