Projekt Ukrajina je u konce

Putin odjel ze summitu G20, aniž počkal na ukončení programu. Samozřejmě, že ruský prezident má právo se po pletu do Moskvy vyspat, tím více, že v pondělí musí „do práce“.

Je zcela možné, že v letadle, kterým je se musí letět „osm hodin na náš Dálný východ a ještě dalších osm odsud do Moskvy“ Putin nemůže spát. Těžko ale na palubě letadla šéfa velmoci chybí ložnice – taková věc je dokonce na průměrných byznys-jetech. Pro lidi, kteří značnou část svého života tráví přelety (často mnohahodinovými), které překračují najednou několik časových pásem to není nějaký rozmar, je to nezbytnost. Ale není možné předpokládat, že ministerstvo zahraničí a prezidentská kancelář neinformovali prezidenta o programu předem.

Takže Putin velmi dobře věděl, kdy summit končí. A je v takových případech slušností absolvovat program do konce. Je nemožné si i jen představit, že hostitelé připravovali, plánovali, domlouvali akce a hosté se prostě rozjedou, jak se jim hodí. Tím více, že obědy a kulturní akce jsou také využívány k rozhovorům.

To znamená, že ruský prezident opustil summit demonstrativně a ani se nesnažil o nějaké alespoň víceméně zdvořilé vysvětlení svého konání. Vždyť koneckonců se mohl vymluvit, že mu není dobře, ale přání vyspat se po šestnáctihodinovém letu – to je vysvětlení pro Australany urážlivé a navíc je ta urážka uštědřena demonstrativně.

Co způsobilo takovou reakci Vladimíra Vladimíroviče? Dokonce i kdyby se australský premiér celý týden vytahoval svým úmyslem tvrdě pokárat Putina za malajský boening, kdyby tisková služba kanadského premiéra netlačila do tisku jeho „strašlivý“ požadavek, aby odešel z Ukrajiny a pokud by ruské speciální služby „neobjevily“ zázrakem fotografii stíhačky sestřelující boening těsně před summitem, bylo by jasné, že hlavním tématem rozhovorů se měla stát krize na Ukrajině.

Ve skutečnosti Rusko v tomto případě zajímá jen pozice USA. Zbytek Západu zatím dýchá a pohybuje se jen v režimu řízení z Washingtonem. Soudě podle růstu výbušné sociální energie v rychle se destabilizující EU to není nadlouho, ale zatím je to tak. Ačkoli Spojené státy nedají Ukrajině ani zbraně ani peníze, nedovolí dokonce ani pokusit se stabilizovat situaci v zemi soustředěním moci do jedněch rukou. Napřed nedovolili Jaceňukovi, aby byl vybrán prezidentem, pak zase nedovolili Porošenkovi získat většinu v Radě a jmenovat si svého premiéra. Už několik měsíců je jasné, že Kyjev je odepsán. Takže mělo smysl s Washingtonem posuzovat situaci „po Ukrajině“ a problém solidárního financování obnovy ekonomiky a odzbrojení nacistických band.

Co mohlo Rusko navrhnout? Putin vždy dává oponentovi možnost odejít a zachovat si tvář. To znamená, že ruské návrhy musely být v rovině únorových a březnových Putinových tezí. Ukrajina by zůstala jako stát, ale přeformátovaný na federativních (ve skutečnosti konfederativních) základech. Západ i Rusko by společně garantovaly její plnou a všeobjímající neutralitu, práva ruského obyvatelstva by byla ochráněna změnou ústavy, včetně zavedení dvou oficiálních jazyků.

Problém Krymu by se řešil cestou reinstitualizací ukrajinského státu bez něj. Rusko aZápad by se solidárně rozdělili o náklady na obnovení ukrajinské ekonomiky včetně odepsání starých beznadějných dluhů, otevření svých trhů pro ukrajinské zboží, snížení cen na kritické importované zboží včetně energetických surovin a poskytnutí finanční pomoci, buď přímé nebo ve formě dlouhodobých půjček.

