Lotyšsko neví, za jaké peníze teď bude žít

Ljubov Stěpušova

14. prosince 2019

Po odchodu ze Sovětského svazu mělo Lotyšsko v úmyslu vydělávat na bankovních operacích a tranzitu. Oba sektory krachují a Riga nyní neví za jaké peníze bude žít.

Spojené státy zavřely lotyšské banky

Průmysl je zničený, zemědělství stagnuje na kvótách EU a je pod ruskými sankcemi. Přes 20 let se budoval finanční sektor a nyní jej během necelých dvou let rozbily USA.

Ještě v roce 2017 pracovalo v zemi 16 místních bank a 10 filiálek zahraničních. To zajišťovalo práci přibližně deseti tisícům lidí a ještě 22,5 tisíce osob pracovalo ve vedlejších strukturách. Bankovní sektor přispíval do HDP až 4,5 procenty – třikrát více než zemědělství a dvakrát víc než obor IT.

Ovšem spojenci Lotyšska, Američané v osobě ministra financí USA rychle odhalili, že deset ze šestnácti místních bank poskytovalo obsluhu fiktivním společnostem podezřelým z placení nebo legalizace šedého a dokonce i kriminálního kapitálu. Za urychlení transakcí (i během jednoho dne) dostávaly své dobré odměny. K těmto platbám dopomáhal nejen ruský byznys, ale i společnosti mnohých zemí SNS a ECB to nijak nevzrušovalo. V dubnu 2017 ukončila ECB službu dolarových převodů všech lotyšských bank, neboť na ně USA uvalily sankce za praní špinavých peněz jejich prostřednictvím. V únoru letošního roku zakázal americký ministr financí všem svým finančním institucím otevírat a vést korespondenční účty s druhou největší lotyšskou bankou ABLV Bank. Ta se potom sama zlikvidovala. Kromě uvedených obvinění byla banka uznána „odpovědnou za účast při nákupu nebo vývozu balistických raket pro Severní Koreu“.

Po nějaké době byl v Rize zatčen Ilmar Rimševič, šéf banky Lotyšska za vydírání a přijetí úplatku 100 tisíc eur. V mediích se objevila zpráva o vymáhání úplatku od akcionářů Norvik banky jakýmsi „úředníkem ve finančním sektoru země.“

Američtí přátelé přitvrdili v nátlaku a lotyšské banky uzavřely 35 % vkladů v bankovním sektoru a navíc i to co se týkalo údajných fiktivních společností. Bankéř Rungainis předpověděl, že takto zůstanou v Lotyšsku 3 až 4 fungující banky.

Rusko uzavřelo lotyšský tranzit

Bývalý lotyšský ministr informací Matess uvedl: „Myslím, že za současného stavu, rétoriky a jednání (ve vztahu k Rusku) uvidíme jen snižování tranzitu. Teoreticky je možné všechno, ale prakticky vidíme pro nejbližší roky jen zhoršování situace.“ Řekl: „Jak jsme uzavřeli bankovní sektor, uzavřeme i tranzit.“ A dodal: „Nevidím, že by vláda něco navrhla. Namísto toho odtrháváme celá města , jako je Ventspils. Považuji to za velmi špatné. Upozorňuji, že se přístav Ventspils dostal pod sankce téhož ministra financí USA prostřednictvím jeho správce Lembergse. Sankce na něj byly vloženy podle zákona Magnitského namířeného proti oligarchům, kteří stojí  ‘proti klíčovému evropskému spojenci’“ (patrně je to Lotyšsko).

Podle amerického úřadu si Lembergs „přivlastnil státní aktiva“, fungoval ve „vyvlastnění státních aktiv pro své zájmy“ a činil se „ve věcech spojených s úplatkářstvím“. Sankce stanovují, že ve lhůtě 30 dní musí všechny organizace zastavit práci s vedením přístavu Ventspils. Lembergs podal demisi, ale Lotyšsko musí označit společnosti a podniky, které s ním mohou být propojeny, aby práce s ním skončila. Jejich účty budou ukončeny

Matiss záležitost uzavřel: „Lotyšsko nemá hranice s Čínou, Kazachstánem ani s Uzbekistánem, kde se také dá nakládat. Nevidím žádnou možnost, jak nahradit ztracený tranzit. Když jsme toto ukončili, uzavíráme celé odvětví země, jímž je tranzit. Vše končí.“

Bývalý ministr hospodářství Lotyšska Vjačeslav Dombrovskij v rozhovoru pro Baltnews.iv poznamenal, že kdyby Rusko v Baltském moři nevybudovalo přístavy Usť-Luga, Vysock a Primorsk, byl by objem přepravy nákladů ve všech lotyšských přístavech dvojnásobný.

