Irák se sbližuje s aliancí Íránu a Ruska

28. července 2017

Krach Islámského státu na Blízkém východě se stal nevyhnutelným. Bagdád se stále více připojuje ke koalici Íránu a Ruska. Členové koalice se informují o poznatcích z rozvědek podle dohody z roku 2015, bez vědomí USA. Irák pomohl Moskvě zajistit v sousední Sýrii ruskou vojenskou přítomnost tím, že umožnil ruským vojenským letadlům přelétat nad svým územím, když Bulharsko na příkaz Spojených států přelety vojenských letadel mířících na Blízký východ nepovolilo.

Íránská media informovala, že v minulých dnech podepsaly Írán a Irák dohodu o rozšíření vojenské spolupráce  v boji s terorismem a extrémismem. Tato dohoda jistě vyvolá nechuť ve Washingtonu. Státní informační agentura Íránu IRNA uvedla po podepsání dohody v Teheránu: „Rozšíření spolupráce a výměna zkušeností v boji s terorismem, extrémismem, ohledně bezpečnosti hranic, výuková, logistická, technická a vojenská podpora jsou některými z úkolů tohoto memoranda.“ Příští den řekl viceprezident Iráku Núri al-Máliki v Moskvě Lavrovovi o spokojenosti Bagdádu, že RF hraje v Iráku významnou roli.

Bagdád chce provádět vyváženou politiku ve spolupráci s Ruskem, aby nedocházelo k nepořádkům, jejichž důsledkem by byly cizí politické programy zanášené do země. Irácký představitel vysoce ocenil Rusko za odvrácení krachu v Sýrii. Vyjádřil znepokojení před možnou „novou etapou“ v Iráku po pádu IS. Irák se možná v důsledku „regionálních vměšování“ střetne s novými politickými událostmi. Přiznal, že je proti referendu o nezávislosti Kurdistánu, které se očekává na konci tohoto roku. Proti kurdské nezávislosti v Iráku dávno vystupuje Írán. Je nebezpečí, že by to podnítilo Kurdy v Íránu udělat totéž. Ministři obrany Íránu a Iráku podepsali memorandum ohledně bezpečnosti hranic, materiálně technického zabezpečení, boje s terorismem a informačního programu. Trump Írán obvinil z destabilizace Blízkého východu a z podpory teroristických skupin v regionu.

Spojené státy podpořily Irák v jeho boji proti IS, pomáhaje osvobodit Mosul, hlavní baštu teroristické skupiny v zemi. Mezitím se Bagdád stává stále více spojencem Teheránu. Írán a Rusko pomohly Asadovi, aby zůstal u vlády. Teherán a Moskva zajistily svoji vojenskou přítomnost v Sýrii s pomocí Iráku. Lavrov ocenil výměnu zpravodajských informací s Bagdádem. Rusko se několik dní před svojí kampaní v Sýrii v roce 2015 dohodlo s Irákem, Sýrií a Íránem, aniž by informovalo Obamu. Přijatá dohoda pomohla Rusku rozšířit svůj politický a vojenský vliv v syrském konfliktu. Ve Spojených státech paktu z tohoto období nepřikládali velký význam.

Převzato z Vestikavkaza.ru

***

„V Pobaltí nastala kritická situace, region může být místem boje“

Beseda s hlavním redaktorem časopisu Baltijskij mir Dmitrijem Kondrašovem

27. července 2017

Rusko nepovolilo vstup lotyšskému producentu Jurisi Millersovi, který před třemi léty vytvořil muzikál o nacistickém katovi Herbertu Cukursovi.

V poslední době pozorujeme změny při formování ruských „černých seznamů“ – jsou adekvátnější a vystihují realitu. Jakýkoliv stát může odmítnout jakémukoliv cizinci pobyt na svém území – s ohledem na bezpečnost. Vidíme, že roste počet obyvatel Ruska, kterým pobaltské státy zakazují vstup na své území. Tak i oni mohou očekávat analogická opatření.

Ideologický kolega Millerse Elmo Nyuganen chtěl kdysi natočit film o estonské legii Waffen SS, o jejím hrdinství v bojích s Rusy, ale nesehnal dostatek peněz. Co udělal? Zajel si vydělat peníze na ruskou divadelní scénu. Jeho postoje ruskému ministerstvu kultury nevadily, naopak s ním „plodně“ spolupracovalo. Otázka se nabízela: jak mohou podobná individua pobývat a pracovat v Rusku za peníze ruských daňových poplatníků? My jsme na to upozorňovali, ale nebyli jsme vyslyšeni. Dnes se situace zřejmě začala měnit k lepšímu.

