Polsko vytvoří karikaturu NATO
Said Gafurov
29. září 2016
Polská snaha vytvořit velkou Rzeczpospolitou se smotává do složitého klubka ve snaze s nadšením dokázat západním pánům svoji oddanost. Velká touha předvést svoji důležitost a vyšvihnout se vede k dalšímu zamotávání. Je to v rozporu s realitou i možnostmi.
Snahy polských politiků vytvořit protiruský blok Miedzymorze, obnovené vyšetřování smrti Lecha Kaczynského při letecké katastrofě a další novinky z Varšavy okomentoval známý polský novinář a politik Konrad Renkas.
Mohlo by obnovené vyšetřování kolem smrti Lecha Kaczynského být počátkem stranické čistky a součástí široké kampaně k likvidaci opozice, lidí nesouhlasících s režimem?
V Polsku nejde o občanskou válku, o které píší novináři. Polská vláda nehodlá splnit své předvolební sliby. Jen proto jsou všechny ty snahy vrátit se ke Smolensku, k leteckému neštěstí v roce 2010, při němž zahynulo 86 polských občanů a polský prezident.
Strana Právo a spravedlnost slibovala v předvolební kampani voličům, že pokud zvítězí, bude bojovat s aférami, se zloději a s oligarchy. Za celý rok k ničemu takovému nedošlo. Mělo se nám jen znemožnit mluvit a psát pravdu o hospodaření, o mezinárodních vztazích, o okupaci vojenskou aliancí Západu a dalších žhavých otázkách.
Polsko má mnoho problémů s etikou, s daněmi, se vztahy s EU i NATO a polská vláda je nedokáže řešit jinak než podle amerických pokynů. Téma Smolenska je snahou vlády přesunout důraz z oblasti vlastní neschopnosti na další vlnu protiruské hysterie.
Vojenská aliance Miedzymorzie, konfederace, kterou Moskva považuje za protiruskou, směřuje i proti zemím bývalé Varšavské smlouvy.
To je nejvyšší stupeň šílenosti polské vlády. Polský ministr obrany Macierewicz hodlá vstoupit do historie jako ten, který zahájil třetí světovou válku. Také proto udržuje v publicitě téma leteckého neštěstí u Smolenska. Je tu ještě jeden aspekt, že polský prezident je již starý.
Všichni z Kaczynského aparátu se připravují k bitvě o následnictví. Ministr obrany se snaží být vnímán jako skutečný polský patriot, protiruský patriot a jediný člověk, který by se mohl stát polským premiérem. Polská politika je jako vždy směšná i úděsná.
Macierewicz má jakousi pochybnou pověst. Občas to vypadá, jakoby ztrácel půdu pod nohama. Jaký má v polské vládě vliv?
Nevíme, je-li dementní nebo ne. Věří tomu co říká, nebo jen hraje svoji roli? Nic dobrého se od něj čekat nedá. Snaží se zasahovat do kompetencí jiných ministerstev, především zahraničí a financí. Nejusilovněji propaguje Miedzymorzie a třetí světovou válku proti Rusku. Přitom v Polsku je jedním z nejbolavějších problémů situace, k níž došlo po zahájení obchodní války s Ruskem. V zemědělství máme bídu, v mléčné výrobě i ve zpracování. V nejbližších měsících budeme muset něco dělat s úrodou jablek. Ti samí polští zemědělci, kteří volili Právo a spravedlnost, nyní protestují. Chtějí vědět, proč vláda podporuje obchodní války. Dokonce se parlamentní strany stavějí vládě na odpor, chtějí sankce proti Rusku odvolat a obchodní válku ukončit. Sankce jsou vražedné pro polské i evropské hospodářství.
Jenomže Rusko má dnes jablek dost, jsou vlastní i z jiných zemí. EU nepochopila, jak mnoho ztratila. Sankce – to není jen tak je zavést a potom zrušit. Všechno se bude muset znovu instalovat, a to je složité.