Jak bude Lotyšsko vydělávat?

Politik ze strany Soglasije řekl: „Tato otázka je aktuální jako nikdy předtím. Důvod k optimismu nevidím. Budou-li erurofondy, potom bude (ekonomický růst) asi 3 %, bez nich 2 % ročně.“ Uvedl, že tato úroveň je srovnatelná s průměrnou úrovní hospodářského růstu v Evropě. „Rosteme-li jako ostatní v Evropě, je to stagnace. Znamená to, že mladí, perspektivní a talentovaní budou nadále odjíždět. Zůstávat budou staří lidé a penzisté. Spirála půjde dolů.“

Lotyšsko je na prahu snížení subvencí od EU podle rozpočtového plánu na roky 2021 až 2027 o 15 až 30 %. Rusko nedávno oznámilo, že v Usť-Lugu je dostatek vybudovaných kapacit, aby bylo možno obejít se bez pobaltských nákladových přístavů.

Převzato z Pravda.ru

***

Různorodá politika Varšavy: Co může stát za odmítnutím Varšavy nazývat Rusko nepřítelem

Alexandr Karpov, Aljona Medveděva

15. prosince 2019

Šéf prezidentské kanceláře Polska Szczerski uvedl, že konfrontace Ruska se Západem bude mít pro Varšavu negativní následky. Přitom řekl, že k rozšíření dialogu se musí Moskva vzdát „silové politiky v regionu“. Na summitu NATO v Londýně 3. až 4. prosince odmítl polský prezident Duda nazvat Moskvu nepřítelem. Přitom Varšava nadále tahá na své území americké vojáky a zdůvodňuje to nutností chránit se před Ruskem.

Szczerski odmítl podporovat provokace proti Rusku, protože by to mohlo vést k negativním důsledkům pro Varšavu. Řekl: „Jakožto země sousedící s Ruskem nebudeme trvat na antagonismu západních zemí a Ruska, protože bychom se mohli stát obětí tohoto nepřátelství.“ Přesto prohlásil, že v tuto chvíli je prostor pro dialog mezi Polskem a Ruskem nadále omezený. Pro jeho rozšíření postavil podmínku, že Moskva musí změnit svoji politiku a zříci se silového působení v regionu.

Dříve než Varšava stanoví podmínky Moskvě, měla by si uvědomit svůj příspěvek k degradaci vztahů na současnou úroveň, připomenul vedoucí vědecký pracovník slavistiky Ruské akademie věd Vadim Volobujev. Říká: „Varšava by si měla uvědomit, že sama udělala všechno pro to, aby se mezi našimi zeměmi snížily kontakty na minimum. Přitom klade všechnu odpovědnost na Moskvu.“

Pohrůžka bez nepřítele

Ani prezident Polska Duda na summitu v Londýně nenazval Rusko nepřítelem. Přitom ve společném závěrečném prohlášení byly mezi hlavními hrozbami „agresivní akce Ruska“.

Později při jednání s novináři odmítl Duda nazvat Rusko nepřítelem a řekl, že je sousedem, s nímž není aliance vždy zajedno a považuje některé akce Moskvy za nepřípustné. Řekl přitom: „Není žádný nepřítel, na NATO dnes nikdo neútočí. Nepřítelem je možno nazvat teroristické organizace, které si dovolují útočit na občany i vojáky.“ Podle Dudy není možné mluvit „o jakémsi nepříteli na úrovni státu“ a NATO nechová k Rusku žádné „nepřátelství“.

Také Stoltenberg několik dní po summitu NATO oznámil, že aliance nepovažuje Rusko za svého nepřítele. Řekl, že nesestavují seznamy protivníků, že jen vidí průbojnější Rusko, které použilo sílu proti Ukrajině a že nerozdělují svět na odpůrce a přátele.

Takováto dvojaká politika je charakteristická pro všechny země NATO, uvádí pracovník Ruské akademie věd Voronov: „Na jednu stranu se zaměřili na odstrašování Ruska a z druhé strany se snaží udržovat s ním dialog. Souvisí to s kurzem Trumpovy administrativy revidovat spojenecké vztahy a s vážnou transformací v Západní Evropě, která hledá samostatnost po Brexitu.“

Americká přítomnost

I přes nedávná prohlášení polských představitelů vyzývala tato země mnohokrát v posledních letech ke zvyšování počtu Američanů u sebe s odůvodněním „ochrany“ před Ruskem. Letos v srpnu tvrdil prezident Morawiecki, že Varšava chce na svém území dlouhodobě rozmístit nové základny NATO. Prý k upevnění východního křídla aliance. Podle polského ministra zahraničí sehraje zvýšený kontingent vojáků USA v Polsku mnohem větší roli v zadržování Ruska než jejich umisťování v Západní Evropě.