Rusko dnes bedlivě sleduje situaci v okolních státech. Nejde o špionáž, sledují se otevřené zdroje. Muzikál o nacistickém katovi nemohl ujít pozornosti. To, že Millers nedostal povolení vstupu do Ruska, je zcela přirozené a zákonné. V Rusku je jedno dobré zařízení a v něm lidé, kteří znají litevsky, lotyšsky i estonsky. Dnes už nemohou všelijací machři lidem motat hlavy a říkat v ruštině jedno a ve svém jazyku něco jiného. Dnes se na to již přijde.

Nemohou se za to v Pobaltí mstít Rusům, kteří tam žijí?

Celkem vzato, čas od času vidíme snahu využít ruskojazyčné obyvatelstvo v roli živého štítu proti Rusku. Pokud bude tento „štít“ využit ke krytí mnohonárodnostních oddílů NATO, které se hromadí v Pobaltí, budeme jej muset považovat za rukojmí a k NATO se postavit jako k teroristické organizaci.

Aliance nedávno na videu vychválila „Lesní bratry“, kteří se „vyznamenali“ masovými vraždami civilistů v baltských zemích. Proč to dělají?

Pro případ války s Ruskem musí mít NATO nějaké morální a historické ospravedlnění před vlastními občany. Proto pracují na tom, aby pováleční bandité vypadali jako šlechetní bojovníci za svobodu. Je to ideologická příprava nové války s Ruskem.

Podle některých může být Pobaltí místem bojů. Souhlasíte?

Zcela souhlasím. V regionu se soustřeďuje kritická koncentrace ozbrojených sil. NATO zde vytváří své oddíly. Rusko musí reagovat a svá vojska rozmisťovat podél hranic. Rostou spory ohledně leteckého hlídkování u hranice, lodě brázdí moře podél cizích teritoriálních vod. Zde může snadno dojít ke konfliktu, třeba i náhodně, v důsledku nervozity. Může to vést až k použití zbraní hromadného ničení.

Ale vždy je ještě naděje na potlačení potenciálního střetu v zárodku?

Mírná deeskalace situace může nastat jen v případě demilitarizace regionu. Když NATO přizná, že od Ruska nic pobaltským státům nehrozí a odvelí svá vojska, dojde k normalizaci. Kdyby namísto potenciální války všichni spolupracovali – EU, NATO, Rusko a EAES – byl by klid. Jenže při dnešním vyostření protiruské hysterie je to prakticky nemožné. Doufejme, že situace do ozbrojeného střetu nedojde. Ale počítat se musí se vším.

Vypadá to tak, že vlády Litvy, Lotyšska a Estonska nevynechají ani jednu příležitost hodit blátem do „války slov“ Ruska a NATO. Kde je nějaký pud sebezáchovy?

V posledních deseti letech se u nich změnily elity. K veslu se dostali zástupci mladé generace, již nasměrované k západním standardům. Jak je to obvyklé, nemají velký rozhled, mají malou kompetentnost, neumějí plánovat. Žijí jen dneškem a podle hesla „po nás potopa“. Nehledí na dlouhodobé zájmy svých států – právě naopak. Jestliže voličům neprokáží nějaké úspěchy, užijí stále osvědčené staré způsoby získávání hlasů: strašení ruskou hrozbou, pohádky o krutých ruských okupantech. Nepřítel na prahu pro ně nic neznamená. Jaké může být zlepšování životní úrovně, když se musejí kupovat zbraně. Mocní se nebojí, počítají, že v případě nutnosti sbalí svých pět švestek a odstartují jinam. Stejně jako se to dělo dosud, utvoří exilovou vládu.

To nejsou v regionu lidé schopní změnit situaci k lepšímu?

Nevylučuji v Pobaltí zdravé síly. Neříkám, že jsou proruské, spíše mají rozumné myšlení a chtějí nad hlavou zachovat mírové nebe. Mohou být důležití, ale bohužel zatím nemají velký vliv. Navíc, být dnes v těchto zemích bojovníkem za mír není zcela bezpečné. Nejsi-li zastáncem ruské agrese, vystupuješ-li za odchod cizích vojáků, příslušníků NATO, můžeš být označen za neloajálního a mohou tě potkat nepříjemnosti. Odliv obyvatel odtud je dlouhodobý a neustává. Důvody jsou většinou ekonomické.