Vládní strana i všichni ostatní v Polsku vědí, že situace je blízko bodu, z něhož není návratu. Evropští a polští exportéři se nemohou vrátit na ruský trh, jsou tam už jiní. Veškeré sankce, embargo, obchodní války, nemíří ve skutečnosti proti Rusku a jeho ekonomice, ale proti ekonomice Polska. Ví to jak polská vláda, tak všechny polské strany. Ovšem volba polské věrchušky spočívá v tom, že nechce jít proti EU nebo Washingtonu. Polská vláda soustavně vykládá o své nezávislosti na Berlínu a ostatních evropských státech, ale když EK zakázala naložit nové daně na velké západní obchodní řetězce, Varšava se okamžitě podřídila.
Polská ekonomika se stává stále závislejší na západním obchodním kapitálu. Je jen částí velké německé ekonomiky. Polská vláda nemůže pracovat produktivně, může jenom hezky mluvit. Dokonce ani polská bezpečnost není v polských rukou, ale v rukách Berlína a Washingtonu. Ministr obrany může vykládat o silné polské armádě co chce, ale polská armáda je ve skutečnosti spolek byrokratů. Staví se do pozoru a plní příkazy Washingtonu. Letadla F-16, která jsou soustředěna v Polsku, dirigují Američané. Současná vláda nemůže plnit předvolební sliby a nemůže ani nic jiného, vyjma propagandistických řečiček.
Dnes máme u nás v Polsku aktuální téma – přejmenovávání ulic. Za 27 let postkomunistické epochy není nic jiného, čím se zabývat, než jak přejmenovat ulice? V době, kdy dva miliony našich mladých Poláků těžce pracují pro blaho kapitalistů a nikoliv ve prospěch polské ekonomiky. Myslím, že se v této věci nic nezmění. Po tři roky, kdy tato vláda bude ještě vládnout, je schopna svojí nečinností docela zničit naši ekonomiku.
Převzato z Pravda.ru
***
Proč Maďarsko praktikuje nezávislou zahraniční politiku a Polsko ne
Vladislav Gulevič
5. října 2016
V Polsku pravděpodobně hodnotí výsledky maďarského referenda s větším zájmem a vášnivěji než v mnoha jiných zemích EU. Drtivé vítězství Orbánových příznivců (98,3 % účastníků referenda odmítlo migranty, kteří by přišli bez povolení maďarské vlády) hodnotí polská vláda z hlediska opozice Budapešti vůči Berlínu a z pohledu klasifikace dvou hlavních stran země: proamerické (vládní strana Strana pro spravedlnost – poznámka: zde je asi chyba, polská vládní strana je Právo a spravedlnost) a proněmecké ( Občanská platforma). K přímé kritice politiky maďarského premiéra přistoupilo celkem málo tiskovin. Jednou z mála byl Newsweek v polském jazyce, podle něhož jsou činy Viktora Orbána „spiknutím proti Bruselu“ k podkopání základní ideje EU, jíž je solidarita.
V lednu 2016 prezident Duda reformoval prostředky masové informace a jmenoval ředitelem Polské televize (13 TV kanálů a polské rádio) silně protiněmecky naladěného Jaceka Kurského. Od té doby se podstatně snížil vliv Berlína na polské posluchače. I proto se zvyšuje orientace na Orbána. Polské vedení i opozice hovoří v uvedené záležitosti stejným jazykem. Objevil se i návrh uspořádat v Polsku stejné referendum jako v Maďarsku.
Profesor Varšavské univerzity Wawrzyk připomenul, že ještě loni označili Orbána v Rakousku za fašistu. Bylo to kvůli stavbě ochranné zdi před migranty na hranici se Srbskem a letos už sami Rakušané staví podobnou stěnu na hranici s Itálií. Profesor Wawrzyk říká: „Výsledky referenda jsou mandátem Orbánovi k prohlášení, že Maďarsko nikdy nepřijme naordinované migranty. Ovšem důležitější je, že i jiné země mohou vystoupit s iniciativou k podobnému referendu. Jednalo by se o další podporu Orbánovi a Brusel se toho bojí.“
Novinář Karol Kazmierczak píše: „Orbán je realista a naše elity nejsou schopny si představit Polsko jinak než jako pevnost údajně jednotného Západu … a priori jednajícího v logice konfliktu s Ruskem.“ Podle něho se východní politika Varšavy zakládá na myšlence konfrontace s Ruskem, pro dynamickou politiku Budapešti to není charakteristické.
