Svítí červená kontrolka. Nejenom pro Deutsche Bank

V pátek 30. září 2016 vše ukazovalo na možné vyvolání bankovní tsunami, která by mohla být spuštěna nikoliv prostřednictvím italského bankovního sektoru, nýbrž možná právě díky Deutsche Bank (DeBa). O její situaci, a zejména náloži zbraní hromadného ničení ve formě derivátů, jsme psali mnohokrát, naposled v tomto článku.

Jak zhasnout banku

Víkend je pryč, v sobotu si někteří klienti stěžovali, že si nemohli v bankomatu vybrat peníze a měli i zablokované karty. Deutsche Bank to komentuje jako IT poruchu. I když se cena akcie v pátek v 17 hodin díky dnes již prokazatelně záměrně vypuštěné mediální kachně o snížení pokuty z USA malinko zvýšila a přesáhla hranici 11 euro za akcii, cena na burze DAX od 17 hodin opět spadla. Mlčení a mlžení a využití státního svátku v Německu nevěstí nic dobrého. Solidní informace nejsou – a my politici, my nic…

S velkou kritikou se do Deutsche Bank (DeBa) pustil německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel, když po cestě v letadle do Teheránu v podstatě dementoval informace, že by se Deutsche Bank stala obětí spekulace, protože je to právě DeBa, která má postavený svůj obchodní model na spekulování. Naštval tím ovšem šéfy koncernů, viz reakce generálního ředitele BASF Jürgena Hambrechta, který reagoval na ministra slovy, že velké podniky potřebují banku jako je Deutsche Bank, která „je doprovází na cestě do světa“. Na podporu Deutsche Bank, která by měla uklidnit investory i veřejnost, vystoupily všechny velké podniky kótované na německé Dax burze.

Samozřejmě není žádným tajemstvím, že velké koncerny mohutně spekulují na finančních trzích a vlastní výroba je při nasycené poptávce a obrovské konkurenci stále méně rentabilní. Takže automobilky i farmaceutické koncerny mají výrobu a prodej svého zboží něco jako malou přidruženou výrobu k aktivitám na finančních trzích. Není proto divu, že korporace potřebují spojence v Deutsche Bank. Kritika by ovšem měla směřovat i na Sigmara Gabriela, jako ministra hospodářství. Co udělal tento pán pro to, aby se omezily spekulace a oddělilo investiční a klasické bankovnictví? Proč se znovu nezavedl Steagallův akt, který Bill Clinton zrušil v roce 1999 na nátlak finančních lobbyistů? A tak bychom mohli pokračovat. Martin Armstrong komentuje aktuální stav takto:

Poker ohledně záchrany

Angela Merkelová se vyjádřila jasně, že o záchraně této velkobanky německá vláda neuvažuje. To nakonec potvrzuje i ministr Gabriel. Nedávno však vyzvala německé obyvatelstvo, aby si lidé vytvořili zásoby na 10 dnů pro případ krize. V Rakousku byl tento týden vytvořen zvláštní štáb při vládě pro operativní řešení případu krize. A v sobotu se opakovalo několikrát houkání sirén a cvičení poplachu. Co si o tom má soudný občan myslet?

Tento víkend byl v Německu prodloužený na tři dny. Němci slaví v pondělí 3. října 2016 svátek sjednocení Německa. Drážďany jsou v obležení tanků, jako kdyby se očekával úder nepřítele. Známý je výrok Wolfganga Schäubleho, dnešního šéfa „záchranného fondu“ ESM, který se týká vkladů obyvatel. S „bail-in“ se musí obezřetně a když jsou zavřeny banky, tedy o víkendu. A DeBa je na tom velmi špatně. Nejde jenom o pokutu ve výši 14 miliard eur, která by mohla být snížena po vzájemném vyjednávání s americkou vládou snížena až na 5,4 miliard. Zatím to ovšem není plně potvrzeno, údajně se podle Wall Street Journal nakonec nedohodli.

