Jakov Kedmi: USA se přemění na Japonsko

Ljubov Stěpušova, Sergej Valentinov

13. ledna 2017

Ještě před volbami předpověděl J. Kedmi vítězství Trumpa. O tom, co nově zvoleného prezidenta čeká v dohledné budoucnosti, pohovořila s analytikem Ljubov Stěpušova.

Tendence informačních prostředků, vlády a ústředí Demokratické strany ve Spojených státech neodpovídaly reálnému vývoji událostí. Tyto složky nechápaly, co se v zemi děje. Země nechtěla žít po staru a předchozí vláda  nedokázala žít nově. Kdyby nebylo špinavých metod Clintonových, probíhal by předvolební boj mezi Sandersem a Trumpem, starým židovským socialistou a stoprocentním Američanem – miliardářem. To se v Americe ještě nestalo. Avšak zafungoval byrokratický aparát a do voleb nešel Sanders, ale Clintonová, čímž byl Trump ve velmi výhodné pozici. Obecná nespokojenost se projevila vůči Clintonové, která měla pokračovat v Obamově politice. To si Američané nepřáli a hlasovali pro Trumpa.

Americká společnost se dostala do velmi vážné krize, charakteristické uvědoměním mladé generace, že ač vyrostli v bohatší Americe než jejich rodiče, mají i lepší vzdělání, ale přesto se jim nikdy nepodaří být stejně úspěšní jako jejich rodiče. Tato část hlasovala jak proti republikánům, tak proti demokratům.

Nově zvolený prezident řekl, že odmítá to, co je, a chce něco jiného. Clintonová by ponechala stávající, což nechtěli lidé v USA. V posledních dvaceti létech nastaly kolosální neúspěchy politiky amerických presidentů. Spojené státy se dostaly do konfliktu se svými vnitřními problémy a rovněž v zahraničí. Jejich politika zkrachovala všude – v Evropě, na Dálném východě, na Blízkém východě i v Jižní Americe. Ač se Američané příliš nezajímají o zahraniční politiku, přece to ovlivnilo veřejné mínění negativně. Američané řekli, že chtějí žít v jiné Americe.

Trump chce Ameriku vrátit do dřívějšího stavu, kdy byly základní druhy výroby ve Spojených státech a hromadění kapitálu také. Kvůli tomu se Amerika musí zříci role, kterou ve světě hraje dnes. Vzala si příliš velké sousto. Ohromné intelektuální a materiální bohatství bylo soustředěné v důsledku dvou světových válek, které zničily celý svět, ale USA obohatily. Tato země se rozvíjela ve skleníkových podmínkách, ale časy se změnily.

Současná americká politická hegemonie slouží americké ekonomice. Americké, většinou transkontinentální společnosti, mají své zisky mimo USA. Vrátit je do USA by znamenalo vybudovat jinou ekonomiku, jinak řečeno, změnit USA na Japonsko, které žije na svůj účet, ze své práce a vlastního rozvoje. Japonsko je však omezeno na své ostrovy.

Trumpův plán je vrátit USA do svých přirozených hranic. Posílí je to vnitřně a zároveň to omezí moc a zisky největších mezinárodních monopolů. Právě o to bude nejzávažnější zápas. Tento nyní zahajovaný proces znamená návrat USA do své přirozené velikosti a je to proces nezvratný.

Ačkoliv má Trump před sebou maximálně 8 let vládnutí, může za tuto dobu dosáhnout mnoho. Příkladem je, bez ohledu na detaily, období Hitlerovy vlády. Tento kancléř byl schopen za 6 let od roku 1933 z Německa udělat jednu z nejsilnějších zemí světa, s mocnou ekonomikou a silnou armádou.

Z druhé strany je příklad Sovětského svazu. V roce 1932 zde nebyla moderní armáda, průmyslová infrastruktura, s obtížemi zde dávali dohromady stav, který byl před revolucí a první světovou válkou. Od roku 1932 do roku 1941 udělala země takový skok, že mohla ustát těžkou válku.

Co vztahy USA a Ruska?

