Svět ruskýma očima 475

 

Indie může odevzdat NATO tajemství S-400

Ljubov Stěpušova

4. října 2018

Při návštěvě Vladimira Putina v Indii se podepisuje kontrakt na dodávku ruských komplexů S-400. Avšak Indie zároveň získala komplex NATO od USA, který zajišťuje tajnou komunikaci. Jak budou tyto systémy sdruženy? Neznamená to, že v NATO budou mít poznatky o S-400?

Vrcholí bitva o Dillí

Přátelství Indie a Ruska má dlouhé trvání. Ve válce Indie s Pákistánem se Sovětský svaz postavil na stranu Indie. Tehdy tam dodával zbraně i potraviny. Brežněv poskytoval indické ministerské předsedkyni Indíře Gándhíové i přímou vojenskou pomoc: Lodě Tichooceánského loďstva připluly do Bengálského zálivu, aby se postavily silám 7. flotily USA, podporující Pákistán.

Po nástupu vlády Naréndry Módího vztahy s Ruskem neochably. Avšak za Obamy se USA rozhodly udělat si z Indie strategického partnera i přesto, že byl premiér pro ně dlouho nepřijatelný kvůli svému postoji ve státě Gudžárát (týkalo se muslimské komunity). Nyní se Módího vláda v USA považuje za nejdemokratičtější v Asii. Na Dillí se sází jako na hlavní protiváhu Číny. V roce 2001 zrušily USA omezení na dodávky svých zbraní Indii a nedávno byla podepsána dohoda o kompatibilitě prostředků komunikace a bezpečnosti (Communications Compatibility and Security Agreement COMCASA), podle níž může Indie nakupovat americké zařízení pro zajištění prostředků komunikace. Tato dohoda byla nejprve podepsána se členy NATO. Znamená to, že Indie je připuštěna k předním technologiím NATO. Tuto důvěru Indové hodlají porušit nákupem S-400. Washington neví, zda má za to na Indii uvalit sankce podle CAATSA (protiopatření proti nepřátelům Ameriky), nebo nemá. Samozřejmě, že se bojuje o spojenectví s Indií, nejbohatší rozvíjející se zemí světa, která může za vojenské kontrakty i přípravy platit miliardy dolarů.

Indie nebude hrát na „nulovou možnost“

Taťjana Šaumanová, vedoucí Centra indických studií Ruské akademie věd, je přesvědčena, že tento boj musí vyhrát Indie, která má pragmatickou a praktickou politiku. Má tradiční svazky dříve se Sovětským svazem a nyní s Ruskem, ale i s USA, kde žije kolem dvou milionů Indů. Z hlediska peněz je to významná diaspora.

Taťjana Šaumanová předpokládá, že Indie nebude hrát na „nulovou možnost“, to znamená buď s nimi nebo s námi. To nikdy nebude. Obchod s S-400 i s Kamovy bude. Bude se pokračovat v oblasti železničního stavitelství, ve společných kosmických výzkumech a během letoška musí Indie dostat 4,2 miliardy na stavbu 5. a 6. bloku jaderné elektrárny Kudankulam.

Američané udělají mnohé výjimky ze sankcí. Indie je rovněž v zájmu Ruska, obzvláště za podmínek izolování Západem.

Uvěřili jsme Indii na dané slovo?

Portál The Print píše, že je Indie připravena k podpisu dohody na S-400 za 5,43 miliard dolarů. Dohoda byla schválena poté, co Indie potvrdila Rusům, že COMCASSA není pro ni vrcholnou dohodou a že se týká jen zařízení kupovaného v USA. Vládní zdroj novin řekl: „Pakt (COMCASSA) je jen platforma a k ničemu nás nezavazuje.. Víme jak udržovat rovnováhu.“ Noviny informují, že Indie chce koupit nejméně 60 vrtulníků Kamov 226T s další výrobou v Indii a 4 fregaty projektu 11356 (Burevěstnik), odhadováno na 2,2 miliardy dolarů. Dvě mají být kompletně postaveny  ruskou loděnicí Jantar a další dvě v Indii s ruskou pomocí. Tento kontrakt dosud Indie nepodepsala, protože si chce být jista s dodávkami nových motorů. Rusko chce zaměnit ukrajinské motory za vlastní ruské.

