Rozvoj mezinárodního dopravního koridoru „Sever-Jih“

Vladimir Čučkin

18. března 2023

Jednou z důležitých výzev Eurasii jsou problémy dopravního spojení a přístupu na trhy. Kontinentální poloha zemí Střední Asie zvyšuje zdržení převážených nákladů, činí výrobu nerentabilní, ubírá na ziscích společností a na blahobytu obyvatel. Zahraniční hospodářské vazby mezi státy, členy EAEU jsou zajišťovány všemi druhy dopravy a prakticky slouží všem druhům hospodářské činnosti. Mezinárodní dopravní koridor (MDK) „Sever-Jih“ je klíčovým prvkem přepravní kostry Eurasie (sítě mezinárodních přepravních koridorů v Eurasii po osách východ – západ a sever – jih). Spojuje se s většinou dopravních koridorů v příslušné zeměpisné šířce, které jsou užívány tak, aby zajišťovaly nejkratší vzdálenosti dopravy mezi zeměmi EAEU a Jižní Asií, Východní Afrikou a Blízkým východem.

MDK „Sever-Jih“ umožňuje zvolit jednu ze tří tras, má infrastrukturu železniční, silniční a vodní. Jedná se o námořní přístavy na Kaspiku (Astrachaň, Olja, Machačkala, Baku/Aljat, Aktan/Kuryk, Turkmenbaši, Enzeli, Novošer, Amirabad), v Perském zálivu (Bender – Abbas, Čabahár), silníční (ABP) a železniční místa přechodu a mezinárodní letiště.

Mezinárodní dopravní koridory podporují obchod, hospodářskou spolupráci mezi zeměmi a jsou stimulem pro upevnění regionální hospodářské integrace.

Právním základem pro vytvoření koridoru „Sever-Jih“ byla mezinárodní dohoda o mezinárodním dopravním koridoru „Sever-Jih“ podepsaná dne 12. září roku 2000 třemi zeměmi: Indickou republikou, Íránskou islámskou republikou a Ruskou federacíi. V roce 2003 k dohodě přistoupil Kazachstán, v roce 2004 Bělorusko a Sultanát Omán, v roce 2005  Tádžikistán, v roce 2005 Ázerbájdžán, Arménie a Syrská arabská republika, Bulharsko je od roku 2006 pozorovatelem. V dohodě dosud nefiguruje Turkmenistán, ačkoli nová trať Žanaozen – Kyzylkaja – Bereket – Etrek – Gorgan, spojující Kazachstán, Turkmenistán a Írán je fakticky jednou z tras MDK „Sever-Jih“ vedoucí po východní straně Kaspiku.

Hlavní předností MDK proti jiným trasám a proti námořní trase přes Suezský průplav je významné zkrácení přepravy. Doba dodání nákladu z indické Bombaje do Petrohradu tradiční trasou přes Suez je od 30 do 45 dní a po pozemní trase MDK „Sever-Jih“ může kolísat od 15 do 24 dnů. Po východní větvi koridoru, vedoucí před Kazachstán a Turkmenistán krátí dobu na 15 až 18 dní. Doba dodání se ještě zkrátí po zprovoznění železničního úseku Astar – Rešt v Íránu. Zkrácení doby dodání je kriticky významné pro celou řadu produktů, které se po koridoru mohou převážet (potraviny, textilní výrobky, potřeby pro domácnost, elektrotechnika). realizace velkých infrastrukturních projektů v oblasti dopravy nejenže umožňuje snížit dobu cesty a provozní náklady, ale i přes nepřímé efekty napomáhá udržitelnému rozvoji.