Američané neberou v potaz nikoho jiného než sobě rovné. I Trump se považuje za prvního z prvních. Až dosud Američané uzavírali veškeré dohody s Ruskem stejně jako třeba s Indiány a na Rusy se dívali jako na Rudochy sobě nerovné. Takové vztahy mají k celému světu a ty se silně zakořenily v amerických ekonomických, státních, politických a intelektuálních elitách. Je to druh rasismu: patřím do lepší společnosti, a proto mi náleží více práv a vám primitivnějším musím předepisovat, jak máte žít. Obama to řekl naplno: my stanovujeme pravidla, jimiž se svět musí řídit.

Postoj Trumpa tak ostrý a agresívní nebude. Ovšem pojem „rovnost“ je v rozporu s americkým systémem, s americkým chápáním. Pro něj je hlavní princip: „Dokaž, že jsi silnější!“ Avšak být „lepší“ a úspěšnější nedává nikomu právo určovat jiným lidem způsob jejich života. V Americe ale ano.

Čína a Rusko mají silnou ideologii. Čína nebude bojovat, ale bude do světa pronikat prostřednictvím ekonomiky, přičemž s těmi národy nebude splývat. V Rusku je ideologie pravoslavná. Vrací se sem křesťanství a panslavismus jako státní ideologie, která je silná a jejím základem je víra v duši jakožto prvotní, je o ni třeba pečovat a teprve potom přijdou materiální požitky.

Čína je civilizací, která není expanzívní, na rozdíl od západní civilizace. Číňané si nepřejí, aby západní barbaři ovlivňovali jejich společnost. Sami nikdy nechtěli dobývat cizí země. Jejich zásadou je od jiných národů získávat to, co potřebují,  mírovou cestou. K sobě je pouštět nechtějí. Zde je rozdíl mezi Číňany a Američany, kteří jsou přesvědčeni, že jen oni jsou ti praví a všichni ostatní jsou povinni uvažovat stejně jako oni. Číňané myslí jinak: „Jak vy žijete, je vaše věc. Hlavně aby vaše zájmy nepřekáželi našim a my abychom z vás mohli mít prospěch“.

V Rusku je to jinak. Rusko po všech katastrofách, které prožilo od doby Petra Velikého, hledá usilovně odpověď na otázku co jsou ruská civilizace a ruský národ. Ne co znamená být občanem Ruska, ale co znamená být součástí ruské civilizace. To, že se nad tím zamýšlejí a vkládají do toho nejlepší intelektuální síly, vypovídá o tom, že jsou ve společnosti zdravé síly. Jestliže se zamýšlet přestanou a začnou tvrdit, že je jim všechno jasné a všechno je dobré, potom končí rozvoj. To je velmi nebezpečné. Dokud to vře, dokud je pro lidi důležité chápat, kdo jsou a ne co jedí, chápat jaké mají hodnoty, jak se chovají jeden ke druhému, na jakém mravním základě se nacházejí, budou ve společnosti zdravé síly.

Dnešním hlavním problémem Ruska je určení toho, jaké má Rusko státní zájmy, jaké mají národy Ruska a celkově ruský národ národní zájmy. Zde ještě odpovědi nenašli a to je hlavní problém. Všechny ostatní jsou druhořadé. Hospodářské a politické jsou problémy tradiční, všechno jsou to buď nemoci růstu nebo přežitky minulosti. Jsou vždy a u všech.

Druhý problém je korupce. Ještě u dvou národů je korupce národním rysem. Je to Čína a Indie. Existuje další země, ve které žijí Číňané a Indové, je to Singapur a tady korupce není. Znamená to, že problémy z dřívější doby je možné překonat.

Třetí problém Ruska je nehospodárnost. To je důsledek nevolnictví. Když bylo nevolnictví nahrazeno státní mocí, nepodařilo se odstranit pocit „to není moje“. S tímto problémem se bude muset ruská společnost vyrovnat.

Převzato z Pravda.ru

***

Rusko se svojí bezpečností neobchoduje

Jurij Rubcov

17. ledna 2017¨

V rozhovoru pro The Times navrhl Trump Rusku obchod: Výměnou za zrušení sankcí „velmi významně“ snížit ruský jaderný arzenál.

Dmitrij Peskov v očekávání zájmu médií vyzval, aby se vyčkalo na inauguraci Trumpa a teprve potom se vyjádřit k oficiálním výzvám. Zatím se jedná jen o variantu. Přesto by si experti měli již nyní otázku „snížení“ vyjasnit.

