Svět ruskýma očima 584

Evropská civilizace se přičiňuje o svůj pohřeb

Jelena Pustovojtova

1. listopadu 2020

Nedávno vyzvala Evropská komise k neodkladnému setkání představitelů Frontex (Evropská služba pohraniční a pobřežní stráže chránící Schengenskou zónu před nelegálními příchozími). Evropská komise tuto službu obvinila, že jednala nelegálně, když donutila imigranty vrátit se tam, odkud přišli.

Od letošního dubna donutili pohraničníci v Egejském moři na hranici Turecka a Řecka minimálně šestkrát imigranty vrátit se do tureckých vod. Evropská komise využila data o přistěhovalectví z roku 2016, kdy do Evropy vtrhlo 1,3 milionů běženců a 511 tisíc jich překročilo hranice. Čtyřiceti procentům nových imigrantů nebylo vízum uděleno už po prvním náhledu.

Frontex obvinění odmítl s tím, že pohraničníci chrání základní práva imigrantů a nevracejí je zpět. Loni obdrželo status běženců 295 800 osob z 714 200 přibyvších. Nejméně 400 tisíc loňských fiktivních běženců se muselo vrátit. Patří se ještě dodat, že existuje 735 835, kteří jsou v Evropě nelegálně.

Evropský parlament má za to, že být nelegálem může znamenat, že se člověk správně nezaregistroval, anebo stát Evropské unie ještě zkoumá jeho žádost o udělení azylu. To samo o sobě neznamená, že může být z EU vyhoštěn. Podle údajů britského Catham House se z Evropy vrátilo v roce 1918 do vlasti jen 35,9 % nelegálů. Loni už jen 31,5 %. Ostatní Evropa, tak říkajíc, asimilovala a nyní doplňuje armádu pracujících, kteří se vším souhlasí, dále doplňují kriminální prostředí a imigrační divočinu, jako je tábor Moriah na řeckém ostrově Lesbos. Lesbos se stal zdrojem kriminality a nemocí, které ohrožují celou Evropu. Třináct tisíc běženců z Asie a z Afriky změnily tábor na Lesbosu na skládku odpadků a nečistot a potom jej zapálili. Není to vzorek budoucí Evropy?

Příklad záchrany lidu země před migranty je z Austrálie. V roce 1901 došlo k masovému bití Číňanů Australany. Australský parlament přijal zákon o omezení práv imigrantů z neevropských států, hlavně Číňanů. Podle zákona byla použita výběrová kritéria pro vstup do země. Mezi nimi byl požadavek napsat diktát o padesáti slovech v jakémkoliv evropském jazyce. Podle výsledku mohl australský úředník rozhodnout, zda je uchazeč způsobilý ke vstupu do země. Později se tato praxe nazvala Bílá Austrálie. Po dobu čtyřiceti let, až do konce 2. světové války byl zajištěn vnitřní klid a průmyslový rozvoj kontinentu i přes nedostatek levné pracovní síly z Číny.

Rovnost práv a svobod mezi lidmi byla Evropany dosažena za velkého utrpení a zakotvila v jejich filozofii. Avšak taková rovnost se líbí i těm, kteří se o práva a svobody nijak nepřičiňují. Afričané a Asiati se derou přes hranice nikoliv kvůli službě Evropě s její kulturou, pravidly a svobodami, ale aby si okusili vysoký materiální blahobyt, něco ze sociálního koláče EU. Logické je, že práva a svobody imigrant budou končit tam, kde začínají práva a svobody původních Evropanů, budujících svoji vlast. Vláda, která to nechápe, riskuje, že bude považována za protilidovou. Austrálie to pochopila už začátkem minulého století. Německo a EU jako celek to ještě nepochopily. Jestliže to i nadále nebudou chápat, začne rozhodovat ulice.

Vypadá to prostě: Zakažte přijímání migrantů ve své zemi a ponechte jim možnost žádat o přesídlení na konzulárních službách jejich vlastního zastupitelství. Tam vše posoudí. A aby je nelákalo lezení přes hranice bez ptaní, chytejte je a bez debat vracejte zpět. Jinak svůj boj o Evropu Evropané prohrají.