Čtvrtý kontrakt je společná výroba útočných pušek AK-103. Indická armáda je ohodnotila kladně. Mezi ostatními opatřeními navrhlo Rusko Indii uzavřít kontrakty v jiné měně než je americký dolar, aby se obešly možné sankce.

Převzato z Pravda.ru

***

Rozdíly mezi národy: Proč Washington klade OSN vinu za překážky pro svoji humanitární činnost v Sýrii

Marta Litvinova<

9. října 2018

Překážky v poskytování humanitární pomoci USA Sýrii mají spočívat v tom, že OSN uznala syrskou vládu v čele s Bašarem Asadem. Je to uvedeno v dokumentu generálního inspektora ministerstva zahraničí USA. Podle tohoto dokumentu převedl Washington od roku 2011 přes 8,6 miliard dolarů na realizaci takzvaných humanitárních programů v Sýrii a ještě 900 milionů dolarů bylo utraceno na „stabilizaci a neletální prostředky“. Příjemci těchto peněz však nejsou uvedeni. Ještě před tím Trump otevřeně přiznal, že Amerika obnovu republiky platit nebude. Washington považuje za humanitární pomoc přípravu aktivistů loajálních k USA a politických elit složených z extrémistů.

V dokumentu generálního inspektora ministra zahraničí USA stojí: „Protože OSN nadále uznává syrský režim, je mandát organizace omezen činností schválenou vládou příjemce. Protože OSN nemá partnery  k plnění stabilizačních aktivit, musí Úřad pro záležitosti Blízkého východu přijímat za partnery k realizaci především nevládní organizace.“ Jakápak nespolupráce s „přijímací zemí“, když sama americká vláda odmítá dialog se syrským prezidentem! Washington odmítl uznat výsledek voleb v SAR v roce 2014, když Bašar Asad získal 89 % hlasů. V dokumentu se také říká: „Existují vnější omezení, mezi nimi regionální politické problémy, zvláště politické zřízení, politické a justiční omezení na varianty využití převedených prostředků a rovněž problém ze strany OSN nebo příjemce realizovat stabilizační program.“

Našli vhodného partnera

Namísto s oficiální vládou Sýrie spolupracují se syrskou umírněnou opozicí, která se naoko účastní humanitárních projektů. Podle politologa Mirzojana nemá politika USA v SAR žádná pravidla. Přitom je Asad podle mezinárodního práva hlavou státu. Podle svých vlastních slov pracují USA pro obnovu Sýrie, ale podle ostatní příčetné světové společnosti pracují na tom, aby upevnili pozice Asadových odpůrců a realizovali v této zemi své vlastní zájmy.

Nesmyslná pomoc

Stabilizační programy USA v Sýrii zahrnují, kromě jiného, i „úsilí o vytvoření občanské společnosti a přístup k mechanismům urovnání sporů“. Za realizaci těchto projektů odpovídá několik útvarů ministra zahraničí USA: Úřad pro blízký východ, Úřad pro otázky demokracie, lidských práv a pracovních vztahů a Úřad pro vojensko-politické otázky. Za „stabilizaci Sýrie“ tedy odpovídá vládní Agentura USA pro mezinárodní rozvoj (USAID). Letos dostala Agentura ministerstva zahraničí , která se zabývá „stabilizací“ v Sýrii, přes 70 milionů dolarů. Úřad pro Blízký východ, který zajímá především nevládní organizace, zahrnuje projekty státního řízení a „podporu občanské společnosti v Sýrii“. Jaké jsou priority Washingtonu naznačují výdaje: práce médií přijde USA na 17 milionů dolarů. Na vzdělávání měly být vynaloženy 3 miliony dolarů, ale tyto prostředky nebudou.

Letos v srpnu označil Trump peníze USA na obnovu Sýrie za zbytečné a řekl, že Washington s těmito výdaji končí. Mělo jít o 230 milionů dolarů. Mají si to převzít Saúdská Arábie a další bohaté země Blízkého východu. Prezident USA napsal, že „chce rozvíjet USA, své ozbrojené síly a země, které USA pomáhají“.<