Podstatou návrhu je vyměnit vojenskou bezpečnost Ruska, kterou zásadním způsobem zajišťují strategické jaderné síly (SJS), za ekonomické uvolnění po zrušení sankcí.

Je pravda, že svět je zavalen přebytkem jaderných zbraní (JZ). Ale pokud se hovoří konkrétně, je podstatnou otázkou, za jakých podmínek se snižují anebo budou snižovat jejich počty. Rusko si neudržuje svůj jaderný potenciál proto, že by chtělo být militaristickou velmocí. Takto představovat Rusko je lživé. Stačí porovnat vojenské rozpočty velkých států. Výzva Trumpa nebude nikdy akceptována, Rusko se svojí bezpečností nehodlá kšeftovat.

Prezident Putin na zasedání Rady bezpečnosti RF uvedl, že „důvod nátlaku na Rusko je pochopitelný, Rusko provádí nezávislou domácí i zahraniční politiku a neobchoduje se svou svrchovaností, ne všem se to líbí, ale jinak to být nemůže“.

Co přivedlo okruh kolem nového prezidenta USA k požadavku na snížení ruských JZ?  Že by Rusko snižovalo jaderný arzenál pomaleji než jiné země? Nikoliv. V porovnáním s obdobím vrcholící studené války se ruské strategické jaderné systémy snížily o 85 % a taktické JZ o tři čtvrtiny. Nyní se jaderné arzenály Ruska a USA nacházejí na úrovni konce padesátých a počátku šedesátých let. Žádná jiná země než Rusko a USA nemá pod stálou mezinárodní kontrolou snižování JZ. Je tomu právě naopak. V jaderném klubu jsou dosavadní a nově vstupující země a ty si své jaderné arzenály bez problému rozšiřují.

Že by Rusko neúměrně předčilo USA v množství JZ? Nikoliv. Údaje k 1. září 2015: RF 526 nasazených nosičů a 1628 bojových hlavic, USA 762 nosičů a 1538 bojových hlavic. proč je tedy požadavek na velmi výrazné snížení? Existuje přece dohoda o snížení útočných zbraní START-III, platná do roku 2021: počet nasazených strategických nosičů (mezikontinentální balistické rakety, ponorky a těžké bombardéry) na každé straně do 700 kusů a až 1550 jaderných hlavic na nich.

Jak to vypadá se sankcemi. Poslední zavedl Západ jako odpověď na připojení Krymu k Rusku a na ruskou podporu Donbasu, který odmítá žít v nacisticko-oligarchickém režimu Ukrajiny. Sankce potvrdil dne 16. ledna Biden při návštěvě Kyjeva. Prohlásil, že sankce musejí trvat, dokud Rusko nesplní své závazky z minských dohod.

Znamená nová nabídka zrušení sankcí za snížení JZ to, že Krym a minské dohody nejsou pro budoucí americkou administrativu atraktivní a bude tedy ochotna sankce zrušit? Byly zavedeny jako nástroj pro získávání ústupků RF v globálních otázkách a bude se v tomto směru pokračovat? Nebo Trump nevidí riziko v pokračování Obamových kroků, který v sankcích viděl prostředek na oslabování Ruska a sám si sedl do louže. Přitom se snažil za každou cenu donutit Moskvu k pokračování rozhovorů o omezování JZ. Podle odborníků v tom byly postranní úmysly: i relativní snížení počtu jaderných nosičů a jaderných hlavic by posílilo útočnou sílu amerických přesných nejaderných prostředků, srovnatelných v síle s jadernými, především dalekonosných řízených střel.

Rusko v této otázce odmítá obchod i jednostranné ústupky a navrhuje takové podmínky upevnění strategické stability, které povedou k bezpečnosti světového společenství jako celku i každé jednotlivé země, jaderné i nejaderné.

Hlavní z těchto podmínek:

Zúčastnit se odzbrojení. Všechny země vlastnící JZ budou odzbrojovat – bez výjimky. Dosud se ani jedna z ostatních zemí nesnažila zapojit do procesu snižování JZ podle dohody START-III. Jedná se především o Velkou Británii, Francii a Čínu.

Dodržovat dohodu START-III. Americká strana ignoruje vztah mezi strategickými útočnými a strategickými obrannými zbraněmi, který je dán v preambuli dohody. Naproti tomu se Američané snaží vytvořit globální systém PRO, který ohrožuje ruský potenciál jaderného odstrašování.