Současná polská vláda podporuje iniciativy Budapešti ohledně migrační politiky do té doby, dokud směřuje proti dominanci Německa a nepřímo proti proněmecké Občanské platformě, která v době své vlády slibovala Berlínu a Bruselu otevření hranice migrantům.
Politici strany Právo a spravedlnost uvádějí, že Německo chce pomocí rozmisťování migrantů v zemích EU získat další páky ekonomického nátlaku na tyto země. Maďarské referendum ovlivňuje nové poměry v EU. Došlo k ochlazení vztahů ve Visegrádské čtyřce. Na jedné straně stojí Maďarsko a Polsko, na druhé Česká republika a Slovensko. Podle českého diplomata, který si nepřál být jmenován, se obě země snaží kvůli spojenectví Polska a Maďarska omezit svoji činnost ve Visegrádské skupině.
Bratislava i Praha se snaží o sblížení s Vídní a účast ve Visegrádské skupině omezují jen na nejnutnější míru tak, aby nepřestala existovat. Státní tajemník ČR pro evropské záležitosti Tomáš Prouza označil politiku Maďarska a Polska za chybnou, odmítl kritiku Merkelové a tézi o německé odpovědnosti za migrační krizi.
V této situaci bude asi Polsko usilovat o těsnou spolupráci s Maďarskem Viktora Orbána, který je kromě všeho ostatního prvním z politiků východní Evropy připraveným uznat vůdcovství Polska v tomto regionu, jak sám potvrdil.
Převzato z Fondsk.ru
***
Před žebrotou a vězením víza nezachrání
Anatolij Wasserman
6. října 2016
Zástupci zvolení do Nejvyšší rady Ukrajiny odmítli složit přísahu v řádném režimu, protože řídit ceremoniál měl nejstarší z nich, člen opozičního bloku Zvjagilskij. Tímto nepřijali pravomoci. Přesto téměř dva roky pracují jako plnohodnotní poslanci: přijímají zákony – nenávistné k lidem – jako je dekomunizace, jmenují ve smyslu práva nicotné pracovníky do ministerských funkcí, dávají jim příkazy….
Výbor pro otázky svobody slova a informační politiku nyní doporučil Nejvyšší radě požádat vládu o zrušení dohody s Ruskou federací o bezvízovém styku. Tak vida, občanům Ukrajiny je nebezpečné pobývat v Rusku: mohli by je polapit na ulici a strčit za katr, jako plukovníka ukrajinské vojenské rozvědky R. V. Suščenka, oficiálně vedeného jako novináře Ukrinformu.
Mírně se to dá vyjádřit tak, že snahy Rusa přesvědčit se, že Rus není, nesvědčí ani o zdravém rozumu, ani o střízlivé paměti. Důsledky zavedení víz mezi dvěma ruskými republikami jsou zřejmé. Očividně zhoubné pro obyčejné lidi. Už v mírových časech pracovalo mnoho ukrajinských občanů za hranicemi. Po rozvrácení říšského i sovětského dědictví se počet pracovních míst na Ukrajině soustavně snižoval. V Haliči už půldruhého století propracovávají metody, které mají udělat z Rusů nepřátele Rusů – za Juščenka bylo vydáno přes půl milionu hlasovacích lístků více, než bylo fyzicky přítomno voličů. Velký podíl místních mužů pracuje nelegálně v zahraničí. Při těchto volbách hlasovalo na východě Ukrajiny mnoho lidí pro Janukovyče. Pro ty, kteří pracovali v Rusku, byly vypraveny autobusy a vlaky, aby se voleb mohli zúčastnit. Z EU se do Haliče nic takového neorganizovalo, tam je pravidlem, že nelegálové musejí pracovat i o víkendech.