Rozvoj MDK podporuje nejen zvýšení obchodu, ale také budování průmyslových parků, speciálních ekonomických zón podél tranzitní cesty a kooperaci ve výrobě zboží, ve službách a v budování nových výrobně logistických řetzězců mezi státy – členy EAEU a velkými rozvojovými zeměmi Perského zálivu a Indického oceánu, spolu s Íránem, Indií a Pákistánem. Vznikají tak nová pracovní místa, jsou lepší perspektivy hospodářského růstu a blahobytu obyvatel v regionu. Podnětem k významu osy „Sever-Jih“ s staly aktivní spolupráce EAEU s Indií a Íránem v rámci realizace koncepce Velké Eurasie a aktivita Turkmenistánu a dalších zemí regionu ohledně tranzitu a multimodálních koridorů. V květnu 2018 podepsala EAEU dočasnou dohodu s Íránem pro vytvoření zóny volného obchodu. Probíhá jednání o uzavření dohody o volném obchodu mezi EAEU a Indií. EAEU je si vědoma strategické nutnosti integrace do světových trhů a mezinárodních výrobních řetězců a aktivně využívá nástroj dohody o volném obchodu.

Eurasijská rozvojová banka poukázala na ohromný nerealizovaný potenciál koridoru při  rozvoji dopravního spojení ve směru poledníků mezi severovýchodní Evropou a jižní Asií a při vytváření nových dopravně-logistických řetězců mezi Ruskem a Tureckem přes Ázerbájdžán a mezi Čínou a Íránem přes Kazachstán a Turkmenistán. Důležité je zapojení vnitrozemských států, které pomocí eurasjského dopravního koridoru získají přístup na mezinárodní trhy.

Protože eurasijský dopravní koridor vede až do Číny, Indie a EU, může sloužit jako materiální základ pro Velkou Eurasii. MTK funguje na řadě úseků, jako je Rusko-Ázerbájdžán, nebo Kazachstán-Turkmenistán-Írán. Jeho realizaci od Baltu po Indický oceán brání mnoho bariér infrastrukturního, tarifního i netarifního charakteru.

Další rozvoj koridoru vyžaduje rozvoj a modernizaci dopravní infrastruktury, opatření v oblasti měkké infrastruktury, odstranění bariér, příznivé podmínky pro mezinárodní dopravu a pro přechod státních hranic. Zájem o posilování MDK „Sever-Jih“, jakožto prvku „nové logistiky“ stále roste.

Vedoucí celních orgánů Ázerbájdžánu, Íránu a Ruska podepsali 22. srpna 2022 memorandum o ulehčení tranzitní dopravy. V červenci 2022 byl úspěšně zahájen nový kontejnerový servis z Ruska do Indie přes Kazachstán, Turkmenistán a Írán po východní trase koridoru. Je zde však přes 40 překážek v oblasti fyzické i měkké infrastruktury. Na všech třech trasách se plánuje výstavba, rekonstrukce a modernizace dopravní infrastruktury mezinárodního významu. V plánu je za 38,2 miliard dolarů investičních prostředků na jejich realizaci. Z nich je potřeba 35 % na rozvoj dopravní infrastruktury „Sever-Jih“ v Rusku a 34 % v Indii. Na Kazachstán připadá 16,5 % celkových nákladů na projekty rozvoje MDK „Sever-Jih“.

Převzato z Fondsk.ru

***

Si Ťin-pching se pomstil za návštěvu Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu

Ljubov Stěpušova

21. března 2023

Si Ťin-pching odpověděl na návštěvu Pelosiové na Tchaj-wanu aliancí s Vladimirem Putinem. Msta je pokrm, který je lepší podávat chladný.

Nedrážděte spícího draka

Čína vůbec nepotřebuje konfrontaci s USA, s nimiž má rozsáhlé hospodářské svazky. Ale porušení principu „jedné Číny“ s Tchaj-wanem nehodlá trpět a bude odpovídat třeba i ke škodě svých ekonomických zájmů.

Dne 28. července požádal Si telefonicky prezidenta USA, aby něco udělal pro to, aby k návštěvě tehdejší mluvčí Sněmovny reprezentantů Pelosiové na Tchaiwanu nedošlo. Argumentoval tím, že USA oficiálně uznávají model „jedné Číny“.

Avšak Biden ho nevyslyšel. Odpověděl, že nemůže nic dělat, protože Kongres je nezávislá státní instituce. Jenomže Pelosiová je, tak jako Biden, členkou Demokratické strany a nátlak na ni mohl být učiněn po stranické linii, protože bylo nebezpečí eskalace situace.