Profesor Moskevské státní univerzity Andrej Manojlo řekl, co chtějí USA skutečně dosáhnout s pomocí takzvaných stabilizačních programů. „Nechtějí stabilizovat situaci v Sýrii. Jsou kategoricky proti tomu, aby se za americké peníze obnovovala její ekonomika, aby se stavěly domy a školy. To chtějí naložit na bedra jiných zemí, které situaci urovnávají, na Rusko, případně na Írán. Pod stabilizačním programem rozumějí přípravu aktivistů a představitelů politické elity loajálních k USA. Podobné programy probíhaly na Ukrajině a v Gruzii.“

Podle profesora mohou být prostředky určené ke stabilizaci využity k „legalizaci pohlavárů militantů.“ Profesor dále řekl: „Je docela možné, že bývalí bojovníci mohou být vyškoleni za tyto peníze na budoucí aktivisty SAR. Přijímají je podle loajality k americké vládě. Kterýkoliv extrémista či terorista si může oholit vousy a klidně se z Džabhát an-Núsry  zapsat mezi aktivisty, zlegalizovat se a začít žít jako představitel nové politické síly Sýrie.“ Podpora nové „umírněné opozice“ Spojenými státy umožnila v počátku konfliktu radikálům upevnit své postavení.

Alexandr Manojlo uvádí: „Zpočátku se situace vyvíjela podle scénáře barevných revolucí. Jenže Američané začali v Sýrii spěchat, neměli moc času. Proto se rozhodli k přímému útoku militantů z opozice, bylo to mnohem levnější a jednodušší než barevné revoluce. Jejich zásluhou se ozbrojená opozice zformovala jako reálná síla.“

Stabilizace z rukou Bílých příleb

Pro údajnou stabilizaci daly USA prostředky skandální skupině Bílé přílby. Ta dostala z USAID 6,6 milionů dolarů z fondu stabilizace. Damašek aktivity USA odsoudil: „Daná organizace je hlavním nástrojem Džabhát an-Núsry, která zabila velký počet ničím se neprovinivších Syřanů.“ I v Rusku nejednou poukazovali na to, že jsou Bílé přílby lživá humanitární organizace, která funguje v zájmu bojovníků a organizuje provokace, včetně inscenovaných chemických útoků.

Ještě před tím řekla Maria Zacharová: „Moc dobře chápu, proč Syřané, jak oficiální osobnosti, tak prostí občané nazývají Bílé přílby i všechny, kteří s nimi kolaborují, zločinci. Bílé přílby se samy nazvaly humanitárními, ale organizovaly provokace a zločiny. Je to dokázáno.“ Diplomatka upozornila, že Rusko nejednou doložilo fakta o tom, co Bílé přílby skutečně dělají.

Převzato z RT.com

***

Moskva Libyi nikomu nepředá

Ljubov Stěpušova

10. října 2018

Při zápolení s Francií o ropu a o vliv v Libyi rozehrává Moskva ve prospěch Itálie její kartu. Londýn mezi tím přemýšlí, jak zastavit Putina.

Francie a Itálie v zápase o ropu Libye

Italská vláda pozvala Vladimira Putina na konferenci o Libyi v Palermu ve dnech 12. a 13. listopadu. Ministr zahraničí Itálie Enzo Moavero-Milanez hodlá zorganizovat konferenci v co nejširším formátu s účastí Libyjců a zástupců zemí regionu – členů RB OSN.

Na konferenci má být schváleno konkrétní datum voleb v Libyi, ale především se mají „projednat etapy tohoto cíle“. Italský Lettera 43 píše, že Putin pomůže Itálii vyhrát partii v Libyi proti Francii. Paralelně s Římem zápolí o vliv a  především o ropu také Paříž. Koncem května uspořádal Macron summit s hlavními libyjskými vůdci, šéfem Přechodné národní rady v Tripolisu Faizem Sarrádžem a šéfem vlády v Tobruku, velitelem Libyjské národní armády, polním maršálem Chalífem Haftárem. Ti údajně souhlasili s uspořádáním voleb dne 10. prosince.

Italové pochopili, že pokud má Macron vliv na Tripolis a Tobruk, potom italský premiér Conte jej nemá nikde. Zato Rusko může s Francií zabojovat o vliv na oba libyjské vůdce. Moavero požádal Lavrova, aby zajistil přítomnost generála Haftára na konferenci v Palermu. Lettera 43 píše: „Před několika dny se ministr zahraničí Lavrov postavil v RB OSN na stranu Itálie s oznámením, že by byl proti termínu voleb v Libyi 10. prosince za každou cenu“. Je ale výhodné pro Rusko postavit se na stranu kohokoliv kvůli legitimní volbě vlády v Libyi?