Samozřejmě by to byla jen „měkká“ forma převodu Ukrajiny do sféry ruského vlivu, ale USA a EU by mohly neztratit tvář, když by vyzdvihly fakt, že se jim podařilo „zachránit“ suverenitu Ukrajiny a také potvrdit neutralitu Ukrajiny.

Jelikož však Putin demonstrativně opustil summit před ukončením, můžeme s jistotou říci – Spojené státy kompromis týkající se Ukrajiny odmítly. To znamená, že v nejbližších dnech nebo nejpozději týdnech začne plnohodnotná válka na celém území tohoto mizejícího státu. Tato válka se bude vést ve dvou formách.

Není pochyb, že opolčenci ne nadarmo v čase pseudopříměří stále hledali a nacházeli v donských stepích těžkou obrněnou techniku, nabírali a školili tisíce dobrovolníků, a to i takových, kteří mají specifické znalosti a návyky, které jim umožňují tuto techniku používat. Všichni svědci dokládají, že hustota vojsk v DLR/LLR je ohromná a že jsou soustředěny v několika skupinách, které mají jasně viditelné odhodlání útočit. Tato vojska skrývají, neposílají je na frontu. Tato vojska mají uštědřit kyjevské moci zdrcující úder, který v okamžiku rozbije frontu. To je první forma – rozbití fronty, po kterém následuje postupné obsazení území (a to nejen Novoruska, ale celé Ukrajiny). Ale to nespěchá, závisí to na úrovni posílení opolčenců a připravenosti regionů.

A dovést regiony Centra a Západu Ukrajiny do potřebného stavu připravenosti (Novorossije už připravena je) má druhá forma – občanská válka na území ovládaném Kyjevem (Jaseňuk proti Porošenkovi, Kolomojský proti všem, nacisté proti oligarchům, armáda proti národní gardě atd.). Je to nejhroznější konflikt, který má potenciál ve velmi krátké době snížit obyvatelstvo Ukrajiny na 25 – 30 procent a ostatní dovést k souhlasu s čímkoli, jen aby se ta hrůza ukončila.

Právě této hrůze se Putin pokoušel zabránit, když navrhoval Západu zachování Ukrajiny, kterou Rusko nepotřebuje, za podmínek federalizace a neutrality. A právě k této hrůze podněcují USA. Vlastně nepodněcují, už podnítily. Převrat a občanská válka se staly na Ukrajině neodvratnými už dva měsíce před volbami, když se vyjasnilo, že Turčinov-Jaceňuk-Avakov jdou do voleb ne společně s Porošenkem, ale proti němu. USA už dlouho čekají, kdy už konečně se kyjevští vládcové a jejich podřízení nacisté začnou zabíjet navzájem.

Ustaraný Jaceňuk, poslušný Avakov a Turčinov, který zcela ztratil zbytky adekvátnosti, jsou připraveni ke střelbě. Ale jejich podřízení druhé úrovně se zatím ještě bojí. Za Porošenkem stojí větší část armády, která, lehce řečeno, nekamarádí s nacistickými dobrovolnickými batalióny. Rozbití fronty, a po krachu australských rozhovorů se stalo neodvratným, likviduje tento opěrný bod, a navíc Porošenko, jako vrchní velitel přijde o poslední zbytky autority ve společnosti i silových složkách.

Spojené státy dostanou, co chtějí – plnohodnotnou, krvavou občanskou válku na Ukrajině včetně likvidace zbytků ekonomiky, státnosti, rozbití komunálního hospodářství a sociální sféry. Země se ponoří do doby kamenné během několika málo dnů. USA počítají s tím, že to navždy rozdělí Rusko a Ukrajinu a definitivně vytvoří „ukrajinský národ“. Kromě toho velmi dobře chápou, že obnova normálních podmínek života pro ty, co to přežijí bude stejně muset Rusko a EU, což sníží zdroje Moskvy a Bruselu a přinese další konkurenční výhody Washingtonu.