Tehdy v srpnu se vyskytli lidé, kteří měli jednání Si za slabé, nebo za nereagování. Nyní se Peking rozhodl, že bude v proxy válce se Západem stát na straně Ruska.

Si to Bidenovi pěkně oplatil

Opravdu pěkně: Odmítl s Bidenem mluvit po telefonu a pravděpodobně odmítne v těchto dnech i hovor se Zelenským, k čemuž ho tlačí Bílý dům s pomocí médií. Možná nakonec přece jen pohovoří, ale až budou vhodné okolnosti. Jsou zachyceny v mírovém plánu pro Ukrajinu. Hlavně jde o ukončení palby a zrušení jednostranných sankcí. To je možné jen v případě kapitulace Kyjevského režimu. Pravděpodobně, že v těchto dnech v Kremlu probrali okamžik zapojení Si Ťin-pchinga do mírových funkcí, což by silně zvýšilo vliv Pekingu ve světě, obzvláště na globálním Jihu.

K zostření vztahů mezi Čínu a USA došlo po sestřelení čínské meteorologické sondy. Ostrá nóta čínského ministerstva zahraničí donutila Blinkena zrušit cestu do Pekingu. Biden tento signál pro Washington nepochopil a bude pokračovat v eskalaci.

Washington bude pokračovat v eskalaci

Dalším extrémním krokem USA jsou žaloby u soudu proti Číně, kvůli covidu-19. Existující informace o původu viru byly odtajněny. Je jisté, že tam figuruje laboratoř ve Wuhanu, proto čeká svět celosvětová informační kampaň k diskreditaci Číny a žaloby k soudům s bilionovými částkami kompenzací.

Si patrně znal předem daný výsledek . Jeho akce budou směřovat, spolu s Ruskem, k vytvoření euroasijských soudů, mimo západní jurisdikci.

Spojené státy s aliancí Ruska a Číny  prohrají

Vydrží Amerika boj na dvou frontách? Na jedné frontě už bojuje, ale ta druhá fronta bude s hroznějším protivníkem – spojenou silou Číny a Ruska. Tam to asi nebude moc jisté, neboť:

• V USA je kritická bankovní situace, krize v obou stranách, inflace, a to všechno před prezidentskými volbami, u nichž je riziko, že se změní v občanskou válku.
• Podpora USA v Evropě se zeslabuje. Evropa je připravena uznat „úspěšného protivníka AFU“, ale jestli úspěšný nebude, nebude pomoci tolik, kolik Kyjev potřebuje. Promluvil o tom generál NATO, český prezident Pavel.
• Čína konsoliduje kontinenty – Afriku s Jižní Amerikou. Na Blízkém východě je uzavřena mírová dohoda mezi Íránem a Saúdskou Arábií s ohledem k petrojüanu. To strhne prioritní světovou měnu dolar.
• Probíhá konsolidace BRICS jako protiváhy USA a jejich bloků. Více zemí se chce k BRICS připojit. Podle společnosti Refinitiv předstihly země BRICS ve světovém HDP země G7.

Probíhají společná vojenská cvičení. Dalším krokem bude vyřazení Íránu a KLDR z uměle vytvořené „osy zla“ s přidáním jejich vojenské síly k BRICS. Bude to síla šesti miliard lidí a poloviny světové ekonomiky.

Převzato z Pravda.ru

***

Prezident ČR Pavel objasnil postoj NATO k Ukrajině

Ljubov Stěpušova

23. března 2023

Český prezident je generálem NATO a jeho prohlášení vysvětlují postoj bloku k Ukrajině. Jeho názor je, že ČR nemůže více pomáhat Ukrajině dodávkmi zbraní, protože došly.