Putin sází na Haftára, ale nezapomíná ani na Sarrádže

Ředitel Centra pro Blízký východ a Střední Asii Semjon Bagdasarov říká: „Dnes existuje snaha o vyčistění Tripolisu silami Tobruku. My i Sjednocené arabské emiráty podporujeme Tobruk. Nakonec se Itálie, která silně závisí na libyjské ropě, rozhodla s námi spřátelit k řešení otázek vlády v Tobruku.“ V Libyi jsou dvě vlády – v Tobruku, na území Egypta s hlavními vojenskými silami, a v Tripolisu, kde se usídlili Muslimští bratří.

Bagdasarov říká, že Rusko má v Libyi zájem na ropě a stabilitě, což by přineslo Moskvě nové ropné smlouvy, ztracené ve své době známými soudruhy v důsledku připojení k sankcím RB OSN. Ztracené miliardy se mohou vrátit a jak je vidět, otázka se řeší. Aby nezůstali pozadu za příštím dělením Libye, ožili Angličané. Britský bulvár The Sun píše s odkazem na zdroje, že prý chce Rusko vyslat do Libye vojsko, aby „vzalo pod svoji kontrolu“ největší nezákonnou migraci do EU. Uvádí: „Pokud Moskva převezme dohled nad pobřežím země, může nastat nová vlna migrace přes Středozemní moře.“ Jenomže taková zpráva už evropské politiky neděsí, nota bene od odcházející Británie. I Brusel stále více ztrácí kontrolu nad národními vládami.

Volby může vyhrát ten, kdo drží reálnou moc, tedy generál Haftár, mající pod palcem ropnou provincii Kyrenajku. Je to člověk z gardy Muammara Kaddáfího, Sarrádž je chráněnec OSN. Haftár pravidelně navštěvuje Kreml a je pod ochranou Kadyrova. Pokud bude vládnout Libyi on, vrátí se Rusku po smrti Kaddáfího ztracené 4 miliardy dolarů ve formě vojenských a ropných smluv. Možná se i ztrojnásobí.

Síla Ruska spočívá v tom, že se Moskva po úspěchu vyjednávání v Sýrii stala novým rozhodčím na Blízkém východu. Hlavní rozdíl od přístupu USA je v tom, že Putin neužívá metou policajta, ale usmiřovatele. Vešlo ve známost, že Tripolis koupí milion tun pšenice z Ruska za celkovou cenu 700 milionů dolarů. Sarrádž ví, že jej Kreml nenechá roztrhat Haftárem, ale bude se s ním chtít domluvit.

Je velmi důležité, aby takové úspěchy daly brzy výsledky i na jiných frontách, například na frontě ukrajinské.

Převzato z Pravda.ru

***

Zkušenost je: Soros uspořádá barevnou revoluci v USA

Ljubov Stěpušova

11. října 2018

Do voleb do Kongresu v USA zůstává necelý měsíc. Demokraté nedokázali zabránit jmenování soudce Bretta Kavanaugha  do Nejvyššího soudu. Je to situace podobná krachu v prezidentské kampani. K jakému kroku přistoupí „sorosovci“, aby vykopli nenáviděného Trumpa?<

Jejich charakter…

Nejvyšší soud má důležité pravomoci, může zrušit výnosy prezidenta a pozastavovat federální zákony. Trumpem určený soudce Nejvyššího soudu Kavanaugh byl obviněn  ze sexuálního nátlaku a násilí, prý učiněného v opilosti. Svědčily proti němu ženy ve věci staré přes 30 let. Takový je obvyklý způsob politického boje. Avšak soudce vyhrál slyšení před Kongresem svojí upřímností a byl schválen Senátem v poměru 50 : 48.

Nečisté politické představení, kdy se zlomyslně pošklebovali nejen soudci, ale i jeho rodině, vedlo k tomu, že občané uvažují, zda demokraty volit. 52 % občanů považuje honbu na Kavanaugha za politicky motivovanou. Republikáni se sjednotili ve vztahu k Trumpovi.