V Bruselu se připravuje nový Pakt o migraci a azylu, který má být základem pro kompromis v EU mezi jihem (Řecko a Itálie, kam přichází nejvíc migrantů) a severem (Maďarsko a Polsko, které odmítají migranty přijímat i přes zákony EU). Brusel navrhuje Evropě: Upevnění práva migrantů na sjednocování rodin, zavedení nového mechanismu monitorování porušování lidských práv (přistěhovalců) a uložení povinnosti platit návrat falešných běženců domů státům, které odmítají uprchlíky přijímat (Maďarsko a Polsko).

V Evropském parlamentu se budou předstihovat ve výmluvnosti v debatách na téma nového Paktu o migraci a azylu. Debaty budou dlouhé a chmurné. Jako na pohřbu, který evropští úředníci připravují pro Evropu.

Převzato z Fondsk.ru

***

Syndrom Lockdownu: Nigel Farage najel na politický comeback

Kirill Sanin

3. listopadu 2020

Tentokrát má inspirátor strany Brexit v úmyslu bojovat proti karanténě, znovu zavedené kvůli koronaviru a proti dalším strázním země.

Britský politik Nigel Farage naplánoval další návrat. Spolu se stejně smýšlejícími chce založit na základně strany Brexit novou strukturu s názvem Reform UK. Hlavním cílem má být boj proti lockdownu, zavedený v Británii Johnsonovou vládou. Nová politická síla by mohla být nebezpečná pro konzervativce. Již dříve se Faragemu povedlo přetáhnout na svou stranu část jejich voličů.

Spolu s předsedou strany Ticeem oznámil Farage, že jimi vedená politická síla bude usilovat o název Reform UK. Klíčovým úkolem strany má být boj proti totálním omezením zavedeným kvůli Covid-19.

Lockdowny nefungují

V Británii se obnovují přísná opatření. Uzavření obchodů a restaurací bude trvat alespoň měsíc. Dům lze v Británii opustit jen v nezbytném případě. Počet infikovaných Britů je přes milion. Johnson k tomu řekl, že v případě nečinnosti může Británie čekat tisíce úmrtí.

Cíl svého politického sjednocení vysvětlují Farage a Tice nutností boje proti lockdownu, který škodí hospodářství a Britům se již značně znechutil. Tvrdí, že lockdowny nefungují a přinášejí více škody než užitku. Před koronavirem musí mít země cílenou ochranu a omezení musí být určeno jen nejohroženějším skupinám, hlavně starým lidem. Dále říkají, že pro běžné obyvatelstvo Británie je výhodnější koronavirem onemocnět k dosažení kolektivní imunity. Průměrná šance na přežití člověka s diagnostikovaným koronavirem je přes 99,5 %.

Farage chce změnit tu skutečnost, že v Anglii neexistuje politický hlas proti lockdownu. Podle jeho názoru nestačí oponovat jen opatřeními proti viru, ale protože nepracuje celý systém řízení státu, je potřeba zásadní přestavba.

Reform UK hodlá vstoupit do boje o volitelná místa již v květnu příštího roku. Tehdy bude země hlasovat pro členy místních volebních zasedání na úrovni hrabství a dále volit vedoucí policejních struktur. Strana se také soustředí na blížící se všeobecné volby v květnu 2024.

Znepokojit konzervativce

Nové politické cíle Farage: Odchod Spojeného království z EU, což ještě není zcela dovršeno. Celonárodní referendum, o které Farage bojoval několik let, je již minulostí. Opustil křeslo v Evropském parlamentu, tak jako i jiní zástupci Británie, začátkem letošního roku v souvislosti se spuštěním Brexitu. Možná neměl v poslední době nic naléhavého, a tak se zapojil do volební kampaně v USA. Několikrát se objevil na akcích na podporu Trumpa. Ten jej nazval králem Evropy.

Návrat Farage do aktivní politiky v Británii by mohl být nepříjemný pro představitele vládnoucích konzervativců. Loni v prosinci se jeho strana při volbách nedostala do parlamentu, ale stáhla část konzervativních voličů. Farage nebyl členem britského parlamentu, ale dvacet let byl členem Evropského parlamentu.

Ani v opoziční labouristické straně se leckomu Farageovo směřování nelíbí. Poslanec Lammy napsal, že se Farage snaží získat hlasy voličů, přičemž riskuje lidské životy a vystupuje proti opatřením na ochranu zdraví v době pandemie. Nazval jej největším oportunistou v britské politice.

