Proti zájmům občanů zajistit adekvátní podíl státu na případné těžbě lithia (a reálné a velmi lukrativní těžbě hnědého uhlí) lobbují zástupci firem a zaměstnanců. Staví se tím za zachování astronomických zisků několika málo lidí – aktuálně zejména uhlobarona a kontroverzního miliardáře Pavla Tykače, jehož firma Czech Coal sídlí v daňovém ráji na Kypru.
Zásadním ekonomickým problémem jaderné energetiky jsou vysoké investiční náklady. Ty způsobují, že se jaderná elektřina nemůže uplatnit na trhu a bude vyžadovat silné státní zásahy s dopady na peněženky spotřebitelů elektřiny nebo daňových poplatníků.
Jak takový kolaps vypadá, můžeme v současnosti sledovat na severní Moravě.
Výzvu “Čisté ovzduší bez výjimek” podpořila a zveřejnila Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR [1] sdružující 24 vědců z oblasti zejména přírodních a technických věd, ale také ekonomie.
Znečištění z uhelných elektráren i plýtvání uhlím jsou zbytečné. Vyvracíme mýty a přinášíme fakta
Stát musí razantně zakročit, řešení jsou po ruce
Němečtí křesťanští a sociální demokraté se dohodli na návrhu koaliční smlouvy nové vlády, který obsahuje i konec spalování uhlí pro výrobu energie v Německu. Konkrétní termín však chybí a bude prý určen v první polovině roku 2019.
U nás jen 11 %. Vláda má šanci to napravit v aktuální novele zákona o podporovaných zdrojích energie
Škody při možné havárii jaderné elektrárny mohou dosáhnout enormních rozměrů. Po Fukušimě jsou odhadovány na 4,3 bilionu korun, po Černobylu 4,6 bilionu korun, francouzský státní institut pro jadernou bezpečnost IRSN odhadl možnou škodu po havárii v jedné z tamních elektráren na 10,9 bilionu korun. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) uvádí jako spodní odhad následků při těžké jaderné havárii 2 biliony korun.
Podle zákona o ochraně přírody a krajiny hrozí fyzické osobě za usmrcení zvláště chráněného živočicha pokuta až 100 000 Kč. Mohlo by se ale jednat také o trestný čin podle trestního zákoníku, kde může být trest až tři roky odnětí svobody.