USA odmítají další kroky vedoucí k zásadní změně situace v oblasti strategické stability. Proto loni v říjnu pozastavilo Rusko plnění dohody s vládou USA o využití plutonia, nepotřebného pro cíle obrany. Prý z důvodu krize na Ukrajině zvyšuje USA v této zemi a v zemích Východní Evropy vojenskou přítomnost s vytvořením šesti nových středisek řízení vojsk: v Bulharsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku a Estonsku, s vysláním složek ozbrojených sil USA do Pobaltí a se zvýšením počtu letadel NATO tamtéž.

Za Obamy se USA všemožně vyhýbaly přijetí uvedených podmínek. Pokud nebude Trump chtít zůstat v jedné z nejdůležitějších otázek mezinárodní bezpečnosti jen chabým stínem svého předchůdce, měl by naslouchat hlasu Moskvy.

Převzato z Fondsk.ru

***

Na Balkáně může vzplanout nová válka: Západ provokuje Srbsko

19. ledna 2017

Vojenský politolog Alexandr Perendžijev poskytl rozhovor o situaci na Balkáně. Podle jeho názoru tam může dojít k nové válce.

Před několika dny se zhoršily vztahy mezi Srbskem a vládou Kosova. Albánci nepropustili vlak, který měl dojet do Mitrovice. V souvislosti s tím oznámila srbská vláda, že je připravena vyslat do Kosova vojsko, bude-li tam žijícím srbským občanům hrozit nebezpečí. Nejedná se jen o poměr mezi Srbskem a Kosovem, ale záležitost má širší dosah. Těsně před Novým rokem byla představena v Evropě struktura na způsob IS a ta se může objevit zejména na základně Kosovo. Je především nebezpečím pro Srbsko a Srby žijící v Kosovu, ale je nebezpečím i pro Evropu.

Dříve jednal oficiální Bělehrad podle Bruselu a Washingtonu správně. Srbsko mělo vstoupit do NATO a EU. Jenže Srbové se nechtěli přizpůsobit a tak od nich Západ oddělil Černou Horu. Ta se nyní může stát součástí NATO. Srbsko pokračuje ve spolupráci s Ruskem ve vojensko-technické i vojenské sféře. Probíhají společná rusko-srbská vojenská cvičení a Rusko pomáhá této zemi se zbraněmi, zdarma dodává letadla MiG i další výzbroj. Dává také najevo, že je připraveno Srbsku pomáhat. Na Západě to vyvolává nelibost. Mají strach, že pokud Rusko podpoří Srbsko, vyvstane znovu otázka Kosova. Srbsko ani Srbové žijící v Kosovu samostatné Kosovo neuznali.

Jelikož v Srbsku dost úspěšně pokračuje ničení bojovníků IS a spolu s tím se pomaloučku ničí nebo mění i organizační struktura IS, vznikly dvě podoby teroristické organizace. Je to převážně protičínský projekt IS pro Jihovýchodní Asii a druhý protisrbský kosovský, umístěný v Černé Hoře. Bylo směřováno i na Makedonii, kde mělo dojít k barevné revoluci, ale tam to nevyšlo.

Co se týká přesunu vojsk USA do Evropy, je jejich rozmístění kolem ruských hranic nebezpečím pro Rusko. Ovšem je možno je rychle přemístit na Balkán, tedy i do Srbska. Záminkou bude v tomto případě ochrana Srbska. To v Bělehradě určitě dobře chápou. Proto srbská vláda uvažuje, že není dobré sedět s rukama v klidu. Kosovo není podle ní samostatným státem. Za podmínek, kdy vyvstává otázka existence NATO a jednotné Evropské unie, Bělehrad chápe, že čekat na uklidňování ze Západu není k ničemu. Srbové dávno pochopili, že tady se nejedná v zájmu žádné země vstupující do EU nebo NATO, ale jen ve svém vlastním zájmu. Na Srby se nebere ohled.

Z těchto důvodů pojali Srbové ambiciózní záměry. Chtějí opět zemi sjednotit. O opětovném vytvoření svazové republiky mohou uvažovat, ale nikdy by to nebyla Jugoslávie v dřívější podobě.