Vnitřní nebezpečí

Profesor politologie Matthew Goodwin si myslí, že Farage má mnoho možností dnešní vládu kritizovat, a to i hospodářské následky Brexitu, které jsou jiné na severu a jiné na jihu Británie, a také v otázkách imigrace. Napsal: „Může získat mezi pěti a patnácti procenty hlasů, a to úplně stačí na vystrašení konzervativních poslanců a ovlivněni politiky.“ Farage parlamentní místa k ovlivňování politiky nepotřebuje.

Podle sociologů většina Britů s přísnou karanténou souhlasí. Proti úplnému lockdownu vystupuje jen necelá čtvrtina dotázaných. Loni v prosinci ve volbách „národ majitelů stánků“ podpořil konzervativce a za necelý rok po hlasování „už-už vytváří největší vlnu bankrotů“ v zemi. Je logické předpokládat, že tito lidé budou ukrutně rozezlení a nehodlají to více snášet.

Farage vidí v řečnění kolem koronaviru a Johnsonových opatřeních proti viru možnost návratu k politické debatě, což může premiéra znepokojovat. Farage už dříve představoval nebezpečí pro hlavní strany a nejen pro konzervativce tím, že hájil populistické názory, které někdy měnily směr národních diskusí. Johnson se snaží najít zlatý střed mezi zastánci lockdownu a skeptiky, některými i ze své strany. Může se stát, že nakonec neuspokojí nikoho, a Farage, jako ostatně i dříve, může přijít s alternativou.

Na epidemii je možno získat politické body

Úvahy k tomuto tématu ředitele Centra evropských informací při MGIMO Nikolaje Topornina:

Farage se v roce 2006 stal vůdcem pravicové konzervativní Strany za nezávislost Spojeného království (UKIP), která se zasazovala o Brexit. Od roku 2016 šla strana dolů a Farage vytvořil novou stranu Brexit, která se zabývala v podstatě jen jedním problémem. Nyní se přežila a v politickém prostoru pro ni nezůstalo místo. Dnes do života Britů zasahuje epidemie koronaviru a tady politik může získat politické body. Po odeznění pandemie bude možno soustředit se na reformy a třeba kritizovat Johnsonovu vládu za některá regulační opatření a na tom stavět opoziční politiku.

Dnes jsou britští konzervativci ve špatném postavení, jejich rating silně klesl. Zde je příležitost odvést jak hlasy nespokojených labouristů, tak konzervativců. Farage chce zůstat ve hře.

Možná že těsný styk s Trumpem a jeho volebním týmem umožnil britskému politikovi důkladně nastudovat jeho politiku, a to i v průběhu letošního složitého roku. Přístup oponenta Bidena je založen hlavně na kritice Trumpa, který nedokázal efektivně zabránit šíření koronaviru. Pokud Trump nezvítězí, bude to proto, že byl nešikovný v boji s COVID-19. Farage možná přijme některou Trumpovu filozofii a z některých jeho chyb se poučí.

Převzato z Iz.ru

***

Samopaly teroristů rachotí ve Vídni, aneb: S tím si Angelo neporadíme

Dmitrij Sedov

4. listopadu 2020

Ve Vídni, jednom z nejblahobytnějších měst, ve městě klidu a rozkvětu, zazněla střelba ze samopalů. Bylo zabito 5 lidí a 22 bylo zraněných. Útočníka zastřelili na místě, avšak on nebyl sám. Rakouská policie pátrá, zatkla 14 osob a prohlížela na 18 adresách. Podle oznámení se podařilo zjistit totožnost mrtvého útočníka. Byl jím „přesvědčený džihádista“ albánského původu, rakouský občan vězněný 22 měsíců za šíření teroristických myšlenek. K odpovědnosti se ihned přihlásil Islámský stát s tvrzením, že útok spáchal „voják chalifátu“, přičemž zabil a zranil 30 lidí.

Rakouský kancléř Kurz prohlásil: „Věděli jsme o terorismu v zahraničí, ale tato noc se zapíše do historie naší jako noc, v níž se naši občané stali oběťmi teroristického útoku.“ Tragédie, ke které došlo ve Vídni, nemůže zastínit tu skutečnost, že politika Evropy k tomu dříve či později musela vést. Zároveň ohlásilo zasažení terorismem i Rakousko. Ukázala se bezmoc EU, v níž se nyní debatuje o tom, jak lépe omezit příliv běženců z islámských zemí. Ovšem záležitost nespočívá jen v množství, ale v kulturním a náboženském konfliktu, který si Evropa pustila na své území.