Jak dlouho podle vás bude pro region toto velké nebezpečí trvat?

Dnes nevidím perspektivu k vyřešení situace. Začalo období zostřování, po něm se musíme protáhnout „hrdlem láhve“, kdy po dobu tří až pěti let bude nebezpečí války velké. Jak to bude dále, není možno předpovědět. Bude to záležet na celkové mezinárodní situaci a na vývoji vztahů mezi USA a Ruskem. Důležitým faktorem bude vnitřní situace v EU – jak silná bude snaha vyhnout se rozpadu, zachovat demokracii a uchránit své území před válkou. Uvidíme.

Převzato z Eadaily.com

***

Válka sankcí: oko za oko?

Sergej Jastrebov

1. srpna 2017

Po nabytí účinnosti amerického zákona o sankcích ztratí ruské jednostranné snahy ujistit politickou elitu USA o bezperspektivnosti války sankcí význam. Namísto toho se vztah k Washingtonu musí opírat o skutečnost, že jednáme se zcela nepřátelským partnerem.

Reakce Moskvy nemůže být pouze symetrická, ale maximálně bolestivá pro celou washingtonskou elitu. Odvetné sankce musejí u nás podle možnosti vytvářet konkurenční přednosti, otevírat nové komerční možnosti ruského trhu a poskytovat politické dividendy partnerům Ruska v Evropě, v Asii i na Blízkém východě. Krom toho nesmí Rusko opakovat americké chyby a kontrasankce kodifikovat. Ruský prezident potřebuje zachovat úplnou volnost v manévrování a právo zavádět korekce do struktury opatření, pokud to bude v zájmu Ruska.

Vyhosťujeme špiony a škůdce

První dvě odvetná opatření:

• Do 1. září 2017 musí americká strana uvést do souladu počet zaměstnanců svého velvyslanectví v Moskvě, Petrohradu, Jekatěrinburgu a Vladivostoku s počtem zaměstnanců ruského velvyslanectví v USA. Znamená to snížení o 755 osob na americké straně, to je na celkový počet 455 osob. Washington tak velkou ránu neočekával;
• od 1. srpna má velvyslanectví USA zákaz užívat své sklady v Moskvě a chaty v Serebrjanom boru. Dnes ráno Američané své věci odtud již odvážejí.

Je to odpověď na to, co zavedla americká administrativa za porušení Vídeňské konvence z roku 1961 o diplomatických vztazích. Jelikož Američané porušují v podstatě celý systém dvoustranných vztahů na mezinárodní úrovni, bude účelné posoudit ještě varianty dalšího počtu personálu.

Obchodní a ekonomická sekce velvyslanectví USA se budovaly, aby se mohly účastnit dvoustranné obchodní a ekonomické spolupráce. Po přijetí zákona Magnitského v roce 2012 se jejich činnost soustředila na kontrolu dodržování amerického zákona o sankcích americkými společnostmi a jejich ruskými kontrahenty. Změna obou sekcí na nástroje protizákonných sankcí USA dává Rusku zákonný podklad k jejich současnému omezení až likvidaci.

V dohledné budoucnosti se nedají čekat časté návštěvy amerických senátorů a kongresmanů v Rusku, nebude tedy ani rozvoj dvoustranných vztahů. Chtělo by to posoudit pozastavení výměny parlamentních delegací zastavením kontaktů mezi zákonodárci obou zemí na mezinárodních fórech.

Zákon o protiruských sankcích předpokládá vytvoření fondu na obranu před ruským vlivem a přidělení 250 milionů USD v letech 2018 až 2019. Peníze z fondu nebudou smět dostat ruské právnické a fyzické osoby, i kdyby měly status cizího agenta v Rusku.

Na mezinárodním poli se vzepřeme

Musíme posoudit, co ze styků s USA poškodí je a co nás. Spojené státy mají politiku dvojích standardů. Chtějí tlačit na Pchjongjang a Teherán (to samé u Moskvy a Pekingu), aby zastavily své raketové jaderné programy, avšak u svých spojenců (Izrael, Pákistán, Indie) před tímtéž zavírají oči. Ovšem i Rusko má zájem na nerozšiřování jaderných programů.