Dnes byla v Milánu vznesena obžaloba proti 13 bývalým a současným špičkovým manažerům Deutsche Bank, Monte dei Paschi di Siena a Nomura za kriminální jednání na finančních trzích. Jakmile se hedgové fondy obrátí k DB zády, ocitne se banka v neřešitelných obtížích. Spustí se lavina a stádo bude následovat a jednotlivé banky budou redukovat svoji pozici u DB. Podle Handesblattu se Armstrongova předpověď naplňuje. Celkem 10 velkých hedgových fondů omezilo své obchodování a stahuje kapitál, jmenovány jsou hlavně Millenium Partners, Roks Capital Management a Capula.

Egon von Gryerz ze Švýcarska hlásí: Deutsche Bank je příliš velká nejenom pro Německo, ale pro celý svět. Tuto větu vyslovil tento zkušený švýcarský podnikatel již 18. září 2016 a varoval, že to může být právě ona, na kterou je namířena střelba ostrými náboji. Po útocích na automobilový průmysl, sankcích proti obchodování s Ruskem, přičemž uprázdněná místa obsadily americké firmy, organizovanému stěhování národů s očividným záměrem změnit etnickou a religiózní strukturu původního německého obyvatelstva – následuje útok na nejslabší článek německé ekonomiky, tedy Deutsche Bank.

DB je prázdná nádoba, jako všechny velkobanky

Uvědomme si, že Deutsche Bank je jednou z největších bank světa. Při bilanční sumě 1,6 bilionu eur má však vlastní kapitál pouze 4 %, tedy 68 miliard eur. Tržní cena banky je 16 miliard při jednom procentu bilanční sumy. Jenže k tomu je potřeba přičíst oněch 60 bilionu eur v derivátech. Což odpovídá dvacetinásobku německého HDP. Proto výše uvedená slova Egona von Gryerze. Banka, která ztratí 90% své hodnoty, nepřežije. Vývoj ceny akcií od roku 2007 mluví sám za sebe. Ztráta 92,7 % hodnoty!

Realita je taková, jaká je. Panika byla již spuštěna. Se zajímavou informací přišel tento zdroj, článek zde a také zde. První zdroj uvádí informaci, že o víkendu mělo proběhnout uzavření přístupu klientů k penězům u Deutsche Bank, druhý zdroj tvrdí, že akcie DB začaly skupovat americký Fed, Japonská centrální banka a ECB. Něco se děje, poněvadž jenom ECB a BoJ tisknou nekrytou měnu ve výši 180 miliard eur měsíčně. A Fed nepřistoupil k avízovanému zvýšení úrokových sazeb.

Skvělá nálada v Evropě

Monte dei Paschi zachránila ECB. Centrální banky si za natisknuté fiat money klidně koupí celou zeměkouli i vesmír. Ve světle čísel se tato věta nejeví být přehnaná. ECB zachránila v poslední sekundě zkrachovalou banku Monte dei Paschi di Siena, viz naše články o této bance. Deutsche Bank je však banka většího kalibru. Ne na Italy, ale na Němce bude tak možné ukázat prstem znovu jako na viníka všeho zla v Evropě.

Vrátila jsem se z Toskánska, kde jsem sbírala informace, týkající se banky Monte dei Paschi di Siena.To je historie zralá na román. Z mnoha rozhovorů s lidmi (pokud mluvíte dobře italsky, tak se vám otevřou a leccos prozradí) bylo cítit napětí a nenávist vůči Němcům. Noviny jsou plné titulků jako „Matteo Renzi: Berlín nás zničí. Jediný náš spolehlivý partner jsou USA“. Obyčejní lidé si stěžují: „Do Itálie jezdí tolik německých turistů – každým rokem víc, je tedy vidět, že jsou jediní, kterým se v Evropě daří dobře. A my tu máme penze 500 euro, obrovskou nezaměstnanost mladých, kteří nezakládají rodiny, ruší nám i pošty na odlehlých vesnicích, všechno upadá.“ Těžko těmto lidem vysvětlovat, že jde o ekonomickou válku proti celé Evropě, o velkou geopolitickou hru s Evropou. Německo má sehrát roli viníka. Tu roli, kterou už ve 20. století sehrálo. A podle nálady v Itálii se zdá, že se to zase jednou povedlo. Rozděl a panuj…

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 500 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!