Vídeňské události mají zvláštní význam pro Orbána. Vrah je Albánec a v maďarském 9,5milionovém státě žije 10 tisíc Albánců. Jsou dobře organizovaní a řízení „autoritami“. Orbán má hranice uzamčené, není účastníkem dublinských dohod o nelegální imigraci, ale albánští muslimové v zemi již jsou. Mohou se v nich objevit emisaři. Například v Sýrii bojuje proti Asadově vládě 650 Albánců.

S maďarskou vládou jsou solidární země čtyřky – Polsko, Slovensko a ČR. Jenomže ti neřídí EU. Rada Evropy připravila projekt paktu o migraci a azylu, jemuž přezdívají sebevražedná Evropa. Členové EU, kteří nepřijmou uprchlíky, budou muset platit za jejich navrácení, jestliže jim bude zabráněno ve vjezdu při prvním pokusu o překročení vnější hranice EU. Bude také zpřísněna hraniční kontrola, zkrácena lhůta pro posouzení žádosti o azyl a urychlený postup při deportaci.

Visegrádská skupina plánuje zablokovat přijetí paktu. Poláci, Maďaři, Češi i Slováci ve svých zemích nechtějí žádné imigranty z muslimských zemí, ani legální, ani ilegální. Podle nich je lepší orientovat se v kultuře cizí Evropě na dálku a ne u sebe doma. To je bezpečnější.

Vídeňský masakr je hlasitým signálem o nebezpečí nejen pro Rakousko a nejen pro země Visegrádské čtyřky. Po akci vídeňského střelce se „válka džihádu“ s největší pravděpodobností objeví ve Francii a v Německu i v dalších zemích EU – těch velkých.

V zemích východní Evropy nevěří Merkelové, která se v roce 2015 zaručovala, že to zvládne. Myslela si, že krizi rozprostře na všechny členy EU, že tam rozmístí uprchlíky a docílí jejich integraci do evropského života. Nedaří se ani jedno. Ve východní Evropě kancléřce odpovídají, že se s tím nesrovnají. Hlavním důvodem přílivu cizáků do Evropy jsou barevné revoluce a války, které Západ podporuje v muslimském světě. Odtud jsou vyvrhovány stále nové vlny uprchlíků. Bývalé koloniální mocnosti nezměnily svoji koloniální podstatu. Důsledkem snah EU pod ideovým vedením Merkelové změnit Evropu na špitál s omezeným přístupem pro oběti válek rozpoutaných Západem budou nejspíš nové útoky, podobné těm ze 2. listopadu ve Vídni.

Převzato z Fondsk.ru

5 12 hlasy
Hodnocení článku
Odebírat
Upozornit na
9 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Botičky od Diora
Botičky od Diora
Reply to  orinoko
9. 11. 2020 11:32

„Не дождётесь.“
В.В. Путин

Bety
Bety
9. 11. 2020 12:25

„Rovnost práv a svobod mezi lidmi byla Evropany dosažena za velikého utrpení a zakotvila v jejich filosofii“.
A to je asi jeden z hlavních kamenů úrazu. Tuhle pro některé kruhy obtěžující filosofii je třeba zlikvidovat, a příliv cizinců vyznávajících absolutní poslušnost náboženství je k tomu dobrá cesta.

orinoko
orinoko
9. 11. 2020 18:37

Trump pořád úřaduje. Vyhodil Espera – toho civilního mozka mezi zelenými. Zvažuje, že bude kandidovat na prezidentistu za 4 roky. V Arménii byl sestřelen ruský vojenský vrtulník, dva mrtví. Azerbajdžán připouští , že ho mohl sestřelit on. Tak to bude jako s Tureckem. Putin Bidetovi gratuloval ke zvolení, Ruský mikrobiolog prohlásil, že covid má chimérickou povahu a nějaký muž v Rusku rozepnul svůj kabát, a přítomným ženským ukázal, že má coVIDA.

Botičky od Diora
Botičky od Diora
10. 11. 2020 11:12

Rusko právě vyhrálo válku i v Karabachu, a to ve všech směrech :-)