Někoho stejně zabijí. Peníze na to dal Soros

Senátor Rend Paul uvedl: „Mám skutečně obavu, že někoho zabijí  ti, kteří o tom mluví … musí vědět, že nesou odpovědnost, až dojde k násilí.“ Před nedávnem senátora sledovali aktivisté hnutí Anti-Kavanaugh na Reaganově národním letišti ve Washingtonu a nebylo to poprvé. Možná proto, že se senátor nebojí navštěvovat Rusko a mluvit o něm příznivě.

Při Kavanaughově přísaze dne 6. října zorganizovali demonstranti protesty kolem budovy Nejvyššího soudu a pokusili se dostat dovnitř. Bylo zadrženo asi 300 lidí. V úterý 9. října dal Trumo do Twitteru informaci, že někteří tak řádili proto, že jim nezaplatili za předešlé výtržnosti.

Fox News napsaly, že protestující jsou napojeni na mistra barevných revolucí Sorose, který na podporu protestů v USA obětuje miliony dolarů přes nekomerční organizace, například přes Centrum národní demokracie.

Ani tam není do barevné revoluce daleko

Prohraná kampaň demokratů znamená, že nedokáží dosáhnout většinu v Senátu a ve Sněmovně Reprezentantů dne 6. října a s myšlenkou na impeachment Trumpa se mohou rozloučit. K tomu si ještě sotva udrží 25 míst v Senátu. Republikáni vedou v Arizoně, Tennessee a v Severní Dakotě, Missouri, v Montaně a na Floridě. V New Jersey a v Pensylvánii byli demokraté donedávna přesvědčeni o svém vítězství. Je pravděpodobné, že nebudou mít takový počet hlasů, aby dostali pod svou kontrolu alespoň jednu ze dvou kongresových komor. Je možné se jen dohadovat o zoufalých krocích na způsob masových protestů a nepokojů.

Thomas Friedman v New York Times varuje, že „občanská válka v Americe“ může přijít, jestliže nedokážeme najít cestu z politického tribalismu a kulturního rozkladu, což budoucnosti Ameriky hrozí“. Autor porovnává současnou krizi s jiným špatným obdobím pro USA – vietnamskou válkou. Píše: „V té době byly tři ohromné síly, které nás držely pohromadě a které dnes nejsou: rostoucí střední třída, studená válka a zdravě smýšlející Republikánská strana.“

Názor experta

Doktor historických věd Jurij Rogulev uvedl, že „v prvních průběžných volbách po volbách prezidentských si opoziční strana obvykle nasadí brýle. Proto mají demokraté příležitost své postavení zlepšit. Ovšem je těžké říci, zda budou mít ve Sněmovně reprezentantů většinu a zda se vyrovnají republikánům ve Sněmovně.“ Na hlasování může mít vliv i počasí. Při špatném může být horší volební účast. To by hrálo do ruky republikánům, kteří mají disciplinovanější voliče.

Rogulev svoji úvahu uzavřel: „I když si republikáni zachovají svoji většinu v obou komorách, nemusí to Trump mít lehčí. Mnozí republikánští senátoři hlasovali proti změně Obamova systému zdravotnictví (např. McCain), ač měli změnu ve svém programu. Pokud demokraté vytlačí republikány, ani to nebude pro Trumpa tragédií, podobně na tom byli i jiní američtí prezidenti a nakonec našli s opozicí společný jazyk. Vzhledem k Rusku se stejně nic nezmění, nepřátelství se dokonce přitvrdí, ale jakým způsobem, to si nedovedu představit.“

Převzato z Pravda.ru

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Platby

Líbil se vám článek?
Přispějte, prosím, redakci OM na č. ú. 2900618307/2010, nebo přes následující QR kódy.

QR platba 50 Kč

QR platba 50 Kč

QR platba 100 Kč

QR platba 100 Kč

Odebírat
Upozornit na
7 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Martin (už bez taky m)
16. 10. 2018 1:45

Tak na tohle se prosím určitě podívejte.
Na celé…
A pak že „propaganda Kremlu“…
Kulové – a nejen od 18 minuty…
Vlastenectví, rozvoj státu jako lidského společenství, vzory, kádrová a týmová práce pro rozvoj lidského kapitálu – lidského potenciálu země. Nikoliv vysávání „lidských zdrojů“, ale příprava na lepší kvalitu života širokých vrstev lidí skutečně aktivních, pracovitých, plných zájmu o život nejen svůj, ale hlavně zdravý rozvoj celé země…
Москва. Кремль. Путин. От 15.10.18
https://www.youtube.com/watch?v=bKJRDMCR-Ns