Dokud existuje bezvízový styk, je možno odjet i bez předem dojednaného pracovního místa. V RF není těžké získat povolení k práci, a to znatelně ulehčuje postavení gastarbeitera tam ve srovnání s jeho postavením v EU. V EU vydají víza jen při uvedení důvodu vycestování a každá země je vydává jen selektivně, především pro ty práce, které nechtějí nebo nemohou dělat místní. Zavedení vízového režimu s RF způsobí, že miliony Ukrajinců, kteří dnes v RF pracují, a jejich rodin zůstanou bez prostředků.
Někteří nezaměstnaní se budou obracet na země EU. Například ČR potřebuje 150 tisíc pracovníků. V pobaltském předměstí Rusi chybí několik profesí, třeba topiči a instalatéři. Mnoho práceschopných Ukrajinců pracuje v západním Polsku. Jenže jejich postavení i mzdy jsou o hodně horší než v RF. I pracovní trh je tam mnohem menší než v Rusku. Po zavedení vízové povinnosti s Ruskem se prudce zvýší počet nezaměstnaných na Ukrajině a klesne přísun cizí měny. Skok do chudoby je skokem do nebezpečných výbuchů.
Opravdu „poslanci“, kteří svrhli zákonnou vládu se sliby o ukončení mnohem menšího snižování životní úrovně nechápou nejprostší pravidla ekonomiky? Někteří se jistě nedokázali orientovat ani v tom, co bylo jasné. Ale většina účastníků kyjevského terorismu moc dobře věděla, na které straně je chleba namazaný máslem. Proč ničí ekonomiku země, které se zmocnili? Podle některých ekonomů je vláda trvalý bandita nucený škubat jedny a ty samé a starat se, aby i zítra bylo co nakrást. Spojené státy způsobily na Ukrajině oba státní převraty – v roce 2004 a v roce 2014 – v rámci snahy podřídit si Evropskou unii nejen politicky, ale i hospodářsky. První pokus – Transatlantickou zónu volného obchodu – zamítla EU v roce 2005 a USA se okamžitě přestaly o svoji ukrajinskou loutku zajímat. Její lidé mohli na prezidentských volbách v roce 2010 poklidně zlikvidovat následky převratu. Jednání o druhém pokusu – TTIP – budou ukončena v polovině roku 2017. Pro USA bude nevýhodné ztrácet reputaci podporou zjevných teroristů.
Ruská většina občanů Ukrajiny opět skoncuje s následky převratu, ač těžko tak poklidně jako předešle. A protože se ukázala zhoubnost odtrhávání Ukrajinců od ostatních Rusů, bude se muset Ukrajina nevyhnutelně spojovat s Ruskem. Nejdříve v podobě Eurasijské ekonomické unie. Za hospodářským sjednocením bude následovat i politické.
Kyjevští teroristé vědí, že jejich dny jsou sečteny. Podle příkladu jejich duchovních otců – německých nacistů – se pokoušejí za sebou zanechat spálenou zemi, aby se Rusové museli dlouho pachtit s její obnovou. V minulosti Ukrajinu osvobodili v létech 1943 až 1944 a obnovili do roku 1950. Doufejme, že to nyní bude probíhat podobně.
Nechť se teroristé izolují: ruské hranice jsou otevřené pro všechny Rusy.
Převzato z Izvestia.ru
https://russian.rt.com/article/325150-lavrov-v-osnove-politiki-ssha-ceichas-lezhit
V DLR oznámili, že na Donbas přijeli odstřelovači z USA
Подробнее на РБК:
http://www.rbc.ru/politics/09/10/2016/57fa54ca9a79472fd86bf4f8
z AK:
https://www.youtube.com/watch?v=rWAy94Wv1EA
To by ušáci dali Rusům skvělou příležitost posílat pravidelně do burgerlandu pár pindosů v plastových futrálech. Pokud možno veřejně.