Sou fár, tu jů aj mej…

Blonďatý americký Limonádový Joe vyrazil do skalisek na svůj čtyřletý trek a z pachuti rvačky v saloonu zbyla jen fata morgana, kterou náš muž už jen míjí. Fata morgana, ovšemže paní H. C., se ovšem opět, doufejme nikoli hned, objeví. S fatamorgánou zmizela i ona tisícina globalismu, která otravuje lidské studně.

Prameny, které jako v hrůzné pohádce přinesly Američanům jen kulturu značné nadváhy, kdy 150 kilogramů jest normou, mizerných móresů (procházky po supermarketech v domácím oblečení), špatnou stravu různých McJídel (zakladatel McDonaldś vsadil dobře), a polykání kubíků kysličníku uhličitého, neb nápoje se pijí přímo z láhve.

Amerika posledních padesáti let je Amerikou šokových terapií. Před sto lety vstoupil v platnost Volsteadův zákon o prohibici. Pár let po něm Ameriku zlomil Černý pátek na burze, poté 2. světová válka, prošvenkovaná stylem Hlavy 22,  pak i prohraná válka korejská, vietnamská, doplněná podivnými úmrtími nadějných politiků.

Amerika dneška to jest, pokud vynecháme etnicitu a různé orientace sexuální, život desítek milionů na sociálních dávkách, vysoký počet nelegálů, kteří se nikterak, mají-li práci, neskrývají. Amerika, to je i neschopnost napsat bez chyb vlastní rukou životopis. Jsou to nikdy nekončící kreditní pasti a je to zmar, stejný, jako ona kultura stolničení. Člověk, který je vystaven šokové terapii, ochrne. Je schopen maximálně onoho konzumu, neboť podstatou lidství není barvit se jako chameleón. Podstatou je stabilita. Člověk potřebuje deset, dvacet generací, aby se přizpůsobil. Potřebuje čas, a není-li, musí čas zastavit. Jako například Amišové, kteří žijí stejně, jako jsme i my  a naši předci žili přede dvěma staletími. Amišů bylo v roce 1920 pět tisíc. Dnes jich je čtvrt milionu. Lidí žijících  zásadně starosvětsky.

Málokdo chce být jako oni, ale všichni se chtějí vrátit ke kořenům onoho „americtví“. Ono jest selfmademanstvím. Donald Trump je kvintescencí Selfmademana. Člověka, který o sobě sám rozhoduje. A to je vlastně i důvod, proč byl zvolen.

Stanův komentář: Jen aby neplatilo: „Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina“…

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
4 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
fajt
fajt
12. 11. 2016 11:49

Prezidentští kandidáti Clintonová a Trump přijdou do pekárny. Hillary ukradne tři rohlíky, strčí si je do kapsy a říká Donaldovi: .Vidíš, jak jsem chytrá? Mám to, co chci, pekař nic neviděl a já ani nemusím lhát. Já vyhraju volby!!! Donald odpovídá: “Krádež a klam, typická nepoctivost, jakou předvádíš Americe stále. Ale já ti ukáži čestný způsob, jak se dostat ke stejnému výsledku.. Pak požádá majitele pekárny o rohlík se slovy, že mu ukáže kouzlo. Sní jej, a požádá o další a další. Když sní třetí rohlík a pekař se začne zajímat, v čem spočívá to kouzlo, tak Donald říká: “Podívej… Číst vice »

Admirál
Admirál
12. 11. 2016 15:11

Porážka Hilary se rovná atentátu na následníka…

Jen aby nepřišlo „Mým národům“….

Irena
12. 11. 2016 15:59

Admirál napsal

Porážka Hilary se rovná atentátu na následníka…

Jen aby nepřišlo „Mým národům“….

A to navíc už vychcípali mouchy, co počít?
Vzít si z nich příklad?