Irena
16. 10. 2018 10:09

Tereza Spencerová prý končí v Literárních novinách. https://www.hlavnespravy.sk/novinarka-spencerova-konci-v-literarnich-novinach-ministerstvo-kultury-odmietlo-portal-podporit-vraj-ich-plati-putin/1552130 Tereza Spencerová, ktorá pravidelne prinášala analýzy aktuálneho diania na stránkach Literárnich novin odchádza z tejto redakcie. Nedávno šéfredaktor portálu priznal, že sa neúspešne uchádzali o grant, pričom dôvodom neudelenia dotácie vraj bol proruský podtón článkov. Svoj odchod ohlásila na sociálnej sieti Facebook. K odchodu Spencerovej sa vyjadrila aj výkonná riaditeľka vydavateľa periodika Jana Pavlová. Podľa vyjadrenie vydavateľa Tereza Spencerová odišla z vlastnej vôle. “Terezu sme nevyhodili, odchádza z vlastného rozhodnutia. Vydavateľ, môj muž, ju celou dobou, čo noviny vlastní, bránil proti všetkým útokom zvonka.” uviedla Pavlová “Dostali sa ku mne zákulisné informácie,… Číst vice »

orinoko
16. 10. 2018 14:23

No prosím, a zase Putin.
Presto všechno mám pocit, ze on sam chce, anebo okolnosti tomu nahráváji… pomalu míří do pozadí.
Je to špatně? Nikoli. Prichází přirozená obměna. Čím vice je poklidná, tím vice je prutokova.Bez ohledu, co bude následně, Putin Rusku vtiskl pečeť, která je těžce pluralitní. Ale zároveň nebude antagonisticka.
Nevím, jestli Sýrii ted vyhrává nad Putinem Sojgu, ale takový je život. Stalo se vám někdy v životě, ze jste těžce váhali, ale přišel kamos, rozetnul gordický uzel, a všem se ulevilo? Tedy všem ne. Prasatům určité ne.

orinoko
16. 10. 2018 14:41

Kurvaaa, já už se zase pobliju.
Emericti soudruzi poslali velmi silnou message, takto zprávu, saudskym uterkam, které , jak jinak, poslali ještě silnější message emerickym soudruhum.
Bliju… Eine Grosse katastrophe.
Bejcak, řezat a řezat.
Vážení a míli, ocitli jsme se v Babylonské věží. Nikoli jiné jazyky, ale jazykové zmatení, odpodstatneni pojmu, jazykový ústní katar, nelogisma, lzipojmy, a debilita na vrcholu politiky …
Ted už jen Sodo…mie.

Martin (už bez taky m)
18. 10. 2018 18:35

J. Kedmi k otázkám vztahů RF a Izraele v Sýrii na základě současné situace po zásadní chybě Izraele s Il-20… Odmítá přímý střet Izraele s RF, a opakovaně kritizuje zásadní chybu Izraele v případu. Upozorňuje na vznik „zónované celosyrské“ PVO, která výrazně zkomplikuje jakýkoliv další zásah Izraele či Západu, USA v Sýrii… Vztahy Kurdů s USA: vyjadřuje názor, že Kurdové se raději domluví s Damaškem, a Turci také raději s Damaškem – nežli s kýmkoliv jiným… Bez RF bez možnosti jakékoliv trvalejší dohody… Připouští možnost RF vytvářet „lepší pracovní podmínky“ pro zlepšení vztahů Izraele s Íránem. Kritika hloupého postupu Netanjahua… Číst vice »

Martin (už bez taky m)
18. 10. 2018 18:52

Koncové plenární zasedání „Valdajského klubu“ s vystoupením, odpověďmi V.V. Putina.
Dlouhé, ale rozhodně se vyplatí shlédnout.
Пленарная сессия «Мир, в котором мы будем жить» с участием Путина — LIVE
https://www.youtube.com/watch?v=UDVGE3I8Oyw

Martin (už bez taky m)
20. 10. 2018 13:13

Velmi přesné, objektivní a pěkné. Upřímné.
Doporučuji.
Na víceméně zavádějící titulek neberte zřetel.
Я.Кедми: Должен ли Путин опасаться Шойгу?
https://www.youtube.com/watch?v=I6u6sfNhm4I