Podle deklarace podepsané Trumpem a Dudou se zvýší dosavadní počet vojáků USA v Polsku ze 4500 na 5500. Duda tvrdí, že je to „adekvátní reakce“ na ruskou politiku a pomůže to „odvrátit nové válečné konflikty“. Polský ministr obrany oznámil, že se štáb amerických vojsk na východním křídle NATO přesune z Německa do Polska, což prý „odstraší jakéhokoliv agresora, protože americká vojska jsou nejsilnější na světě“. Polská vláda zastává myšlenku budování velké vojenské základny v zemi s názvem Fort Trump a navrhla poskytnout pro tento projekt 2 miliardy dolarů, avšak Washington to nepodpořil.

„Nezbude než měnit kurz“

S dalším tématem přišel polský šéf prezidentské kanceláře a týká se havárie u Smolenska v roce 2010, při níž zahynul prezident Kaczyński spolu s 95 pasažéry včetně posádky. K tomu uvedl: „Rozhodnutí ruské strany utajovat okolnosti katastrofy pod Smolenskem leží jako těžký kámen na rusko-polských vztazích.“ Za příčinu katastrofy bylo označeno rozhodnutí osádky přistát za husté mlhy. Přes závěry Mezistátního výboru pro civilní letectví požadovala polská vláda přezkum výsledků šetření a zároveň podsouvala různé konspirační verze, například přítomnost stop po výbušnině.

Voronov upozornil, že taková prohlášení oficiálních zástupců Polska budou překážkou jakéhokoliv kontaktu Varšavy a Moskvy. Přitom přání změkčit rétoriku směrem k Moskvě může být podle Voronova podmíněno hospodářskými důvody. Uvedl k tomu: „Polsko má nyní dost složitou situaci, především vzhledem k EU, která bude krátit na příštích 5 let rozpočet. Varšava tak přijde o mnohé dotace, přístup k penězům EU, které vyrovnávají úroveň hospodářského rozvoje zemí EU. Za takových podmínek bude muset Polsko změnit svůj kurz a tím se zvyšuje příležitost budovat nejen politické, ale i hospodářské vztahy s Ruskem.“

Stejně smýšlí i lektor Ruské státní humanitární univerzity Vadim Truchačev: „Možná EU řekla, že pokud bude Polsko příliš horlivé, potom mu sníží financování. Krom toho čekají Varšavu prezidentské volby a vést je v atmosféře předválečných rozprav by bylo přespříliš.“ Dodal, že to, co vykládají ve Varšavě, ukazuje, že se „vláda v zemi dočista popletla“.

Svůj pohled na věc uzavřel: „Dnes zkrátka rusko-polské vztahy neexistují. Polská vláda oklestila všechny konce tak, aby se kontakty mezi našimi zeměmi snížily na minimum. Proto musí oni sami obnovovat vztahy s Ruskem.“

Převzato z RT.com

***

Poradce polského prezidenta: Američané jsou tupci a naše protesty ohledně Krymu jsou směšné –

21. prosince 2019

Člen národní rady pro rozvoj u polského prezidenta, profesor Varšavské univerzity Witold Modzelewski, vydal knihu o polsko-ruských vztazích, v níž ostře zkritizoval vládu USA, kterou označil za tupce. Píše o tom Dziennik Gazeta Prawna.

Podle profesora uvažují USA o vytvoření obrazu Ruska jako nepřítele, důsledkem je pak polské odmítání účasti v mezinárodní politice. Okomentoval také konferenci o Blízkém východu ve Varšavě: „Za několik dní se Američanům podařilo pošlapat kapitál sympatií nashromážděný v naší zemi v předešlém století. Ale my moc dobře víme, že jsou to tupci.“

Dále profesor kritizoval plány země nakoupit v USA zbraně: „Jako obvykle jsme se předvedli jako idioti, když kupujeme za miliardy jakési odepsané zbraně u Američanů, kteří jsou navyklí ponižovat své zákazníky.“ Dodal, že považuje za směšné protesty Polska proti tak zvanému připojení Krymu k Rusku. Podle něho to připomíná žalování podvedeného děcka.

Převzato z Rusvesna.su