Tyto kalkulace jsou stejně chybné, jako únorová a březnová přání udělat z Ukrajiny protiruské nacistické beranidlo. Větší část personálu, který má zformovat „ukrajinský národ“ umírá a definitivně zemře na frontách občanské války. Ti „vůdcové veřejného mínění“, kteří vytvořili v posledním dvacetiletí rusofobní diskurz na Ukrajině, kteří budou mít zvláštní štěstí, budou moci emigrovat na Západ a tiše dožít své dny v zapomenutí. Většina zahyne, a to i proto, že USA nepotřebují svědky vlastních zločinů. Dokonce ta část národa, která začíná své ráno plivanci směrem k Moskvě a pokloněním směrem na Západ, po krátké a efektivní krvavé lázni uspořádané prozápadními politiky, pod prozápadními hesly a hlavně poté, co dal Západ ruce pryč od řešení osudu Ukrajiny (a brzy to bude očividné dokonce i nejzapálenějším majdancům), začne Západ nenávidět za zradu (odpovídající články a blogy napsané nejbystřejšími eurointegrátory se už objevují na ukrajinských médiích).

Zbytky obyvatelstva Ukrajiny budou vítat vojáky (ať už Novoruska nebo Ruska) tak, jak Němci v roce 1945 vítali Rudou armádu – stavěli se do front k polním kuchyním a s kaší nasávali novou ideologii. Neměli bychom zapomínat, že na Ukrajině se tvořila totalitní společnost a totalitní propaganda má jednu zvláštnost – stačí změnit důraz a lidé začínají milovat to, co včera nenáviděli.

Připomenu, že Ukrajina byla nejlojálnější republikou SSSR (loajálnější, než RSFSR) a v jediný moment, po získání nezávislosti, drtivá většina členů KSSS (včetně Kučmy, Kravčuka a Juščenka) se najednou změnila v Ukrajinské patrioty a skoro podzemní bojovníky proti komunismu. A pozice národa se změnila stejně rychle. Včerejší uvědomělí budovatelé komunismu se změnili v neméně uvědomělé nositele ideje ukrajinizace, a Rusové, Židé a dokonce Tádžikové – ještě více rodilými Ukrajinci, než sami čistokrevní Ukrajinci.

A tak, odmítnutí kompromisu ohledně Ukrajiny Spojenými státy na summitu G20 v Austrálii znamená krátkou krvavou noční můru pro obyvatelstvo tohoto již bývalého státu s následným připojením území k Rusku.

Jakýkoli důvod pro ponechání formální suverenity zmizel zcela a navždycky. Dokonce už ani nemá smysl dělit se o území s pohraničními zeměmi EU (Polskem, Rumunskem a Maďarskem). Věnovat Polsku banderovskou Halič by teď bylo možné chápat jen jako vyčůranou pomstu. Ale přece jen škoda území, banderovce samotné je možné vytlačit do Polska i tak.

Očekávejme, že z důvodu objektivních příčin se budou opolčenci pohybovat k Západu beze spěchu a všichni, kdo si to přejí, stihnou utéct do EU, vstoupit do Evropy v plné nádheře.

Pravda, čím kratší bude likvidační doba, tím více životů bude zachráněno, ale fakt, že počet mrtvých, který už převýšil 30 tisíc, se zvýší na stovky tisíc – to už je prakticky neodvratné. Stejně tak je neodvratné, že v EU se objeví jeden až tři milióny imigrantů. To v nejlepším případě, v nejhorším může Ukrajina ztratit až čtvrtinu předválečného obyvatelstva (a zdaleka ne všichni budou emigranty).

Co naplat, za vše se musí platit. Za hloupost, infantilitu, sušenky od Nulandové, bonbónky od velvyslanectví USA, za granty i výlety, za mnoholeté lhaní, za neadekvátnost politické elity a neschopnost národa vyzdvihnout jinou elitu bude zaplaceno krví, spoustou krve. USA takto rozhodly. Projekt Ukrajina je završen.

Zdroj: http://politikus.ru/articles/35823-rostislav-ischenko-proekt-ukraina-zavershen.html

Překlad: Sio

Přejít do diskuze k článku 12 komentářů