Převzato z Warfiles.ru

***

Stín majdanu nad Amerikou: Soros vyhlásil Trumpovi válku

Valentin Katasonov

21. ledna 2017

Soros poskytl rozhovor agentuře Bloomberg a globální elita přijímá jeho výroky jako prognózu, ne-li dokonce jako program na příští rok.

Co bude s finančními trhy

Sorose provází pověst téměř hlavního experta na finanční trhy. Založil a vede hedgeový fond Soros Fund Management. V minulosti měl nějaké špatné propočty a finanční ztráty, ale těch nebylo mnoho. Loni se silně přepočítal. Ve svých rozhodnutích vycházel z toho, že zvítězí Clintonová. Myslel si, že pokud zvítězí Trump, budou finanční trhy dlouho rozvrácené. Jenže tady se netrefil. Druhý den po vítězství Trumpa skutečně kotace na amerických burzách prudce klesla, ale nato začala růst a její úroveň byla o 10 % vyšší než před volbami. Soros v důsledku svého špatného odhadu ztratil přibližně miliardu dolarů. Nicméně stále trvá na tom, že je růst burzovních kotací dočasný. V Davosu k tomu řekl: „Nejistota, která má piky, je nepřítelem dlouhodobých investic. … Nemyslím, že situace na akciových trzích bude zvláště příznivá. Nyní ještě investoři oslavují vítězství Trumpa, ale realismus se vrátí a zvítězí.“

Hrozby britské premiérce

Jednou z nejdůležitějších figur fóra byla Theresa Mayová, která zde oznámila pevný plán odchodu Británie z jednotného trhu, bez půltónů. Soros na to odpověděl ve svém interview, když předpověděl, že rozhodující a nekompromisní odchod Velké Británie z EU … zkrátí dobu Mayové v premiérském křesle. Z úst cynického miliardáře to vyznělo jako výhrůžka a vyhlášení války britským odpůrcům eurointegrace.

Odborníci předpokládají, že to, co vyhlásily 18. ledna dvě banky z londýnské City, koresponduje s výhrůžkami Sorose. Švýcarská UBS a britská HSBC téměř souběžně vyhlásily, že kvůli zahájenému odchodu Velké Británie z EU se připravují k převedení až tisíce pracovních míst ze svých londýnských ústředí do úřadoven v různých místech kontinentální Evropy. Jedná se o banky kontrolované Rothschildy.

Trump, Soros a finanční zlodějiny

Soros se v interview pustil i do Trumpa. V předvolební kampani mohutně agitoval pro Clintonovou, jejíž kampaň podpořil odhadem 25 miliony dolarů. V Davosu v nenávisti k Trumpovi překonal sám sebe. Popsal ho jako podvodníka, zloděje a potenciálního diktátora. Označení podvodník z úst spekulanta bylo k smíchu. Americké prověrky kandidátů v prezidentských volbách jsou patřičně důkladné. Kontroluje se dodržování zákonů především v oblasti podnikání. Oponenti Trumpa v této věci nedokázali proti němu předložit ani jediný důkaz.

V roce 2015 byl Soros medii vyhlášen podvodníkem roku. Daňová služba USA uvedla jeho daňové nedoplatky za mnoho let neplacení ve výši asi 7 miliard dolarů. Neplatil daně z plateb zákazníků a investoval je do vlastního fondu. Prostředky se tak vyhnuly daňovým povinnostem. Několik let byla skulina v zákoně. V roce 2008 vadnou normu Kongres zrušil a nařídil těm, kteří ji využili, zaplatit vše do roku 2017. Bloomberg odhadl, že na tomto podvodu získal Soros 13,3 miliardy USD. Jeden z daňových expertů podle daňových mechanismů propočetl, že miliardář bude muset vydat přibližně 6,7 miliard dolarů. Důvod být vzteklý tedy Soros má. Bloomberg uvádí, že krátce před změnami v americkém zákonodárství převedl aktiva do země daňových úniků – Irska.