Vypadá to, že je možno se tvrději postavit proti akcím USA – změn pro ně nevyhovujících režimů na Blízkém východě a v Severní Africe. Je také možno končit s podporou činnosti Ameriky a NATO v Afghánistánu. Za současné situace nemá smysl podporovat zdání práce rady Ruska a NATO a obnovovat rusko-americká jednání o strategických útočných zbraních. Ráznější odpověď (včetně nesymetrických opatření vojenského technického plánu) by si zasloužilo rozmisťování PRO v Evropě a v jihovýchodní Asii Washingtonem. Na druhou stranu je potřeba domáhat se dodržování zákazu raket středního a krátkého doletu, s důrazem na americké porušování dohody z roku 1987 o jejich likvidaci.

Vytěsňujeme „doláče“

Dvoustranný obchod USA a Ruska není velký – v roce 2016 jen 20,2 miliardy USD, objem přímých investic USA do ruské ekonomiky není vcelku žádný. Z USA do Ruska jde především zařízení pro těžbu ropy  a pro její zpracování. Pro ně se bude muset najít náhrada v Evropě. Tak se mohou upevňovat svazky s EU. Bude také vhodné aktivovat importní možnosti v Asii a v Jižní Americe. Pro těžbu nerostů má významné technologie Jihoafrická republika.

Pro řadu významných amerických společností patří ruský trh mezi předních deset. Proto stojí za to prostudovat varianty využívání komerčních struktur k tomu, aby byl americký politický establishment nucen svůj přístup k Rusku zrevidovat. Jde o vytlačení amerických korporací z trhu a jejich náhradu domácími podnikateli, nebo společnostmi ze třetích zemí. Velký americký byznys může mít významný vliv na Kongres.

Spojené státy silně závisí na dodávkách uranu z Ruska pro své jaderné elektrárny. Případné zastavení dodávek poškodí obě strany: USA těžko najde rychlou náhradu, ale i ruští výrobci budou mít potíže s nalezením jiných odběratelů. Podobně je na tom ruský export titanu, který pokrývá 50 % jeho spotřeby v USA. Další opatrnost vyžaduje dodávání ruských motorů RD-180 pro americké raketové nosiče a spolupráce na Mezinárodní kosmické stanici.

Odvetné sankce se mohou projevit v omezení oboustranného obchodu a v administrativním nátlaku na americké společnosti v Rusku, především ve farmaceutickém, spotřebitelském a IT odvětví. Je účelné zaměřit se na přímý dovoz americké produkce do Ruska (automobily vyšších tříd, nealkoholické nápoje, které konkurují vysoce kvalitním ruským atd.). Totéž platí pro americké značky  v oblasti stravování. Zákaz přímého importu může být efektivní pákou nátlaku i v obchodu s léčivy. V roce 2016 bylo do Ruska dodáno z USA farmaceutických výrobků za více než 500 milionů dolarů.

Hlavní americké korporace  v informačních a komunikačních technologiích nemají v Rusku mnoho významných investic. Většina z nich porušuje platné zákony. Vytěsněním amerických softwarových gigantů by mělo nastat urychleně a urychleně by též měly být zavedeny tuzemské programy.

Možnost odvety v ropném a plynárenském průmyslu, včetně ukončení smluv ohledně arktického šelfu, vyžaduje posouzení z mnoha stran. Především by tento krok zpomalil osvojení ruských ložisek a vedl by i ke ztrátě situace výhodné pro Rusko, kdy sankce USA poškozují americký ropný a plynový průmysl.

Odpověď na kodifikaci rusofobie a demontáž celého komplexu svazků mezi USA a Ruskem musí také zahrnovat finanční sféru. Řada odborníků navrhuje zbavit se značné části (obvykle 25 %) zlatých a devizových rezerv Ruska v amerických státních obligacích, de facto upustit od financování americké ekonomiky, včetně vojenských výdajů. Nemělo by se zapomenout ani na americké banky fungující v Rusku.

Neuškodit prostým lidem

Odvetná opatření musí být zaměřena proti oficiálním zástupcům USA, ale pokud možno neubližovat obyčejným občanům obou zemí. Ohledně svazků a kontaktů mezi lidmi v oblasti vědy, kultury, zdravotnictví a sociální sféry je potřeba být maximálně obezřetní a vyvážení.

Většina možných odvetných kroků bude nevyhnutelně dvojsečná, musí se zohlednit podmínky té které volby: způsobit americké straně větší škodu než ruské (relativně, nikoliv absolutně) a vymezit škody pro Rusko do státního sektoru. Stát musí na sebe vzít břemeno nežádoucích důsledků, pokud vzniknou.

Převzato z Pravda.ru