NATO nemá pro Ukrajinu ani zbraně, ani záruky bezpečnosti

V  rozhovoru pro německý Süddeutsche Zeitung sdělil, že NATO nemá zbraně, ani záruky bezpečnosti. Řekl rovněž, že ČR má kapacitu na výrobu munice, ale nemá pracovníky. Jako řešení by bylo možno povolat k práci v příslušných továrnách Ukrajince. Jinak prý nemá představu o tom, co více by bylo možno udělat. Konkrétně řekl: „Zde (v ČR) je těžké najít pracovní sílu. Avšak možnost je například brát pracovníky Ukrajiny. Nemám dost fantazie na to, abych věděl, co dělat.“

Myslí si, že letošní rok bude rozhodující pro vývoj situace a pomoc ukrajinským ozbrojeným silám by byla logickým krokem, ale v dlouhodobé perspektivě. Ještě před tím řekl, že je jen jedna příležitost k úspěšné ofenzívě a bude-li neúspěšná, bude pomoc vysychat.

Podle Pavla jsou přání Ukrajiny takováto: Především osvobodit oblasti, vymoci si reparace a přivést k odpovědnosti válečné zločince. Není to reálné. „Musíme se sami sebe zeptat, zda je to reálné. Pokud ne, jsou scénáře, které budou vždy znamenat nějaké kompromisy“, uvedl.

Pavel také mluvil o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu ve formě „platného členství v NATO“. Myslí si, že to není možno posuzovat „dokud je válka“. Ale dokonce i potom „bude těžké najít konsensus“ mezi současnými členy, protože ti mohou hledět na Ukrajinu jako na břemeno.

NATO je v hluboké krizi

Pavel je generál NATO, kterého zbrojní lobby ČR a Německa vybrala za prezidenta, proto všechny jeho projevy reflektují postoj evropské složky bloku. Z toho je vidět, že:

1. V NATO uznávají realitu – Krym se Ukrajině nevrátí, stejně jako Donbas. To věděl každý normální člověk ještě v únoru 2022, ale NATO potřebovalo sta tisíce slovanských obětí a zničené území, aby oslabilo RF. Stejně nebude cíl dosažen – Rusko z konfliktu vyjde silnější.
2. NATO nemůže v krátké době Kyjevu dodat zbraně sovětské výroby, je vyčerpané a dodávky západních výrobků znamenají prudkou eskalaci konfliktu s Ruskem. Výroba sovětské munice by byla možná, ale vlastní obyvatelstvo bude protestovat proti militarizaci. Vždyť v Praze se shromáždilo sto tisíc lidí, kteří vyžadovali zastavit Ukrajině pomoc.
3. Protestní potenciál má i získávání běženců pro práci v uvedených závodech, protože se vyžaduje zastavit ukrajinizaci východoevropských zemí. Nespokojenost je s tím, že Ukrajinci žijí na dávkách lépe než místní ze mzdy. A Ukrajinci už otevřeně vyzývají k obraně své „velké vlasti“ namísto toho, aby se  muži ukrývali v sousedních státech.
4. Lidé v zemích NATO se stále sami sebe ptají: Kolik potravin si mohu koupit, kolik mě bude stát topení, co mě čeká? A požadují investovat do vlastního hospodářství a ne na zbraně pro ukrajinské vojsko. Stále méně lidí je ochotno obětovat peníze Ukrajině. Jestliže se to nebude brát v úvahu, podepíše si věrchuška politický rozsudek smrti.

Postoj Ruské federace a Číny je mnohem produktivnější a pozitivnější

Ruští a čínští politici dnes navrhují zvýšení životní úrovně, budování mezistátní infrastruktury a vzájemnou úctu. Tím budou zajišťovat celému světu rovné možnosti rozvoje a mezinárodní dialog.

Západní politici používají slovník socialistického tábora  z období Brežněva, vyzývají k jednotě, sebeobětování, upevnění přátelství, odhalování vnitřních nepřátel a přípravu spravedlivé války. Jak to všechno skončí? Samozřejmě po zkušenosti z pádu „rozvinutého socialismu“ – brzy. Rozpadem západního tábora, jestli nepřestane s eskalací a nebude se zabývat domácími problémy.

Český generál doporučil NATO a Kyjevu, aby Rusy přestali podceňovat – „Moskva se dobře zásobila“.

Převzato z Pravda.ru