Přímé výhrůžky novému prezidentu USA

Takové proslovy, jaké si dovoluje Soros, je těžké v historii posledního století najít. Každý americký prezident měl protivníky, ale byli skrytí. Nikdo z amerického establishmentu neriskoval tak drzé a urážlivé výpady na zákonně zvoleného prezidenta. Jestliže Soros takto prezidenta napadl, je si jist, že nad ním dokáže zvítězit. Avšak spíše než on, jsou si jisti jeho páni, kteří mu dovolili vyhlásit Trumpovi válku k jeho zničení, přinejmenším ke zničení politickému, možná i závažnějšímu. V minulosti USA je rovněž těžké najít prezidenta, na kterého by nebyly páchány atentáty, obvykle to končilo dobře, ale ne vždy. V posledních 150 letech byli zavražděni čtyři prezidenti. Po vraždě Kennedyho je půl století klid. Atentátů bylo mnoho, ale žádnému prezidentovi se nic nestalo. Bezpečnostní služby Bílého domu pracovaly profesionálněji a američtí prezidenti byli lépe řiditelní. Těmi, kteří se dají nazvat Páni peněz. Jsou to ti, kteří kontrolují Fed a jsou skuteční vládci Ameriky.

Plány organizování amerického majdanu

Spekulant umí manipulovat slovy a vydávat černé za bílé a naopak. Vykřikuje, že ústava a politické instituce USA jsou dostatečně silné a přitom je nyní ústava USA slabá jako nikdy před tím. Silní jsou jen páni peněz, kteří řídí osud Ameriky.

Soros dokáže bourat ústavy i politické instituce po celém světě. Organizuje barevné revoluce, platí „revolucionáře“ ze svého charitativního fondu, ty, kteří ve světě zvyšují chaos. Dosud byla Amerika „ostrovem stability a bezpečnosti“, „baštou demokracie a svobody“, „jistotou pro investice“. Nyní se zdá, že zde epocha stability končí. Soros se ujal role koordinátora bezprecedentní barevné revoluce v Novém světě.

Po vítězství Trumpa nastaly v Americe bouře, do nichž byly vtaženy statisíce, ne-li miliony lidí. Novináři poukázali na to, že na nich byl účasten Soros, který se před třemi léty aktivně účastnil i ukrajinského majdanu.

Prošetřováním sil, které rozdmychávají chaos a bouře, se v USA zabývají mnohé veřejné organizace bojující za obnovu ústavního pořádku. Mezi nimi je společnost Donald Trump for President. Do Facebooku vložili text: „Nedovolíme Sorosovi a kumpánům 1) zachvátit media, 2) rozdmychávat bouře, 3) svrhnout demokraticky zvolenou vládu podobně jako to Soros udělal na Ukrajině. Tato osoba dává ze svého fondu peníze pro organizaci MoveOn.org, která v různých městech Ameriky přímo na místě dává peníze aktivistům majdanů.“

V plánování nepokojů a v agitacích proti Trumpovi je účinná struktura s názvem Democracy Alliance , známá též jako Klub donorů uvnitř Demokratické strany USA. Financuje ji Soros a jeho společníci. Ti v polovině listopadu zorganizovali ve Washingtonu uzavřené setkání pro řešení dalšího boje  proti Trumpovi. Vystoupili tam vůdci odborů a liberální lobby a také vlivní demokratičtí politici. Podle toho, co ze setkání uniklo, přijali tam plán diskreditace a bojkotu činnosti Donalda Trumpa vedoucí k realizaci jeho programu Prvních sto dní.

Převzato z Fondsk.ru

***

Vzpomínka na Alexandrovce

Poslechněme si na památku Alexandrovců, kteří zahynuli při letecké katastrofě u Soči, píseň znamenité ruské hudební skladatelky Alexandry Pachmutovové v podání předního pěvce tohoto vynikajícího souboru Jevgenije Buločnikova. Odešel z tohoto světa v necelých třiceti letech. Podle svých kolegů, kteří v havarovaném letadle neletěli, měl rád život. Je velká a smutná ztráta Ženi i všech báječných Alexandrovců.

Na druhém videu doprovází soubor na klavír sama Alexandra Pachmutovová. V tomto roce bude mít 88  let.

Za povšimnutí stojí krásný text této Alexandrovské písně.

Na třetím videu zpívá Vadim Ananěv, který v letadle nebyl, měl dovolenou, narodil se mu syn, jak jsem se dočetla.

Nevím jestli sem nedávám moc videí, ale Montiho čardáš v podání Alexandrovců stojí za poslech.

https://www.youtube.com/watch?v=-N2SGYctH7c

https://www.youtube.com/watch?v=I0isGxvP3zY

https://www.youtube.com/watch?v=ZfPthAp2Dpg

https://www.youtube.com/watch?v=zFiKzD3AxcA